Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Bed�ich Engels
Dopis redaktorovi listu �Northen Star�
V�eny pane!
Po z�va�n�ch ud�lostech, ke kter�m do�lo ve Francii, je te� mnohem zaj�mav�j�� ne� v norm�ln�ch dob�ch, jak se zachov� belgick� lid a belgick� vl�da. Sp�ch�m proto, abych informoval Va�e �ten��e o tom, co se stalo od p�tku 25. �nora.
Toho ve�era panovalo v Bruselu v�eobecn� roz�ilen� a neklid. Kolovaly nejr�zn�j�� zv�sti, ale lid� ni�emu doopravdy nev��ili. N�dra�� bylo p�epln�no z�stupy lid� ze v�ech vrstev, kte�� netrp�liv� �ekali na zpr�vy. Byl tam dokonce i s�m francouzsk� velvyslanec, b�val� mark�z de Rumigny. V p�l jedn� v noci p�ijel vlak s v�t�zn�mi zpr�vami o �tvrte�n� revoluci a cel� z�stup lidu za�al v n�hl�m v�buchu nad�en� volat: �Vive la R�publique !�[a] Zpr�va se rychle roznesla po cel�m m�st�. V sobotu byl v�ude klid. Ale v ned�li byly ulice plny lid� a v�ichni byli zv�davi, co podniknou dv� organisace: Demokratick� sdru�en� a Aliance. Ob� tyto organisace ve�er zasedaly. Aliance, houf bur�oasn�ch radik�l�, se rozhodla vy�kat, a t�m se od hnut� distancovala. Ale Demokratick� sdru�en� p�ijalo �adu velmi d�le�it�ch usnesen�, jimi� se tato organisace postavila do �ela hnut�. Usnesli se, �e se budou sch�zet denn�, m�sto jednou t�dn�, �e po�lou m�stsk� rad� petici po�aduj�c�, aby byla vyzbrojena nejen bur�oasn� ob�ansk� garda, ale v�ichni ob�an� v obvodech. Ve�er do�lo na ulic�ch na n�kolika m�stech k nepokoj�m. Lid provol�val: �Vive la R�publique!� a shrom�dil se v z�stupech kolem radnice. N�kolik osob bylo zat�eno, ale k ��dn�m v�n�m ud�lostem nedo�lo.
Mezi zat�en�mi byli dva N�mci, politick� uprchl�k pan Wolff a jeden d�ln�k. Jist� v�te, �e zde v Bruselu existoval n�meck� d�lnick� spolek, kde se diskutovalo o politick�ch a soci�ln�ch ot�zk�ch, a �e tu vych�zely n�meck� demokratick� noviny[b]. N�mci �ij�c� v Bruselu byli v�eobecn� zn�mi jako velmi aktivn� a nekompromisn� demokrat�. Byli skoro v�ichni �leny Demokratick�ho sdru�en� a m�stop�edseda n�meck�ho spolku dr. Marx byl z�rove� m�stop�edsedou Demokratick�ho sdru�en�.
Vl�da, kter� velmi dob�e v�, �e v ur�it�ch vrstv�ch obyvatelstva tak mal� zem�, jako je Belgie, buj� nacionalistick� p�edsudky, vyu�ila okam�it� t�chto okolnost� a roz���ila pov�st, �e celou agitaci pro republiku rozdmychali N�mci � lid�, kte�� nemaj� co ztratit, kte�� byli pro r�zn� ni�emnosti vypov�zeni ji� ze t�� nebo �ty� zem� a kte�� se cht�j� dostat do �ela zam��len� belgick� republiky. V pond�l� se tato velkolep� novinka roznesla po cel�m m�st� a neminul ani den a kram��i, kte�� tvo�� j�dro ob�ansk� gardy, spustili jednomysln� pok�ik proti n�meck�m bu�i��m, kte�� cht�j� zrevolucionovat jejich ��astnou belgickou vlast.
N�mci si smluvili, �e se budou sch�zet v jedn� kav�rn�, kam m�l ka�d� p�in�et posledn� zpr�vy z Pa��e. Ale kram��i tropili tak velk� povyk a kolovalo tolik nejr�zn�j��ch pov�st� o vl�dn�ch opat�en�ch proti N�mc�m, �e N�mci byli nuceni upustit i od t�chto nevinn�ch sch�zek.
V ned�li ve�er se u� policii poda�ilo p�im�t majitele kav�rny, kde se n�meck� spolek sch�zel, aby mu u� nap��t� neprop�j�oval m�stnost ke sch�z�m.
N�mci se po cel� ten �as dr�eli skv�le. P�esto�e byli vystaveni nejmalichern�j��m �ikan�m ze strany policie, z�stali na sv�ch m�stech. Ka�d� ve�er se ��astnili sch�ze Demokratick�ho sdru�en�. Nesrocovali se na ulic�ch, ale d�vali jasn� najevo, i kdy� to pro n� bylo osobn� riskantn�, �e ve chv�li nebezpe�� neopust� sv� belgick� bratry.
Kdy� se ned�ln� a pond�ln� mimo��dn� vzru�en� za n�kolik dn� uti�ilo, kdy� se lid vr�til ke sv� pr�ci, kdy� se vl�da vzpamatovala z prvn�ho zd�en�, p�i�la dal�� s�rie perseku�n�ch z�krok� proti N�mc�m. Vl�da vydala na��zen�, �e v�ichni ciz� d�ln�ci, kte�� se octnou bez pr�ce, maj� b�t neprodlen� vyho�t�ni ze zem�; a stejn� �e se m� nalo�it bez rozd�lu se v�emi cizinci, jejich� pas nen� v po��dku. Z�rove� s p�ijet�m t�chto opat�en� pustila vl�da do ob�hu zpr�vy, kter� popudily podnikatele proti v�em ciz�m d�ln�k�m, tak�e ��dn� N�mec nemohl naj�t pr�ci. Dokonce i ti, kte�� pr�ci m�li, ji najednou ztratili, a tak proti nim bylo mo�no pou��t vypov�dac�ch dekret�.
Vl�da v�ak za�ala pron�sledovat nejen nezam�stnan� d�ln�ky, ale i �eny. Jeden mlad� n�meck� demokrat, kter� �ije podle francouzsk�ho a belgick�ho zvyku ve spole�n� dom�cnosti s jednou Francouzkou � a jeho� p��tomnost v Bruselu se z�ejm� stala policii nepohodlnou � byl z ni�eho nic vystaven persekuci; tato persekuce se projevila v pron�sledov�n� jeho dru�ky. Proto�e nem�la pas � a kdo kdy p�edt�m vy�adoval v Belgii od �eny pas? � vyhro�ovali j�, �e ji okam�it� vypov�d�. Policie prohl�sila, �e nejde o ni, ale o osobu, s n� �ije. Sedmkr�t ve t�ech dnech byl u n� v byt� policejn� komisa�; n�kolikr�t se musela dostavit do jeho kancel��e a nakonec ji v doprovodu str�n�ka poslali na policejn� �editelstv�, a kdyby nebyl zakro�il vlivn� belgick� demokrat, ur�it� by byla musela zemi opustit.
Ale to v�echno nic nen�. Persekuce d�ln�k�, roz�i�ov�n� zpr�v, �e byl zat�en ten �i onen nebo �e v �ter� ve�er bude provedena v�eobecn� razie na N�mce po v�ech kav�rn�ch ve m�st�, to v�echno nic nen� proti tornu, co V�m chci sd�lit nyn�.
V p�tek[c] ve�er dostal kr�lovsk� na��zen� opustit do �ty�iadvaceti hodin zemi mezi jin�mi i dr. Marx. Chystal si pr�v� zavazadla na cestu, kdy� tu najednou v jednu hodinu v noci, p�esto�e existuje z�kon, podle n�ho� se nesm� vniknout do bytu ob�ana od z�padu do v�chodu slunce, vpadlo k n�mu do bytu deset ozbrojen�ch policist� v �ele s policejn�m komisa�em, chopili se ho a odvedli ho do v�zen� na radnici. Neudali ��dn� jin� d�vod ne� ten, �e nem� v po��dku pas, t�eba�e jim p�edlo�il nejm�n� t�i pasy a t�eba�e bydl� v Bruselu u� t�i roky! Byl odveden. Jeho �ena, hrozn� vylekan�, b�ela okam�it� k belgick�mu pr�vn�mu z�stupci, kter� v�dy poskytoval sv� slu�by persekvovan�m cizinc�m, k panu Jottrandovi, p�edsedovi Demokratick�ho sdru�en�, k tomu, o jeho� p��telsk�m z�kroku jsem se u� zm�nil naho�e. Kdy� se vracela, potkala jednoho belgick�ho p��tele, pana Gigota. Doprovodil ji dom�. U vchodu do domu dr. Marxe zastihli dva str�n�ky, kte�� zatkli jej�ho mu�e. �Kam jste odvedli m�ho mu�e?� ptala se jich pan� Marxov�. �P�jdete-li s n�mi, uk�eme v�m, kde je.� Zavedli ji i pana Gigota na radnici, ale m�sto aby splnili sv�j slib, p�edali je oba policii a oba byli uv�zn�ni. Pan� Marxovou, kter� nechala doma t�i mal� d�ti jen se slu�ebnou, zavedli do m�stnosti, kde musela str�vit noc s n�kolika prostitutkami toho nejhor��ho druhu. Druh� den r�no ji odvedli do nevytopen� m�stnosti, kde ji nechali, t�esouc� se zimou, �ekat t�i hodiny. Pan Gigot byl tak� zadr�en. Pan Marx byl zav�en do jedn� m�stnosti se zu��c�m bl�znem, kter�mu se musel co chv�li br�nit. Ke v�emu s n�m je�t� �al��n�ci zach�zeli velmi hrub�.
V� t�i hodiny odpoledne kone�n� pan� Marxovou a pana Gigota p�edvedli p�ed soudce, kter� brzy na��dil, aby byli propu�t�ni. A z �eho byli obvin�ni? Z potulky, proto�e u sebe nem�li pasy!
Pan Marx byl rovn� propu�t�n s p��kazem, aby t�� ve�er opustil zemi. A tak, p�esto�e byl osmn�ct hodin z t�ch �ty�iadvaceti, kter� m�l na uspo��d�n� sv�ch z�lc�itost�, sv�voln� dr�en ve v�zen�, p�esto�e nejen on, ale i jeho �ena byli po celou tu dobu odlou�eni od sv�ch t�� d�t�, z nich� nejstar��mu d�v��tku nejsou je�t� ani �ty�i roky, byl vypov�zen a nem�l ani �as, aby si dal do po��dku sv� v�ci.
Pan Gigot byl znovu uv�zn�n hned druh� den po sv�m propu�t�n�. Byl zadr�e� s t�emi demokraty z Lutychu v pond�l� v �est hodin r�no v hotelu a v�ichni byli uv�zn�ni pro potulku, proto�e u sebe nem�li pasy. M�li b�t propu�t�ni v �ter�, ale byli. zcela protipr�vn� dr�eui ve v�zen� a� do �tvrtka. Jeden. z nich, pan Tedesco, sed� ve v�zen� dosud, a nikdo nev� pro�. On i pan Wolff budou bu�to propu�t�ni, nebo tento t�den postaveni p�ed soud.
Mus�m v�ak ��ci, �e belgi�t� d�ln�ci a �ada dal��ch demokrat� tohoto n�roda, zejm�na pan Jottrand, se chovali k persekvovan�m N�mc�m p��mo skv�le. Dok�zali, �e jsou povzneseni nad jak�koli n�rodnostn� p�edsudky. Nevid�li v n�s cizince, n�br� demokraty.
Dov�d�m se, �e byl vyd�n zatyka� na jednoho belgick�ho d�ln�ka a state�n�ho demokrata, pana de Guasco. Jin� demokrat, pan Dassy, kter� byl zat�en minulou ned�li pro bu�i�stv�, byl souzen v�era; rozsudek nad n�m nebyl je�t� vynesen.
�ek�m ka�d� den a ka�dou hodinu vypov�dac� dekret, ne-li n�co hor��ho, proto�e nikdo nem��e ��ci, jak daleko p�jde troufalost t�to belgicko-rusk� vl�dy. Jsem p�ipraven okam�it� odjet. Takov� je postaven� n�meck�ho demokrata v t�to �svobodn�� zemi, kter�, jak se p�e v novin�ch, nem� co z�vid�t francouzsk� republice.
Bratrsky V�s zdrav� V Bruselu 5. b�ezna V� star� p��tel
Napsal B. Engels
Oti�t�no v listu �The Northern Star�,
��s. 544 z 25. b�ezna 1848Podle textu novin
P�elo�eno z angli�tiny__________________________________
Pozn�mky:
a �A� �ije republika!� (Pozn. red.)
b � �Deutsche-Br�sseler-Zeitung�. (Pozn. red.)
c V origin�lu omylem �v sobotu�. (Pozn. red.)