Stein

Kolín 16. února. Vratislavský „Spolek pro zákonný pořádek“ (spolek „s Bohem za krále a vlast“) zasílá dr. Juliu Steinovi otevřené poselství, v němž se mimo jiné praví, že se „Neue Rheinische Zeitung“ dala zmást konservativními řečmi pana Steina stejně jako poctiví vratislavští šosáci a „pokládala ho za ztraceného pro věc demokracie“.

Máme rádi rozhodný postoj. Nikdy jsme nekoketovali s žádnou parlamentní stranou. Strana, kterou my zastupujeme, strana lidu, existuje v Německu teprve v zárodku. Ale kde jde o boj proti stávající vládě, spojíme se i s našimi nepřáteli. S oficiální pruskou oposicí, jak vyšla z dosavadních žalostných německých kulturních poměrů, počítáme jako se skutečností, a proto jsme ve volebním boji dokonce odsunuli do pozadí své vlastní názory.^{^[213]} Nyní, po volbách, znovu stojíme na svém dřívějším nesmiřitelném stanovisku nejen vůči vládě, ale i vůči oficiální oposici.

„Spolek pro zákonný pořádek“ se mýlí. Nepokládáme pana Steina, Waldecka a spol. „za ztracené pro věc demokracie“. Vždycky jsme demokracii blahopřáli k tomu, že ji nezastupují páni Stein, Waldeck a spol.

V jednom z prvních čísel našeho listu jsme prohlásili, že krajní levice berlínského dohodovacího shromáždění, až na tři čtyři lidi, by v Konventu tvořila krajní pravici.^{^[214]} Steina a Waldecka jsme k těmto třem čtyřem lidem nikdy nepočítali.

Pokud jde přímo o pana Steina, pamatujeme se na dobu, kdy vystupoval fanaticky konstitučně proti republikánům a ve „Schlesische Zeituiig“^{^[215]} doslova denuncoval zástupce dělnické třídy a pomáhal mu v tom i jeden stejně smýšlející kantor, který je dnes členem „Spolku pro zákonný pořádek“.

Stejně ubohá jako celé dohodovací shromáždění byla i jeho takzvaná demokratická frakce. Dalo se předvídat, že tito pánové, aby byli znovu zvoleni, uznají nyní oktrojovanou ústavu. Pro postoj těchto pánů je příznačné, že po volbách popírají v demokratických klubech to, co před volbami hájili na volebních schůzích. Tato malicherná, prohnaná liberální mazanost nebyla nikdy diplomacií revolučních charakterů.

Napsáno 16. února 1849
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“,
čís. 225 z 18. února 1849

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání).

213 O Marxově taktice v době voleb do druhé sněmovny pruského zemského sněmu viz Ze zápisu výborové schůze kolínského Dělnického spolku z 15. ledna 1849 zde.

214 Tato myšlenka je obsažena v článku Ernsta Dronka „Zasedání Národního shromáždění ze 7. a 8. srpna“, „Neue Rheinische Zeitung“, čís. 74 z 13. srpna 1848.

215 „Schlesische Zeitung“ [„Slezské noviny“] — německý deník, který vycházel ve Vratislavi od roku 1742; v předvečer revoluce 1848—1849 a v jejím průběhu to byl orgán konstitučně monarchistických kruhů.