Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
Kolín v nebezpečí
Kolín 10. června. Nastaly letnice, líbezné svátky, pole se zelenala, stromy kvetly[42] a všude tam, kde si lidé pletou akusativ s dativem, [43] činily se přípravy k tomu, aby jednoho dne sestoupil svatý duch reakce na celou zemi.
Byl k tomu zvolen vhodný okamžik. V Neapoli se gardovým poručíkům a švýcarským lancknechtům podařilo utopit mladou svobodu v krvi lidu.[a] Ve Francii nasazuje shromáždění kapitalistů republice roubík drakonických zákonů a jmenuje velitelem Vincennes generála Perrota, téhož, který dal 23. února u Guizotova paláce povel k palbě. V Anglii a v Irsku se masově zatýkají a uvrhují do vězení chartisté a repealisté[44] a dragouni rozhánějí neozbrojené tábory lidu. Ve Frankfurtu nyní Národní shromáždění samo dosazuje triumvirát navržený nebožtíkem Spolkovým sněmem a zamítnutý výborem padesáti[45]. V Berlíně vítězí ráz na ráz pravice početní převahou, dupáním a boucháním na lavice a princ Pruský vyhlašuje svým vjezdem do "majetku celého národa"[46] likvidaci revoluce.
V Porýnském Hesensku se soustřeďuje vojsko; kolem Frankfurtu táboří hrdinové, kteří si vysloužili ostruhy v boji proti republikánským povstaleckým oddílům v jezerním kraji;[47] Berlín a Vratislav jsou obklíčeny vojskem, a jak to vypadá v Porýnské provincii, to si hned povíme.
Reakce připravuje silný úder.
Zatímco se ve Šlesviku bojuje, zatímco Rusko posílá výhružné nóty a stahuje tři sta tisíc vojáků k Varšavě, zaplavují porýnské Prusko vojska, třebaže buržoové v pařížské sněmovně opět hlásají "mír za každou cenu"!
V porýnském Prusku, Mohuči a Lucembursku leží (podle listu "Deutsche Zeitung"[48]) čtrnáct pluků pěchoty v plném stavu (13., 15.,[b] 16., 17., 25., 26., 27., 28., 30., 34., 35., 38., 39., 40.), tj. třetina veškeré pruské řadové i gardové pěchoty (45 pluků). Část z nich má plný válečný stav a ostatní jsou zesíleny povoláním třetiny záložníků. Kromě toho tu jsou tři hulánské, dva husarské a jeden dragounský pluk a co nevidět se očekává jeden pluk kyrysníků. K tomu je nutno připočíst převážnou část 7. a 8. dělostřelecké brigády, z nichž je nejméně polovina již v mobilním stavu (tj. počet koní na baterii je zvýšen z 19 na 121 nebo ze dvou na osm děl se spřežením). Pro Lucembursko a Mohuč byla kromě toho vytvořena třetí setnina. Tato vojska zaujala postavení ve velkém oblouku od Kolína a Bonnu přes Koblenc a Trevír k francouzským a lucemburským hranicím. Ve všech pevnostech se doplňuje výzbroj, příkopy se opatřují palisádami, stromy na náspech se buď porážejí, nebo seřezávají v výši palebné linie děl.
A jak to vypadá zde v Kolíně?
Kolínské pevnůstky jsou plně vyzbrojeny. Připravují se ložiště pro děla, prorážejí se střílny, děla jsou již dopravena a umisťují se na postaveních. Pracuje se na tom denně od šesti ráno do šesti večer. Děla prý byla dokonce z města odvezena v noci, s ovinutými koly, aby se zabránilo hluku.
S opevňováním městských hradeb se začalo u Bayenovy věže a pokročilo se už k baště číslo 6, tj. až do poloviny valů. Na úseku I stojí už 20 děl.
Na baště číslo 2 (u Severinovy brány) jsou děla postavena nad bránou. Stačí je pouze otočit a už se může pálit na město.
Nejlepším důkazem toho, že tyto zbraně jsou namířeny jen zdánlivě proti vnějšímu nepříteli, ve skutečnosti však přímo proti Kolínu, je fakt, že zde všude na náspu stromy stojí dál. V případě, že by vojsko muselo opustit město a ukrýt se v pevnůstkách, nebude možno proti pevnůstkám použít děl na městském valu, kdežto moždířům, houfnicím a 24coulovým dělům v pevnůstkách nic nebrání vrhat granáty a pumy přes stromy na město. Pevnosti jsou vzdáleny od městských hradeb pouze 1400 kroků, což umožňuje střílet z nich pumami, doletujícími na 4000 kroků, na kteroukoli část města.
Nyní o opatřeních, která jsou namířena přímo proti městu.
Zbrojnice, ležící proti budově krajské správy, se vyklizuje. Pušky, pečlivě zabalené, aby nevzbuzovaly pozornost, se dopravují do pevnůstek.
Do města se dováží v truhlících na střelivo dělostřelecké střelivo a ukládá se ve vojenských skladech podél městských hradeb, krytých před pumami.
Ve chvíli, kdy píšeme tyto řádky, rozdávají se dělostřelcům pušky s bodáky, ačkoli je známo, že pruské dělostřelectvo není vycvičeno v zacházení s bodákem.
Pěchota je už zčásti umístěna v pevnůstkách. Celý Kolín ví, že předevčírem jí bylo rozdáno na každou setninu 5000 ostrých nábojů.
Pro případ srážky s lidem byla učiněna tato opatření:
Na první poplašný signál odejde 7. (pevnostní) dělostřelecká setnina do pevnůstek.
Nato odejde z města také baterie číslo 37. Tato baterie už je plně v "bojové pohotovosti".
5. a 8. dělostřelecká setnina zůstanou zatím ve městě. Tyto setniny mají 20 nábojů na každé spřežení.
Z Deutze[c] přijedou do Kolína husaři.
Pěchota obsadí Nový trh, Kohoutí bránu a Čestnou bránu, aby kryla ústup všech jednotek z města, a nato se rovněž stáhne do pevnůstek.
Vyšší důstojníci se snaží ze všech sil, aby ve vojsku roznítili starou pruskou nenávist vůči novému pořádku. Když se nyní reakce rozbujela, není nic lehčího než pod záminkou horlení proti buřičům a republikánům nenávistně štvát proti revoluci a konstituční monarchii.
Přitom nebyl v Kolíně nikdy větší klid než právě v poslední době. Kromě bezvýznamného shluknutí před domem presidenta krajské správy a rvačky na Senném trhu nestalo se už čtyři týdny nic, co by bylo nějak znepokojilo byť jen občanskou gardu. Všechna tato opatření nebyla tedy ničím vyprovokována.
Opakujeme: Po těchto jinak zcela nepochopitelných opatřeních, po tom, kdy jsou soustřeďována vojska kolem Berlína a Vratislavi, jak se nám potvrzuje v dopisech, po tom, kdy je Porýnská provincie, reakcionáři tak nenáviděná, zaplavována vojáky, nemůžeme pochybovat o tom, že se reakce chystá k všeobecnému mocnému úderu.
Zde v Kolíně je začátek zřejmě stanoven na druhý den letnic. Horlivě se šíří pověsti, že tohoto dne "to začne". Budou se snažit vyvolat nějaký menší incident, aby mohlo být ihned nasazeno vojsko a městu pohroženo bombardováním, aby bylo možno odzbrojit národní gardy a uvěznit hlavní buřiče, zkrátka zatočit s námi jako s Mohučskými a Trevírskými.[d]
Důrazně varujeme kolínské dělníky před touto léčkou, kterou jim nastražila reakce. Prosíme je snažně, aby nedali staropruské straně sebemenší záminku k tomu, aby mohla v Kolíně zavést despotismus válečných zákonů. Žádáme je, nechť zejména dbají toho, aby oba dny letnic uplynuly zcela v klidu, a tak zmaří reakcionářům celý jejich plán.
Dáme-li reakci záminku k útoku, jsme ztraceni a povede se nám jako Mohučským. Donutíme-li ji, aby na nás zaútočila, a odváží-li se skutečně zaútočit, budou mít Kolínští příležitost dokázat, že ani oni neváhají obětovat krev a životy za vymoženosti 18. března.
Dodatek. Právě byly vydány tyto rozkazy:
Pro oba dny letnic odpadá vyhlašování hesla (zatímco obvykle bývá vyhlašováno zvlášť slavnostně). Vojsko zůstane v kasárnách, kde bude důstojníkům heslo oznámeno.
Baterie pevnostního dělostřelectva a dělostřelecké technické setniny, jakož i pěchotní posádka pevnůstek dostávají ode dneška kromě obvyklého denního přídělu chleba ještě čtyřdenní příděl dopředu, takže vojsko je neustále zásobeno na osm dní.
Dělostřelectvo cvičí již dnes večer v 7 hodin s puškami.
Napsal B. Engels 10. června 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 11 z 11. června 1848Podle textu novin
Přeloženo z němčiny__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)b Údaje zcela nesouhlasí. 13. pluk je zde ubytován jen zčásti, 15. je celý ve Vestfálsku, ale může sem být dopraven po železnici za několik hodin.
c Kolínská čtvrť na pravém břehu Rýna. (Pozn. čes. red.)
42 Parafráze úvodních veršů Goethovy epické básně „Reineke Fuchs“ [„Ferina lišák“].
43 Narážka na berlínský dialekt.
44 Repealisté (od Repeal of Union - zrušení unie) - stoupenci zrušení anglo-irské unie z roku 1801. Unie, kterou anglická vláda vnutila Irsku po potlačení irského povstání roku 1798, zničila poslední zbytky irské autonomie a zrušila irský parlament. "Zrušení unie" se stalo od dvacátých let 19. století nejpopulárnějším heslem irského národně osvobozeneckého hnutí; roku 1840 bylo založeno Sdružení repealistů.
45 Výbor padesáti byl zvolen předparlamentem v dubnu roku 1848. Velká část jeho členů se hlásila ke konstitučně monarchistické většině předparlamentu. Výbor padesáti zamítl návrh Spolkového sněmu na ustavení tříčlenného direktoria jako prozatímní ústřední moci Německého spolku. Počátkem června 1848 podala podobný návrh komise zvolená frankfurtským Národním shromážděním. Po diskusi se shromáždění 28. června 1848 usneslo, aby prozatímní ústřední moc tvořil říšský správce a říšská vláda.
46 „Majetek celého národa“ — nápis, který připevnili ozbrojení dělníci v Berlíně na palác uprchlého pruského prince.
47 Tím je míněno potlačení republikánského povstání v Bádensku v dubnu 1848, v jehož čele stáli maloburžoasní demokraté Friedrich Hecker a Gustav Struve; hlavní oblastí povstání byl jezerní kraj (Seekreis) a Schwarzwald.
48 „Deutsche Zeitung“ [„Německé noviny“] - buržoasně liberální deník, orgán konstitučních monarchistů, stoupenců sjednocení Německa pod nadvládou Pruska. Vycházel od roku 1847 do roku 1850; do října 1848 vycházel v Heidelberku (za redakce známého buržoasního historika Gervinuse), potom ve Frankfurtu nad Mohanem.