Bed�ich Engels

Postaven� d�lnick� t��dy v Anglii

Pom�r bur�oasie k proletari�tu

Mluv�m-li tu o bur�oasii, zahrnuji do toho i tak zvanou aristokracii, proto�e ta je aristokraci�, m� v�sadn� postaven� jen v��i bur�oasii, ne v�ak v��i proletari�tu. Proletari�t vid� v obou jen majetnou t��du, tj. bur�ou. P�ed v�sadou majetku v�echny ostatn� v�sady miz�. Rozd�l je jen v tom, �e bur�oa v u���m smyslu stoj� proti pr�myslov�mu a ��ste�n� hornick�mu proletari�tu a jako�to pacht�� tak� proti zem�d�lsk�m n�den�k�m, kde�to tak zvan� aristokrat p�ijde do styku jen s ��st� hornick�ho proletari�tu a hlavn� se zem�d�lsk�m proletari�tem.

Nesetkal jsem se nikdy s t��dou, kter� by byla tak hluboce demoralisov�na, tak nenapraviteln� zka�ena zi�tnost�, tak vnit�n� rozlept�na a neschopna v�eho pokroku, jako je anglick� bur�oasie. A m�m tu na mysli p�edev��m vlastn� bur�oasii, zejm�na bur�oasii liber�ln�, odp�rkyni obiln�ch z�kon�. Pro ni neexistuje na sv�t� nic jin�ho, ne� co se p��mo t�k� pen�z, ji samu nevyj�maj�c, nebo� ne�ije pro nic jin�ho ne� pro vyd�l�v�n� pen�z, nezn� jinou bla�enost ne� rychl� zisk, jinou bolest ne� ztr�tu pen�z.[a] P�i takov� hrabivosti a ziskuchtivosti je nemo�n�, aby jedin� lidsk� cit, jedin� lidsk� n�zor z�stal nepot��sn�n�. Jist�e jsou tito angli�t� bur�oov� dobr�mi man�ely a �leny rodin, maj� i jinak r�zn� tak zvan� osobn� ctnosti a v b�n�m styku se jev� pr�v� tak �ctyhodn� a slu�n� jako v�ichni ostatn� m욝�ci; i obchodn� se s nimi l�pe jedn� ne� s N�mci, nesmlouvaj� tolik a tak malichern� jako na�e kram��sk� du�e, ale co je to v�echno platn�? Nakonec je u nich p�ece jen jedin�m rozhoduj�c�m momentem vlastn� z�jem a zvl�t� zisk. �el jsem jednou s takov�m m욝�kem do vnit�n�ho Manchesteru a mluvil jsem s n�m o tom, jak �patn� a nezdrav� je m�sto postaveno, o hrozn�m stavu d�lnick�ch �tvrt� a prohl�sil jsem, �e jsem nikdy nevid�l tak �patn� postaven� m�sto. Ten mu� to v�echno klidn� vyslechl a na rohu, kde jsem se s n�m rozch�zel, �ekl: �And yet, there is a great deal of money made here� � a p�ece se tu vyd�l�vaj� ohromn� pen�ze � sbohem, pane! Anglick�mu m욝�ku je �pln� jedno, um�raj�-li jeho d�ln�ci hlady nebo ne, jen kdy� on vyd�l� pen�ze. V�echny �ivotn� pom�ry se m��� podle zisku, a co nenese pen�ze, to je hloupost, nepraktick�, idealistick�. Proto je tak� obl�benou v�dou t�chto �achr��� n�rodn� ekonomie, v�da o vyd�l�v�n� pen�z. Ka�d� je n�rodn� ekonom. Pom�r tov�rn�ka k d�ln�kovi nen� lidsk�, n�br� ryze ekonomick�. Tov�rn�k je �kapit�l�, d�ln�k je �pr�ce�. A kdy� si d�ln�k nechce d�t vnutit tuto abstrakci a tvrd�, �e on nen� �pr�ce�, ale �lov�, kter� m� mezi jin�m tak� tu vlastnost, �e dovede pracovat, kdy� si usmysl�, �e se nepot�ebuje d�t prod�vat a kupovat na trhu jako �pr�ce�, jako zbo��, tu z�stane bur�oovi rozum st�t. Nem��e pochopit, �e m� k d�ln�k�m je�t� jin� pom�r ne� pom�r koup� a prodeje, nevid� v nich lidi, n�br� �ruce� (hands), jak je neust�le do o�i oslovuje, neuzn�v� jin�ho z�vazku mezi dv�ma lidmi ne� jak ��k� Carlyle � placen� hotov�mi. I pouto mezi n�m a jeho �enou je v devades�ti dev�ti p��padech ze sta jen �placen� hotov�mi�. B�dn� otroctv�, v jak�m udr�uj� m욝�ka pen�ze, vtiskuje za panstv� bur�oasie svou pe�e� i �e�i. Pen�ze ur�uj� cenu �lov�ka; tento �lov�k m� cenu deseti tis�c liber, �ekne Angli�an � he is worth ten thousand pound, tj. �e m� jm�n� deset tis�c liber �t. Kdo m� pen�ze, je ��ctyhodn�� (rcspectable), pat�� k �lep�� sort� lid� (the better sort of peoplc), m� �vliv� (influential) a v�echno, co d�l�, je v kruhu jcho p��tel epoch�ln�. �achr��sk� duch pronik� do �e�i, v�echno se vyjad�uje obchodn�mi v�razy, vysv�tluje ekonomick�mi kategoriemi. Popt�vka a nab�dka, objedn�vka a dod�n�, supply and demand � to jsou formule, podle nich� Angli�anova logika posuzuje cel� lidsk� �ivot. Proto svobodn� konkurence ve v�ech oblastech, proto re�im �laissez-faire a laissez-aller�[123] ve spr�v�, v l�ka�stv�, ve v�chov� a brzy snad i v n�bo�enstv�, kde se nadvl�da st�tn� c�rkve st�le v�c hrout�. Svobodn� konkurence nesnese omezen�, nesnese st�tn� kontrolu, cel� st�t je j� jen na obt�, bylo by j� nejmilej��, kdyby nebylo st�tu, kdyby ka�d� mohl druh�ho po libosti vyko�is�ovat, jako na p�. ve �spolku� p��tele Stirnera. Proto�e se v�ak bur�oasie bez st�tu nem��e obej�t, u� proto ne, aby mohla dr�et na uzd� proletari�t, kter� pot�ebuje stejn� nutn�, obrac� jej tedy proti proletari�tu a sna�� se udr�et si jej co nejd�le od t�la.

Nedomn�vejme se v�ak, �e �vzd�lan�� Angli�an toto sobectv� otev�en� projevuje. Naopak, zakr�v� je nejhnusn�j��m pokrytectv�m. � Jak�e, angli�t� boh��i �e nemysl� na chud�, oni, kte�� z��dili dobro�inn� �stavy, jak� nem� ��dn� jin� zem� na sv�t�? Ov�em, dobro�inn� �stavy! Jako by to prolet��i n�jak pomohlo, kdy� z n�ho nap�ed vyssajete v�echnu krev, abyste pak na n�m mohli prov�d�t svou dobro�innost, je� p��jemn� locht� va�i samolibou, farizejskou du�i, a vyd�vat se p�ed sv�tem za velk� dobrodince lidstva, kdy� vr�t�te vyss�t�mu chud�kovi setinu toho, co mu n�le��! Dobro�innost, kter� toho, kdo ji poskytuje, p�ipravuje o lidskou d�stojnost je�t� v�c ne� toho, kdo ji p�ij�m�, dobro�innost, kter� u�l�pnut�ho u�l�pne je�t� hloub�ji do prachu, kter� po�aduje, aby se paria, zbaven� lidsk� tv��e, vykopnut� ze spole�nosti, z�ekl toho posledn�ho � sv�ho pr�va zv�t se �lov�kem � a �ebral o jej� milost, ne� se j� ur��� vtisknout mu almu�nou na �elo cejch pon�en�! Ale k �emu �e je to v�echno? Sly�me samu anglickou bur�oasii. Nen� tomu je�t� ani rok, co jsem �etl v listu �Manchester Guardian� dopis redakci, kter� byl bez jak�koli pozn�mky oti�t�n jako n�co docela p�irozen�ho a rozumn�ho:

�Pane redaktore!
    Od jist� doby se hem�� hlavn� ulice na�eho m�sta spoustou �ebr�k�, kte�� jak rozedran�m od�vem a nemocn�m vzez�en�m, tak odporn�mi otev�en�mi ranami a znetvo�eninami hled� vzbudit soucit kolemjdouc�ch, �asto velmi nestoudn� a dot�rn�. Mysl�m, �e kdy� �lov�k plat� chudinskou da� a nadto i hojn� p�isp�v� na dobro�inn� instituce, u�inil p�ece u� dost, aby m�l pr�vo b�t u�et�en takov�ho nep��jemn�ho a nechutn�ho obt�ov�n�. A k �emu se vlastn� plat� tak vysok� da� na udr�ov�n� m�stsk� policie, kdy� nechr�n� �lov�ka ani tak, aby mohl klidn� chodit po m�st�? � Douf�m, �e uve�ejn�n� t�chto ��dek ve Va�em tak roz���en�m list� p�im�je ve�ejnou moc, aby tento ne�var (nuisance) odstranila.

Z�st�v�m Va�e oddan� slu�ebnice

d�ma.�

Tady to m�te! Anglick� bur�oasie je dobro�inn� z vlastn�ho z�jmu, nic nedaruje, sv� dary pova�uje za v�kupn�, uzav�r� s chud�mi obchod a ��k�: D�v�m-li tolik na dobro�inn� ��ely, vykupuji si t�m pr�vo, abych u� nebyl obt�ov�n, a vy se zavazujete, �e z�stanete ve sv�ch tmav�ch doupatech a nebudete rozru�ovat m� jemn� nervy ve�ejn�m vystavov�n�m sv� b�dy! Zoufat si m��ete, ale v tichosti, to si vyhrazuji, to si vykupuji ups�n�m 20 liber na nemocnici! �, ta hanebn� dobro�innost k�es�ansk�ho m욝�ka! � A tak p�e �d�ma�! Ba pr�v� d�ma! V�ru dob�e ud�lala, �e se tak podepsala, nem� u� na �t�st� dost odvahy, aby se nazvala �enou! A vypad�-Ii to takto s �d�mami�, jak to asi vypad� s �p�ny�? � �eknete, �e je to ojedin�l� p��pad. Ale kdepak, tento dopis vyjad�uje pr�v� sm��len� velk� v�t�iny anglick� bur�oasie, jinak by ho byla redakce neotiskla, jinak by byl vyvolal n�jak� protest, kter� jsem v n�sleduj�c�ch ��slech marn� hledal. A co se t��e ��ink� t�to dobro�innosti, s�m kanovn�k Parkinson ��k�, �e chud� se navz�jem podporuj� mnohem v�c, ne� je podporuje bur�oasie. A takov� podpora �estn�ho prolet��e, kter� s�m v�, co je hlad, pro n�ho� je skute�nou ob�t�, rozd�l�-li se o sv� skrovn� j�dlo, ale ud�l� to r�d � takov� podpora m� jinou cenu ne� almu�na zvysoka hozen� rozma�il�m m욝�kem.

I jinak p�edst�r� bur�oasie humanitu, je� nezn� mez�, ale jen tehdy, vy�aduje-li to jej� vlastn� z�jem. Tak nap�. v politice a v n�rodn� ekonomii. Mo�� se nyn� u� p�t� rok, aby dok�zala d�ln�k�m, �e ��d� zru�en� obiln�ch z�kon� jen v z�jmu prolet���. Cel� v�c se m� v�ak po pravd� takto: obiln� z�kony, kter� udr�uj� ceny chleba vy���, ne� jsou v jin�ch zem�ch, zvy�uj� tak� d�lnick� mzdy a zt�uj� tak tov�rn�kovi konkurenci s jin�mi zem�mi, kde jsou ceny chleba a t�m tak� mzdy ni���. Budou-li obiln� z�kony zru�eny, cena chleba klesne a mzdy se p�ibl�� ostatn�m civilisovan�m evropsk�m zem�m, co� je jist� ka�d�mu jasn� z u� vylo�en�ch z�sad, ur�uj�c�ch v��i mezd. Tov�rn�k bude moci tedy snadn�ji konkurovat, popt�vka po anglick�m zbo�� poroste a s n� i popt�vka po d�ln�c�ch. N�sledkem t�to zv��en� popt�vky bude ov�em mzda pon�kud stoupat a nezam�stnan� d�ln�ci se za�ad� op�t do pr�ce. Ale na jak dlouho? �P�ebyte�n� obyvatelstvo� Anglie a hlavn� Irska by sta�ilo z�sobit anglick� pr�mysl pot�ebn�mi d�ln�ky, i kdyby se v�roba zdvojn�sobila; jen�e v n�kolika letech by se nepatrn� v�hody ze zru�en� obiln�ch z�kon� op�t vyrovnaly, p�i�la by nov� krise a byli bychom zase tam, kde jsme byli, a p�itom by je�t� prvn� zn�mky o�iven� pr�myslu urychlily r�st obyvatelstva. To v�echno si prolet��i velmi dob�e uv�domuj� a �ekli to bur�oasii stokr�t do o��. Tov�rn�ci v�ak vid� jen bezprost�edn� v�hody, kter� by jim p�ineslo odstran�n� obiln�ch z�kon�; ve sv� omezenosti nevid�, �e ani jim nem��e toto opat�en� p�in�st trval� v�hody, proto�e vz�jemn� konkurence tov�rn�k� vyrovn� zisk jednotlivc� brzy zase na d��v�j�� hladinu. P�esto a� do dne�ka tov�rn�ci halasn� uji��uj� d�ln�ky, �e to v�echno d�laj� jen pro n�; jen pro hladov�j�c� miliony cpou boh��i z liber�ln� strany sv� stovky a tis�ce liber do pokladny Ligy proti obiln�m z�kon�m � kdy� p�ece ka�d� v�, �e bur�oasic pust� uzenku, jen aby chytila �unku, �e po��t� s t�m, �e se j� to v�echno v prvn�ch letech po zru�en� obiln�ch z�kon� desetkr�t, ba stokr�t na zisc�ch vr�t�. Ale d�ln�ci � hlavn� po povst�n� roku 1842 � nedaj� se u� bur�oasi� oklamat. ��daj� od ka�d�ho, kdo p�edst�r� p��i o jejich blaho, aby se na d�kaz opravdovosti sv�ch �mysl� prohl�sil pro lidovou chartu, a protestuj� t�m proti ka�d� ciz� pomoci, nebo� v podob� charty ��daj� jen moc k tomu, aby si mohli pomoci sami. Kdo tak neu�in�, tomu vyhl�s� pln�m pr�vem boj, a� je to otev�en� nep��tel, nebo fale�n� p��tel. � Liga proti obiln�m z�kon�m pou�ila ostatn� v��i d�ln�k�m nejhanebn�j��ch l�� a �skok�, aby je z�skala. Sna�ila se jim namluvit, �e cena pr�ce v pen�z�ch je nep��mo �m�rn� cen� obil�, �e je mzda vysok�, kdy� je cena obil� n�zk�, a naopak. Tento v�rok, s�m o sob� sm�n�j�� ne� v�echna tvrzen�, jak� kdy vy�la z �st kter�hokoli ekonoma, se pokou�ela dok�zat nejsm�n�j��mi argumenty. Kdy� to nepom�halo, slibovali d�ln�k�m velk� blahobyt jako d�sledek zv��en� popt�vky na trhu pr�ce, ba neost�chali se nosit ulicemi dva modely bochn�k� chleba, na v�t��m z nich byl n�pis: Americk� bochn�k za 8 penc�, mzda 4 �ilinky denn�, a na druh�m, mnohem men��m: Anglick� bochn�k za 8 penc�, mzda 2 �ilinky denn�. D�ln�ci se v�ak nedali zm�st. Znaj� sv� chlebod�rce p��li� dob�e.

Chcete-li poznat licom�rnost t�chto kr�sn�ch slib� je�t� l�pe, sta�� si v�imnout praxe. Z na�eho l��en� je vid�t, jak bur�oasie v�emo�n� vyko�is�uje proletari�t ve sv�j prosp�ch. Dosud v�ak jsme vid�li jen to, jak jednotliv� bur�oov� utiskuj� proletari�t na vlastn� p�st. V�imn�me si nyn� p��pad�, kdy bur�oasie vystupuje proti proletari�tu jako strana nebo dokonce jako st�tn� moc. � �e cel� z�konod�rstv� sm��uje p�edev��m k ochran� majetn�ch p�ed nemajetn�mi, je na b�le dni. Z�kon� je t�eba jen proto, �e existuj� nemajetn�; i kdy� je to p��mo vysloveno jen v n�kolika m�lo z�konech � nap�. v z�kon� proti tul�k�m a lidem bez domova, kde je vyj�d�eno, �e proletari�t jako takov� odporuje z�konu � je z�kon tak prostoupen nep��telstv�m k proletari�tu, �e soudci, zejm�na sm�r�� soudci, kte�� jsou sami m욝�ky a s nimi� proletari�t p�ich�z� nejv�c do styku, vykl�daj� z�kon v tomto duchu s �plnou samoz�ejmost�. Je-li p�edvol�n, nebo l�pe �e�eno, pozv�n boh��, soudce se omlouv�, �e ho musel tak obt�ovat, a pokud to jen n�jak jde, obr�t� celou p�i v jeho prosp�ch; mus�-li ho odsoudit, zase se mnohokr�t omlouv� atd., a v�sledek je sm�n� pokuta, kterou bur�oa s pohrd�n�m hod� na st�l a odejde. Stane-li se v�ak, �e se p�ed sm�r��ho soudce dostane n�jak� chud�k, str�v� skoro v�dycky noc p�edt�m na str�nici s kupou jin�ch, jedn� se s n�m u� p�edem jako s provinilcem, jeho obhajoba je odbyta s opovr�liv�m: �Tyhle v�mluvy zn�me!� � a nakonec dostane pokutu, kterou nem��e zaplatit a mus� ji odpykat jedn�m nebo i v�ce m�s�ci na �lapac�m ml�n�. Nem��e-li se mu nic dok�zat, je p�esto posl�n na �lapac� ml�n jako ni�ema a tul�k (a rogue and a vagabond � tyto v�razy se vyskytuj� skoro v�dycky pohromad�). Zaujatost sm�r��ch soudc�, hlavn� na venkov�, opravdu p�ekon�v� v�echny p�edstavy a je tak b�n�, �e o m�n� k�iklav�ch p��padech p�� noviny docela klidn� a bez pozn�mky. V�dy� nic jin�ho nelze ani o�ek�vat. Jednak ned�laj� tito �Dogberryov� nic jin�ho, ne� �e vykl�daj� z�kon podle smyslu, kter� v n�m skute�n� je, jednak jsou sami m욝�ky, kte�� vid� z�kladn� pil�� v�eho opravdov�ho po��dku p�edev��m v z�jmu sv� t��dy. Stejn� jako sm�r�� soudci se chov� i policie. Bur�oa sm� d�lat, co chce, k n�mu je policista v�dy zdvo�il� a dr�� se p��sn� z�kona, ale s prolet��em jedn� hrub� a surov�; u� proto je chud� p�edem podez�el� ze v�ech mo�n�ch zlo�in� a z�rove� nem��e pou��t pr�vn�ch prost�edk� proti zv�li dr�itel� moci. Pro n�ho tedy neexistuj� ochrann� formy z�kona, jemu vnikne policie klidn� do bytu, zatkne ho a zt�r�. A teprve kdy� n�jak� d�lnick� sdru�en�, jako t�eba horn�ci, z�sk� takov�ho Robertse, teprve pak vyjde najevo, jak m�lo plat� z�konn� ochrana pro prolet��e, jak �asto mus� n�st chud�k v�echnu t�i z�kona, zat�m co z jeho v�hod nem� nic.

A� do dne�ka bojuje majetn� t��da v parlament� proti u�lechtilej��m cit�m t�ch, kte�� je�t� docela nepropadli sobectv�, jen aby mohla st�le v�c zotro�ovat proletari�t. Jeden pozemek za druh�m se zab�r� a rozor�v� a t�m se sice roz�i�uje kultivace, ale proletari�t z toho m� velkou �kodu. Na obecn�ch pozemc�ch se mohl nap�st chud�k�v osel, vep� nebo n�kolik hus, d�ti a ml�de� m�ly kde si hr�t a skota�it. To te� p�est�v�, v�d�lek chud�ch se zten�uje a ml�de�, kter� p�i�la o h�i�t�, chod� do kr�em. V ka�d�m parlamentn�m zased�n� je odhlasov�na �ada takov�ch parlamentn�ch v�nos� o obd�l�v�n� obecn�ch pozemk�. Kdy� se v zased�n� z roku 1844 vl�da rozhodla p�im�t �elezni�n� spole�nosti, kter� m�ly monopol ve�ker� dopravy, aby umo�nily i d�lnictvu j�zdu za �nosnou cenu (1 penny za m�li, asi p�t st��brn�ch gro�� za n�meckou m�li), a navrhla proto, aby byl na ka�d� trati denn� za�azen jeden takov� vlak t�eti t��dy, podal �ctihodn� otec v P�nu�, biskup lond�nsk�, dal�� n�vrh, aby ned�le, jedin� den, kdy zam�stnan� d�ln�ci v�bec mohou cestovat, byla z toho vy�ata, a tak aby v ned�li bylo dovoleno jezdit jen bohat�m, ale ne chud�m. Tento n�vrh byl p��li� p��m�, p��li� nezahalen�, ne� aby byl mohl proj�t, a proto padl. � Nem�m dost m�sta, abych vypo��t�val spoustu skryt�ch �tok� na proletari�t, t�eba jen v jedin�m zased�n�. Z t�ho� zased�n� roku 1844 uvedu jen je�t� jeden p��pad. Zcela bezv�znamn� �len parlamentu, jak�si pan Miles, podal n�vrh z�kona na �pravu pom�ru mezi p�ny a sluhy, kter� vypadal docela nevinn�. Vl�da n�vrh doporu�ila a postoupila jej v�boru. Mezit�m vypukla st�vka horn�k� na severu a Roberts podnikal v�t�zn� ta�en� po Anglii prov�zen d�ln�ky, kter� dostal z v�zen�. Kdy� pak v�bor n�vrh vr�til, uk�zalo se, �e bylo do n�ho vsunuto n�kolik velmi despotick�ch klausul�; podle jedn� z nich dost�val zam�stnavatel dokonce moc ka�d�ho d�ln�ka, kter� s n�m p�semn� nebo �stn� smluvil n�jakou pr�ci, t�eba jen p��le�itostnou v�pomoc, pohnat v p��pad� odep�en� slu�by nebo jin�ho nepat�i�n�ho chov�n� (misbehaviour) p�ed kter�hokoli (any) sm�r��ho soudce; a na z�klad� sv� p��se�n� v�pov�di nebo v�pov�di sv�ch agent� a dozorc� � tedy na z�klad� p��sahy �alobcovy � mohl ho d�t p�n odsoudit do v�zen� a k nucen�m prac�m a� do dvou m�s�c�. Tento n�vrh vzbudil nesm�rn� hn�v d�ln�k�, t�m sp�e, �e se sou�asn� projedn�val v parlament� n�vrh na desetihodinovou pracovn� dobu, kter� vyvolal �ivou agitaci. Konala se jedna sch�ze za druhou, do Lond�na se pos�laly stovky d�lnick�ch petic� Thomasu Duncombovi, z�stupci proletari�tu v parlament�. Krom� stoupence �Mlad� Anglie� Ferranda byl Duncombe jedin�m energick�m oponentem n�vrhu; kdy� v�ak ostatn� radik�lov� vid�li, �e lid se postavil proti n�vrhu, vyl�zali jeden za druh�m a stav�li se na stranu Duncombovu. A proto�e ani liber�ln� bur�oasie, kdy� vid�la rozho��en� d�lnictva, nem�la odvahu n�vrh podporovat, a proto�e nikdo nem�l chu� postavit se energi�t�ji za n�vrh a proti lidu, z�kon na cel� ���e propadl.

Nejotev�en�j��m vyhl�en�m v�lky bur�oasie proletari�tu je v�ak Malthusova popula�n� theorie a nov� chudinsk� z�kon, kter� se o ni op�r�. O Malthusov� theorii jsme mluvili u� n�kolikr�t. Zopakujeme si stru�n� jcj� hlavn� z�sady, toti� �e zem� je neust�le p�elidn�na, a proto mus� na sv�t� st�le vl�dnout nouze, b�da, chudoba a nemravnost; �e je �d�lem a v��n�m osudem lidstva ��t v p��li� velk�m po�tu, a proto v r�zn�ch t��d�ch, z nich� jedny jsou v�ce nebo m�n� bohat�, vzd�lan�, mor�ln� a druh� v�ce nebo m�n� chud�, zubo�en�, nev�dom� a nemor�ln�. V praxi z toho plyne � a k t�mto z�v�r�m doch�z� s�m Malthus � �e dobro�innost a chudinsk� pokladny jsou vlastn� nesmysl, proto�e jsou dobr� jen k tomu, aby udr�ovaly a povzbuzovaly k mno�en� �p�ebyte�n� obyvatelstvo�, kter� svou konkurenc� sni�uje mzdu ostatn�ch. �e zam�stn�v�n� chud�ch chudinskou spr�vou je stejn� nesmysln�, nebo� spot�ebovat lze jen ur�it� mno�stv� v�robk� d�ln�k�, a proto za ka�d�ho nezam�stnan�ho d�ln�ka, kter� dostane pr�ci, ztrat� pr�ci jin�, dosud zam�stnan�, a tak podniky chudinsk� spr�vy po�kozuj� soukrom� pr�mysl; �e tedy nejde o to d�t �p�ebyte�n�mu obyvatelstvu� ob�ivu, n�br� pokud mo�no tak �i onak sn�it jeho po�et. Malthus su�e prohla�uje, �e a� dosud uzn�van� pr�vo ka�d�ho �ij�c�ho �lov�ka na existenci je �pln� nesmysl. Cituje slova b�sn�kova: Chud�k p�ich�z� k slavnostn� tabuli p��rody a shled�v�, �e pro n�j nebylo prost�eno, a p��roda mu k�e � dod�v� Malthus � aby se klidil (she bids him to be gone), �nebo� p�ed sv�m zrozen�m se spole�nosti nezeptal, zda si ho p�eje�. Tato theorie je nyn� zamilovanou theori� v�ech prav�ch anglick�ch m욝�k�, a to je docela pochopiteln�, proto�e je pro n� velice pohodln� a mimo to m� v sob� za sou�asn�ch pom�r� hodn� pravdy. Nejde-li o to, aby se �p�ebyte�n� obyvatelstvo� stalo u�ite�n�m, aby se zm�nilo v upot�ebiteln� obyvatelstvo, n�br� jen o to, jak co nejsn�ze lidi vyhubit hladem a z�rove� jim zabr�nit, aby p�ivedli na sv�t p��li� mnoho d�t�, pak je to mali�kost � ov�em za p�edpokladu, �e �p�ebyte�n� obyvatelstvo� uzn� svou vlastn� zbyte�nost a se smrt� hlady se sm���. A�koli se lidumiln� bur�oasie horliv� sna�� d�ln�ky k tomu p�im�t, nen� na to dosud ani pomy�len�. Prolet��i si naopak vzali do hlavy, �e pr�v� oni se sv�ma piln�ma rukama jsou pot�ebn� a p�ni kapitalist�, kte�� ned�laj� nic, zbyte�n�.

Proto�e v�ak bohat� dosud maj� moc, mus� si prolet��i d�t l�bit, �e je za skute�n� �p�ebyte�n� prohl�s� z�kon, kdy� to necht�j� dobrovoln� uznat sami. Do�lo k tomu v nov�m chudinsk�m z�konu. Star� chudinsk� z�kon, spo��vaj�c� na z�konu z roku 1601 (43. rok Al�b�tiny vl�dy), vych�zel je�t� naivn� ze z�sady, �e pe�ovat o vydr�ov�n� chud�ch je povinnost� obce. Kdo nem�l pr�ci, dostal podporu, a chud�k za�al b�hem doby pr�vem pova�ovat za povinnost obce, aby ho chr�nila p�ed smrt� hladem. Vy�adoval svou t�denn� podporu jako pr�vo, ne jako milost, a to bylo bur�oasii nakonec p�ece jen p��li� siln�. Kdy� se z�konem o reform� parlamentu z roku 1833 dostala k moci a sou�asn� dos�hlo vrcholu zb�da�en� ve venkovsk�ch obvodech, za�ala hned prov�d�t i reformu chudinsk�ch z�kon� se sv�ho stanoviska. Byla jmenov�na komise, kter� vy�et�ila spr�vu chudinsk� p��e a odhalila velmi mnoho ne�var�. Zjistila, �e cel� d�lnick� t��da na venkov� je zb�da�ena a ��ste�n� nebo zcela z�visl� na chudinsk� pokladn�, kter� poskytovala podporu t�m, kdo m�li p��li� n�zkou mzdu. Komise d�le zjistila, �e syst�m, kter� vydr�uje nezam�stnan� a podporuje �patn� placen� chud�ky s mnoha d�tmi, kter� nut� otce neman�elsk�ch d�t�, aby platili alimenty, kter� v�bec uzn�v� chudobu za n�co, co pot�ebuje ochrany � �e tento syst�m ruinuje zemi, �e je

�brzdou pr�myslu, odm��ov�n�m nerozv�n�ch s�atk�, pob�dkou obyvatelstvu, aby se mno�ilo, a ochromuje p�soben� r�stu obyvatelstva na mzdu; to je celon�rodn� za��zen�, kter� piln� a poctiv� ob�any sr�� a l�n�, ne�estn� a neodpov�dn� ochra�uje; �e trh� rodinn� pouta, soustavn� zabra�uje hromad�n� kapit�lu, rozru�uje existuj�c� kapit�l a ruinuje ty, kdo plat� dan�; a korunou v�eho je, �e ve form� alimentace poskytuje pr�mie za neman�elsk� d�ti� (slova spr�vy komise pro chudinsk� z�kon).[b]

Toto vyl��en� ��inku star�ho chudinsk�ho z�kona je vcelku jist� spr�vn�: p��sp�vky podporuj� lenost a mno�en� �p�ebyte�n�ho� obyvatelstva. Za sou�asn�ch soci�ln�ch pom�r� je jasn�, �e chud�k je nucen b�t egoistou, a m�-li na vybranou pracovat nebo leno�it a m�t se p�itom stejn�, rad�ji ned�l� nic. Z toho v�ak vypl�v�, �e sou�asn� soci�ln� pom�ry nestoj� za nic, ale ne � jak to vyvodili malthusi�n�t� �lenov� komise � �e s chudobou se m� jednat jako se zlo�inem podle zastra�ovac� theorie.

Tito moud�� malthusovci byli v�ak tak pevn� p�esv�d�eni o neomylnosti sv� theorie, �e bez v�h�n� uvrhli chud�ky na Prokrustovo lo�e sv�ch n�zor� a podle t�ch pak s nimi s nejv�t�� bezohlednost� jednali. P�esv�d�eni s Malthusem a ostatn�mi zast�nci svobodn� konkurence, �e je nejl�pe nechat ka�d�ho, aby se staral s�m o sebe, a d�sledn� prov�d�t z�sadu laissez-faire, byli by nejrad�ji chudinsk� z�kony v�bec zru�ili. Proto�e v�ak k tomu nem�li ani odvahu, ani autoritu, navrhli co nejv�c malthusi�nsk� chudinsk� z�kon, kter� je je�t� barbar�t�j�� ne� z�sada laissez-faire, proto�e aktivn� zakro�uje tam, kde ona je pouze pasivn�.Vid�li jsme, jak Malthus prohl�sil chudobu, p�esn�ji �e�eno nezam�stnanost pod n�zvem �p�ebyte�nost� za zlo�in, kter� m� spole�nost trestat smrt� hladem. Tak barbar�t� v�ak �lenov� komise p�ece jen nebyli; surov�, p��m� smrt hladem je i pro takov� �leny komise pro chudinsk� z�kon n���m p��li� stra�n�m. Dobr�, �ekli, vy chud� m�te pr�vo ��t, ale jen ��t; pr�vo mno�it se v�ak nem�te, stejn� jako nem�te pr�vo ��t lidsky. Jste �ivelnou pohromou a nem��eme-li proti v�m zakro�it hned jako proti ka�d� jin� pohrom�, mus�me v�m d�t alespo� poc�tit, �e j� jste; mus�me v�s alespo� dr�et na uzd� a znemo�nit v�m, abyste produkovali jin� �p�ebyte�n� � a� u� p��mo, nebo t�m, �e byste sv�d�li k lenosti a zah�lce ostatn�. ��t m��ete, ale jen jako v�stra�n� p��klad v�em, kdo by mohli b�t v poku�en� st�t se tak� �p�ebyte�n�mi�.

Navrhli tedy nov� chudinsk� z�kon, kter� pro�el v parlament� roku 1834 a plat� a� dodnes. V�echny podpory v pen�z�ch nebo v potravin�ch byly zru�eny; jedinou p��pustnou podporou bylo p�ijet� do pracoven, kter� byly hned v�ude z��zeny. Tyto pracovny (workhouses) neboli, jak je lid naz�v�, bastily chudinsk�ho z�kona (poor-law-bastilles) jsou v�ak takov�, �e mus� odstra�it ka�d�ho, kdo m� je�t� sebemen�� nad�ji, �e se bez t�to ve�ejn� dobro�innosti protlu�e. Aby se chud�ci obraceli na chudinskou pokladnu jen v nejnal�hav�j��ch p��padech, aby ka�d� rad�ji vypjal sv� s�ly do krajnosti, ne� by se odhodlal obr�tit se na ni o podporu, byl pobyt v pracovn� u�in�n tak nesnesiteln�m, jak to jen dovedl vymyslet rafinovan� talent malthusovce. Strava je hor�� ne� strava nejchud��ch d�ln�k�, zato pr�ce t잚�; jinak by p�ece chud�ci �li rad�ji do pracovny, ne� by �ivo�ili venku. Maso, hlavn� �erstv�, je tu vz�cnost, v�t�inou jsou k j�dlu brambory, co mo�n� �patn� chl�b a ovesn� ka�e, piva m�lo nebo ��dn�. I v�ze�sk� strava b�v� vcelku lep��, tak�e se obyvatel� pracoven �asto �mysln� dopust� n�jak�ho p�estupku, jen aby se dostali do v�zen�. V�dy� pracovna je tak� v�zen�. Kdo nevykon� ulo�enou pr�ci, nedostane j�st; kdo chce j�t ven, mus� ��dat o dovolen�, kter� mu m��e b�t odep�eno, chov�-li se �patn� nebo sm��l�-li o n�m �patn� dozorce; kou�en� je tu zak�z�no, rovn� p�ij�m�n� d�rk� od p��tel a p��buzn�ch mimo pracovnu. Ubo��ci nos� stejnokroje robot�rny a jsou vyd�ni na milost a nemilost zv�li dozorc�. Aby snad jejich pr�ce nekonkurovala soukrom�mu pr�myslu, d�laj� v�t�inou neu�ite�n� pr�ce; mu�i tlu�ou �t�rk, a to �tolik, co m��e ud�lat za den siln� mu� piln� pracuj�c�, �eny, d�ti a starci cupuj� star� lodn� lana, zapomn�l jsem u�, k jak�mu bezv�znamn�mu ��elu. Aby se �p�ebyte�n� nerozmno�ovali nebo aby �demoralisovan� rodi�e nemohli p�sobit sv�m vlivem na d�ti, jsou rodiny rozd�leny: mu� je v jednom k��dle, �ena v druh�m, d�ti ve t�et�m a mohou se vid�t jen v ur�en�ch hodin�ch, a to ne p��li� �asto a jen tehdy, jestli�e se podle n�zoru ��edn�k� dob�e chovali. A aby byla n�kaza chudoby v t�chto bastil�ch dokonale isolov�na p�ed vn�j��m sv�tem, mohou jejich obyvatel� p�ij�mat n�v�t�vy jen se svolen�m ��edn�k� v hovorn�ch a v�bec st�kat se s lidmi zven�� jen pod dozorem a se svolen�m.

P�i tom v�em m� b�t podle z�kona strava zdrav� a zach�zen� lidsk�. Ale duch z�kona mluv� p��li� z�eteln�, ne� aby mohly b�t tyto po�adavky jakkoli pln�ny. �lenov� komise pro chudinsk� z�kon a cel� anglick� bur�oasie se klame, pokl�d�-li za mo�n� uv�d�t v �ivot z�sady a p�itom se vyhnout jejich d�sledk�m. Zach�zen� s lidmi, jak� nov� z�kon p�edpisuje na pap��e, je v rozporu s cel�m smyslem z�kona; jestli�e z�kon vlastn� prohla�uje chud� za zlo�ince, robot�rny za trestnice a jejich obyvatele za psance mimo z�kon a spole�nost lidskou, hodn� hnusu a opovr�en�, pak ��dn� na�izov�n� opaku nepom��e. V praxi se tak� jedn� s chud�mi podle ducha z�kona, a ne podle jeho litery. Uvedu n�kolik p��pad�. V robot�rn� v Greenwichi byl v l�t� roku 1843 p�tilet� chlapec za trest po t�i noci zav�en v umrl�� komo�e, kde musel sp�t na v�ku rakve. � V pracovn� v Heme se tot� stalo mal�mu d�v��tku za to, �e v noci pomo�ilo postel; to je tu z�ejm� v�bec obl�ben� trest. Tato robot�rna, kter� stoj� v jednom z nejkr�sn�j��ch kraj� Kentu, se vyzna�uje tak� t�m, �e m� v�echna okna do dvora a jen dv� ned�vno prora�en� okna umo��uj� obyvatel�m pohled do vn�j��ho sv�ta. Spisovatel, kter� o tom p�e v �Illuminated Magazine�, kon�� sv� l��en� slovy:

�Kdyby b�h trestal lidi za zlo�iny tak, jako trest� �lov�k �lov�ka za chudobu, pak b�da syn�m Adamov�m!�

V listopadu roku 1843 zem�el v Leicesteru mu�, kter� byl dva dny p�edt�m propu�t�n z robot�rny v Coventry. Podrobnosti o tom, jak se zach�z� s chud�mi v tomto �stav�, jsou pobu�uj�c�. Zm�n�n� mu�, jm�nem George Robson, m�l r�nu na rameni, jej� l��eni bylo naprosto zanedb�no. Postavili ho k pump� a poru�ili mu, aby zdravou rukou pumpoval; dost�val p�itom jen oby�jnou chudinskou stravu, kterou pro t�lesnou slabost, zp�sobenou zanedban�m zran�n�m, nemohl str�vit; pochopiteln� den ze dne sl�bl, ale ��m v�ce si st�oval, t�m surov�ji s n�m zach�zeli. Kdy� mu jeho �ena, kter� byla tak� v robot�rn�, cht�la d�t svou tro�ku piva, dostala vyhubov�no a musela pivo pod dohledem dozorkyn� vyp�t sama. Mu� se rozstonal, ale ani pak s n�m nejednali l�pe. Kone�n� byl na svou ��dost i se �enou propu�t�n, prov�zen nejsprost��mi ur�kami. Za dva dny nato zem�el v Leicesteru a l�ka�, kter� ohled�val mrtvolu, prohl�sil, �e smrt nastala zanedb�n�m zran�n� a t�m, �e Robson dost�val j�dlo, kter� zesl�bl� t�lo nemohlo str�vit. P�i propu�t�n� z robot�rny mu odevzdali dopisy, v nich� mu n�kdo poslal pen�ze: le�ely �est ned�l v kancel��i robot�rny a podle �stavn�ho ��du je otv�ral �editel pracovny! � V robot�rn� v Birminghamu se d�ly takov� hanebnosti, �e tam byl kone�n� v prosinci 1843 vysl�n ��edn�k, aby celou z�le�itost vy�et�il. Shledal, �e �ty�i �trampers� (v�znam tohoto slova jsme vysv�tlili v��e[c]) byli naz� zav�eni do temnice (black hole) pod schody a byli tam ponech�ni 8�10 dn�, �asto v�bec o hladu, ka�d� den bez j�dla a� do ob�da, a to v nejdrsn�j�� ro�n� dob�. Jeden mal� chlapec pro�el v�emi �stavn�mi v�zen�mi; nejprve byl ve vlhk�, klenut�, t�sn� kom�rce na haraburd�, pak dvakr�t v temnici, po druh� t�i dny a t�i noci, pak stejn� dlouho ve star� temnici, kter� byla je�t� hor��, pak v �trampsk� sv�tnici, p�chnouc�, odporn� �pinav�, t�sn� d��e s d�ev�n�mi palandami, kde ��edn�k p�i revisi na�el je�t� dva otrhan�, zimou se choul�c� chlapce, kte�� tam sed�li u� �ty�i dny. V temnici jich sed�lo n�kdy sedm najednou a v trampsk� sv�tnici b�valo �asto nacp�no a� dvacet tramp�. I �eny musely za trest do temnice, kdy� necht�ly j�t do kostela. Jedna byla zav�ena na �ty�i dny do trampsk� sv�tnice, kde se se�la s b�hv�jakou spole�nost�, a to v�echno v dob�, kdy byla nemocn� a musela u��vat l�ky! Jinou �enu za trest poslali do bl�zince, a�koli m�la �pln� zdrav� rozum. � V robot�rn� v Bactonu v Suffolku byla v lednu 1844 podobn� kontrola, p�i kter� vy�lo najevo, �e tam jako o�et�ovatelka nemocn�ch byla zam�stn�na slabomysln�, kter� d�lala s nemocn�mi v�echno naopak, a �e tam nemocn�, kte�� byli v noci �asto neklidn� nebo vst�vali, p�ivazovali provazy k postel�m, aby o�et�ovatelky nemusely b�t v noci vzh�ru � jeden nemocn� byl takto nalezen mrtev. � V chudobinci St. Pancras v Lond�n�, kde se �ij� levn� ko�ile, zadusil se jeden epileptik p�i z�chvatu v posteli, ani� mu kdo p�i�el na pomoc. V t�m�e dom� spalo �ty�i a� �est, n�kdy i osm d�t� v jedn� posteli. � V robot�rn� Shoreditch v Lond�n� le�el jeden mu� v noci na jedn� posteli s nemocn�m, kter� m�l vysok� hore�ky, a postel byla je�t� k tomu pln� hmyzu. � V robot�rn� v Bethnal-Greenu v Lond�n� nevpustili �enu v �est�m m�s�ci t�hotenstv� do pracovny a zav�eli ji se sotva dvoulet�m d�t�tem v p�ij�mac� m�stnosti, kde byla od 28. �nora do 20. b�ezna 1844 a kde nebyla ani postel, ani jak�koli p��le�itost k vykon�n� p�irozen� pot�eby. Jej� mu� byl tak� v robot�rn�, a kdy� prosil, aby �enu u� d�l nev�znili, dostal za tuto drzost �ty�iadvacet hodin v�zen� o chlebu a vod�. � V robot�rn� ve Slough u Windsoru um�ral v z��� 1844 jak�si mu� ; jeho �ena tam jela, p�ijela ve dvan�ct hodin v noci, sp�chala p��mo do robot�rny, ale nepustili ji tam; teprve r�no dostala povolen�, �e ho sm� vid�t, ale jen na p�l hodiny a v p��tomnosti dozorkyn�, kter� se k n� p�i ka�d� dal�� n�v�t�v� p�it�ela a za p�l hodiny j� �ekla, �e u� mus� j�t. � V robot�rn� v Middletonu v Lancashiru spalo dvan�ct, n�kdy osmn�ct chud�k� oboj�ho pohlav� v jedn� m�stnosti. Tento �stav nepodl�h� nov�mu chudinsk�mu z�konu, n�br� d��v�j��mu zvl�tn�mu z�konu o chudin� (Gilbert�v z�kon). Inspektor zalo�il v dom� na sv�j ��et pivovar. � Ve Stockportu odvlekli 31. �ervence 1844 z chudobince p�ed sm�r��ho soudce dvaasedmdes�tilet�ho starce, proto�e se zdr�hal tlouci �t�rk a nam�tal, �e nem��e tuto pr�ci konat pro sv�j vysok� v�k a neohebn� koleno. Nadarmo se nab�zel, �e bude d�lat n�jakou pr�ci p�im��en�j�� jeho t�lesn�m sil�m � byl odsouzen ke �trn�cti dn�m nucen�ch prac� na �lapac�m ml�n�. � V robot�rn� v Basfordu zjistil revisn� ��edn�k v �noru 1844, �e lo�n� pr�dlo nebylo vym�n�no t�in�ct t�dn�, ko�ile �ty�i t�dny, pun�ochy dva a� deset m�s�c�, tak�e ze 45 chlapc� jen t�i m�li je�t� pun�ochy a z ko�il m�li v�ichni u� jen c�ry. Postele se hem�ily hmyzem misky na j�dlo se myly v kbel�c�ch na mo�. � V z�padolond�nsk�m chudobinci byl vr�tn�, kter� byl syfilitik a nakazil �ty�i d�v�ata, p�esto nebyl propu�t�n. Jin� vr�tn� odvedl z jedn� m�stnosti hluchon�m� d�v�e, skr�val je po �ty�i dny ve sv� posteli a spal s n�m. Ani ten nebyl propu�t�n.

Jak v �ivot�, tak ve smrti. Chud� jsou zahrab�v�ni do zem� naprosto bezohledn� jako zdechl� zv��ata. Saint-bridesk� h�bitov chud�ch v Lond�n� je hol� mo��l pln� hromad kost�; pou��v� se ho jako h�bitova u� od dob Karla II. Ka�dou st�edu se zem�el� chud�ci nah�zej� do j�my �trn�ct stop hlubok�, kn�z rychle odemele litanie a d�ra se lehce zah�z� zem�, aby se mohla p��t� st�edu zase otev��t a aby se tam mohly h�zet dal�� mrtvoly, pokud nen� j�ma pln�. Hnilobn� z�pach zamo�uje cel� okol�. � V Manchesteru le�� h�bitov chud�ch u Irku proti Star�mu m�stu a je to rovn� pust�, nerovn� pozemek. Asi p�ed dv�ma lety p�es n�j postavili �elezni�n� tra�. B�t to h�bitov pro �lep�� lidi, jak� by spustila bur�oasie a duchovenstvo pok�ik o znesv�cen�! Ale byl to h�bitov chud�ch, bylo to m�sto odpo�inku pro zb�da�el� a �p�ebyte�n�, a proto se s t�m ned�laly ��dn� okolky. Ani se nenam�hali p�en�st mrtvoly, je�t� nezetlel�, na druhou stranu h�bitova; kopalo se tam, kde bylo pr�v� t�eba, a k�ly se zatloukaly do �erstv�ch hrob�, a� z bahnit� p�dy vystupovala voda, prosycen� hnilobn�mi l�tkami, a plnila okol� odporn�mi a nezdrav�mi plyny. Nechce se mi podrobn� l��it hanebnou surovost, kter� se tu tehdy projevila.

Bude se je�t� n�kdo divit, �e se chud� br�n� p�ij�mat ve�ejnou podporu za takov�ch podm�nek? �e rad�ji hladov�j�, ne� by �li do t�chto bastil? Zn�m p�t p��pad�, kdy lid� skute�n� p��mo um�rali hlady a je�t� n�kolik dn� p�ed smrt�, kdy� jim chudinsk� spr�va odm�tla jakoukoli jinou podporu mimo robot�rnu, rad�ji hladov�li, ne� by byli �li do tohoto pekla. V tomto sm�ru dos�hli �lenov� komise pro chudinsk� z�kon dokonale sv�ho c�le. Ale zato tak� robot�rny � daleko v�c ne� kter�koli jin� opat�en� vl�dnouc� strany � rozdmychaly nen�vist pracuj�c� t��dy proti majetn�m, z nich� v�t�ina s nov�m chudinsk�m z�konem nad�en� souhlasila. Od Newcastlu a� po Dover vl�dne mezi d�ln�ky jednomysln� rozho��en� nad nov�m z�konem. Bur�oasie j�m tak jasn� vyslovila sv�j n�zor na to, jak ch�pe sv� povinnosti v��i proletari�tu, �e to pochopili i ti nejhloup�j��. Tak p��mo, tak neskr�van� dosud nikdo nikdy nevyj�d�il, �e chud� jsou tu jen proto, aby se dali od bohat�ch vyko�is�ovat a aby zem�eli hlady, kdy� u� je bohat� nepot�ebuj� vyu��vat. Proto tak� p�isp�l tento nov� chudinsk� z�kon tak podstatn� k rozvoji d�lnick�ho hnut� a zejm�na k roz���en� chartismu; a proto�e ho poci�uj� p�edev��m chud� na venkov�, usnadn� dal�� rozvoj prolet��sk�ho hnut� ve venkovsk�ch obvodech.

Dodejme je�t�, �e od roku 1838 plat� stejn� chudinsk� z�kon tak� v Irsku a p�ipravuje tam stejn� �tulky pro 80.000 zb�da�el�ch lid�. I tam je nen�vid�n a byl by nen�vid�n je�t� v�c, kdyby tam m�l takov� v�znam jako v Anglii. Ale co znamen� �patn� zach�zen� s 80.000 prolet��i v zemi, kde je jich na dva a p�l milionu! � Ve Skotsku � a� na n�kolik m�st � chudinsk� z�kony neexistuj�.

Douf�m, �e po tomto vyl��en� nov�ho chudinsk�ho z�kona a jeho ��ink� nebude se zd�t ani jedin� z m�ch slov, je� jsem pronesl o anglick� bur�oasii, p��li� tvrd�m. V tomto ve�ejn�m opat�en�, kde anglick� bur�oasie vystupuje in corpore[d], jako�to moc, ��k� jasn�, co vlastn� chce, co je smyslem v�ech t�ch drobn�j��ch akc� proti proletari�tu, je� zd�nliv� vrhaj� nep��zniv� st�n jen na jednotlivce. A �e toto opat�en� nevy�lo jen z ur�it� ��sti bur�oasie, n�br� �e s n�m souhlas� cel� t��da, dokazuj� mimo jin� parlamentn� debaty z roku 1844. Liber�ln� strana nov� chudinsk� z�kon vydala; konservativn� strana v �ele s ministrem Peelem jej h�j� a pozm��uje jen n�kter� jeho hanebnosti v Poor-LawAmendment-Bill[e] z roku 1844. Liber�ln� v�t�ina z�kon vydala, konservativn� jej potvrdila a �lechetn� lordi dali v obou p��padech sv�j �souhlas�. Tak bylo zpe�et�no vyvr�en� proletari�tu ze st�tu a spole�nosti; tak bylo ve�ejn� vyhl�eno, �e prolet��i nejsou lid� a nezaslou�� si, aby se s nimi lidsky zach�zelo. M��eme klidn� p�enechat prolet���m britsk� ��e, aby si sv� lidsk� pr�va znovu vydobyli sami.[f]

Takov� je postaven� britsk� d�lnick� t��dy, jak jsem je poznal za jedenadvacet m�s�c� na vlastn� o�i a z ofici�ln�ch a jin�ch autentick�ch zpr�v. A pova�uji-li toto postaven� za zcela nesnesiteln�, jak jsem to na p�edchoz�ch str�nk�ch dost �asto vyj�d�il, nejsem jedin�, kdo je toho n�zoru. U� roku 1833 prohl�sil Gaskell, �e se vzdal nad�je na sm�rn� �e�en� a �e bude t�k� vyhnout se revoluci. Carlyle vysv�tluje roku 1838 chartismus a revolu�n� hnut� d�ln�k� b�dou, v n� �ij�, a div� se jen, �e osm let tak klidn� sed�li u stolu Barmakovce[124], kde je liber�ln� bur�oasie krmila pr�zdn�mi sliby. Roku 1844 prohla�uje, �e se mus� okam�it� p�istoupit k organisov�n� pr�ce,

�m�-li z�stat Evropa, nebo alespo� Anglie, je�t� dlouho obyvateln�.

A �Times�, �prvn� den�k Evropy�, p�e v �ervnu 1844:

V�lka pal�c�m, m�r chy��m, to je v�le�n� pok�ik hr�zy, kter� se m��e znovu rozezn�t na�� zem�. A� se maj� bohat� na pozoru!�

Uva�me v�ak je�t� jednou, jak� vyhl�dky m� anglick� bur�oasie. V nejhor��m p��pad� se zahrani�n�mu, hlavn� americk�mu pr�myslu poda�� odolat anglick� konkurenci i po odstran�n� obiln�ch z�kon�, k n�mu� za n�kolik let nutn� dojde. N�meck� pr�mysl se velmi �in�, americk� pr�mysl jde kup�edu m�lov�mi kroky. Amerika se sv�mi nevy�erpateln�mi zdroji, se sv�mi nesm�rn�mi lo�isky uhl� a �elezn� rudy, s ohromn�m bohatstv�m vodn� s�ly a splavn�ch �ek, hlavn� v�ak se sv�m energick�m, �il�m obyvatelstvem, proti n�mu� jsou i Angli�an� flegmati�t� ospalci � Amerika vybudovala za necel�ch deset let pr�mysl, kter� v hrub��m bavln�n�m zbo�� (hlavn�m v�robku anglick�ho pr�myslu) konkuruje Anglii u� nyn�, vytla�ila Angli�any ze severoamerick�ch i jihoamerick�ch trh� a v ��n� se jej� zbo�� prod�v� vedle anglick�ho. V ostatn�ch pr�myslov�ch odv�tv�ch je tomu pr�v� tak. M�-li n�kter� zem� schopnost strhnout pr�myslov� monopol na sebe, je to Amerika. � Bude-li tedy anglick� pr�mysl v nejbli���ch dvaceti letech pora�en � jak tomu ani jinak nem��e b�t, nezm�n�-li se nyn�j�� soci�ln� pom�ry � stane se v�t�ina proletari�tu nadobro �p�ebyte�nou� a nebude m�t jin� volby ne� bu� smrt hladem, anebo � revoluci. � Uv�domuje si anglick� bur�oasie tuto perspektivu? Ani v nejmen��m; naopak, jej� nejobl�ben�j�� ekonom MacCulloch ji od sv�ho psac�ho stolu pou�uje takto: Nen� ani pomy�len�, �e by tak mlad� zem� jako Amerika, kter� nen� je�t� ani po��dn� obydlena, mohla �sp�n� provozovat pr�mysl nebo dokonce konkurovat se starou pr�myslovou zem�, jako je Anglie. Bylo by ��lenstv�m od Ameri�an�, kdyby se o to cht�li pokou�et, proto�e by na tom mohli jen prod�lat. A� se jen p�kn� dr�� zem�d�lstv�, a a� budou m�t celou zemi obd�l�nu, pak snad p�ijde doba, kdy budou moci s �sp�chem provozovat pr�mysl. � Tak prav� moudr� ekonom a cel� bur�oasie to po n�m opakuje, zat�m co Ameri�an� zab�raj� jeden trh za druh�m, zat�m co jeden opov�liv� americk� spekulant poslal ned�vno partii americk�ho zbo�� do Anglie, kde se prodalo, a to pro v�voz!

Ale dejme tomu, �e si Anglie podr�� pr�myslov� monopol, �e po�et jej�ch tov�ren bude neust�le vzr�stat, jak� bude v�sledek? Obchodn� krise nezmiz� a s rozvojem pr�myslu a vzr�stem proletari�tu budou st�le mohutn�j��, st�le hroziv�j��. Pokra�uj�c�m ruinov�n�m drobn� bur�oasie, centralisac� kapit�lu v rukou n�kolika jedinc�, je� postupuje m�lov�mi kroky, bude geometrickou �adou vzr�stat i proletari�t a brzy bude k n�mu pat�it cel� n�rod s v�jimkou n�kolika milion���. Tento v�voj v�ak dosp�je k bodu, kdy proletari�t pozn�, jak snadn� by pro n�j bylo svrhnout sou�asnou soci�ln� moc a tu p�ijde revoluce.

A p�ece se ud�losti nebudou vyv�jet ani prvn�, ani druhou cestou. Hospod��sk� krise, je� jsou nejmohutn�j�� p�kou ve�ker�ho samostatn�ho v�voje proletari�tu, spolu se zahrani�n� konkurenc� a s postupuj�c�m ruinov�n�m st�edn� t��dy cel� proces zkr�t�. Mysl�m, �e si lid u� ned� l�bit v�c ne� jednu krisi. Pravd�podobn� u� nejbli��� krise, k n� dojde roku 1846 nebo 1847, p�inese zru�en� obiln�ch z�kon� a p�ijet� charty. Jak�m podn�tem bude charta pro revolu�n� hnut�, t�ko ��ci. Ale do dal�� krise, kter� by podle analogie s dosavadn�mi m�la p�ij�t asi roku 1852 nebo 1853, m��e v�ak b�t odd�lena odstran�n�m obiln�ch z�kon� nebo zase urychlena n�kter�mi jin�mi okolnostmi, jako zahrani�n� konkurenc� a pod. � do t� doby bude m�t anglick� lid opravdu v�c ne� dost toho, aby se dal od kapitalist� vyko�is�ovat a um�ral hlady, kdy� u� ho kapitalist� nepot�ebuj�. Nep�ijde-li anglick� bur�oasie do t� doby k rozumu � a podle v�eho se tak nestane � pak dojde k revoluci, s kterou se ��dn� dosavadn� nebude moci m��it. Prolet��i, dohn�ni k zoufalstv�, chop� se smolnice, o n� jim k�zal Stephens; lid provede svou pomstu s takovou zu�ivost�, �e se s t�m rok 1793 ned� ani srovnat. Boj chud�ch proti bohat�m bude nejkrvav�j��m bojem, jak� kdy byl veden. Ani kdyby ��st bur�oasie p�e�la na stranu proletari�tu, ani kdyby se bur�oasie jako celek polep�ila, nic to nepom��e. V�eobecn� zm�na sm��len� bur�oasie by mohla stejn� dosp�t jen k jak�musi polovi�at�mu �juste-milieu�[g]; rozhodn�j�� z t�ch, kdo by se p�iklonili k d�lnictvu, by vytvo�ili novou Girondu, kter� by pak v dal��m n�siln�m v�voji zanikla. P�edsudky cel� t��dy se nesvl�kaj� jako star� kab�t � zejm�na to nedok�e konservativn�, zaujat�, sobeck� anglick� bur�oasie. To v�echno jsou z�v�ry, kter� lze vyvodit s nejv�t�� ur�itost�, proto�e se op�raj� o nepopirateln� skute�nosti jednak d�jinn�ho v�voje, jednak lidsk� p�irozenosti. Nikde nen� tak snadn� prorokovat jako pr�v� v Anglii, proto�e tady je ve spole�nosti v�echno tak jasn� a ost�e vyhran�no. Revoluce mus� p�ij�t, na sm�rn� �e�en� je dnes u� pozd�; m��e b�t ov�em m�rn�j��, ne� jak jsem prorokoval. To v�ak bude z�viset ani ne tak na v�voji bur�oasie, jako sp�e na v�voji proletari�tu. ��m v�c bude proletari�t proniknut socialistick�mi a komunistick�mi prvky, t�m bude revoluce m�n� krvav�, m�n� pomstychtiv� a zu�iv�. Sv�m principem stoj� komunismus nad rozkolem mezi bur�oasi� a proletari�tem, uzn�v� jen jeho historick� v�znam pro p��tomnost, ale ne jeho opr�vn�n� pro budoucnost; chce pr�v� tento rozkol odstranit. Pokud v�ak rozkol trv�, pokl�d� komunismus rozho��en� proletari�tu proti jeho utla�ovatel�m za nutnost, za nejd�le�it�j�� p�ku za��naj�c�ho d�lnick�ho hnut�, ale nez�st�v� u tohoto rozho��en�, proto�e komunismus nen� jen v�c� d�lnictva, n�br� v�c� cel�ho lidstva. ��dn�ho komunistu stejn� ani nenapadne, aby se mstil na jednotlivci nebo v�bec aby se domn�val, �e jednotliv� bur�oa m��e za sou�asn�ch pom�r� jednat jinak, ne� jedn�. Anglick� socialismus (tj. komunismus) p��mo spo��v� na tomto principu neodpov�dnosti jednotlivce. �im v�c tedy budou mezi anglick� d�ln�ky pronikat socialistick� my�lenky, t�m zbyte�n�j�� bude jejich nyn�j�� rozho��en�, kter� by stejn� k ni�emu nevedlo, kdyby z�stalo jen p�i dosavadn�ch n�silnostech, t�m m�n� neurvalosti a hrubosti bude v jejich vystoupen�ch proti bur�oasii. Kdyby v�bec bylo mo�n� ud�lat ze v�ech prolet��� komunisty, je�t� ne� vypukne boj, pak by prob�hl velmi m�rn�; ale to u� nen� mo�n�, na to je u� p��li� pozd�. P�esto v���m, �e ne� vypukne �pln� otev�en�, p��m� v�lka chud�ch proti bohat�m, te� v Anglii u� nevyhnuteln�, bude alespo� soci�ln� ot�zka proletari�tu natolik jasn�, �e za p��zniv�ch okolnost� komunistick� strana dok�e postupn� p�ekonat brut�ln� prvky revoluce a zabr�nit opakov�n� 9. thermidoru. V�dy� zku�enosti Francouz� nebyly marn� a mimo to je dnes u� v�t�ina chartistick�ch v�dc� komunisty. A proto�e komunismus stoj� nad protikladem mezi proletari�tem a bur�oasi�, bude i pro lep�� ��st bur�oasie � kter� je v�ak velmi nepatrn� a m��e po��tat s p��r�stkem jen u dor�staj�c� generace � snadn�j�� p�idat se k n�mu ne� k v�hradn� prolet��sk�mu chartismu.

Nejsou-li tu snad v�echny tyto z�v�ry dostate�n� zd�vodn�ny, najdeme jist� jindy p��le�itost dok�zat, �e nutn� vypl�vaj� z historick�ho v�voje Anglie. Ale na jednom trv�m: boj chud�ch proti bohat�m, kter� se u� te� sv�d� ojedin�le a nep��mo, povede se Anglii tak� v�eobecn�, celkov� a p��mo. Na sm�rn� �e�en� je u� pozd�. T��dy se rozli�uj� st�le ost�eji, duch odporu pronik� mezi d�ln�ky st�le v�c, roztrp�en� vzr�st�, jednotliv� guerillov� �arv�tky se soust�e�uj� k v�znamn�j��m boj�m a demonstrac�m a brzy posta�� mal� popud, aby uvedl lavinu do pohybu. Pak zazn� celou zem� v�le�n� pok�ik: �V�lka pal�c�m, m�r chy��m!� � ale pak u� bude pozd� na to, aby se bohat� mohli je�t� vzpamatovat.

__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a Carlyle ve sv� knize �Past and Present� [�Minulost a p��tomnost�] (Lond�n 1843) v�te�n� l��� anglickou bur�oasii a jej� odpornou chamtivost; ��st jsem p�elo�il v �Deutsch-Franz�sische Jahrb�cher� a odkazuji �ten��e na tento �asopis.[122]

b �Extracts from Information received by the Poor-Law-Comniissioners�. Published by Authority. London 1833. [�V��atky ze zpr�vy komise pro chudinsk� z�kon�. U�edn� publikace. Lond�n 1833.]

c Viz kapitola "D�lnick� hnut�" zde

d � jako celek. (Pozn. red.)

e � dodatku k chudinsk�mu z�konu. (Pozn. red.)

f Abych p�ede�el v�em mo�n�m nedorozum�n�m a z nich plynouc�m v�tk�m, chci je�t� poznamenat, �e jsem mluvil o bur�oasii jako o t��d�, a v�echno, co jsem uvedl o jednotlivc�ch, pou��v�m k charakteristice toho, jak mysl� a jedn� t��da. Proto jsem se tak� nemohl pou�t�t do rozli�ov�n� sm�r� a stran bur�oasie, kter� maj� v�nam jen historick� a theoretick�. A proto se mohu o n�ko1ika m�lo �lenech bur�oasie, kte�� se uk�zali jako �ctyhodn� v�jimka, zm�nit jen mimochodem. Jsou to jednak rozhodn�j�� radik�lov�, kte�� jsou t�m�� chartist�, jako nap�. �lenov� doln� sn�movny a tov�rn�ci Hindley z Ashtonu a Fielden z Todmordenu (Lancashire), jednak toryov�t� filantropov�, kte�� ned�vno vytvo�ili skupinu �Mlad� Anglie� a ke kter�m pat�� hlavn� �lenov� parlamentu Disraeli, Borthwick, Ferrand, lord John Manners atd. Tak� lord Ashley m� k nim bl�zko. � C�lem �Mlad� Anglie� je obnoven� star� �merry England� (�bodr� Anglie�) s jej� slavnou minulost� a jej�m romantick�m feudalismem; tento c�l je ov�em neprovediteln� a dokonce sm�n�, je to satira na cel� historick� v�voj, ale dobr� �mysl, odvaha vzep��t se proti dne�n�mu ��du, proti sou�asn�m p�edsudk�m, a uznat hanebnost tohoto ��du m� svou cenu. � Zcela osamocen� stoj� nap�l N�mec a nap�l Angli�an Thomas Carlyle, p�vodn� toryovec, kter� se dostal d�l ne� v�ichni ti, o nich� jsem mluvil. Ze v�ech anglick�ch bur�o� jde soci�ln�m nepo��dk�m nejhloub�ji na kloub a ��d� organisaci pr�ce. Douf�m, �e Carlyle, kter� se u� pustil spr�vnou cestou, dok�e tak� j�t po n� d�l. P�eji mu k tomu mnoho zdaru, j� i mnoho N�mc�!

(1892) �norov� revoluce z n�ho v�ak ud�lala dokonal�ho reakcion��e; spravedliv� hn�v proti �os�k�m se zm�nil v zakyslou �os�ckou mrzutost proti historick� vln�, kter� ho vyvrhla na b�eh. (Engels�v dodatek k n�meck�mu vyd�n� roku 1892.)

g � zlat� st�edn� cest�. (Pon. red.)

122 Viz Marx-Engels, Spisy, sv. 1, �es. vyd. 1956, str. 551-575. (V MIA zde).

123Laissez faire, laissez aller� � �nechte v�cem voln� pr�b�h� � formule bur�oasn�ch ekonom�, stoupenc� svobodn�ho obchodu a nevm�ov�n� st�tu do oblasti hospod��stv�.

124 St�l (nebo hostina) Barmakovc�v � nar�ka na jednu z poh�dek �Tis�ce a jedn� noci�, kde se vypravuje, jak Barmakovec dal hladov�mu �ebr�ku p�edkl�dat spoustu pr�zdn�ch mis.