Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
Postavení dělnické třídy v AngliiDělnické třídě Velké Británie[92]
Dělníci!
Vám věnuji dilo, ve kterém jsem se pokusil vykreslit svým německým krajanům věrný obraz toho, v jakých podmínkách žijete, jaké jsou vaše útrapy a boje, vaše naděje a vyhlídky. Žil jsem mezi vámi dost dlouho, takže o vašich poměrech ledacos vím; věnoval jsem nejvážnější pozornost tomu, abych je poznal; prostudoval jsem různé oficiální i neoficiální dokumenty, pokud jsem měl možnost si je opatřit. Ale tím vším jsem se nespokojil, šlo mi o víc než jen o abstraktní znalost předmětu, chtěl jsem vás vidět ve vašich domovech, pozorovat vás v každodenním životě, porozprávět si s vámi o tom, jak se vám vede a co vás trápí, být svědkem vašich bojů proti sociální a politické moci vašich utlačovatelů. Počínal jsem si při tom takto: vzdal jsem se buržoasní společnosti a hostin, portského a šampaňského, a skoro všechny své volné chvíle jsem věnoval styku s prostými dělníky; jsem rád i hrdý, že jsem tak jednal. Jsem rád, protože jsem při tom užil mnoho radostných chvil a zároveň jsem poznal váš skutečný život, mnoho chvil, které bych byl jinak promarnil v konvenčním žvanění a nudné etiketě. Jsem na to hrdý, protože mi to umožnilo zastat se potlačené a pomlouvané třídy, která si přes všechny své chyby a při všech nevýhodách svého postavení musí získat úctu každého, až snad na nějakou tu anglickou kramářskou duši. Jsem na to hrdý i proto, že jsem takto mohl uchránit anglický lid před rostoucím opovržením, jež bylo na kontinentě nevyhnutelným důsledkem brutálně sobecké politiky a vůbec celého vystupování vaší vládnoucí buržoasie.
Protože jsem měl zároveň hodně příležitosti pozorovat vašeho odpůrce, buržoasii, dospěl jsem brzy k závěru, že máte pravdu, úplnou pravdu, když od ní neočekáváte naprosto žádnou pomoc. Vaše zájmy se diametrálně rozcházejí s jejími zájmy, i když se buržoasie bude neustále snažit tvrdit opak a bude se vám snažit namluvit, že jí váš osud upřímně leží na srdci. Její činy ji usvědčují ze lži. Doufám, že se mi podařilo předložit víc než dost důkazů, že buržoasie — ať už prohlašuje cokoli — ve skutečnosti nezná jiný cíl než se vaší prací obohacovat, dokud může výsledek této práce prodávat, nebo vás nechat pomřít hlady, jakmile už na tomto nepřímém obchodu s lidským masem nemůže nic vydělat. Co udělali, aby činem dokázali svou dobrou vůli vůči vám, o níž pořád mluví? Věnovali vůbec kdy, ať tak či onak, vážnou pozornost vašemu utrpení? Udělali někdy něco víc, než že povolili výdaje na půl tuctu vyšetřovacích komisí, jejichž objemné zprávy jsou odsouzeny k věčnému spánku pod haldami makulatury v regálech ministerstva vnitra? Zmohli se někdy alespoň na to, aby z těchto práchnivějících Modrých knih sestavili jednu jedinou knihu, která by se dala číst a kde by si každý celkem snadno mohl najít doklady o tom, jak žije velká většina „rodem svobodných Britů“? Kdepak, to je ani nenapadlo, to jsou věci, o nichž neradi mluví — zbylo to na cizince, aby informoval civilisovaný svět o ponižujících poměrech, v nichž musíte žít.
Jsem cizinec pro ně, ale doufám, že ne pro vás. Možná, že moje angličtina není docela bezvadná, ale jistě shledáte, že je to jasná angličtina. Žádný dělník v Anglii — a mimochodem ani ve Francii — se ke mně nikdy nechoval jako k cizinci. S velkou radostí jsem pozoroval, že nejste zatíženi onou zhoubnou kletbou nacionálních předsudků a nacionální pýchy, které nejsou konec konců nic jiného než sobectví ve velkém. Pozoroval jsem, že sympatisujete s každým, kdo své síly poctivě zasvěcuje lidskému pokroku, ať už je to Angličan nebo ne — že se obdivujete všemu ušlechtilému a dobrému, ať už to vyrostlo z vaší rodné půdy nebo ne. Shledal jsem, že jste víc než jenom Angličané, příslušníci jednotlivého, isolovaného národa; shledal jsem, že jste lidé, členové velké a mezinárodní rodiny lidstva, kteří poznali, že jejich zájmy a zájmy celého lidského rodu jsou totožné. A jako takové, jako členy této rodiny „jediného a nedělitelného“ lidstva, jako lidské bytosti v nejhlubším smyslu tohoto slova, vás zdravíme já i mnoho dalších na kontinentě, vítáme vaše pokroky v kterémkoli směru a přejeme vám brzký úspěch. Nuže, jen dál cestou, kterou jste se dali. Ještě mnoho je třeba zdolávat. Buďte pevní, nedejte se odradit — váš úspěch je jistý a každý krok vpřed na cestě, kterou musíte jít, prospívá vaší společné věci, věci lidstva!
V Barmenu (Porýnské Prusko) 15. března 1845
Bedřich Engels
__________________________________
Poznámky:
92 Své provolání „Dělnické třídě Velké Britannie“ napsal Engels anglicky; zamýšlel je vytisknout zvlášť a rozeslat některým předákům anglických politických stran, literátům a členům parlamentu. V německých vydáních „Postavení dělnické třídy v Anglii“ z roku 1845 a 1892 bylo provolání uveřejněno anglicky, do amerického (1887) a anglického vydání (1892) nebylo pojato.