Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Bed�ich Engels
Kongres ekonom�
Jak zn�mo, je zde n�kolik advok�t�, ��edn�k�, l�ka��, renti�r�, obchodn�k� atd., kte�� si pod firmou Spole�nosti pro svobodn� obchod (podle pa��sk�ho vzoru) navz�jem v�t�puj� z�klady politick� ekonomie. Tito p�nov� v posledn�ch t�ech dnech minul�ho t�dne p��mo tonuli v bla�enosti. Uspo��dali si velik� kongres nejv�t��ch ekonom� v�ech zem�, m�li to nev�slovn� pot�en�, �e sly�eli p�edn�et ekonomick� pravdy ne u� z �st jak�hosi pana Julese Bartelse, Le Hardyho de Beaulieu, Faidera nebo Fadera[a] �i jin�ch nezn�m�ch veli�in, n�br� z �st prvn�ch mistr� v�dy. Byli ��astni, une�eni, bla�eni, v sedm�m nebi.
M�n� nad�eni byli v�ak mist�i v�dy sami. Po��tali, �e budou m�t lehkou pr�ci, ale zat�m je �ekal tuh� boj. Mysleli, �e jen p�ijdou, uvid� a zv�t�z�, a zat�m zv�t�zili jen p�i hlasov�n�, kde�to v diskusi druh� den byli na cel� ���e pora�eni a t�et� den unikli nov�, je�t� hor�� por�ce jen s pomoc� intrik. I kdy� jejich blahem se rozpl�vaj�c� poslucha�stvo nic nepozorovalo, oni sami to museli poci�ovat dosti nelib�.
Tak� jsme se kongresu z��astnili. Nem�li jsme u� ani p�edt�m ��dn� zvl�tn� respekt p�ed t�mito mistry v�dy, jejich� cel� v�da spo��v� v tom, �e si neust�le navz�jem i sami sob� s naprost�m klidem odporuj�. Ale p�izn�v�me se, �e tento kongres n�m vzal posledn� �petku �cty, kterou jsme snad je�t� mohli m�t k t�m, jejich� spisy a �e�i tolik nezn�me. P�izn�v�me se, �e jsme �asli nad t�m, �e mus�me poslouchat takov� nudn� jalovosti, v�ci, kter� u� cvrlikaj� vrabci na st�e�e. P�izn�me se, �e jsme ne�ekali, �e p�ni v�dci n�m nebudou um�t ��ci nic lep��ho ne� ony z�klady ekonomie, kter� by byly ov�em novinkou pro sedmilet� a osmilet� d�ti, ale u dosp�l�ch lid�, a je�t� k tomu �len� Spole�nosti pro svobodn� obchod, by se m�ly p�edpokl�dat jako zn�m�. Ale p�nov� znali sv� obecenstvo l�pe ne� my.
Nejl�pe si po��nali na kongresu Angli�an�. M�li na cel� v�ci nejv�t�� z�jem; le�� jim na srdci, aby se jim otev�ely kontinent�ln� trhy; pro n� je ot�zka svobody obchodu �ivotn� ot�zkou. Tak� to dost jasn� uk�zali; oni, kte�� jinak v�dycky mluv� jedin� anglicky, sn�ili se v z�jmu sv�ho zamilovan�ho free-trade[b] natolik, �e mluvili francouzsky. Bylo na nich vid�t, jak velice se do toho nut�, proto�e jde o m�ec. Francouzi vystupovali jako ryz� ideologov� a v�de�t� sn�lkov�. Nevyznamen�vali se ani francouzsk�m espritem, ani originalitou pojet�. Ale mluvili alespo� dobrou francouz�tinou, a ta je v Bruselu st�le vz�cn�. � Holan�an� vystupovali nudn� a mentorsky. D�novi, panu Davidovi, nebylo v�bec rozum�t. Belgi�an� hr�li sp� �lohu pasivn�ch poslucha��, p�inejmen��m se nijak nepozvedli nad �rove� sv�ho n�rodn�ho pr�myslu, jeho� specialitou je imitace. Kone�n� N�mci tvo�ili � a� na Weertha, kter� vystupoval sp� jako Angli�an ne� N�mec � partie honteuse[c] cel�ho kongresu. Pat�ila by jim palma prvenstv�, neb�t jednoho Belgi�ana, kter� ji nakonec z�skal pro sv�j n�rod.
Prvn� den. V�eobecn� diskuse. Zah�jila ji Belgie prost�ednictv�m pana Faidera, kter� cel�m sv�m vystupov�n�m, postojem a �e�� stav�l na odiv to imitovan� hejskovstv�, kter� se tak odporn� roztahuje na bruselsk�ch ulic�ch a promen�d�ch. Pan Faider tu d�val k lep��mu jen sam� fr�ze a dostal se sotva k nejz�kladn�j��m ekonomick�m pravd�m. Nezdr�ujme se s n�m tak dlouho, jako on n�s zdr�oval s tou svou �i�ou�kou pol�v�i�kou.
Potom vystoupil na tribunu pan Wolowski, profesor atd. z Pa��e. Je�itn� a povrchn� kraso�e�n�k, pofrancouz�t�l� polsk� �id, kter� dok�zal v sob� spojit �patn� vlastnosti v�ech t�chto t�� n�rod� bez jejich p�ednost�. Pan Wolowski vzbudil ohromn� nad�en� svou p�edem pe�liv� zaran�ovanou �e��, plnou p�ekvapuj�c�ch sofismat. Tato �e� nebyla bohu�el majetkem pana Wolowsk�ho, byla sl�t�na z �Ekonomick�ch sofismat� pana Fr�d�rica Bastiata[116]. O tom ov�em bruselsk� publikum, tleskaj�c� jako zjednan�, nemohlo v�d�t. � Pan Wolowski litoval, �e oponovat bude n�meck� ochran�� a �e si tak francouz�t� ochran��i nechali vz�t iniciativu. Stihl ho za to trest. Na konci sv� �e�i byl pan Wolowski nesm�rn� komick�. Rozpov�dal se o d�lnick� t��d�, nasliboval j� od svobody obchodu hory doly a jej�m jm�nem provedl licom�rn� zu�iv� �tok na ochran��e. Ano, k�i�el, sna�e se vybi�ovat k pathetick�mu falsetu, ano, tihle ochran��i, tihle �lid�, co tady, v srdci� (p�itom se pl�cal po sv�m kulat�m b��ku) �nemaj� �petku citu pro pracuj�c� t��du�, ti n�m br�n� splnit na�e nejvroucn�j�� p��n� a pomoci d�ln�k�m z b�dy! Jeho rozl�cen� bylo bohu�el p��li� hran�, ne� aby ud�lalo n�jak� dojem na t�ch n�kolik d�ln�k�, kte�� sed�li na galerii.
Pan Rittinghausen z Kol�na nad R�nem, z�stupce n�meck� vlasti, p�e�etl nesm�rn� nudn� pojedn�n� na obhajobu ochrann�ho syst�mu. Vystupoval jako prav� N�mec. S nej�alostn�j��m obli�ejem, jak� si lze p�edstavit, b�doval nad �patn�m postaven�m N�mecka, nad jeho pr�myslovou bezmoc� a p��mo Angli�any �p�nliv� prosil, aby p�ece N�mecku dovolili chr�nit se proti jejich zhoubn� konkurenci. Co�e, prohl�sil, vy n�m chcete, p�nov�, d�t svobodu obchodu, chcete, abychom svobodn� konkurovali se v�emi n�rody, a my p�itom m�me je�t� skoro v�ude cechy a nesm�me svobodn� konkurovat ani sami mezi sebou?
Panu Rittinghausenovi odpov�d�l pan Blanqui, profesor, poslanec a pokrokov� konservativcc z Pa��e, autor mizern�ch d�jin ekonomie[117] a jin�ch �patn�ch spis�, sloup takzvan� �francouzsk� �koly� politick� ekonomie. Je to blahobytn�, upjat� mu� s v�razem, v n�m� se odporn� m�s� p�edst�ran� p��snost, zan�cen� a lidumilnost. Ryt�� �estn� legie, cela va sans dire[d]. Pan Blanqui mluvil s velkou �e�nickou rutinou a bez ducha, a to ov�em muselo bruselsk�m stoupenc�m svobodn�ho obchodu imponovat. To, co �ekl, je mimochodem je�t� desetkr�t bezv�znamn�j��, ne� co p�edt�m napsal. Nezdr�ujme se u t�chto fr�z�.
Pak p�i�el na �adu dr. Bowring, radik�ln� �len parlamentu a d�dic moudrosti Benthamovy, jeho� kostru opatruje[118]. S�m je jak�si benthamovsk� kostra. Bylo zn�t, �e je po volb�ch; pan Bowring u� nepokl�dal za nutn� d�lat �stupky lidu, n�br� vystupoval jako prav� bur�oa. Mluvil plynnou a spr�vnou francouz�tinou se siln�m anglick�m p��zvukem a ��inek sv�ch slov podtrh�val velmi energickou a nesm�rn� �pr�movnou gestikulac�. Pan Bowring, p�edstavitel nejhrabiv�j�� ��sti anglick� bur�oasie, prohl�sil, �e je kone�n� na �ase odlo�it egoismus a sv� vlastn� �t�st� zalo�it na �t�st� druh�ch. Je ov�em star� ekonomick� �pravda�, �e se s milion��em daj� d�lat v�t�� obchody a d� se na n�m tud� tak� v�c vyd�lat ne� na n�kom, kdo m� jen tis�c tolar�. � Kone�n� p�i�el je�t� nad�en� hymnus na �cet envoy� du ciel�[e], na podloudn�ka.
Po n�m vystoupil pan Duchateau, president Sdru�en� pro ochranu n�rodn� pr�ce z Valenciennes, a h�jil francouzsk� syst�m ochrann�ch cel proti provokac�m pana Wolowsk�ho. Opakoval s velk�m klidem a velmi jasn� zn�m� pou�ky ochran��� ve zcela spr�vn�m p�esv�d�en�, �e to sta�� ztrp�it p�n�m freetrader�m cel� kongres. Byl rozhodn� nejlep��m �e�n�kem dne.
Odpov�dal mu pan Ewart, �len parlamentu, t�m�� nesrozumitelnou francouz�tinou a nejot�epan�j��mi a nejpovrchn�j��mi fr�zemi Ligy proti obiln�m z�kon�m[119], kter� zn� v Anglii d�vno zpam�ti m�lem ka�d� kluk z ulice.
O panu Campanovi, deleg�tu Spole�nosti pro svobodn� obchod z Bordeaux, se zmi�ujeme jen pro po��dek. To, co ��kal, bylo tak bezv�znamn�, �e si z toho u� nepamatujeme ani slovo.
Pan plukovn�k Thompson, �len parlamentu, redukoval celou ot�zku na tuto prostou historku: V kter�msi m�st� jsou dro�k��i, kte�� voz� lidi na ur�itou vzd�lenost za 11/2 franku. Ve m�st� se najednou zavede omnibus, kter� za stejnou vzd�lenost vyb�r� 1 frank. Dro�k��i budou ov�em tvrdit, �e omnibus p�ipravil obchod o p�l franku na jedn� j�zd�. Ale je to pravda? Kam se pod�je ten p�lfrank? Inu, cestuj�c� si za n�j budou moci koupit n�co jin�ho, t�eba pa�tiku, kol��e atd. A tak se ten p�lfrank p�ece jen dostane do obchodu a spot�ebitel z toho dokonce bude m�t v�c. Ti, co se uj�maj� dro�k���, se podobaj� ochran���m, ti, kdo cht�j�, aby jezdil omnibus, freetrader�m. Jen�e v�en� pan plukovn�k Thompson zapom�n�, �e tuto v�hodu spot�ebitel� brzy zase zru�� konkurence a to, co na jednom z�skali, jim na druh�m vezme.
Nakonec vystoupil pan Dunoyer, �len st�tn� rady z Pa��e, autor n�kolika d�l, mj. i knihy �O svobod� pr�ce�[120], kde vyt�k� d�ln�k�m, �e maj� p��li� mnoho d�t�. Mluvil se st�tn� radovskou vehemenc� a ��kal velmi bezpodstatn� v�ci. Pan Dunoyer je blahobytn� pupk�� s holou hlavou a s �erven�m, dop�edu prota�en�m ps�m obli�ejem a nen� z�ejm� zvykl�, aby mu n�kdo odporoval, ale nen� zdaleka tak stra�n�, jak by cht�l. Pan Blanqui �ekl o jeho lacin�ch invektiv�ch proti proletari�tu: �Pan Dunoyer ��k� lidu tyt� drsn� pravdy, jak� ��k�vali v minul�m stolet� Voltaire a Rousseau monarch�m.�
T�m byla zakon�ena v�eobecn� rozprava. O diskusi k jednotliv�m ot�zk�m druh�ho a t�et�ho dne pod�me zpr�vu v p��t�m ��sle.[121]
Napsal B. Engels
mezi 19. a 22. z���m 1847
Oti�t�no v �Deutsche-Br�sseler-Zeitung�,
��s. 76 z 23. z��� 1847Podle textu novin
P�elo�eno z n�m�iny__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)a Slovn� h���ka: Fader � jm�no vytvo�en� od slova �fade� (nudn�, f�dn�, suchop�rn�); Faider � jm�no jednoho ��astn�ka kongresu. (Pozn. red.)
b � svobodn�ho obchodu. (Pozn. red.)
c � poskvrnu. (Pozn. red.)
d � to se rozum�. (Pozn. red.)
e � seslan�ho nebesy. (Pozn. red.)
116 Fr�d�ric Bastiat, �Sophismes �conomiques�. Prvn� vyd�n� vy�lo v Pa��i roku 1846.
117 Adolphe Blanqui, �Histoire de lʼ�conomie politique en Europe depuis les anciens jusquʼ à nos jours� [�D�jiny politick� ekonomie v Evrop� od starov�ku a� po dne�ek�]. Prvn� vyd�n� vy�lo v Pa��i roku 1837.
118 Nar�ka na povinnosti, kter� Bowring plnil jako vykonavatel Benthamovy posledn� v�le, v n� Bentham stanovil, aby bylo jeho kostry pou�ito k v�deck�m ��el�m.
119 Ligu proti obiln�m z�kon�m zalo�ili roku 1838 manchester�t� tov�rn�ci Cobden a Bright. Oh�n�j�c se po�adavkem �pln� svobody obchodu, usilovala liga o zru�en� obiln�ch z�kon� (viz pozn�mku [9] zde), aby dos�hla sn�en� d�lnick�ch mezd a oslabila ekonomick� a politick� posice pozemkov� aristokracie. V boji proti pozemkov�m vlastn�k�m pokou�ela se liga vyu��t d�lnick�ch mas. Ale pr�v� v t�e dob� za�ali angli�t� pokrokov� d�ln�ci formovat samostatn� politick� hnut� d�lnictva (chartismus).
120 Charles Dunoyer, �De la libert� du travail, ou Simple expos� des conditions dans lesquelles les forces humaines sʼexercent avec le plus de puissance� [�O svobod� pr�ce aneb prost� v�klad toho, za jak�ch podm�nek lze lidsk�ch sil vyu��vat s co nejv�t��m ��inkem�, sv. I�III, Pa�� 1845.
121 Zpr�va o dal��ch zased�n�ch kongresu u� v �Deutsche-Br�sseler-Zeitung� nevy�la. O t�chto zased�n�ch viz Engels�v �l�nek �Bruselsk� kongres o svobod� obchodu�, uve�ejn�n� v listu �Northern Star� (viz zde).