Nový spojenec kontrarevoluce

Kolín 11. prosince. Kontrarevoluce získala nového spojence — švýcarskou spolkovou vládu.

Již před pěti dny jsme se z naprosto spolehlivého pramene dověděli, že pověsti rozšiřované v poslední době o chystaném vpádu německých uprchlíků do Bádenska, o přípravách na hranicích, o fantastické bitvě u Lörrachu mezi dobrovolníky a říšským vojskem, že všecky tyto podivné pověsti jsou „dohodnuty“ mezi Furrerovou-Ochsenbeinovou-Munzingerovou stranou, vládnoucí ve švýcarské spolkové radě, a německou říšskou mocí, aby zmíněné straně poskytly záminku k zákroku proti uprchlíkům a tím k vytvoření dobré shody s říšskou mocí.

Neoznámili jsme tuto zprávu ihned svým čtenářům, protože jsme nemohli tak beze všeho uvěřit, že je taková intrika možná. Čekali jsme, až se zpráva potvrdí, a nemuseli jsme čekat dlouho.

Nápadné bylo už to, že tyto pověsti přinesly frankfurtské, a ne bádenské listy, které přece musely být informovány nejlépe a nejdříve, vždyť jsou v místě.

Dále bilo do očí, že „Frankfurter Journal“^{^[132]}dostal z Bernu zprávu, že spolková rada vydala oběžník o uprchlících a vyslala komisaře už 1. prosince, zatímco bernské listy, z nichž některé („Verfassungsfreund“ a „Suisse“) mají přímé styky se členy spolkové rady, to oznámily teprve 3. prosince.

Teď konečně máme „Suisse“ s oběžníkem kantonálním vládám před sebou, a jestliže jsme dříve mohli o vstupu Švýcarska do nové svaté aliance ještě pochybovat, je nyní po všech pochybách.

Oběžník nejprve konstatuje, že kolují pověsti o nových přípravách politických uprchlíků a o chystaném novém vpádu na bádenské území. Těmito pověstmi, o nichž celé Švýcarsko a celé Bádensko ví, že jsou vylhané, odůvodňuje nová mimořádná opatření proti uprchlíkům. O tessinských usneseních Spolkového shromáždění je tu zmínka jen proto, aby se dokázala kompetence spolkové rady, a ne její povinnost činit tato opatření; naopak, výslovně se uznává, že je podstatný rozdíl mezi situací v Tessinu a v severních kantonech.

Pak následují tyto pokyny:

1) Všechny uprchlíky, kteří se zúčastnili Struvova tažení nebo jinak nedávají osobních záruk pokojného chování, odsunout z pohraničních kantonů;

2) všechny uprchlíky bez rozdílu přísně střežit;

3) spolkové radě, jakož i všem ostatním pohraničním kantonům zaslat seznam uprchlíků, spadajících pod bod 1), a

4) rozhodnutí o případných výjimkách při internování přenechat zmocněnci spolkové vlády dr. Steigerovi a vůbec dbát jeho pokynů.

Poté následuje výzva, aby tyto pokyny byly „přísně“ dodržovány; nestane-li se tak a bude-li nutno povolat vojsko, ponese náklady příslušný pohraniční kanton.

Celý oběžník je formulován velmi ostře a pro uprchlíky nanejvýš urážlivě a končí slovy:

„Švýcarsko se nesmí stát shromaždištěm zahraničních stran, které nesprávně chápou své postavení na neutrální půdě a velmi často pošlapávají zájmy země, která je pohostinně příjímá.“

Srovnejte nyní tato příkrá slova s řečí nóty ze 4. listopadu; uvažte, že pověsti, o něž se oběžník opírá, jsou notoricky falešné; že, jak nám dnes píší od hranic, zmocněnec spolkové vlády dr. Steiger již skončil svou inspekci v kantonu Aargau, na nějž si říšská moc nejvíc stěžovala, a shledal, že uprchlíci, jichž se oběžník týká, jsou už dávno internováni a že tu už nemá co dělat (je teď v Liestalu); že už podle nóty ze 4. listopadu, a švýcarský tisk (například „Schweizer Bote“, „Basellandschaftliches Volksblatt“,^{^[133]} „Nationalzeitung“ aj.) to dávno dokázal, splnily všechny pohraniční kantony už dávno svou povinnost; uvažte konečně, že po dlouhotrvající nejistotě, po odporujících si zprávách o uzavření hranic, se v posledních dvou třech dnech všechny noviny a dopisy, které dostáváme ze Švýcarska, shodují v tom, že se proti Švýcarsku nepoužívá vůbec žádných donucovacích opatření, ba naopak, že rozkaz, vydaný některým pohraničním hlídkám, přísněji kontrolovat osoby, které přecházejí hranice, byl již 24 hodin nato odvolán; uvažte tohle všechno a řekněte, zda fakty nepotvrzují do nejmenších podrobností uvedenou zprávu.

Ostatně je známo, že pánové Furrer, Ochsenbein, Munzinger atd. hoří už dávno dychtivostí, aby učinili jednou provždy přítrž „uprchlickým rejdům“.

Gratulujeme panu Schmerlingovi k jeho novým přátelům. Přejeme mu jenom, kdyby také on jednou přišel jako uprchlík do Švýcarska — což se může snadno stát, ještě než uplyne tříleté funkční období nynější spolkové rady — aby ho tito jeho přátelé nepočítali k těm uprchlíkům, kteří „nedávají osobních záruk“.

Napsáno 11. prosince 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“,
čís. 166 z 12. prosince 1848

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)

132 „Frankfurter Journal“ [„Frankfurtské noviny“] — německý deník, který vycházel ve Frankfurtu nad Mohanem od 17. století do roku 1903; ve čtyřicátých letech 19. století to byl buržoasně liberální list.

133 „Schweizer Bote“ — zkrácený název listu „Der aufrichtige und wohlerfahrene Schweizer Bote“ [„Nestranný a dobře informovaný švýcarský kurýr“], který vycházel od roku 1798; od roku 1804 vycházel v Aarau (kanton Aargau).

„Basellandschaftliches Volksblatt“ [„Lidové noviny basilejského kantonu“] — švýcarský liberální list, který vycházel v basilejském kantonu od roku 1835.