K. Marx: „Vzorný konstituční stát“

Karel Marx

„Vzorný konstituční stát“

Kolín 21. října. Vždy s novým a novým zadostiučiněním se vracíme k našemu "vzornému konstitučnímu státu", k Belgii.

V jednom z dřívějších čísel našeho listu jsme dokazovali, že "největším Leopoldovým vasalem je pauperismus". Ukázali jsme, že bude-li dál živelně vzrůstat zločinnost, třeba jen chlapců a děvčat mladších 18 let, stejně rychle jako v letech 1845-1847, "bude v roce 1856 celá Belgie, včetně nenarozených dětí, sedět ve vězení". Zároveň jsme tam poukázali na to, že tou měrou, jak roste pauperismus a zločinnost, vysýchají také zdroje příjmů z belgického průmyslu. (Čís. 68 "Neue Rheinische Zeitung").^{^[a]}

Dnes se podíváme na finanční poměry "vzorného státu".

	Franků:
Řádný rozpočet na rok 1848	119 000 000
První nucená půjčka	12 000 000
Druhá nucená půjčka	25 000 000
Bankovky s nuceným oběhem	12 000 000

Úhrnem:	168 000 000
Kromě toho bankovky s nuceným oběhem se státní zárukou	40 000 000

Celkem:	208 000 000

Belgie, vypravuje nám Rogier, stojí jako skála; třebaže kolem ní burácejí světodějné bouře, ani se nehne. Stojí na prahorách svých širokých institucí. Těch 208 milionů franků, to je prozaické vyjádření divotvorné síly oněch vzorných institucí. Konstituční Belgie nezajde na revoluční hnutí. Zachází hanebně na - bankrot.

Liberální belgická vláda, vláda Rogierova, není, stejně jako všechny liberální vlády, nic jiného než vláda kapitalistů, bankéřů, velkoburžoasie. Uvidíme ihned, jak přes rostoucí pauperismus a upadající průmysl se neštítí nejrafinovanějších prostředků, aby mohla v zájmu bankovních magnátů vždy znovu a znovu vykořisťovat všechen lid.

Druhou půjčku, jež figuruje ve shora uvedeném přehledu, si vláda na sněmovnách vymohla hlavně ujištěním, že budou vykoupeny pokladniční poukázky. Tyto pokladniční poukázky vydal za katolické vlády de Theuxovy katolický ministr financí Malou. Jejich vydání bylo kryto dobrovolnými půjčkami, které poskytli státu někteří finanční magnáti. Tvořily hlavní, nevyčerpatelné téma zuřivých výpadů našeho Rogiera a jeho liberálních společníků proti vládě de Theuxově.

A co dělá liberální vláda teď? Ohlašuje v "Moniteuru" - Belgie má svůj "Moniteur" - nové vydání pokladničních poukázek s 5% zúročením.

Jaká nestydatost vydávat pokladniční poukázky, když se podařilo vymámit nucenou půjčku 25 milionů franků pouze pod záminkou, že budou vykoupeny ty proklínané pokladniční poukázky vydané Malouem? Ale ani tím to nekončí.

Pokladniční poukázky byly vydány s 5% zúročením. Belgické papíry, které mají také státní záruku, se úrokují 7 a 8%. Kdo si tedy bude ukládat peníze do pokladničních poukázek? A kromě toho v důsledku celkové situace země i nucených půjček zůstalo jen málo těch, kdo by byli s to poskytnout státu dobrovolné půjčky.

Co je tedy účelem tohoto nového vydání pokladničních poukázek?

Banky ještě nebyly ani zdaleka s to uvést do oběhu všechny bankovky s nuceným oběhem, k jejichž vydání je zmocnila liberální vláda. V jejich portfejích je ještě několik milionů těchto bezcenných papírů, které ovšem nic nevynášejí, dokud jsou hermeticky uzavřeny v těchto portfejích. Existuje lepší prostředek, jak uvést tento papír do oběhu, než dát jej státu výměnou za pokladniční poukázky, které nesou 5%?

Banka takto získá 5% za několik milionů kousků papíru, které ji nic nestály a mají vůbec směnnou hodnotu jen proto, že jim ji dal stát. Prostý belgický daňový poplatník najde v budoucím rozpočtu o několik set tisíc franků větší deficit, který bude muset uhradit - všechno pro blaho chudé banky.

A pak se máme divit, že belgičtí finanční magnáti pokládají konstituční monarchii za výnosnější než republiku? Katolická vláda pěstovala a hýčkala hlavně ty nejsvětější, tj. materiální zájmy velkých pozemkových vlastníků. Liberální vláda pečuje se stejnou něžnou starostlivostí o zájmy velkých pozemkových vlastníků, finančních magnátů a dvorních lokajů. Není divu, že za jejího obratného vedení si tyto takzvané strany, které se všechny chamtivě vrhají na národní bohatství, nebo v Belgii spíše na národní chudobu, a při této příležitosti si někdy vjíždějí do vlasů, nyní v dojemné shodě padají do náručí a tvoří už jen jedinou velkou stranu, "národní stranu".

Napsal K. Marx 21. října 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 123 z 22. října 1848

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách v tištěné verzi Spisu).

a Viz zde. (Pozn. red.)