Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Karel Marx
Dopisy z "Deutsch-Francösische Jahrbücher"

Marx Rugovi
z��� 1943


Kreuznach, v z��� 1843


Jsem r�d, �e jste se rozhodl a ned�v�te se u� dozadu, na to, co bylo, ale obrac�te my�lenky dop�edu, k nov�mu po��n�n�.[95] Tedy v Pa��i, v t�to star� vysok� �kole filosofie, absit omen![a], a v nov�m hlavn�m m�st� nov�ho sv�ta. Co mus� b�t, to bude. Nepochybuji proto, �e se poda�� odstranit v�echny p�ek�ky, jejich� z�va�nost nepodce�uji.

A� u� se v�ak podnik uskute�n� nebo ne, ur�it� budu koncem tohoto m�s�ce v Pa��i, proto�e zdej�� vzduch �lov�ka zotro�uje a v N�mecku v�bec nevid�m mo�nost svobodn� �innosti.

V N�mecku je v�echno n�sil�m potla�ov�no, rozmohla se tu opravdov� anarchie ducha, zavl�dl tu re�im hlupstv�; i Curych poslouch� rozkazy z Berl�na; proto se st�v� st�le z�ejm�j��, �e pro skute�n� mysl�c� a nez�visl� hlavy je nutno hledat nov� shroma�di�t�. Jsem p�esv�d�en, �e n� pl�n odpov�d� skute�n� pot�eb�, a skute�n� pot�eby se tak� v�dy mus� d�t skute�n� splnit. Nepochybuji tedy, �e se n� podnik poda��, jakmile se do toho v�n� pust�me.

Ov�em vnit�n� pot�e mi p�ipadaj� t�m�� je�t� v�t�� ne� vn�j�� p�ek�ky. I kdy� nen� pochyb o tom, z �eho vyj�t, t�m v�t�� zmatek vl�dne o tom, kam j�t. Nemluv� o v�eobecn� anarchii v n�zorech r�zn�ch reform�tor�, bude si muset ka�d� s�m p�iznat, �e nem� p�esn� n�zor o tom, co m� b�t. Ale pr�v� v tom je zase naopak p�ednost nov�ho sm�ru, �e nechceme sv�t dogmaticky anticipovat, �e chceme teprve kritikou star�ho sv�ta naj�t nov�. Dosud m�li filosofov� �e�en� v�ech h�danek hotov� v z�suvce sv�ho psac�ho stolu, a hloup�mu exoterick�mu sv�tu sta�ilo jen otev��t hubu, aby mu do ni l�tali pe�en� holubi absolutn� v�dy. Filosofie te� sestoupila s nebe na zem, co� p�dn� dokazuje fakt, �e u� i filosofick� v�dom�, a to nejen napovrch, ale i vnit�n� bylo zata�eno do v�avy boje. Jestli�e se tedy nesna��me konstruovat budoucnost a �e�it ot�zky jednou prov�dy, t�m bezpe�n�ji v�me, co mus�me ud�lat te� � m�m na mysli bezohlednou kritiku v�eho existuj�c�ho, bezohlednou jak v tom smyslu, �e je to kritika, kter� se neboj� sv�ch v�sledk�, tak v tom smyslu, �e se neboj� ani konflikt� s mocn�mi tohoto sv�ta.

Z toho d�vodu nejsem pro to, abychom vzty�ovali n�jakou dogmatickou vlajku. Naopak, mus�me se sna�it dogmatik�m pomoci, aby si ujasnili sv� these. Tak zejm�na komunismus je dogmatick� abstrakce, p�i �em� nem�m na mysli n�jak� vymy�len� a mo�n�, n�br� skute�n� existuj�c� komunismus, jak ho hl�saj� Cabet, D�zamy, Weitling atd. Tento komunismus je jen sv�r�zn� projev humanistick�ho principu, infikovan� sv�m protikladem � individu�lnost� [Privatwesen]. Zru�en� soukrom�ho vlastnictv� a komunismus tedy rozhodn� nejsou tot�, a ne n�hodou, n�br� nutn� vznikala sou�asn� s komunismem jin� socialistick� u�en�, jako Fourierovo, Proudhonovo atd. � proto�e komunismus je jen zvl�tn�m, jednostrann�m uskute�n�n�m socialistick�ho principu.

A cel� socialistick� princip je op�t jen jedna str�nka, kter� postihuje realitu pravdiv� lidsk� podstaty. Mus�me se stejn� zaj�mat o druhou str�nku, o theoretickou existenci �lov�ka, mus�me tedy u�init p�edm�tem sv� kritiky n�bo�enstv�, v�du atd. Mimo to chceme p�sobit na sv� sou�asn�ky, a to na sv� n�meck� sou�asn�ky. Ot�zka je, jak na to? Dv� fakta jsou nesporn�. P�edn� n�bo�enstv� a za druh� politika � to jsou p�edm�ty, o kter� se dne�n� N�mecko p�edev��m zaj�m�. Na tyto dva p�edm�ty, a� u� jsou jak�koli, je t�eba nav�zat, a ne proti nim stav�t n�jak� hotov� syst�m jako t�eba Voyage en Icarie[96].

Rozum existoval v�dy, jen�e ne v�dy v rozumn� form�. Kritik tedy m��e nav�zat na jakoukoli formu theoretick�ho a praktick�ho v�domi a vyvodit z vlastn�ch forem existuj�c� skute�nosti pravdivou skute�nost jako to, ��m m� tato skute�nost b�t, a jako jej� kone�n� ��el. Pokud pak jde o skute�n� �ivot, pr�v� politick� st�t, i tam, kde je�t� nen� v�dom� proniknut socialistick�mi po�adavky, obsahuje ve v�ech sv�ch modern�ch form�ch po�adavky rozumu. Ale t�m se st�t nespokojuje. V�ude p�edpokl�d� rozum jako uskute�n�n�. Ale pr�v� tak se v�ude dost�v� do rozporu mezi sv�m ide�ln�m ur�en�m a sv�mi re�ln�mi p�edpoklady.

Z tohoto konfliktu politick�ho st�tu se sebou sam�m lze tedy v�ude odvodit soci�ln� pravdu. Jako je n�bo�enstv� seznamem theoretick�ch boj� lidstva, tak je politick� st�t seznamem jeho praktick�ch boj�. Politick� st�t tedy vyjad�uje uvnit� sv� formy sub specie rei republicae[b] v�echny soci�ln� boje, pot�eby, pravdy. To znamen�, �e u�in�me-li p�edm�tem kritiky nejspeci�ln�j�� politickou ot�zku � nap�. rozd�l mezi stavovsk�m a zastupitelsk�m syst�mem � naprosto jsme neopustili hauteur des principes[c]. To proto, �e tato ot�zka pouze vyjad�uje politick�m zp�sobem rozd�l mezi vl�dou �lov�ka a vl�dou soukrom�ho vlastnictv�. Kritik se tedy nejen m��e, n�br� mus� zab�vat t�mito politick�mi ot�zkami (kter� podle n�zoru extr�mn�ch socialist� je naprosto ned�stojn� zkoumat). T�m, �e kritik ukazuje p�ednost zastupitelsk�ho syst�mu p�ed stavovsk�m syst�mem, dot�k� se praktick�ho zajmu velik� strany. T�m, �e kritik pozved� zastupitelsk� syst�m z jeho politick� formy na obecnou formu a ukazuje jeho skute�n� v�znam, jeho z�klad, nut� tuto stranu z�rovc�, aby sama p�ekro�ila sv�j r�mec, proto�e jej� v�t�zstv� je z�rove� jej� prohrou.

To znamen�, �e n�m nic nebr�n� spojit svou kritiku s kritikou politiky, s ur�itou stranickou posic� v politice, �ili spojit ji se skute�n�mi boji a ztoto�nit ji s nimi. Potom nevystoup�me p�ed sv�t jako doktrin��i s nov�m principem: zde je pravda, padn�te p�ed n� na kolena! Vyvod�me sv�tu nov� principy z jeho vlastn�ch princip�. Ne��k�me sv�tu: p�esta� bojovat, cel� tv�j boj je nesmysl; my ti d�me to prav� bojov� heslo. My jen sv�tu ukazujeme, za� vlastn� bojuje, a v�dom� je v�c, kterou si sv�t mus� osvojit, i kdyby necht�l.

Reforma v�dom� tkv� jen v tom, �e d� sv�tu poznat jeho vlastn� v�dom�, �e probud� sv�t ze sn�, kter� sn� s�m o sob�, �e mu vysv�tl� smysl jeho vlastn�ch �in�. Cel� n� �kol m��e b�t � podobn� jako u Feuerbachovy kritiky n�bo�enstv� � jen v tom, �e budeme n�bo�ensk�m a politick�m ot�zk�m d�vat formu odpov�daj�c� sebeuv�dom�n� �lov�ka.

Na��m heslem mus� tedy b�t: reforma v�dom� ne pomoc� dogmat, n�br� rozborem mystick�ho, sob� sam�mu nejasn�ho v�dom�, a� u� vystupuje n�bo�ensky nebo politicky. Potom se uk�e, �e sv�t u� d�vno sn� o v�ci, kterou si pot�ebuje jen uv�domit, aby se j� opravdu zmocnil. Uk�e se, �e nejde o to ud�lat tlustou ��ru mezi minulost� a budoucnost�, n�br� o uskute�n�n� my�lenek minulosti. A kone�n� se uk�e, �e lidstvo neza��n� novou pr�ci, n�br� v�dom� uskute��uje svou starou pr�ci.

Zam��en� na�eho listu lze tedy stru�n� shrnout takto: �sil� doby ujasnit si (kritick� filosofie) smysl sv�ch boj� a tu�eb. To je pr�ce pro sv�t a pro n�s. M��e b�t jen d�lem spojen�ch sil. Jde jen o zpov��, o nic v�c. Maj�-li b�t lidstvu odpu�t�ny jeho h��chy, mus� se z nich nap�ed jasn� vyznat.

__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a A� to nen� �patn�m znamen�m! (Pozn. red.)

b � pod zorn�m �hlem politiky. (Pozn. red.)

c � �rove� z�sad. (Pozn. red.)

95 T�m je m�n�n pl�n vyd�v�n� �asopisu �Deutsch-Franz�sische Jahrb�cher�.

96 Etienne Cabet, �Voyage en Icarie, roman philosophique et social�. Deuxième �dition [�Cesta do Ikarie, filosofick� a soci�ln� rom�n�, druh� vyd�ni], Pa�� 1842. Prvn� vyd�n� Cabetovy knihy vy�lo roku 1840 pod n�zvem �Voyage et aventures de lord William Carisdall en Icarie�, traduits de l�Anglais de Francis Adams, par Th. Dufruit [�Cesta a dobrodru�stv� lorda Williama Carisdalla v Ikarii�, p�eklad Th. Dufruita z anglick�ho textu od Francise Adamse].