Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Karel Marx
�R�forme� o �ervnov�m povst�n�
Pa�� Kdy� �Neue Rheinische Zeitung� jako jedin� evropsk� list - s v�jimkou anglick�ho �Northern Star� - prok�zala 29. �ervna odvahu a proz�ravost a spr�vn� zhodnotila �ervnovou revoluci,[a] nikdo to nevyvracel, ale zato byl list denuncov�n.
Skute�nosti dodate�n� potvrdily spr�vnost na�eho n�zoru i pro ty nejm�n� proz�rav�, pokud ov�em nejsou �pln� zaslepeni zaujatost�.
Tehdy se blamoval i francouzsk� tisk. Radik�ln� pa��sk� noviny byly zastaveny. "R�forme", jedin� radik�ln� list, kter�mu Cavaignac dovolil d�l existovat, rozpa�it� koktal omluvy �lechetn�ch �ervnov�ch bojovn�k� a �ebral u v�t�ze o almu�nu - o humanitu pro pora�en�. �ebraj�c�ho ov�em nikdo neposlouchal. Teprve po dovr�en� �ervnov�ho v�t�zstv�, teprve po m�s�c�ch ostr�ch v�pad� provin�n�ch list�, kter� nebyly spout�ny stavem oble�en�, a po z�ejm�m vzk��en� Thiersovy strany p�i�la "R�forme" k rozumu.
K n�vrhu krajn� levice na amnestii poznamen�v� "R�forme" v ��sle z 18. ��jna:
"Kdy� lid sestoupil z barik�d, netrestal nikoho. Lid! Tehdy byl p�nem, suver�nem, v�t�zem; l�bali mu nohy i ruce, vzd�vali �est jeho halen�, byli nad�eni jeho �lechetn�mi city. A pr�vem. Lid byl velkomysln�.
Dnes jsou jeho d�ti, jeho brat�i ve v�zen�ch, na galej�ch, p�ed v�le�n�mi soudy. Kdy� lid u� nebyl s to d�le sn�et hlad, kdy� vid�l, jak cel� z�stupy cti��dostivc�, kter� kdysi sebral na ulici, ho klidn� m�jej� a vstupuj� do pal�c�; kdy� t�i dlouh� m�s�ce d�v��oval republice, p�i�el nakonec den, kdy p�i pohledu na sv� vyhladov�l� d�ti a ch�adnouc� otce ztratil hlavu a vrhl se do boje.
Draze za to zaplatil. Jeho synov� podlehli kulk�m a ti, kdo z�stali na�ivu, byli rozd�leni do dvou skupin. Jedni byli hozeni napospas v�le�n�m soud�m, druz� deportov�ni bez vy�et�ov�n�, bez pr�va na obhajobu, bez rozsudku! Takov�to metody bychom nena�li v ��dn� jin� zemi, dokonce ani mezi Kabyly.
Ani monarchie se za cel�ch dvacet let sv�ho trv�n� nikdy ni�eho podobn�ho neodv�ila.
Tehdy noviny spekuluj�c� s dynastiemi, opojen� z�pachem mrtvol, ochotn� na povel kydat hanu na mrtv�" (srov. "K�lnische Zeitung" z 29. �ervna), "plivaly zlobn� a nen�vistn� pomluvy, hanobily �est lidu je�t� p�ed soudn�m vy�et�ov�n�m a vl��ely pora�en�, �iv� i mrtv�, p�ed mimo��dn� soudy; h�zely je napospas b�sn�c� n�rodn� gard� a arm�d�, slou��ce kat�m jako n�hon��, jako pochopov� u pran��e. Hn�ny ��lenou pomstychtivost� vym��lely si zlo�iny; otravovaly sv�m jedem na�e ho�e a p�ekon�valy se v ur�k�ch a ve l�i !" (Srov. "Neue Rheinische Zeitung" z 1. �ervence o francouzsk�m listu Constitutionnel", belgick�m "Ind�pendance" a "K�lnische Zeitung".)[b]
"List �Constitutionnel' si otev�el kr�mek s nejnestv�rn�j��mi zr�dnostmi a nejhnusn�j��mi zv�rstvy. Tento list velmi dob�e v�d�l, �e l�e, ale pr�v� tyto l�i se mu hodily do kr�mu i do politiky, a jako kram�� a diplomat v jedn� osob� prod�val �zlo�iny' na kusy, jako se jin� zbo�� prod�v� �na lokte'. T�to poda�en� spekulaci musel jednou nastat konec. Kupil se rozpor na rozpor: ani ve spisech v�le�n�ch soud�, ani v seznamech deportovan�ch se nena�lo jedin� jm�no osoby potrestan� galejemi; byly u� vy�erp�ny v�echny prost�edky, jak pon�it zoufal�, a tak �Constitutionnel' zmlkl, proto�e u� shr�bl zisk."
Napsal K. Marx kolem 20. ��jna 1848
Oti�t�no v �Neue Rheinische Zeitung�
��s. 123 z 22. ��jna 1848Podle textu novin
P�elo�eno z n�m�iny__________________________________
Pozn�mky:
(P�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch v ti�t�n� verzi Spisu).