Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Bed�ich Engels



Berl�nsk� dohodovac� debaty


Kol�n 6. �ervence. Zat�mco v Berl�n� st�le je�t� trv� vl�dn� krize ��s. 2, odeberme se, abychom pou�ili slov poslance M�tze, z "t�chto bou��" zp�t do dosud tak "tich�ch vod" dohodovac�ch debat. A� si ��k� kdo chce co chce, str�vili jsme tam mnohou p��jemnou chvilku dru�n�ho vesel� -

zde jsme je�t� dobr�ch mrav�,
i u n�s ti�e rozkv�t�
leccos ti pro z�bavu.[129]

Je na �ad� zased�n� z 30. �ervna. Hned p�i zah�jen� doch�z� k v�znamn�m, nanejv�� charakteristick�m p��hod�m.

Kdo by nesly�el o velk�m ta�en� pades�ti sedmi otc� rodin z kraj� Berg a Mark, kte�� se vypravili do Berl�na zachra�ovat vlast? Kdo by nev�d�l, s jak�m pohrd�n�m smrt� se vydal tento v�kv�t konservativn�ho �os�ctva na cestu, zanech�vaje �eny, d�ti i sv� obchody osudu, aby se vrhl tam, kde hroz� nebezpe�� pr�lomu, aby vybojoval s revoluc� boj na �ivot a na smrt, zkr�tka a dob�e, aby se vydal do Berl�na a doru�il vl�d� petici proti r�pal�m.

T�chto pades�t sedm paladin� odevzdalo skute�n� dohodovac�mu shrom�d�n� p��pis obsahuj�c� nesm�l� reak�n� zbo�n� p��n�. P��pis se p�ed��t�. N�kte�� p�ni z pravice si p�ej� sly�et tak�, kdo je podeps�n. Tajemn�k za�ne ��st podpisy, ale vz�p�t� je p�eru�en v�k�iky: "Sta��, sta��!"

Poslanec Berg:

"P�e�ten� p��pis je bu� n�vrh, nebo petice. Je-Ii to n�vrh, tedy bych r�d v�d�l, kdo z poslanc� jej bere za sv�j. Je-li to petice, a� ji postoup� p��slu�n� komisi a n�s u� s t�m neotravuj�."

Touto lakonickou odpov�d� pana Berga je z�le�itost vy��zena. P�edseda kokt� n�jak� omluvy a odkl�d� p��pis pades�ti sedmi otc� rodin stranou.

Nato povst�v� n� star� p��tel i p��tel levice, poslanec Schultz z Wanzlebenu:

"P�edev��rem jsem vzal zp�t sv� n�vrhy, t�kaj�c� se ob�ansk�ho s�atku atd., s prohl�en�m, �e chci zm�nit jejich formulaci. P�itom nach�z�m ve stenografick�m z�znamu pozn�mku �sm�ch'. Mo�n�, �e se snad tu a tam n�kdo p�i tom zasm�l, ale zajist� �e bezd�vodn�." (Op�t sm�ch.)

Poslanec Schultz z Wanzlcbenu pak s nejbod�ej�� dobromyslnost� vykl�d�, jak cht�l jen to nejlep�� a �e se r�d d� pou�it; �e se dal pou�it, v �em jsou jeho n�vrhy z�kon� nedokonal�, �e v�ak s�m nem��e navrhovat opravy k vlastn�m n�vrh�m, a �e proto pokl�d� za svou povinnost "nepod�vat" shrom�d�n� n�vrh v p�vodn�m zn�n�, n�br� vz�t jej prozat�m zp�t.

"Nenach�z�m na tom nic sm�n�ho a mus�m se ohradit proti tomu, �e se slovem �sm�ch' m�j zcela od�vodn�n� postup ozna�uje za sm�n�."

Poslanec Schultz z Wanzlebenu pro��v� n�co podobn�ho jako ryt�� Tannh�user:

Kdy� vzpomenu si na ten sm�ch,
tu z o�� vytrysknou mi slzy.[130]

Poslanec Brill poznamen�v�, �e v jinak v�te�n�m stenografick�m z�znamu chyb� v�ta ministra Hansemanna, a to, �e program sou�asn� vl�dy je pokra�ov�n�m tr�nn� �e�i. Utkv�lo pr� mu to pevn� v pam�ti proto, �e si jako knihtiska� p�itom vzpomn�l na slova "pokra�ov�n� p��t�", kter� tak �asto tiskl.

Tento lehkomysln� postoj k velmi v�n�m v�cem p�iv�d� naprosto z m�ry pana poslance Ritze. Vy��t� se na tribunu a prohla�uje:

"P�nov�, domn�v�m se, �e je nutn�, abychom se v z�jmu zachov�n� d�stojnosti shrom�d�n� vyst��hali ve sv�ch projevech p�irovn�n� a srovn�n�, kter� tu v�bec nejsou na m�st�. Nejsou krom� toho v�bec parlament�rn�. (Zna�n� neklid.) P�i minul� sch�zi tu vl�dla zna�n� veselost, to nepokl�d�m za p�im��en� d�stojnosti N�rodn�ho shrom�d�n� v z�jmu zachov�n� d�stojnosti tohoto shrom�d�n� bych doporu�oval ur�itou st��zlivost."

"V z�jmu st��zlivosti", doporu�ovan� poslancem Ritzem, doporu�ovali bychom "v z�jmu zachov�n� d�stojnosti shrom�d�ni" poslanci Ritzovi, aby se co nejm�n� uj�mal slova, nebo� jeho projevy jsou v�dy prov�zeny "zna�nou veselost�".

Jak �asto v�ak dob�e m�n�n� �mysly takov�ch dobr�ch du��, jako jsou p�nov� Schultz z Wanzlebenu a Ritz, nar�ej� na tomto zl�m sv�t� na nepochopen�, se uk�zalo hned nato. P�edseda pan Grabow jmenoval toti� skrut�tory, mezi nimi za lev� st�ed pana Schultze z Wanzlebenu (sm�ch) a za prav� st�ed pana Brilla (veselost). O panu Brillovi mus�me na�im �ten���m sd�lit, �e tento poslanec, kter� pat�� k radik�ln� levici, se posadil do lavic prav�ho st�edu mezi hornoslezsk� a pomo�ansk� sedl�ky a d�ky sv�m popul�rn�m �e�nick�m vloh�m tu zma�il leckterou pletichu reak�n� strany.

D�le n�sleduje interpelace pana Behnsche o rusk� n�t�, kter� pr� byla p���inou Wrangelova �stupu z Jutska. Auerswald v rozporu s "Morning Chronicle"[131] a ruskou "P�elou"[132] pop�r�, �e by takov� n�ta existovala. Domn�v�me se, �e pan Auerswald m� pravdu; nev���me, �e by Rusko poslalo do Berl�na ofici�ln� "n�tu". Ale co poslal Mikul� do Postupimi, o tom v�me zrovna tak m�lo jako pan Auerswald.

Pan Behnsch se dotazuje tak� na n�tu majora Wildenbrucha d�nsk� vl�d�,[133] podle n� je d�nsk� v�lka jen v�lkou naoko, jen hrou, v n� se m� vyb�t p�ebytek vlasteneck�ho z�palu.

Pan Auerswald si nach�z� z�minku, aby na tento dotaz neodpov�d�l.

Po nudn� a zamotan� diskusi o odborn�ch komis�ch doch�z� kone�n� ke skute�n� zaj�mav� parlamentn� sc�n�, p�i n� ur�it� d�vka rozho��en� a v�n� v�t�zn� p�ehlu�uje stereotypn� povyk pravice. Za tuto sc�nu m��eme pod�kovat poslanci Gladbachovi. Ministr v�lky p�isl�bil, �e dnes zodpov� jeho dotaz o odzbrojen� a zat�en� vracej�c�ch se dobrovoln�k�.[a]

Sotva�e p�edseda ohl�sil, �e tato ot�zka p�ich�z� na po�ad, povst�v� pan podplukovn�k Griesheim, kter�ho u� d�vno zn�me, a za��n� mluvit. Ale tato byrokraticky voj�ck� vt�ravost je okam�it� p�eru�ena prudk�mi v�k�iky.

P�edseda vysv�tluje, �e podle � 28 jednac�ho ��du mohou spolupracovn�ci ministr� dostat slovo jen se svolen�m shrom�d�n�.

Griesheim: Jsem zde p��tomen jako z�stupce ministra v�lky.

P�edseda: To mi nebylo ozn�meno.

Griesheim: Kdy� mne tedy p�nov� necht�j� vyslechnout� (Oho! Neklid.)

"P�nov�"! Pro pana Griesheima jsou snad p�ece tito "p�nov�" st�le je�t� "v�en� shrom�d�n�"! Pan p�edseda by m�l volat pana Griesheima k po��dku, proto�e op�t nerespektuje pravidla slu�nosti.

Shrom�d�n� chce pana Griesheima sly�et. P�ed n�m m� je�t� slovo pan Gladbach, aby zd�vodnil svou interpelaci. Prohla�uje p�edev��m, �e interpeloval ministra v�lky a �e na z�klad� jednac�ho ��du N�rodn�ho shrom�d�n� ��d�, aby byl ministr v�lky p��tomen. P�edseda tento po�adavek zam�t� a pan Gladbach vzhledem k nal�havosti v�ci p�istupuje k v�kladu sv� interpelace. Vypravuje, jak dobrovoln�ci opustili sv�j �tvar, proto�e se tam za�al zav�d�t vojensk� despotismus, a vraceli se dom�, jak byli ve �pandav� t�m "zlo�e�en�m policejn�m syst�mem, kter� p�es noc vylezl zase ze sv�ch �kryt�", prohl�eni za tul�ky, jak byli ve �pandav� odzbrojeni, zadr�eni a posl�ni dom� "postrkem". Pan Gladbach je prvn� poslanec, kter�mu se poda�ilo vyl��it tento hanebn� �in s opr�vn�n�m rozho��en�m.

Pan Griesheim prohla�uje, �e toto opat�en� bylo u�in�no na ��dost berl�nsk�ho policejn�ho presidia.

Pan Gladbach p�ed��t� nato list, podepsan� princem Bed�ichem �lesvicko-Hol�t�nsk�m, kter�m se jeden z dobrovoln�k� s �estn�m uzn�n�m propou�t�, a porovn�v� jej s cestovn�m p��kazem pro tul�ky, kter� byl t�mu� dobrovoln�ku vystaven ve �pandav� na z�klad� "ministersk�ho v�nosu". Gladbach upozor�uje na to, �e v tomto dokumentu se hroz� zat�en�m, nucen�mi pracemi a pen�it�mi pokutami, a na z�klad� ��edn�ho dokladu dokazuje, �e tvrzen� pana Griesheima, jako by toto opat�en� vych�zelo od policejn�ho presidenta, je l�iv�. D�le se pt�, zda snad ve �pandav� existuje je�t� zvl�tn� rusk� ministerstvo?

Poprv� bylo ministerstvo p�isti�eno p��mo p�i nepravd�. V cel�m shrom�d�n� zavl�dlo velik� roz�ilen�.

Ministr vnitra, pan K�htwetter, byl kone�n� nucen povstat a vykoktat n�jakou omluvu. Nestalo se p�ece nic zvl�tn�ho - jen osmn�cti ozbrojen�m lidem byly odebr�ny zbran� - nestalo se nic jin�ho ne� nez�konnost! Nebylo p�ece mo�n� trp�t, aby se ozbrojen� tlupy toulaly bez povolen� krajem - dvaadvacet dobrovoln�k�, kte�� byli na cest� do sv�ch domov�! (bez povolen�!)

Prvn� slova pana ministra byla p�ijata jednozna�n�mi projevy nelibosti. Ba i pravice je dosud p��li� pod zdrcuj�c�m dojmem skute�nost�, aby aspo� ml�ela. Ale brzy, kdy� vid� sv�ho ne��astn�ho ministra, jak se sna�� za sm�chu a rept�n� levice vykli�kovat, nab�v� odvahy a provol�v� jeho chab�m v�mluv�m hlasit� "bravo"; st�edy se z��sti p�ipojuj�, a tak se pan K�hlwetter nakonec p�ece jen natolik vzmu��, �e ze sebe vyprav�: Toto opat�en� jsem nena��dil j, n�br� m�j p�edch�dce; j� v�ak prohla�uji, �e je pln� schvaluji, a nap��t� budu jednat pr�v� tak.

Pravice a st�ed odm��uj� state�nost sv�ho heroick�ho K�hlwettera hromov�m "bravo".

Gladbach se t�m v�ak ned� zastra�it. Za hluku a pok�iku konservativec� vystupuje na tribunu a pt� se znovu: Jak je mo�n�, �e pan Schreckenstein, kter� byl ministrem p�ece u� p�ed touto �pandavskou ud�lost�, o tom nic nev�d�l? Jak je mo�n�, �e �ty�i dobrovoln�ci, kter�m bylo d�no nejlep�� vysv�d�en�, mohli ohro�ovat bezpe�nost st�tu? (P�nov� ze st�edu p�eru�uj� �e�n�ka poukazem na jednac� ��d.) Ot�zka t�m nen� vy��zena. Jak je mo�n� pos�lat tyto lidi dom� postrkem jako tul�ky? (�e�n�k je p�eru�en. Hluk.) Nedostal jsem je�t� odpov�� na ot�zku t�kaj�c� se posl�n� postrkem. S t�mi lidmi se zach�zelo �patn�. Jak to, �e se tu trp� banda p�nb��k���, kte�� sem p�i�li ozbrojeni z Wuppertalu (hluk se stup�uje), aby d�lali hlavn�mu m�stu ostudu? (Hluk, v�k�iky "bravo".)

K�hlwetter se nakonec vytas� s prohl�en�m, �e se tak stalo, proto�e byly jak�si pochybnosti o pr�kazech! Tedy propou�t�c� list podepsan� �lesvicko-hol�t�nsk�m gener�ln�m velitelstv�m je pro policejn� byrokraty pana K�hlwettera pr�kazem, kter� vyvol�v� "pochybnosti"? Podivn� byrokracie!

Je�t� n�kolik poslanc� mluv� proti ministr�m, a� kone�n� p�edseda kon�� debatu o t�to ot�zce a poslanec M�tze odv�d� shrom�d�n� z bou�� t�to debaty do tich�ch vod u�itelsk�ho �ivota, kde je zanech�v�me s p��n�m, aby se dosyta pokochali idylick�mi radov�nkami.

T�� n�s, �e se poslanci levice kone�n� poda�ilo dob�e zd�vodn�nou interpelac� a rozhodn�m vystupov�n�m prohnat p�ny ministry uli�kou a p�ipravit shrom�d�n� sc�nu, kter� p�ipom�n� debaty ve francouzsk�m a anglick�m parlamentu.




Napsal B. Engels 6. �ervence 1848
Oti�t�no v �Neue Rheinische Zeitung�
��s. 37 z 7. �ervence 1848
  Podle textu novin
P�elo�eno z n�m�iny

__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a Viz zde. (Pozn. red.)

129 Heine, �N�mecko. Zimn� poh�dka�, kap. XXV.

130 Heine, �Tannh�user�, kapitola 2.

131 �The Morning chronicle� [�Rann� kronika�] � anglick� bur�oasn� den�k, kter� vych�zel v Lond�n� v letech 1770 a� 1862.

132 Je tu m�n�na �Severnaja p�ela� [�Severn� v�ela�], rusk� politick� a liter�rn� list, kter� vych�zel v Petrohrad� v letech 1825 a� 1864 za redakce Bulgarinovy a Gre�ovy jako poloofici�ln� org�n carsk� vl�dy.

133 V n�t�, kterou odevzdal major Wildenbruch jako tajn� kur�r prusk�ho kr�le 8. dubna 1848 d�nsk� vl�d�, se prohla�ovalo, �e v�lku ve �lesviku-Hol�t�nu pr� Prusko nevede proto, aby odtrhlo tato v�vodstv� od D�nska, n�br� jedin� proto, aby pot�elo "radik�ln� a republik�nsk� �ivly v N�mecku". Prusk� vl�da se v�emo�n� vykrucovala, aby nemusela ofici�ln� p�iznat existenci toho kompromituj�c�ho dokumentu.