Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
Nové dělení Polska[37]
Kolín 8. června. Nová demarkační čára pana von Pfuela v Poznaňsku znamená další oloupení Polska. Redukuje část "podléhající reorganisaci" na méně než třetinu velkovévodství a daleko větší část Velkého Polska připojuje k Německému spolku. Polská řeč a národnost má být uznávána pouze na úzkém pásu podél ruských hranic. Jsou to okresy Września a Pleszew a části okresů Mogilno, Wągrowiec, Hnězdno, Środa, Szrem, Kościan, Wschowa, Krobia, Krotoszyn, Odolanów a Ostrzeszów. Druhá polovina těchto okresů, právě tak jako i celé okresy Buk, Poznaň, Oborniki, Szamotuly, Międzychód, Międzyrzecz, Babimost, Czarnków, Chodzież, Wyrzysko, Bydhošť, Szubin, Inowrocław, se dekretem pana Pfuela bez dlouhých ceremonií mění v německé území. A přesto je nade všechnu pochybnost, že i v této "oblasti Německého spolku" mluví většina obyvatel ještě polsky.
Stará demarkační čára dávala Polsku jako hranici aspoň Vartu. Nové rozdělení zmenšuje část, která má být reorganisována, opět o čtvrtinu. Záminkou pro to je jednak "přání" ministra války vyjmout z území, jež podléhá reorganisaci, oblast kolem pevnosti Poznaně v okruhu 3-4 mil, jednak žádost různých měst, jako Ostrówa atd., připojit se k Německu.
Přání ministra války je ovšem zcela přirozené. Nejprve se zabere město Poznaň s pevností, které leží 10 mil hluboko v polském území, potom, aby se lupič mohl nerušeně těšit ze svého lupu, je žádoucí připojit k němu ještě další okruh v šíři 3 mil. Zábor tohoto pásma si vyžádá různá menší teritoriální zaokrouhlení, což dává příležitost posunout německou hranici zas o kousek dál k rusko-polské.
S touhou "německých" měst po připojení to vypadá takto: jádro městského obyvatelstva provozujícího řemeslo a obchod tvoří v celém Polsku Němci a Židé; jsou to potomci přistěhovalců, kteří opustili svou vlast většinou pro víru. Založili na polském území města a po staletí sdíleli všechny osudy polské říše. Tito Němci a Židé, kteří tvoří nepatrnou menšinu obyvatelstva, se snaží využít situace, jaká je právě v zemi, aby dosáhli vládnoucího postavení. Odvolávají se na to, že jsou Němci; ale jsou to asi takoví Němci jako poameričtělí Němci. Jejich připojením k Německu bude potlačena řeč a národnost víc než poloviny polského obyvatelstva v poznaňském kraji, a to právě v té části provincie, kde docházelo k nejprudším národnostním bouřím, v okresech Buk, Szamotuly, Poznaň a Oborniki.
Pan von Pfuel prohlašuje, že bude novou hranici pokládat za definitivní, jakmile bude ratifikována vládou. Nezmiňuje se ani o dohodovacím shromáždění, ani o německém Národním shromáždění, která přece také mají říci své slovo, jedná-li se o stanovení německých hranic. Ale i když budou nařízení pana Pfuela ratifikována vládou, dohodovači a frankfurtským shromážděním, není demarkační čára "definitivní", dokud ji neratifikují dvě jiné mocnosti: německý a polský lid.
Napsal B. Engels 8. června 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 9 z 9. června 1848Podle textu novin
Přeloženo z němčiny__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)37 V záhlaví čísla „Neue Rheinische Zeitung“ byl článek nazván „Nové dělení Polska“, zatímco na začátku článku je titul „Sedmé dělení Polska“.