Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Přípitek prince Alberta. — Kolkovné z novin
Londýn 18. června. S uveřejněním řeči prince Alberta a Palmerstonovy odpovědi byly spojeny některé podivné okolnosti. Řeči byly proneseny v Trinity House v sobotu 9. června. Příští pondělí se deníky zmínily jen mimochodem o každoročním obědě bratrstva Trinity, aniž si všimly přípitku prince Alberta. Teprve ve středu, 13. června, přinesly přípitek a poděkování za něj „Daily News“, a ve čtvrtek, 14. června, „Times“. Nyní vychází najevo, že uveřejnění těchto projevů byl kousek lorda Palmerstona, který si chce získat popularitu na účet svého královského gratulanta. Princ Albert teď zakouší na vlastní kůži, kam vede „sebezapíravá důvěra“ k urozenému vikomtovi, důvěra, kterou zemi tak naléhavě doporučoval. Z následujícího výňatku z týdeníku „Reynoldsʼ“[185] je vidět, jak přijímá přípitek prince Alberta většina týdeníků. Nezapomínejme, že list „Reynoldsʼ“ vychází v nákladu 2 496 256 výtisků. Po obšírné kritice se tu mimo jiné říká:
„Královský cenzor tvrdí, že každá slabost, každý nedostatek jsou napadány a často i s jakýmsi chorobným zadostučiněním zveličovány! Trpělivost anglického národa je příslovečná. Stejně jako Izachar může být anglický národ přirovnán k oslu ležícímu mezi dvěma břemeny — lichvářstvím a pozemkovým monopolem; ale tato výtka prince-manžela je nejdrzejší a nejsmrtelnější pohanou, jakou kdy Angličané museli strpět. Chorobné zadostučinění! To znamená, že anglický národ cítil chorobné zadostučinění, když viděl, jak strašlivým útrapám vystavila naše hrdinné vojáky zrada a aristokratická slabomyslnost; chorobné zadostučinění, že nás Rakousko napálilo; chorobné zadostučinění, že bylo promrháno 40 000 000 liber št. a ztraceno 40 000 nejstatečnějších vojáků; chorobné zadostučinění, že jsme vzbudili nedůvěru spojence, kterému jsme předstírali pomoc, a opovržení nepřítele, kterého jsme chtěli ztrestat! Princovo obvinění je nejen drzé a urážlivé, je zároveň nanejvýš lživé a pomlouvačné. Ať už má anglický lid jakékoli chyby, a bůh ví, že jich má hodně, rozhodně necítí nijaké zadostučinění nad bídou svých vojáků a námořníků a nad potupou, jíž bylo zneuctěno jméno národa. Výjimku tvoří ovšem princové německého původu, aristokratičtí zrádci a jejich opovrženíhodní a odporní příživníci... Rádi však přiznáme, že je velmi těžké, aby líný a tělnatý požitkář a voják zvyklý spát v peřinách něco věděl o útrapách a zkouškách skutečných vojáků a námořníků... Ale v jednom bodě s královským bojovníkem souhlasíme: konstitucionalismus je ohromný sham[a], veskrze těžkopádná, břídilská, nepružná a škodlivá vládní forma. Princ se však mýlí ve svém předpokladu, že jediná alternativa je despotismus. Žádáme jej, aby si vzpomněl, že existuje něco takového jako republikanismus — alternativa, k níž se možná náš národ uchýlí, a domníváme se, že právě k němu směřuje proud veřejného mínění, a ne k neomezenému despotismu, jak si to přeje marciální princ.“
Potud „Reynolds“.
Nový zákon o zrušení kolkovného z novin byl minulou neděli potvrzen královnou a vstoupí 30. června v platnost. Podle něho se kolkovné vyžaduje už jen z těch novinových výtisků, které se posílají poštou bezplatně. Z londýnských deníků jediný „Morning Herald“ oznámil, že snižuje cenu z pěti na čtyři pence. Naproti tomu mnohé týdeníky, jako „Lloydʼs“[186], „Reynoldsʼ“, „Peopleʼs Paper“ a další už oznámily, že snižují cenu ze tří na dvě pence. Oznamuje se, že nový londýnský deník „Courier and Telegraph“, který bude mít týž formát jako „Times“, bude stát 2 pence. Z nových týdeníků za dvě pence se dosud v Londýně vydávaly tyto: „The Pilot“ (katolický list); „Illustrated Times“ a „Town and Country Paper“ pana Charlese Knighta. Konečně pánové Willot a Ledger oznámili, že budou v Londýně vydávat týdenní penny paper (pennyový list)[b]. Významnější je však revoluce, kterou vyvolalo zrušení kolkovného v provinčním tisku. Jen v Glasgowě budou vycházet čtyři nové pennyové deníky. V Liverpoolu a Manchesteru se listy, které dosud vycházely jen jednou nebo dvakrát týdně, změní v deníky za tři, dvě a jedno penny. Vymanění provinčního tisku z vlivu Londýna, decentralizace novinářství, to byl vlastně hlavní cíl manchesterské školy při jejím houževnatém a dlouholetém tažení proti kolkovnému z novin.
Napsal K. Marx 18. června 1855
Otištěno v „Neue Oder-Zeitung“,
čís. 2833 z 21. řervna 1855Podle textu novin
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a — přelud, klam. (Pozn. red.)
b — „Penny Times“. (Pozn. red.)
185 „Reynoldsʼs Weekly Newspaper“ [„Reynoldsův týdeník“] — anglický radikální týdeník; vydával jej v Londýně od roku 1850 Reynolds; na počátku padesátých let podporoval chartisty.
186 „Lloydʼs Weekly Newspaper“ [„Lloydův týdeník“] — týdeník, který vycházel v letech 1843—1918; v padesátých letech hájil stanovisko liberálů.