B. Engels: Rozpuštěni klubů ve Stuttgartu a Heidelberku

Bedřich Engels

Rozpuštěni klubů ve Stuttgartu a Heidelberku

Kolín 19. července.

Německu cop z těch pitek zbyl,
tys na přípitky věřil zatím;
tys každé fajfce uvěřil
a jejím třapcům černo-rudo-zlatým!

A takový tě, bodrý Němče, potkal zas jednou osud. Myslíš si, žes udělal revoluci? Jsi na omylu! Myslíš si, žes skoncoval s policejním státem? Co tě vede! - Myslíš si, že máš už jistou svobodu spolčování, svobodu tisku, ozbrojení lidu a jiná krásná slova, která na tebe volali přes březnové barikády? Kdepak, to všechno je klam a mam!

Když opojení zmizelo,
ty, příteli, jsi žasl náhle!^{^[145]}

Žasl jsi nad svými nepřímo zvolenými tzv. Národními shromážděními,^{^[146]} nad novým vypovídáním německých občanů z německých měst, nad tyranstvím šavle v Mohuči, Trevíru, Cáchách, Mannheimu, Ulmu, Praze, nad zatýkáním a politickými procesy v Berlíně, v Kolíně nad Rýnem, v Düsseldorfu, ve Vratislavi atd.

Jedno ti však zůstalo, bodrý Němče - kluby! Mohls chodit do klubů a stěžovat si před veřejností, jak tě v posledních měsících politikové napálili; mohl sis vylít své překypující srdce před stejně smýšlejícími lidmi a najít útěchu ve slovech stejně smýšlejících, stejně utlačovaných vlastenců!

Teď je však i tomu konec. Kluby jsou neslučitelné s existencí "pořádku". Aby byla "obnovena důvěra", je naléhavě nutné učinit přítrž jejich podvratnému řádění.

Včera jsme psali o tom, jak württemberská vláda zakázala přímo královským dekretem okresní demokratický spolek ve Stuttgartu. Teď se už nikdo nenamáhá, aby volal vedoucí klubů před soud, úřady se zase vracejí ke starým policejním opatřením. A pánové Harpprecht, Duvernoy a Maucler, kteří tento dekret stvrdili svými podpisy, zacházejí ještě dál - předpisují těm, kdo přestoupí zákaz, tresty nestanovené zákonem, dosahující až jednoho roku vězení; dělají trestní zákony a k tomu ještě výjimečné trestní zákony, bez sněmoven, pouze "na základě § 89 ústavy"!

Také v Bádensku to nevypadá o nic lépe. Dnes jsme přinesli zprávu o zákazu demokratického studentského spolku v Heidelberku. Tam se všeobecně nepotlačuje spolčovací svoboda tak otevřeně, upírá se pouze studentům na základě starých, dávno zrušených výjimečných zákonů Spolkového sněmu a hrozí se jim tresty podle těchto neplatných zákonů.

Můžeme teď asi očekávat, že brzy budou kluby zrušeny i u nás. K tomu, aby mohly vlády provádět takováto opatření naprosto nerušeně a nevystavovaly se nenávisti veřejného mínění, k tomu máme Národní shromáždění ve Frankfurtu. Toto shromáždění ovšem přejde přes takováto policejní opatření k dennímu pořadu stejně lehce jako přes mohučskou revoluci.

Tedy ne proto, abychom u shromáždění něco prosadili, nýbrž proto, abychom většinu shromáždění ještě jednou donutili proklamovat před celým Německem, že se spolčila s reakcí - vyzýváme poslance krajní levice ve Frankfurtu, aby podali tento návrh:

Původci těchto opatření, a to zejména pánové Harpprecht, Duvernoy, Maucler a Mathy, nechť jsou pohnáni před soud za to, že porušili základní práva německého lidu.

Napsal B. Engels 19. července 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 50 z 20. července 1848

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání).

145 Z Heinovy básně „Georg Herwegh“.

146 V převážné většině německých států se nevolilo do frankfurtského Národního shromáždění přímo. Podle zákona z 8. dubna 1848 byl zaveden systém dvoustupňových voleb také do pruského Národního shromáždění.