Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Karel Marx



Pa��sk� �R�forme� o situaci ve Francii


Kol�n 2. listopadu. Ji� p�ed �ervnov�m povst�n�m jsme n�kolikr�t odhalovali iluse republik�n� v duchu roku 1793, republik�n� z "R�forme" ("pa��sk�"). �ervnov� revoluce a hnut�, kter� z n� vy�lo, otev�r� t�mto utopick�m republik�n�m pozvolna o�i.

�vodn�k "R�forme" z 29. ��jna n�m ukazuje, jak v t�to stran� z�pol� star� p�edstavy s nov�mi skute�nostmi.

"R�forme" prav�:

"Boje, kter� se u n�s vedly o vl�dn� moc, byly u� po dlouhou dobu t��dn�mi v�lkami; boje bur�oasie a lidu proti �lecht� p�i vzniku prvn� republiky; ob�tavost ozbrojen�ho lidu v boj�ch navenek, v zemi panstv� bur�oasie za c�sa�stv�; pokusy o restauraci feudalismu za Bourbon� star�� linie; a kone�n� roku 1830 triumf a panstv� bur�oasie - to jsou na�e d�jiny."

"R�forme" s povzdechem dod�v�:

"O t��d�ch, o bezbo�n�ch a nen�vistn�ch rozd�lech mluv�me ov�em s politov�n�m; tyto rozd�ly v�ak existuj�, a tuto skute�nost nem��eme pop�rat."

To znamen�: ve sv�m republik�nsk�m optimismu vid�la "R�forme" dosud jen "citoyens"[a]; d�jiny v�ak na ni dolehly tak siln�, �e si u� nem��e zast�rat, �e tito "citoyens" se roz�t�pili na "bourgeois" a "prol�taires".[b]

"R�forme" pokra�uje:

"V �noru byl zlomen despotismus bur�oasie. Co ��dal lid? Spravedlnost pro v�echny, rovnost. To bylo prvn�, po �em volal, jeho prvn� p��n�. Bur�oasie, osv�cen� bleskem, kter� ji zas�hl, nem�la zpo��tku jin� p��n�, ne� jak� m�l lid."

"R�forme" st�le je�t� posuzuje charakter �norov� revoluce podle �norov�ch proklamac�. V �norov� revoluci nebyl ani zdaleka zlomen despotismus bur�oasie, naopak, tehdy byl dovr�en. Koruna, posledn� feud�ln� svatoz�� zast�raj�c� panstv� bur�oasn� t��dy, byla smetena. Panstv� kapit�lu vystoupilo nyn� v nezahalen� podob�. Bur�oasie a proletari�t bojovaly v �norov� revoluci proti spole�n�mu nep��teli. Jakmile byl spole�n� nep��tel odstran�n, st�ly na boji�ti jen ob� nep��telsk� t��dy a mezi nimi muselo doj�t k rozhoduj�c�mu boji. Jestli�e v�ak �norov� revoluce dovr�ila panstv� bur�oasie, jak to, m��e se n�kdo zeptat, �e se bur�oasie op�t vr�tila k royalismu? Nen� nic jednodu���ho. Bur�oasie tou�� po tom, aby se vr�tilo obdob�, kdy vl�dla, ani� byla za svou vl�du odpov�dn�; tou�� po dob�, kdy za ni musela jednat zd�nliv� moc stoj�c� mezi n� a lidem, za ni� se z�rove� mohla schov�vat; tou�� po dob�, kdy m�la tak ��kaj�c korunovan�ho ob�tn�ho ber�nka, na n�ho� proletari�t ude�il, kdykoli cht�l zas�hnout ji, ber�nka, proti n�mu� se sama spojovala s proletari�tem poka�d�, kdykoli se j� stal nepohodln�m a cht�l upevnit svou vlastn� moc. Kr�le pou��vala jako hromosvodu pro lid a lidu jako hromosvodu pro kr�le.

Zat�mco "R�forme" omylem pokl�d� za skute�nost z��sti licom�rn� a z��sti poctiv� m�n�n� iluse, kter� se vyrojily druh� den po por�ce Ludv�ka Filipa, zd� se j�, �e hnut� po �norov�ch dnech bylo �adou chyb a osudn�ch n�hod, kter�ch by se bylo mo�no vyvarovat, kdyby se byl na�el velk� mu�, kter� by odpov�dal pot�eb�m situace. Jako by Lamartine, ta bludi�ka, nebyl v dan� situaci t�m prav�m mu�em!

St�le je�t� se v�ak nechce objevit ten prav�, ten velik� mu�, st�uje si "R�forme", a situace se ka�d�m dnem zhor�uje.

"Na jedn� stran� vzr�st� pr�myslov� a obchodn� krize. Na druh� stran� roste nen�vist a ka�d� se sna�� dos�hnout opa�n�ho c�le. Ti, kdo byli p�ed 24. �norem utla�ov�ni, hledaj� sv�j ide�l �t�st� a svobody v koncepci zcela nov� spole�nosti. Ti, kdo za monarchie vl�dli, pom��lej� jen na to, jak by znovu z�skali svou ��i, aby ji dvojn�sob tvrd� vyko�is�ovali."

Jak�e, "R�forme" se nyn� stav� mezi tyto p��k�e proti sob� stoj�c� t��dy? M� v�bec aspo� zd�n� o tom, �e t��dn� protiklady a t��dn� boj zmiz� teprve se z�nikem t��d?

Jist� ne! Pr�v� p�ipustila existenci t��dn�ch protiklad�. T��dn� protiklady v�ak spo��vaj� na ekonomick�m z�kladu, na dosavadn�m materi�ln�m zp�sobu v�roby a na sm�nn�ch vztaz�ch, kter� z n�ho vypl�vaj�. "R�forme" nezn� ��dn� lep�� prost�edek, jak tyto protiklady zm�nit nebo zru�it, ne� nev��mat si jejich skute�n�ho z�kladu, pr�v� t�chto materi�ln�ch vztah�, a rad�ji se rychle zase vzn�st do modrav�ch v��in republik�nsk� ideologie, tj. do poetick�ho �norov�ho obdob�, z n�ho� ji �ervnov� ud�losti n�sil�m vytrhly. Posly�te jen:

"Nejsmutn�j�� na t�chto vnit�n�ch rozep��ch je, �e uhas�naj�, ztr�cej� se vlasteneck�, nacion�ln� city", to znamen� pr�v� ono blouzniv� nad�en�, j�m� ob� t��dy dod�valy sv�m ur�it�m z�jm�m, sv�m �ivotn�m podm�nk�m vlasteneck� a nacion�ln� n�t�r. Kdy� to d�laly roku 1789, nebyl je�t� skute�n� protiklad mezi nimi vyvinut. To, co tehdy bylo v�razem odpov�daj�c�m situaci, je dnes jen �t�kem ze situace. Co bylo tehdy �iv�m t�lem, je dnes jen relikvi�.

"Je z�ejm�," uzav�r� "R�forme", "�e Francie trp� hluboko zako�en�n�m zlem, kter� v�ak nen� nevyl��iteln�. Vyv�r� ze zmaten� my�lenek a mrav�, z toho, �e se zapom�n� na spravedlnost a rovnost ve spole�ensk�ch vztaz�ch, ze zhoubn�ho vlivu egoistick� v�chovy. Na tomto poli je t�eba hledat prost�edek k reorganisaci. M�sto toho se v�ak sah� k materi�ln�m prost�edk�m."

"R�forme" svaluje v�echno na "sv�dom�", a mor�ln� masti�k��stv� m� nyn� pomoci z t�k� situace. Tedy, protiklad mezi bur�oasi� a proletari�tem vznik� z idej� obou t�chto t��d. Jak ale vznikaj� tyto ideje? Ze spole�ensk�ch vztah�? A tyto vztahy? Z materi�ln�ch, ekonomick�ch �ivotn�ch podm�nek nep��telsk�ch t��d. Podle "R�forme" by se pomohlo ob�ma, kdyby si p�estaly uv�domovat svou skute�nou situaci a sv�j skute�n� protiklad a op�jely se opiem "vlasteneck�ch" cit� a fr�z� z roku 1793. Jak� bezradnost!




Napsal K. Marx 2. listopadu 1848
Oti�t�no v �Neue Rheinische Zeitung�
��s. 133 z 3. listopadu 1848
  Podle textu novin
P�elo�eno z n�m�iny

__________________________________

Pozn�mky:
(Pp�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch).

a � ob�any. (Pozn. red.)

b � na bur�oy a prolet��e. (Pozn. red.)