K. Marx: �Frankfurter Oberpostamts - Zeitung� a v�de�sk� revoluce

Karel Marx

�Frankfurter Oberpostamts - Zeitung� a v�de�sk� revoluce

Kol�n 18. ��jna.

"N�mecko je v moci podivn�ho osudu. Kdy� u� se zd�, �e kone�n� nastala chv�le, kdy sm�me p�ilo�it ruku k znovuvybudov�n� spole�n� vlasti, kdy vd��ni za to pozved�me zraky k nebi - tu z bou�kov�ch mra�en, st�le je�t� vis�c�ch nad Evropou, zadun� nov� mocn� �dery hromu a ruce, kter� se v�novaly d�lu n�meck� �stavy, se za�nou t��st. Takov� �der hromu jsme op�t pr�v� za�ili ve V�dni."

Tak si st�uje "Moniteur" ��sk� spr�vy - "Frankfurter Oberpostamts-Zeitung". Tento ctihodn� list, jeho� posledn� redaktor^{^[a]} se skv�l v seznamu stv�r placen�ch Guizotem, bral svou situaci na okam�ik au serieux^{^[b]}. �st�edn� moc se sv�m parlamentn�m r�mcem, frankfurtsk�m koncilem, mu p�ipadala jako v�n� moc. T�icet osm n�meck�ch vl�d, m�sto aby vyd�valo sv� kontrarevolu�n� na��zen� sv�m poddan�m p��mo, dalo si ud�lit rozkaz k prov�d�n� sv�ch vlastn�ch usnesen� od �st�edn� moci ve Frankfurtu. V�echno �lo jako na dr�tku jako za �as� mohu�sk� imedi�tn� komise^{^[260]}. �st�edn� moc si mohla namlouvat, �e je skute�nou moc�, a jej� "Moniteur" si mohl namlouvat, �e je skute�n� "Moniteur". "Te�, pozvednuv�e ruce k nebi, pod�kujte� v�ichni Bohu," zp�val.

A nyn� "za��v�me" �der hromu z V�dn�. "Ruce" na�ich Lykurg� "se t�esou", p�esto�e je tu cel� arm�da �pi�at�ch p��lbic, p�edstavuj�c�ch pr�v� tolik hromosvod� revoluce, p�esto�e tu jsou dekrety, jimi� se kritika �erno-�erveno-zlat�ch osob a jejich �innosti ozna�uje div ne za hrdeln� zlo�in,^{^[261]} p�es energick� v�roky on�ch obrovit�ch postav, Schmerlinga, Mohla a Gagerna. Op�t se oz�v� �ev revolu�n�ho netvora - a ve Frankfurtu "se t�esou". "Frankfurter Oberpostamts-Zeitung" je vyru�ena ze sv�ho d�k�vzd�n�. - Tragicky �ehr� na ne�prosn� osud.

V Pa��i je u vesla strana Thiersova, v Berl�n� vl�da Pfuelova s Wrangely ve v�ech provinci�ch, ve Frankfurtu prusk� �etnictvo, v cel�m N�mecku v�ce �i m�n� maskovan� stav oble�en�, v It�lii nastolili dobrotiv� Ferdinand s Radeck�m m�r a po��dek, ve V�dni po por�ce Ma�ar� proklamuje Jela�i�, velitel v Uhr�ch, spole�n� s Windischgr�tzem "chorvatskou svobodu a po��dek", v Bukure�ti je revoluce utopena v krvi, dunajsk� kn�ectv� jsou ob��astn�na dobrodin�m rusk�ho re�imu, v Anglii zat�eni a deportov�ni v�ichni v�dcov� chartist� a Irsko p��li� vyhladov�l�, aby se mohlo pohnout - m� mil�, co cht�la bys d�l?^{^[262]}

V�de�sk� revoluce je�t� nezv�t�zila. Ale u� jej� prvn� z�blesky sta�ily, aby se p�ed zraky Evropy objevily v�echny posice kontrarevoluce a aby se stal nevyhnuteln�m v�eobecn� boj na �ivot a na smrt.

Kontrarevoluce nen� je�t� pot�ena, ale zesm�nila se. S jej�m hrdinou Jela�i�em se i v�ichni jej� ostatn� hrdinov� prom�nili v komick� postavy a proklamace Fu�da effendiho po krvav� l�zni v Bukure�ti^{^[263]} je ostudnou parodi� v�ech proklamac� p��tel "�stavn�ch svobod a po��dku", a� u� jde o proklamace ��sk�ho sn�mu nebo o nejposledn�j�� provol�n� vzdychal�^{^[c]}.

Z�tra pojedn�me podrobn� o bezprost�edn� situaci ve V�dni a o rakousk�ch pom�rech v�bec.

Napsal K. Marx 18. ��jna 1848
Oti�t�no v �Neue Rheinische Zeitung�
��s. 120 z 19. ��jna 1848

Podle textu novin
P�elo�eno z n�m�iny

__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a � tj. Berly. (Pozn. red.)

b � v�n�. (Pozn. red.)

c Viz pozn�mku 243. (Pozn. red.)

260 Mohu�sk� �s�edn� imedi�tn� komise byla ustavena podle usnesen� konference n�meck�ch st�t� v Karlov�ch Varech roku 1819, aby vy�et�ovala �demagogick� rejdy�, tj. aby pot�rala oposi�n� hnut� v n�meck�ch st�tech. Mohu�sk� komise, jej� �lenov� byli jmenov�ni jednotliv�mi vl�dami n�meck�ch st�t�, byla zmocn�na prov�d�t bezprost�edn� (immediat) vy�et�ov�n� i zat�k�n� ve v�ech st�tech N�meck�ho spolku nez�visle na Spolkov�m sn�mu.

261 T�m se m�n� �z�kon o ochran� �stavod�rn�ho N�rodn�ho shrom�d�ni a ��edn�k� �st�edn�ch ��ad��, schv�len� frankfurtsk�m N�rodn�m shrom�d�n�m 9. ��jna 1848, podle n�ho� se ur�ka poslanc� N�rodn�ho shrom�d�n� nebo ��edn�k� �st�edn�ch ��ad� trestala v�zen�m. Tento z�kon byl jedn�m z protilidov�ch represivn�ch opat�en�, kter� byla schv�lena po z��ijov�m povst�n� ve Frankfurtu v�t�inou N�rodn�ho shrom�d�n� a ��skou vl�dou.

262 Heine, z cyklu b�sn� �N�vrat�.

263 V z�� 1848 okupovalo tureck� vojsko podporovan� carskou vl�dou Vala�sko, aby tam potla�ilo n�rodn� osvobozeneck� hnut�. V Bukure�ti se krvav� vypo��dalo s obyvatelstvem. V proklamaci, kterou vydal tureck� vl�dn� komisa� Fu�d effendi, se prohla�ovalo, �e je t�eba nastolit �z�konn� po��dek� a �vyhladit v�echny stopy revoluce�.