Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Karel Marx
Pron�sledov�n� cizinc� v Bruselu[253]
V ned�li 27. �nora po��dalo bruselsk� Demokratick� sdru�en� prvn� ve�ejnou sch�zi od t� doby, co p�i�la zpr�va, �e ve Francii byla vyhl�ena republika. V�d�lo se p�edem, �e na tuto sch�zi p�ijde spousta d�ln�k�, rozhodnut�ch aktivn� podporovat v�echna opat�en�, je� bude sdru�en� pokl�dat za vhodn�.
Vl�da zase dala roz���it pov�st, �e kr�l Leopold je ochoten abdikovat, bude-li si to lid p��t. To byla past nastra�en� na belgick� demokraty, aby nepodnikali ��dn� r�zn� kroky proti dobr�mu kr�li, kter� p�ece po ni�cm tolik netou�� jako po tom, zbavit se b�emene kralov�n�, jen aby mu ve v�� cti ponechali slu�nou pensi.
Z�rove� m�la kr�lova vl�da p�ipraven seznam osob, kter� pokl�dala za vhodn� je�t� t�ho� ve�era zatknout jako ru�itele ve�ejn�ho po��dku. Bylo dohodnuto s panem Hodym, velitelem ve�ejn� bezpe�nosti, �e v tomto seznamu budou jako hlavn� podn�covatel� tohoto um�le vyroben�ho povst�n� figurovat cizinci, jednak aby se ututlalo zat�en� Belgi�an�, kte�� jsou zn�m� jako rozhodn� republik�ni, jednak aby se rozdmychaly nacionalistick� v�n�. To tak� vysv�tluje, pro� jeho excelence pan Rogier, kter� nen� o nic v�c Belgi�an, ne� jeho milost kr�l Leopold je Francouz, o n�co pozd�ji vydal na��zen� o p��sn�m dozoru nad Francouzi a N�mci, z nich� jedni jsou rod�ci Rogierovi a druz� Leopoldovi. Svou formulac� p�ipom�n� toto na��zen� z�kony o podez�el�ch osob�ch.
Tento pe�liv� promy�len� pl�n byl proveden t�m z�ke�n�j a surov�ji, �e osoby, kter� byly ve�er 27. �nora zat�eny, se zdr�ely v�eho, co by mohlo b�t pova�ov�no za provokaci.
�lov�k by �ekl, �e tito lid� byli zat�eni jen proto, aby je mohli jejich v�znitel� po libosti pro sv� pot�en� tr�znit a ur�et.
Hned jak byli zat�eni, tloukli je policist� p�st�, kopali je, bili je �avlemi. Plivali jim do tv��e, t�mto republik�n�m. T�rali je v p��tomnosti lidumila Hodyho, kter� byl u vytr�en�, �e m��e d�t cizinc�m poc�tit svou moc.
Proto�e proti nim nebylo ��dn� obvin�n�, zd�lo se, �e nezb�v� ne� je propustit. Ale kde�! �est dn� je dr�eli v cele. Potom vybrali z v�z�� cizince, nalo�ili je do v�ze�sk�ho vozu a odvezli je rovnou na n�dra��. Tam je zase nastrkali do v�ze�sk�ch vag�n�, ka�d�ho do zvl�tn� cely, a takto je odvezli do Qui�vrainu, kde je p�evzali belgi�t� �etn�ci a odvlekli je na francouzsk� hranice.
Kdy� se na svobodn� p�d� zase trochu vzpamatovali, shledali, �e nemaj� v kapse nic ne� vypov�dac� p��kaz datovan� v p�edve�er zat�en�. Jeden z vyho�t�n�ch, pan Allard, je Francouz.
V t�e dob� prohl�sila vl�da belgick�ho kr�l��ka v poslaneck� sn�movn�, �e belgick� kr�lovstv� v�etn� oboj�ch Flander je nejdokonalej�� republikou, jakou si lze p��t, �e m� vzornou policii, ��zenou takov�m �lov�kem, jako je pan Hody, star� republik�n, fourierovec i stoupenec Leopold�v v jedn� osob�. Sn�movna slzela radost� a katolick� a liber�ln� noviny byly u vytr�en� nad dom�c�mi ctnostmi kr�le Leopolda a nad ve�ejn�mi ctnostmi jeho dom�c�ho sluhy Rogiera.
Belgick� lid sm��l� republik�nsky. Leopold m� p��vr�ence jen mezi velkou bur�oasi�, pozemkovou aristokraci�, jezuity, vysok�mi ��edn�ky a b�val�mi Francouzi, kte�� po vyhn�n� z Francie stoj� te� v �ele belgick� administrativy a belgick�ho tisku.
Metternich je nad�en, �e se tak vhod p��mo na hranic�ch Francie na�el Koburg, zavil� nep��tel francouzsk� revoluce. Jen�e zapom�n�, �e s Koburgy se dnes po��t� u� jen v ot�zk�ch dynastick�ch s�atk�.
Napsal K. Marx kolem 10. b�ezna 1848
Oti�t�no v listu �La R�forme�
z 12. b�ezna 1848Podle textu novin
P�elo�eno z francouz�tiny__________________________________
Pozn�mky:
253 Nadpis �l�nku je od Institutu marxismu-leninismu p�i �V KSSS.