Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Bed�ich Engels



�stavn� ot�zka v N�mecku[30]


I

N�meck� socialistick� literatura je m�s�c od m�s�ce hor��. Omezuje se st�le v�c na mnohomluvn� v�levy on�ch prav�ch socialist�, jejich� celou moudrost tvo�� sm�sice n�meck� filosofie a n�meck� �os�ck� sentimentality s n�kolika zkomolen�mi komunistick�mi hesly. Vystavuje na odiv takovou m�rumilovnost, �e m��e i v censurovan�ch publikac�ch vyslovovat nahlas sv� nejtajn�j�� my�lenky. Ba i n�meck� policie j� m��e m�loco vyt�kat � co� dostate�n� dokazuje, �e nepat�� k pokrokov�m, revolu�n�m element�m n�meck� literatury, n�br� k jej�m element�m zkostnat�l�m, reak�n�m.

K t�mto prav�m socialist�m pat�� nejen ti, kdo se naz�vaj� socialisty par excellence[a], n�br� i v�t�ina spisovatel� v N�mecku, kte�� p�ijali stranick� n�zev komunist�. Ti jsou, mo�no-li, dokonce je�t� hor��.

Za t�chto okolnost� se rozum� samo sebou, �e tito takzvan� komunisti�t� spisovatel� naprosto nezastupuj� stranu n�meck�ch komunist�. Strana je ani neuzn�v� za sv� liter�rn� p�edstavitele, ani oni neh�j� jej� z�jmy. Zast�vaj� naopak zcela jin� z�jmy, h�j� zcela jin� z�sady, kter� jsou v ka�d�m sm�ru naprosto protikladn� z�sad�m komunistick� strany.

Prav� socialist�, k nim�, jak jsem �ekl, pat�� i v�t�ina takzvan�ch komunistick�ch spisovatel�, se pou�ili od francouzsk�ch komunist�, �e p�echod od absolutn� monarchie k modern�mu zastupitelsk�mu st�tu naprosto neodstran� b�du �irok�ch lidov�ch mas, n�br� jen dopom��e k moci nov� t��d�, bur�oasii. D�le se od nich pou�ili, �e pr�v� tato bur�oasie sv�m kapit�lem nejv�c utiskuje masu lidu, a proto je �hlavn�m nep��telem komunist�, resp. socialist� jako�to p�edstavitel� lidov�ch mas. Nedali si u� tu pr�ci, aby srovnali stupe� spole�ensk�ho a politick�ho v�voje v N�mecku a ve Francii nebo prostudovali skute�n� podm�nky existuj�c� v N�mecku, na nich� z�vis� ve�ker� dal�� v�voj; p�enesli letmo z�skan� v�domosti narychlo a bez dlouh�ho rozm��len� do N�mecka. Kdyby to byli b�vali politi�t� praktikov�, kte�� usiluj� o n�jak� praktick�, hmatateln� v�sledek, kte�� zast�vaj� ur�it� z�jmy spole�n� cel� jedn� t��d�, byli by si alespo� v�imli, jak si po��naj� ve sv� polemice proti bur�oasii jej� odp�rci ve Francii, od redaktor� �R�forme� a� po krajn� komunisty, zejm�na uzn�van� p�edstavitel velk� masy francouzsk�ch prolet���, star� Cabet. Bylo by jim muselo b�t n�padn� u� to, �e se tito p�edstavitel� strany nejen neust�le zab�vaj� ot�zkami denn� politiky, ale �e se ani na takov� politick� opat�en�, jako nap�. n�vrhy na volebn� reformu, je� �asto neslou�� p��mo prosp�chu proletari�tu, naprosto ned�vaj� s pov��enou p�ez�ravost�. Jen�e na�i prav� socialist� nejsou ��dn� politi�t� praktikov�, n�br� n�me�t� teoretikov�. Jim nejde o praktick� z�jmy a v�sledky, n�br� o v��nou pravdu. Z�jmy, je� tou�� zast�vat, jsou z�jmy ��lov�ka v�bec�, v�sledky, za nimi� se pacht�, se omezuj� na filosofick� �objevy�. A tak jim sta�ilo, kdy� uvedli sv� nov� poznatky v soulad se sv�m vlastn�m filosofick�m sv�dom�m, aby pak vytrubovali na cel� N�mecko, �e politick� pokrok, jako v�bec v�echna politika, je hanebnost, �e zejm�na konstitu�n� svoboda dopom�h� k moci t��d� pro lid nejnebezpe�n�j��, bur�oasii, a �e v�bec �tok� na bur�oasii nen� nikdy dost.

Ve Francii vl�dne bur�oasie u� sedmn�ct let tak neomezen� jako v ��dn� jin� zemi na sv�t�. Proto �toky francouzsk�ch prolet���, jejich stranick�ch v�dc� a liter�rn�ch p�edstavitel� na bur�oasii byly �toky na vl�dnouc� t��du, na sou�asn� politick� syst�m, byly to vysloven� revolu�n� �toky. Jak dob�e to vl�dnouc� bur�oasie v�, o tom sv�d�� nes�etn� procesy proti tisku a organisac�m, z�kazy sch�z� a banket�, stovky policejn�ch �ikan, kter�mi pron�sleduje reformisty[31] a komunisty. V N�mecku je situace docela jin�. V N�mecku nejen nen� bur�oasie u moci, je dokonce nejnebezpe�n�j��m nep��telem existuj�c�ch vl�d. A t�m p�i�la z�kodnick� �innost prav�ch socialist� velmi vhod. Bojem proti bur�oasii, kter� p�ivedl francouzsk� komunisty velmi �asto do v�zen� a do vyhnanstv�, vyslou�ili si na�i prav� socialist� pouze blahov�li censury. Revolu�n� ��r polemiky francouzsk�ch prolet��� klesl v chladn� hrudi n�meck�ch teoretik� na stupe� teploty povolen� censurou a polemika v tomto vykle�t�n�m stavu byla n�meck�m vl�d�m docela v�tan�m spojencem proti dot�raj�c� bur�oasii. Prav� socialismus dok�zal ud�lat ze v�ech nejrevolu�n�j��ch v�rok�, kter� kdy byly proneseny, ochrann� val kolem ba�iny n�meck�ho statu quo[b]. Prav� socialismus je skrz naskrz reak�n�.

Bur�oasie si u� d�vno v�imla t�to reak�n� tendence prav�ho socialismu. Ale tv��ila se, jako by tento sm�r liter�rn� p�edstavoval i n�meck� komunismus, a ve�ejn� i soukrom� vy�etla komunist�m, �e svou polemikou proti zastupitelsk� �stav�, porotn�m soud�m, tiskov� svobod�, sv�m pok�ikem proti bur�oasii jen nahr�vaj� vl�d�m, byrokracii a �lecht�.

Je na �ase, aby n�me�t� komunist� kone�n� odm�tli tuto jim p�ipisovanou odpov�dnost za reak�n� skutky i choutky prav�ch socialist�. Je na �ase, aby se n�me�t� komunist�, kte�� p�edstavuj� n�meck� proletari�t s jeho velmi jasn�mi, velmi hmatateln�mi pot�ebami, co nejrozhodn�ji distancovali od on� liter�rn� kliky � nebo� nic jin�ho to nen� � kter� sama nev�, koho p�edstavuje, a proto mimod�k kles� do n�ru�e n�meck�m vl�d�m, kter� si namlouv�, �e �realisuje �lov�ka�, a p�itom jej� �realisov�n� nen� nic jin�ho ne� povy�ov�n� n�meck� m욝�ck� ubohosti na bo�stvo. My komunist� skute�n� nem�me nic spole�n�ho s potrhl�mi teoretick�mi v�mysly a skrupulemi t�to hnidopi�sk� spole�nosti. Na�e �toky proti bur�oasii se li�� od �tok� prav�ch socialist� pr�v� tak, jako se li�� od �tok� reak�n� �lechty, nap�. francouzsk�ch legitimist� a Mlad� Anglie.[32] Na�ich �tok� n�meck� status quo nem��e zneu��t, proto�e jsou nam��eny je�t� mnohem v�c proti n�mu ne� proti bur�oasii. Je-li bur�oasie, abych tak �ekl, n� p�irozen� nep��tel, nep��tel, jeho� svr�en� dopom��e na�� stran� k moci, je pro n�s n�meck� status quo je�t� daleko hor�� nep��tel, proto�e stoj� mezi n�mi a bur�oasi�, proto�e n�m br�n� dostat se j� na k��i. Proto se tak� naprosto nevylu�ujeme z velk� masy oposice proti n�meck�mu statu quo. Tvo��me jen jej� nejp�edsunut�j�� frakci � frakci, kter� z�rove� svou nezast�ranou arrière-pens�e[c] proti bur�oasii zauj�m� zcela zvl�tn� postaven�.

Svol�n�m prusk�ho Spojen�ho zemsk�ho sn�mu nast�v� v boji proti n�meck�mu statu quo obrat. Na tom, jak si bude tento sn�m po��nat, z�vis�, bude-li status quo trvat d�l, nebo zda zanikne. Je�t� velmi nevyhran�n�, vz�jemn� se prol�naj�c� a ideologick�mi malichernostmi rozt��t�n� strany v N�mecku jsou t�m postaveny p�ed nutnost ujasnit si, jak� z�jmy cht�j� h�jit, jak� taktiky cht�j� pou��t, mus� se od sebe rozli�it a za��t prakticky jednat. Ani nejmlad�� z t�chto stran, komunistick� strana, se nem��e t�to nezbytnosti vyhnout. Tak� ona si mus� ujasnit sv� postaven�, sv�j v�le�n� pl�n, sv� prost�edky, a prvn� krok k tomu je odm�tnut� reak�n�ch socialist�, kte�� se cht�j� vet��t do jej�ch �ad. Tento krok m��e u�init t�m sp�e, �e je dost siln�, aby mohla odm�tnout podporu v�ech kompromituj�c�ch spojenc�.


II

Status quo a bur�oazie

Status quo v N�mecku je takov�to:

Zat�mco ve Francii a v Anglii bur�oasie natolik zmohutn�la, �e mohla svrhnout �lechtu a st�t se vl�dnouc� t��dou ve st�t�, n�meck� bur�oasie dosud takovou s�lu nem�. M� sice ur�it� vliv na vl�dy, ale tento vliv mus� ve v�ech p��padech, kdy dojde ke st�etnut� z�jm�, ustoupit p�ed vlivem statk��sk� �lechty. Zat�mco ve Francii a v Anglii ovl�daj� m�sta venkov, ovl�d� v N�mecku venkov m�sta, zem�d�lstv� ovl�d� obchod a pr�mysl. Tak je tomu nejen v n�meck�ch absolutn�ch monarchi�ch, ale i v monarchi�ch konstitu�n�ch, nejen v Rakousku a Prusku, ale tak� v Sasku, W�rttembersku a B�densku.

P���inou je to, �e N�mecko je�t� nedos�hlo toho stupn� civilisace jako z�padn� zem�. V nich je hlavn�m zdrojem ob�ivy lidov�ch mas obchod a pr�mysl, u n�s zem�d�lstv�. Anglie nevyv�� v�bec ��dn� zem�d�lsk� v�robky, naopak neust�le je mus� dov�et ze zahrani��; Francie jich dov�� p�inejmen��m tolik, kolik jich vyv��, a sv� bohatstv� buduj� ob� tyto zem� p�edev��m na v�vozu pr�myslov�ch v�robk�. N�mecko naproti tomu vyv�� m�lo pr�myslov�ch v�robk�, zato velik� mno�stv� obil�, vlny, dobytka atd. V dob�, kdy se v N�mecku tvo�ilo nyn�j�� politick� z��zen�, tj. roku 1815, byla p�evaha zem�d�lstv� je�t� mnohem v�t�� ne� te� a byla tehdy je�t� pos�lena t�m, �e svr�en� francouzsk�ho c�sa�stv� se nejhorliv�ji ��astnily pr�v� ty ��sti N�mecka, kter� se t�m�� v�hradn� zab�vaj� zem�d�lstv�m.

Politick�m p�edstavitelem zem�d�lstv� je v N�mecku, jako ve v�t�in� evropsk�ch zem�, �lechta, t��da velk�ch pozemkov�ch vlastn�k�. Politick�m z��zen�m odpov�daj�c�m v�hradn�mu panstv� �lechty je feud�ln� syst�m. Feud�ln� syst�m za�al v�ude upadat tou m�rou, jak zem�d�lstv� p�est�valo b�t rozhoduj�c�m v�robn�m odv�tv�m zem�, jak se vedle t��dy p�stuj�c� zem�d�lstv� vytv��ela t��da zab�vaj�c� se �emeslem, jak vedle vesnic vznikala m�sta.

Tato t��da, kter� se nov� tvo�ila vedle �lechty a vedle roln�k�, na �lecht� v�cem�n� z�visl�ch, to nen� bur�oasie, jak� dnes vl�dne v civilisovan�ch zem�ch a kter� r N�mecku usiluje o moc. Je to t��da malom욝�k�.

Nyn�j�� politick� z��zen� v N�mecku nen� nic jin�ho ne� kompromis mezi �lechtou a malom욝�ky, jeho� v�sledkem je to, �e spr�va je sv��ena do rukou t�et� t��dy � byrokracie. Na slo�en� t�to byrokracie se ob� vysok� smluvn� strany ��astn� podle vz�jemn�ho pom�ru sil: �lechta, kter� p�edstavuje d�le�it�j�� v�robn� odv�tv�, si vyhrazuje pro sebe vy��� m�sta, malom욝�ctvo se spokojuje s ni���mi a jen v�jime�n� prosad� kandid�ta do vy���ho spr�vn�ho ��adu. Kde je byrokracie pod��zena p��m� kontrole, jako v n�meck�ch konstitu�n�ch st�tech, d�l� se �lechta a malom욝�ci o tuto kontrolu stejn�m zp�sobem; a pochopiteln� �lechta si i zde zaji��uje lv� pod�l. Malom욝�ci nikdy nemohou �lechtu svrhnout, ba ani se j� postavit narove�; dok�� ji jenom oslabovat. Ke svr�en� �lechty je zapot�eb� jin� t��dy, se �ir��mi z�jmy, v�t��m majetkem a v�t�� odvahou: bur�oasie.

Bur�oasie vy�la ve v�ech zem�ch z �ad malom욝�k�, vznikala s rozvojem sv�tov�ho obchodu a velk�ho pr�myslu, se svobodnou konkurenc� a centralisac� majetku, kter� tento rozvoj prov�zely. Malom욝�k p�edstavuje vnitrozemsk� a pob�e�n� obchod, �emeslo a manufakturu, zalo�enou na ru�n� pr�ci � obory podnik�n�, kter� se rozv�jej� na omezen�m �zem�, kter�m sta�� men�� kapit�l s pomal�m obratem a kter� vytv��ej� jen m�stn� a ospalou konkurenci. Bur�oa p�edstavuje sv�tov� obchod, p��mou sm�nu v�robk� v�ech sv�tad�l�, pen�nictv�, velk� tov�rn� pr�mysl, zalo�en� na strojov� pr�ci � obory podnik�n�, kter� vy�aduj� co nej�ir�� ter�n, co nejv�t�� kapit�l s rychl�m obratem a vytv��ej� v�eobecnou a bou�livou konkurenci. Malom욝�k p�edstavuje m�stn� z�jmy, bur�oa z�jmy univers�ln�. Malom욝�k se domn�v�, �e jeho postaven� je dostate�n� zaji�t�no, jestli�e se p�i nep��m�m vlivu na st�tn� z�konod�rstv� p��mo ��astn� provinci�ln� spr�vy a je-li p�nem sv� m�stn� municip�ln� spr�vy. Bur�oa nem��e sv� z�jmy zajistit bez p��m�, neust�l� kontroly �st�edn� spr�vy, zahrani�n� politiky a z�konod�rstv� sv�ho st�tu. Klasick�m v�tvorem malom욝�ka byla n�meck� ��sk� m�sta; klasick�m v�tvorem bur�oy je francouzsk� zastupitelsk� st�t. Malom욝�k je konservativn�, jakmile mu vl�dnouc� t��da ud�l� n�jak� �stupky; bur�oa je revolu�n�, dokud se s�m neujme vl�dy.

Nu�e, jak� je pom�r n�meck� bur�oasie k ob�ma t��d�m, kter� se d�l� o politickou moc?

Zat�mco se v Anglii v sedmn�ct�m stolet� a ve Francii v osmn�ct�m stolet� za�ala tvo�it bohat� a mocn� bur�oasie, m��eme v N�mecku o bur�oasii mluvit teprve od po��tku devaten�ct�ho stolet�. P�edt�m ov�em existovali jednotliv� bohat� rejda�i v hansovn�ch m�stech a n�kolik bohat�ch bank��� ve vnitrozem�, ale nebyla tu t��da velk�ch kapitalist�, t�m m�n� velk�ch pr�myslov�ch kapitalist�. Tv�rcem n�meck� bur�oasie byl Napoleon. Jeho kontinent�ln� syst�m[33] a svoboda �ivnost�, kter� se stala pod tlakem tohoto syst�mu v Prusku nezbytn�, daly N�mc�m pr�mysl a roz���ily jejich hornictv�. Tato nov� nebo roz���en� odv�tv� v�roby nabyla u� za n�kolik let takov�ho v�znamu a bur�oasie, kterou tato odv�tv� vyvolala v �ivot, takov�ho vlivu, �e u� roku 1818 jim musela prusk� vl�da povolit ochrann� cla. Tento prusk� celn� z�kon z roku 1818 byl prvn�m ofici�ln�m uzn�n�m bur�oasie vl�dou. P�iznalo se � i kdy� s t�k�m srdcem a nerado � �e se bur�oasie stala t��dou pro zemi nepostradatelnou. Dal��m �stupkem bur�oasii byl Celn� spolek. P�ijet� v�t�iny n�meck�ch st�t� do prusk�ho celn�ho syst�mu bylo sice p�vodn� diktov�no �ist� fisk�ln�mi a politick�mi z�eteli, ale prosp�ch z toho nem�l nikdo jin� ne� n�meck�, zvl�t� pak prusk� bur�oasie. I kdy� Celn� spolek sem tam p�inesl �lecht� a malom욝�ctvu n�kter� d�l�� v�hody, vcelku jim p�ece jen daleko v�c u�kodil t�m, �e vyvolal rozmach bur�oasie, o�ivil konkurenci a vy�adil dosavadn� v�robn� prost�edky. Pak u� se bur�oasie, zejm�na v Prusku, vyv�jela pom�rn� rychle. I kdy� se jej� rozmach za posledn�ch t�icet let zdaleka nevyrovn� rozmachu anglick� a francouzsk� bur�oasie, p�ece jen zavedla v�t�inu odv�tv� modern�ho pr�myslu, z n�kter�ch oblast� vytla�ila selsk� nebo malom욝�ck� patriarchalismus, do jist� m�ry zkoncentrovala kapit�ly, vytvo�ila jak�s tak�s proletari�t a vybudovala dosti rozs�hlou �elezni�n� s�. P�ivedla to alespo� tak daleko, �e te� bu� mus� j�t d�l a st�t se vl�dnouc� t��dou, nebo se sv�ch dosavadn�ch vymo�enost� vzd�t. Tak daleko, �e je v dan� chv�li jedinou t��dou v N�mecku, kter� m��e uskute��ovat pokrok, kter� m��e v dan� chv�li N�mecku vl�dnout. Je u� te� fakticky v�d�� t��dou v N�mecku a cel� jej� existence z�vis� na tom, aby se j� stala i pr�vn�.

A skute�n�, s rozmachem a s�l�c�m vlivem bur�oasie jde ruku v ruce st�le v�t�� nemohoucnost t��d, je� jsou dosud ofici�ln� u moci. �lechta od napoleonsk�ch dob st�le v�c chudne a zadlu�uje se. V�kup robotn�ch povinnost� zv��il v�robn� n�klady jej�ho obil� a v nov� t��d� nez�visl�ch maloroln�k� j� vyvstal konkurent � nev�hody, kter� nijak nemohlo natrvalo vyv�it od�r�n� sedl�k� p�i vyvazov�n�. Odbyt jej�ho obil� omezuje rusk� a americk� konkurence, v�voz vlny australsk� a v n�kter�ch letech i jihorusk� konkurence. A ��m v�c stoupaly v�robn� n�klady a ��m v�c rostla konkurence, t�m v�c vych�zelo najevo, �e �lechta nen� schopna v�nosn� obd�l�vat sv� pozemky a pou��vat nejnov�j��ch pokrok� zem�d�lsk� v�dy. Stejn� jako francouzsk� a anglick� �lechta minul�ho stolet�, vyu��vala i n�meck� �lechta rostouc� civilisace jen k tomu, aby sv� jm�n� proh��ila v z�bav�ch � radov�nk�ch ve velk�ch m�stech. Mezi �lechtou a bur�oasi� za�alo ono soupe�en� ve spole�ensk� v�chov� a intelektu�ln�m vzd�l�n�, bohatstv� a p�epychu, je� v�ude ohla�uje n�stup bur�oasie k politick� moci a je� jako ka�d� jin� konkurence kon�� v�t�zstv�m bohat�� strany. Venkovsk� �lechta se prom�nila v dvorn� �lechtu, ale jen se t�m rychleji a jist�ji zruinovala. T�i procenta, tvo��c� d�chody �lechty, neobst�la v boji s patn�cti procenty zisk� bur�oasie; �lechta se sv�mi t�emi procenty se uch�lila k hypot�k�m, ryt��sk�m �v�rn�m pokladn�m atd., aby mohla v�st ok�zal� �ivot p�im��en� sv�mu stavu, ale t�m sv�j �padek jen urychlila. T�ch n�kolik venkovsk�ch junker�, kte�� byli natolik moud��, �e se nezruinovali, vytvo�ilo s nov� vznikaj�c� t��dou bur�oasn�ch velkostatk��� novou t��du zem�d�lsk�ch podnikatel�. Tato t��da provozuje zem�d�lstv� bez feud�ln�ch ilus� a bez ryt��sk� non�alance, jako obchod, jako pr�myslov� podnik, pou��vaj�c p�itom bur�oasn�ch prost�edk� � kapit�lu, odborn�ch znalost� a pr�ce. Sn�� se tak dob�e s panstv�m bur�oasie, �e ve Francii stoj� docela klidn� vedle n� a �m�rn� sv�mu bohatstv� se s n� pod�l� na moci. Je to prost� ��st bur�oasie, kter� exploatuje zem�d�lstv�.

�lechta se tedy stala tak nemohouc�, �e z��sti u� sama p�e�la k bur�oasii.

Malom욝�ci byli slab� u� v porovn�n� se �lechtou; proti bur�oasii se t�m sp�e nemohou udr�et. Malobur�oasie je hned po roln�c�ch nejubo�ej�� t��da, kter� se v�bec kdy pletla do d�jin. Se sv�mi malichern�mi lok�ln�mi z�jmy to i v dob� sv� nejv�t�� sl�vy, v pozdn�m st�edov�ku, dot�hla jen k m�stn�m organisac�m, m�stn�m boj�m a m�stn�m �sp�ch�m, jen k tomu, �e byla trp�na vedle �lechty; ale nikde nedos�hla v�eobecn� politick� moci. Se vznikem bur�oasie ztr�c� i zd�n� historick� iniciativy. Vkl�n�na mezi �lechtu a bur�oasii, stejn� utiskov�na politickou p�evahou prvn� t��dy jako konkurenc� velkokapit�lu druh� t��dy, d�l� se na dv� ��sti. Jedna ��st, bohat�� malom욝�ci z velk�ch m�st, p�ipojuje se po men��m �i v�t��m v�h�n� k revolu�n� bur�oasii; druh� ��st, kter� se rekrutuje z chud��ch m욝an� zvl�t� venkovsk�ch m�ste�ek, lp� na star�m ��du a celou silou sv� setrva�nosti podporuje �lechtu. ��m v�c se bur�oasie vzm�h�, t�m je postaven� malom욝�k� hor��. Ponen�hlu za��n� i tato druh� ��st ch�pat, �e nezm�n�-li se dosavadn� pom�ry, je jej� zk�za neodvratn�, kde�to pod vl�dou bur�oasie j� vedle pravd�podobnosti stejn� zk�zy alespo� kyne mo�nost vy�vihnout se do �ad bur�oasie. ��m je jej� zk�za jist�j��, t�m v�c se hrne pod prapory bur�oasie. Sotva se dostane bur�oasie k moci, malom욝�ci se znovu �t�p�. Dod�vaj� rekruty ka�d� frakci bur�oasie a mimoto tvo�� mezi bur�oasi� a proletari�tem, kter� nyn� vystupuje s vlastn�mi z�jmy a po�adavky, cel� �et�z v�ce nebo m�n� radik�ln�ch politick�ch a socialistick�ch sekt, je� lze podrobn�ji studovat v anglick� nebo francouzsk� poslaneck� sn�movn� a v denn�m tisku. ��m v�c bur�oasie dol�h� t�k�m d�lost�electvem sv�ho kapit�lu a sev�en�mi �iky sv�ch akciov�ch spole�nost� na tyto neuk�zn�n� a �patn� vyzbrojen� tlupy malom욝�k�, t�m jsou bezradn�j��, t�m zmaten�j�� je jejich �prk, a� jim nakonec nezbude jin� v�chodisko, ne� se bu�to se�ikovat za rozvinut�mi liniemi proletari�tu a p�idat se pod jeho prapory, anebo se vzd�t na milost a nemilost bur�oasii. Tuto z�bavnou pod�vanou m��eme pozorovat v Anglii p�i ka�d� obchodn� krizi, ve Francii pr�v� v t�to chv�li. V N�mecku jsme dosp�li teprve k f�zi, kdy malobur�oasie ve chv�li zoufalstv� a pen�n� t�sn� �in� heroick� rozhodnut� opustit �lechtu a sv��it sv�j osud bur�oasii.

Malom욝�ci tedy pr�v� tak jako �lechta nejsou schopni st�t se vl�dnouc� t��dou v N�mecku. Naopak i oni se den ze dne v�c a v�ce pod�izuj� komandu bur�oasie.

Zb�vaj� je�t� roln�ci a nemajetn� t��dy.

Roln�ci, jimi� rozum�me jen drobn� zem�d�lce, a� u� pacht��e nebo vlastn�ky, ale ne zem�d�lsk� n�den�ky a �eled�ny � roln�ci tvo�� podobnou bezradnou t��du jako malom���ci, od nich� se ostatn� p��zniv� li�� v�t�� odvahou. Zato v�ak jsou naprosto neschopni jak�koli historick� iniciativy. Dokonce i jejich osvobozov�n� z okov� nevolnictv� se d�je jen pod z�titou bur�oasie. Tam, kde neexistuje �lechta a bur�oasie, a to jim umo��uje vl�dnout, jako t�eba ve �v�carsk�ch horsk�ch kantonech a v Norsku, panuje s nimi p�edfeud�ln� barbarstv�, lok�ln� omezenost, tup� fanatick� bigotnost, slep� v�rnost a ��dnost. Tam, kde se vedle nich je�t� udr�uje �lechta, jako v N�mecku, jsou pr�v� tak jako malom욝�ci vkl�n�ni mezi ni a bur�oasii. Aby uh�jili z�jmy zem�d�lstv� proti st�le rostouc� moci obchodu a pr�myslu, musej� se p�imknout ke �lecht�. Aby se zajistili p�ed konkurenc� �lechty a zejm�na bur�oasn�ch pozemkov�ch vlastn�k�, kter� je rdous�, musej� se p�imknout k bur�oasii. Na kterou stranu se s kone�nou platnost� p�idaj�, z�le�� na povaze jejich majetku. Velc� sedl�ci z v�chodn�ho N�mecka, kte�� sami maj� nad sv�mi �eled�ny ur�itou feud�ln� svrchovanost, jsou v�emi sv�mi z�jmy p��li� spjati se �lechtou, ne� aby se j� mohli v�n� z��ci. Drobn� pozemkov� vlastn�ci na z�pad�, kte�� vznikli rozdroben�m �lechtick�ch statk�, a drobn� roln�ci na v�chod�, podl�haj�c� patrimoni�ln� soudn� pravomoci a z��sti je�t� povinn� robotami, jsou p��li� bezprost�edn� utla�ov�ni �lechtou nebo je mezi nimi a �lechtou p��li� p��kr� protiklad, ne� aby se nep�idali na stranu bur�oasie. �e tomu tak skute�n� je, dokazuj� prusk� provin�n� sn�my.

Ani vl�da roln�k� tedy na�t�st� nep�ich�z� v �vahu. Roln�ci sami na to pom��lej� tak m�lo, �e se u� te� z valn� ��sti dali k disposici bur�oasii.

A nemajetn� �ili, jak se ��k�v�, pracuj�c� t��dy? Brzy o nich promluv�me podrobn�ji; prozat�m sta�� pouk�zat na jejich rozdrobenost. U� toto rozdroben� na �eled�ny, n�den�ky, tovary�e, tov�rn� d�ln�ky a lumpenproletari�t spolu s t�m, �e jsou rozpt�leni po velk�m, ��dce obydlen�m �zem� s nemnoha nev�znamn�mi st�edisky, jim znemo��uje, aby si vz�jemn� ujasnili spole�enstv� sv�ch z�jm�, aby se dorozum�li, ustavili jako jedna t��da. Pro tuto rozdrobenost a rozpt�len� jim nezb�v� ne� omezit se na nejbli���, ka�dodenn� z�jmy, na p��n� m�t za dobrou pr�ci dobrou mzdu. �ili vede to k tomu, �e d�ln�ci vid� v z�jmu sv�ho chlebod�rce i sv�j vlastn� z�jem a z ka�d� jednotliv� skupiny d�ln�k� se st�v� pomocn� arm�da pro t��du, kter� jim d�v� pr�ci. �eled�n a n�denik podporuje z�jmy �lechtice nebo sedl�ka, na jeho� statku pracuje. Tovary� je v duchovn�m a politick�m podru�� sv�ho mistra. Tov�rn� d�ln�k se nech�v� vyu��vat od tov�rn�ka k agitaci za ochrann� cla. Trhan vybojov�v� za p�r zla��k� sv�mi p�stmi tahanice mezi bur�oasi�, �lechtou a polici�. A kde se st�etnou protich�dn� z�jmy dvou zam�stnavatelsk�ch skupin, tam doch�z� ke stejn�mu boji i mezi skupinami d�ln�k�, kter� zam�stn�vaj�.

Tak m�lo je masa d�lnictva v N�mecku p�ipravena p�evz�t veden� ve�ejn�ch z�le�itost�.

Shr�me, co jsme �ekli. �lechta je p��li� zch�tral�, malom욝�ci a roln�ci cel�m sv�m �ivotn�m postaven�m p��li� slab�, d�ln�ci nejsou je�t� zdaleka dost zral�, aby mohli v N�mecku vystoupit jako vl�dnouc� t��da. Zb�v� jen bur�oasie.

Ubohost n�meck�ho statu quo je p�edev��m v tom, �e dosud ani jedna t��da nebyla dost siln�, aby sv� v�robn� odv�tv� u�inila n�rodn�m v�robn�m odv�tv�m par excellence, a t�m se stala p�edstavitelkou celon�rodn�ch z�jm�. V�echny stavy a t��dy, kter� se od des�t�ho stolet� objevily na sc�n� d�jin, �lechta, nevoln�ci, robotn� sedl�ci, svobodn� sedl�ci, malom욝�ci, tovary�i, manufakturn� d�ln�ci, bur�oov�, prolet��i, existuj� tu vedle sebe. Ty z t�chto stav� a t��d, kter� na z�klad� sv�ho majetku zastupuj� ur�it� odv�tv� v�roby, toti� �lechta, svobodn� sedl�ci, malom욝�ci a bur�oov�, se spolu rozd�lili o politickou moc podle sv� po�etnosti, sv�ho bohatstv� a sv�ho pod�lu na celkov� produkci zem�. V�sledkem tohoto d�len� je, jak u� bylo �e�eno, �e �lechta urvala lv� pod�l a na malom욝�ky zbyl men�� pod�l; �e se bur�oov� ofici�ln� berou na v�dom� jen jako malom욝�ci a s roln�ky jako roln�ky se v�bec nepo��t�, proto�e jsou se sv�m nepatrn�m vlivem rozd�leni mezi ostatn� t��dy. Tento re�im, jeho� p�edstavitelkou je byrokracie, je politickou kvintesenc� v�eobecn� nemohoucnosti a ubohosti, tup� nudy a �p�ny n�meck� spole�nosti. Uvnit� tomu odpov�d� rozkouskov�n� N�mecka na osmat�icet lok�ln�ch a provinci�ln�ch st�t�, v�etn� rozkouskov�n� Rakouska a Pruska na samostatn� provincie; navenek potupn� bezmocnost v��i vyu��v�n� a kopanc�m. D�vod t�to v�eobecn� ubohosti je ve v�eobecn�m nedostatku kapit�lu. Ka�d� jednotliv� t��da v uboh�m N�mecku nesla od po��tku pe�e� m욝�ck� prost�ednosti, byla v�dy ve srovn�n� s tou� t��dou v jin�ch zem�ch uboh� a pon�en�. Jak malom욝�cky se vyj�m� vysok� i n�zk� n�meck� �lechta u� od dvan�ct�ho stolet� vedle bohat�, bezstarostn�, po�iva�n� a ve sv�m cel�m vystupov�n� sebejist� francouzsk� a anglick� �lechty! Jak nepatrn�, jak bezv�znamn� a m�stn� omezen� se jev� m욝anostov� ��sk�ch a hansovn�ch m�st vedle rebelantsk�ch pa��sk�ch m욝an� z �trn�ct�ho a patn�ct�ho stolet�, vedle lond�nsk�ch purit�n� ze sedmn�ct�ho stolet�! Jak malom욝�cky vypadaj� je�t� i dnes na�e p�edn� veli�iny pr�myslu, financ�, n�mo�nictv� vedle pa��sk�ch, lyonsk�ch, lond�nsk�ch, liverpoolsk�ch a manchestersk�ch kr�l� bursy! Ba i pracuj�c� t��dy jsou v N�mecku naprosto malom욝�ck�. A tak m� malom욝�ctvo p�i sv�m pon�en�m spole�ensk�m a politick�m postaven� alespo� tu �t�chu, �e je norm�ln� t��dou v N�mecku a �e na v�echny ostatn� t��dy p�eneslo svou specifickou pon�enost a sv� chleb��ka�cn�.

Jak se z t�to ubohosti dostat? Je jen jedna cesta. Jedna t��da mus� natolik zes�lit, aby na jej�m vzestupu z�visel vzestup cel�ho n�roda, aby na jej�m pokroku a rozvoji jej�ch z�jm� z�visel rozvoj z�jm� v�ech ostatn�ch t��d. Z�jem t�to jedn� t��dy se mus� v dan�m okam�iku st�t z�jmem n�rodn�m, tato t��da sama v dan�m okam�iku p�edstavitelkou n�roda. A tu se pak tato t��da a s n� v�t�ina n�roda dostane do rozporu s politick�m statem quo. Politick� status quo odpov�d� stavu, kter� u� neexistuje: kolisi z�jm� r�zn�ch t��d. Nov� z�jmy jsou omezov�ny a dokonce i ��st t��d, v jejich� prosp�ch byl status quo ustaven, vid�, �e u� nevyjad�uje jejich z�jmy. Nutn� d�sledek toho je pokojn� nebo n�siln� odstran�n� statu quo. Na jeho m�sto nastoup� vl�da t��dy, kter� v t�to chv�li zastupuje v�t�inu n�roda, a pod jej� vl�dou za�ne nov� stadium v�voje.

Jako je nedostatek kapit�lu p���inou statu quo, v�eobecn� slabosti, tak tak� jen vlastnictv� kapit�lu, jeho koncentrace v rukou jedn� t��dy m��e d�t t�to t��d� do rukou moc tento status quo odstranit.

Existuje v�ak v N�mecku takov� t��da, kter� je schopna status quo odstranit? Existuje, ov�em ve srovn�n� s obdobnou t��dou v Anglii a ve Francii je zna�n� malom욝�ck�, ale p�esto existuje; je to bur�oasie.

Bur�oasie je t��da, kter� ve v�ech zem�ch svrh�v� kompromis mezi �lechtou a malom욝�ctvem, kter� na sebe vzal podobu byrokratick� monarchie, a t�m si dob�v� moc p�edev��m pro sebe.

Bur�oasie je jedin� t��da v N�mecku, kter� z�skala pro sv� z�jmy alespo� velkou ��st zem�d�lsk�ch podnikatel�, malom욝�k�, roln�k�, d�ln�k�, ba dokonce i men�� ��st �lechty, a sjednotila je pod sv�mi prapory.

V N�mecku jedin� strana bur�oasie bezpe�n� v�, ��m dne�n� status quo nahradit; jedin� ona se neomezuje na abstraktn� principy a historick� dedukce, n�br� chce prosadit velmi ur�it�, hmatateln� a okam�it� provediteln� opat�en�, jedin� ona je alespo� v m�stn�m a provinci�ln�m m���tku pon�kud zorganisov�na a m� jak�s tak�s v�le�n� pl�n; zkr�tka je to strana, kter� bojuje v prvn�ch �ad�ch proti statu quo a p��mo se pod�l� na jeho svr�en�.

Strana bur�oasie je t�dy jedin�, kter� m� nejsp� vyhl�dky na �sp�ch.

Zb�v� pak u� jen ot�zka: Je pro bur�oasii nezbytn� svrhnout status quo, chce-li se dostat k moci, a je svou vlastn� silou a slabost� sv�ch odp�rc� dost siln�, aby to dok�zala?

Pod�vejme se na to bl�e.

Nejv�znamn�j�� ��st� n�meck� bur�oasie jsou tov�rn�ci. Na rozkv�tu pr�myslu z�vis� rozkv�t cel�ho vnit�n�ho obchodu, hambursk�ho, br�msk�ho a z��sti �t�t�nsk�ho n�mo�n�ho obchodu i rozvoj bankovnictv�; z�vis� na n�m v�nos �eleznic, a t�m nejd�le�it�j�� ��st bursovn�ch spekulac�. Na pr�myslu jsou nez�visl� jen v�vozci obil� a vlny z pobaltsk�ch m�st a bezv�znamn� skupina dovozc� ciz�ch pr�myslov�ch v�robk�. Pot�eby tov�rn�k� p�edstavuj� tedy pot�eby cel� bur�oasie a t�ch t��d, kter� jsou v dan� chv�li na bur�oasii z�visl�.

Tov�rn�ci se zase d�l� na dv� skupiny: prvn� zpracov�v� nahrubo suroviny a dod�v� na trh polotovary, druh� p�eb�r� polozpracovanou surovinu a dod�v� na trh hotov� zbo��. K prvn� skupin� pat�� majitel� p��delen, k druh� majitel� tkalcoven. Do prvn� skupiny spadaj� v N�mecku i v�robci �eleza...[d]

Aby bylo mo�no vyu��t nov� vynalezen�ch pomocn�ch prost�edk�, vybudovat dobr� komunikace, dost�vat lacin� stroje a suroviny, �kolit zru�n� d�ln�ky, k tomu je zapot�eb� cel�ho pr�myslov�ho syst�mu; k tomu je t�eba sou�innosti v�ech pr�myslov�ch odv�tv�, k tomu pat�� p��stavn� m�sta �ile obchoduj�c� a z�visl� na pr�myslov�m vnitrozem�. To u� ekonomov� d�vno dok�zali. K takov�mu pr�myslov�mu syst�mu je v�ak dnes, kdy se konkurence nemus� b�t snad jedin� Angli�an�, tak� t�eba �pln�ho syst�mu ochrann�ch cel, kter� podchycuje v�echna odv�tv� ohro�en� zahrani�n� konkurenc� a kter� je nutno obm��ovat v�dy podle stavu pr�myslu. Takov�to syst�m sou�asn� prusk� vl�da a ��dn� z vl�d Celn�ho spolku d�t nemohou. Takov� syst�m m��e zav�st a ��dit jen vl�dnouc� bur�oasie. A u� i proto se n�meck� bur�oasie nad�le neobejde bez politick� moci.

V N�mecku je takov� syst�m ochrann�ch cel t�m nezbytn�j��, �e tam manufaktura sp�je k z�niku. Bez systematick�ch ochrann�ch cel podlehne manufaktura konkurenci anglick�ch stroj� a bur�oov�, malom욝�ci a d�ln�ci, kte�� z n� byli dosud �ivi, zahynou. Co� je dosti p�dn� d�vod pro n�meck� bur�oy, aby zbytky manufaktury zni�ili rad�ji pomoc� n�meck�ch stroj�.

Ochrann� cla jsou tedy pro n�meckou bur�oasii nezbytn� a jen ona sama je m��e zav�st. Tedy u� proto se mus� zmocnit st�tn� moci.

Tov�rn�k�m v�ak br�n� v pln�m vyu�it� jejich kapit�lu nejen nedostate�n� cla, br�n� jim v tom i byrokracie. Nar�ej�-li p�i celn�m z�konod�rstv� na lhostejnost, nar�ej� tady, ve sv�ch styc�ch s byrokraci�, na vysloven� nep��telstv� vl�dy.

Byrokracie byla dosazena proto, aby vl�dla malom욝�k�m a roln�k�m. Tyto t��dy, rozpt�len� v mal�ch m�ste�k�ch nebo po vesnic�ch, se z�jmy, kter� nep�ekra�uj� neju��� m�stn� okruh, nemohou nem�t omezen� obzor, odpov�daj�c� omezen�m pom�r�m, v nich� �ij�. Nemohou ��dit velk� st�t, nemaj� ani dost velk� rozhled, ani znalosti, aby dok�zaly vz�jemn� vyrovn�vat r�zn� st�et�vaj�c� se z�jmy. A pr�v� na tom stupni civilisace, na kter�m doch�z� k rozkv�tu malom욝�ctva, se r�zn� z�jmy propl�taj� nejslo�it�ji (vzpome�me jen na cechy a jejich sv�ry). Malom욝�ci a roln�ci se tedy bez mocn� a po�etn� byrokracie neobejdou. Mus� si d�t l�bit poru�n�kov�n�, aby se uchr�nili p�ed obrovsk�m zmatkem, aby se nezruinovali nes�etn�mi procesy.

Ale byrokracie, kter� je pro malom욝�ky nezbytnost�, st�v� se bur�o�m velmi brzy nesnesiteln�m poutem. U� manufaktu�e byly dohled a vm�ov�n� ��edn�k� velmi na obt�; tov�rn� pr�mysl je za takov�ho dohledu t�m�� nemo�n�. N�me�t� tov�rn�ci si zat�m dr�eli byrokracii co mo�n� od t�la s pomoc� �platk�, co� jim nijak nelze zazl�vat. Ale tento prost�edek jim m��e pomoci jen od men�� ��sti b�emene; nehled� k tomu, �e je nemo�n�, aby tov�rn�k podplatil v�echny ��edn�ky, s nimi� p�ijde do styku, �platky ho nezachr�n� p�ed vedlej��mi poplatky, honor��i pr�vn�k�m, architekt�m, technik�m a jin�mi v�daji zp�soben�mi dozorem, neu�et�� mu v�elijak� mimo��dn� pr�ce a ztr�ty �asu. A ��m v�c se pr�mysl rozv�j�, t�m v�c se objevuje ���edn�k� dbal�ch sv�ch povinnost�, tj. takov�ch, kte�� bu� z pouh� omezenosti, nebo z byrokratick� nen�visti k bur�oasii prov�d�j� tov�rn�k�m ty nejhor�� schv�lnosti.

Bur�oasie je tedy nucena zlomit moc t�to zpupn� a �ikanuj�c� byrokracie. Ve chv�li, kdy se st�tn� spr�va a z�konod�rstv� dostanou pod kontrolu bur�oasie, je po samostatnosti byrokracie veta; ba v t�to chv�li se trapi�i bur�oasie prom�n� v jej� pokorn� sluhy. Dosavadn� p�edpisy a reskripty, kter� slou�ily jen k tomu, aby uleh�ovaly pr�ci ��edn�k�m na �kor pr�myslov� bur�oasie, vyst��d�vaj� nov� p�edpisy, jimi� se uleh�uje pr�ce pr�mysln�k�m na �kor ��edn�k�.

Bur�oasie je tedy nucena ud�lat to co nejd��ve t�m sp�, �e v�echny jej� frakce, jak jsme u� vid�li, maj� p��m� z�jem na tom, aby se tov�rn� pr�mysl pozvedl co nejrychleji, a pod re�imem byrokratick�ch �ikan se tov�rn� pr�mysl rozv�jet nem��e.

Pod��zen� celnictv� a byrokracie z�jm�m pr�myslov� bur�oasie, to jsou dv� opat�en�, na jejich� uskute�n�n� m� bur�oasie svrchovan� z�jem. Ale t�m je�t� zdaleka nejsou v�echnyjej� pot�eby vy�erp�ny. Bude muset pronikav� zrevidovat cel� syst�m z�konod�rstv�, spr�vy a soudnictv� skoro ve v�ech n�meck�ch zem�ch, nebo� cel� tento syst�m je tu jen k tomu, aby udr�oval a posiloval ten spole�ensk� po��dek, o jeho� svr�en� bur�oasie neust�le usiluje. Podm�nky, za kter�ch mohou vedle sebe existovat �lechta a malom욝�ci, jsou naprosto odli�n� od �ivotn�ch podm�nek bur�oasie, a v n�meck�ch st�tech se ofici�ln� uzn�vaj� jen ty prvn�. Vezm�me jako p��klad prusk� status quo. Malom욝�ci se mohli pod�izovat jak administrativn�, tak soudn� byrokracii, mohli sv� jm�n� a osobu sv��ovat libov�li a lajd�ctv� �nez�visl�, tj. byrokraticky samostatn� t��dy soudc�, kter� je za to chr�nila p�ed p�ehmaty feud�ln� �lechty a tu a tam i administrativn� byrokracie, ale bur�oasie to d�lat nem��e. Bur�oov� pot�ebuj� pro majetkov� procesy alespo� ochranu ve�ejnosti, pro trestn� procesy krom� toho je�t� porotu, st�lou kontrolu justice prost�ednictv�m sv�ch z�stupc�. � Malom욝�k se m��e sm��it s vyn�t�m �lechtic� a ��edn�k� z pravideln� soudn� pravomoci, proto�e toto jeho ofici�ln� pon�en� pln� odpov�d� jeho n�zk�mu spole�ensk�mu postaven�. Bur�oa, kter� bu� mus� zaj�t, nebo svou t��du u�init prvn� t��dou ve spole�nosti ve st�t�, ten se s t�m sm��it nem��e. � Malom욝�k m��e z�konod�rstv� v oblasti pozemkov�ho vlastnictv� pln� p�enechat �lecht�, ani� je to na �jmu jeho poklidn�mu �ivotu; mus� to ud�lat, proto�e m� dost pr�ce s t�m, aby p�ed vlivem a p�ehmaty �lechty uchr�nil sv� vlastn� m�stsk� z�jmy. Bur�oa rozhodn� nem��e �pravu majetkov�ch pom�r� na venkov� ponech�vat na v�li �lecht�, proto�e pln� rozvinut� jeho z�jm� vy�aduje i co nejv�t�� pr�myslov� vyu�it� zem�d�lstv�, vytvo�en� t��dy zem�d�lsk�ch podnikatel�, volnou zcizitelnost a mobilnost pozemkov�ho majetku. Bur�oasie m��e vyu��t toho, �e si pozemkov� vlastn�ci mus� opat�ovat pen�ze na hypot�ku, a m��e p�im�t �lechtu, aby bur�oasii p�iznala � alespo� pokud jde o z�kony o hypot�k�ch � vliv na z�konod�rstv� v oboru pozemkov�ho vlastnictv�. � Malom욝�k se sv�mi drobn�mi obch�dky, pomal�m obratem a omezen�m po�tem z�kazn�k�, soust�ed�n�ch na mal�m prostoru, nijak zvl᚝ nestr�dal pod �alostn�m staroprusk�m obchodn�m z�konod�rstv�m, ba byl je�t� vd��n� za tu tro�ku z�ruky, kterou mu sk�talo, pro bur�ou je v�ak u� nesnesiteln�. Malom욝�k, jeho� velmi jednoduch� obchody jsou z��dkakdy transakcemi mezi obchodn�ky, n�br� skoro v�dy jen prodejem maloobchodn�ka nebo v�robce p��mo spot�ebiteli � tento malom욝�k ud�l� m�lokdy bankrot a m��e se snadno podrobit staroprusk�m z�kon�m o bankrotu. Podle tohoto z�kona se toti� z konkursn� podstaty p�ednostn� vyplat� sm�ne�n� dluhy p�ed dluhy knihovn�mi, obvykle v�ak celou podstatu pohlt� justice. Tyto z�kony jsou navr�eny p�edev��m v z�jmu pr�vnick�ch byrokrat�, kte�� podstatu spravuj�, a pak v z�jmu v�ech nebur�o� proti bur�o�m. Zvl�t� pak nadr�uj� �lecht�, kter� za sv� odeslan� obil� vystav� nebo dostane sm�nku od obchodn�ka nebo komision��e; v�bec je to v�hodn� pro v�echny, kdo jednou za rok n�co prodaj�, na v�t�ek dostanou sm�nku a vezmou jej z obchodu. Z t�ch, kdo se zab�vaj� obchodem, jsou zase chr�n�ni bank��i a velkoobchodn�ci, kde�to tov�rn�ci jsou sp� biti. Bur�oa, kter� se zab�v� jen transakcemi mezi obchodn�ky, jeho� z�kazn�ci bydl� ka�d� jinde, kter� dost�v� sm�nky ze v�ech kon�in sv�ta, kter� se mus� pohybovat ve vysoce spletit�m syst�mu nejr�zn�j��ch transakc�, kter� je ka�dou chv�li zapleten do n�jak�ho bankrotu, bur�oa se m��e za takov�chto absurdn�ch z�kon� jedin� zruinovat. � Malom욝�k m� z�jem na v�eobecn� politice sv� zem� jen potud, �e si p�eje m�r; jeho omezen� �ivotn� okruh mu nedovoluje vyznat se ve vztaz�ch mezi st�ty. Bur�oa, kter� obchoduje s nejvzd�len�j��mi kraji nebo s nimi mus� konkurovat, nem��e dos�hnout �sp�chu bez bezprost�edn�ho vlivu na zahrani�n� politiku sv�ho st�tu. � Malom욝�k si mohl nechat ukl�dat dan� od byrokracie a �lechty z t�ch� d�vod�, z jak�ch se podroboval byrokracii. Bur�oa m� naprosto p��m� z�jem na tom, aby se ve�ejn� b�emena rozd�lovala tak, aby co nejm�n� postihovala jeho zisk.

Zkr�tka, mohl-li se malom욝�k spokojit s t�m, �e postavil proti �lecht� a byrokracii svou setrva�nou masu, �e si zajistil vliv na ve�ejnou moc svou silou setrva�nosti, bur�oa to d�lat nem��e. Ten mus� svou t��du u�init vl�dnouc� t��dou, sv�j z�jem rozhoduj�c�m z�jmem v z�konod�rstv�, spr�v�, justici, zda�ov�n� a zahrani�n� politice. Bur�oasie se mus� neru�en� rozv�jet, denn� zv�t�ovat sv� kapit�ly, denn� sni�ovat v�robn� n�klady sv�ho zbo��, denn� roz�i�ovat sv� obchodn� spojen�, sv� trhy, denn� zdokonalovat sv� komunikace, jinak zahyne. K tornu ji nut� konkurence na sv�tov�m trhu. A aby se mohla svobodn� a neru�en� rozv�jet, pot�ebuje pr�v� politickou moc, pod��zen� v�ech ostatn�ch z�jm� sv�m z�jm�m.

A �e n�meck� bur�oasie pot�ebuje politickou moc pr�v� te�, nem�-li zahynout, to jsme dok�zali v��e, kdy� jsme mluvili o ot�zce ochrann�ch cel a o pom�ru bur�oasie k byrokracii. Nejp�dn�j��m d�kazem pro to je v�ak nyn�j�� situace na n�meck�m pen�n�m a zbo�n�m trhu.

Prosperita anglick�ho pr�myslu roku 1845 a j� podn�cen� spekulace s �elezni�n�mi akciemi m�ly tentokr�t v�t�� vliv na Francii a N�mecko ne� v kter�mkoli p�edch�zej�c�m obdob� konjunktury. N�me�t� tov�rn�ci d�lali v�hodn� obchody a s nimi se vzmohlo n�meck� podnik�n� v�bec. Zem�d�lsk� oblasti na�ly v Anglii ochotn� odbyt pro sv� obil�. V�eobecn� prosperita o�ivila pen�n� trh, usnadnila �v�r a p�il�kala na trh spoustu drobn�j��ch kapit�l�, jich� v N�mecku tolik le�elo nap�l ladem. Jakov Anglii a ve Francii, jen o n�co pozd�ji a v pon�kud...[e]


_______________________________



Napsal B. Engels
v b�eznu a� dubnu 1847
Poprv� uve�ejnil IMEL roku 1929
  Podle rukopisu
P�elo�eno z n�m�iny

__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a � pov�tce, ve vlastn�m smyslu slova. (Pozn. red.)

b status quo � sou�asn� stav, st�vaj�c� ��d. (Pozn. red.)

c � postrann� my�lenka, zat�m nevysloven� z�m�r. (Pozn. red.)

d �ty�i str�nky rukopisu chyb�. (Pozn. red.)

e Dal�� str�nky rukopisu se nezachovaly. (Pozn. red.)


30 Tuto pr�ci cht�l Bed�ich Engels vydat roku 1847 v N�mecku jako samostatnou bro�uru. Bro�ura v�ak nevy�la, proto�e vydavatel byl zat�en. Rukopis, kter� se nezachoval cel�, byl poprv� uve�ejn�n roku 1929 v Sov�tsk�m svazu.

N�zev �l�nku dal Institut marxismu-leninismu p�i �V KSSS.

31 Jde o stoupence listu �R�forme� [�Reforma�], kte�� usilovali o nastolen� republiky a uskute�n�n� demokratick�ch a soci�ln�ch reforem.

32 Francou�ti legitimist� � stoupenci bourbonsk� dynastie svr�en� roku 1830, kter� byla p�edstavitelkou z�jm� velk�ch d�di�n�ch pozemkov�ch vlastn�k�. V boji proti vl�dnouc� orle�nsk� dynastii, op�raj�c� se o finan�n� aristokracii a velkobur�oasii, uchylovala se ��st legitimist� �asto k soci�ln� demagogii a vyd�vala se za obh�jce pracuj�c�ch proti vyko�is�ovatelsk� bur�oasii.

Mlad� Anglie � skupina anglick�ch politik� a liter�t�, p��slu�n�k� toryovsk� strany; vznikla po��tkem �ty�ic�t�ch let 19. stolet�. P�edstavitel� Mlad� Anglie, kte�� vyjad�ovali nespokojenost pozemkov� aristokracie s rostouc� hospod��skou a politickou moc� bur�oasie, pou��vali demagogie, aby z�skali vliv na d�lnickou t��du a mohli j� vyu��t ve sv�m boji proti bur�oasii.

N�zory p�edstavitel� t�chto skupin charakterisovali Karel Marx a Bed�ich Engels v �Manifestu Komunistick� strany� jako feud�ln� socialismus.

33 Kontinent�ln� syst�m �ili kontinent�ln� blok�da vyhl�en� Napoleonem roku 1806 zakazovala zem�m na evropsk�m kontinentu, tedy i Prusku, obchodovat s Angli�.