Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
Obilní zákony
Z Lancashiru, 22. prosince. Dny obilních zákonů jsou sečteny. Lid má zuřivý vztek na „daň z chleba“, a ať toryové dělají co chtějí, náporu rozhořčené masy odolat nemohou. Sir Robert Peel odročil parlament až na druhý únor — oposice má šest týdnů času, aby tento vztek ještě víc rozjitřila. Hned při zahájení nového zasedání bude se muset Peel především vyjádřit o sliding scale; všeobecně se soudí, že je ve svém názoru na pohyblivý tarif při nejmenším zviklán. Rozhodne-li se, že nechá sliding scale padnout, pak důslednější toryové bezpochyby odejdou z vlády a uvolní místa umírněnějším whigům, takže pak by se už uskutečnila koalice Peel—Russel. V každém případě se aristokracie bude houževnatě bránit a já osobně nevěřím, že se dá k uvolnění dovozu obilí přimět po dobrém. Anglická šlechta přistoupila na zákon o reformě[153] a na emancipaci katolíků[154], ale sebezapření, které jí to dalo, by nebylo nic proti tomu, jak by se musela přemoci, aby dala souhlas ke zrušení obilních zákonů. Co je oslabení vlivu aristokracie na volby do dolní sněmovny proti zkrácení jmění všech anglických šlechticů o třicet procent? A jestliže už oba tyto zákony stály tolik bojů, jestliže zákon o reformě byl prosazen jen za pomoci lidových povstání a kamení házeného do oken aristokratům, že by šlechta při této otázce do poslední chvíle nevyčkávala, zda bude lid dost odhodlaný a silný, aby prosadil svou vůli? Letní nepokoje šlechtě přece beztak ukázaly, jak slabý je anglický lid, když revoltuje. Jsem pevně přesvědčen, že tentokrát se bude aristokracie držet tak dlouho, dokud se jí nedá nůž na krk. Ale je jisté, že lid už dlouho nebude platit aristokracii jeden penny (10 pruských feniků) z každé libry chleba, kterou sní. O to se už postarala Liga proti obilním zákonům. Rozvinula ohromnou aktivitu, o tom napíši podrobněji někdy jindy. Pro dnešek jen to, že jedním z nejdůležitějších výsledků, které přinesly zčásti obilní zákony a zčásti činnost Ligy, je to, že se pachtýři vymanili z morálního vlivu šlechtických majitelů půdy. Nikdo nebyl dosud k politickým poměrům lhostejnější než angličtí pachtýři, tj. celá zemědělská část národa. Landlord (majitel půdy) byl samozřejmě tory a vyhnal každého pachtýře, který při volbách hlasoval proti toryům. Proto se také stalo, že 252 členů parlamentu, které volí zemědělské obvody Spojeného království, byli obyčejně téměř samí toryové. Účinky obilních zákonů stejně jako publikace Ligy rozšiřované ve statisícových nákladech probudily však nyní v pachtýři smysl pro politiku. Pachtýř pochopil, že jeho zájem není totožný se zájmem majitele půdy, nýbrž že je přímo protichůdný, a že nikomu neškodily obilní zákony tak jako jemu. Proto také došlo mezi pachtýři k významné změně; většinou jsou teď whigy, a protože se teď pozemkovým vlastníkům asi těžko podaří pronikavě ovlivnit hlasování pachtýřů při volbách, jistě se brzy promění 252 toryů ve stejný počet whigů. I kdyby tato proměna nastala jen u poloviny, už tím by se podstatně změnila podoba dolní sněmovny, protože whigové by tím měli trvale zajištěnu většinu v dolní sněmovně. A k tomu musí dojít. A zvláště budou-li zrušeny obilní zákony, potom by totiž pachtýř byl úplně nezávislý na majiteli půdy, protože po tomto zrušení budou muset být pachtovní smlouvy uzavírány za úplně nových podmínek. Aristokracie si myslela, že udělala bůhvíjakou moudrost, když zplodila obilní zákony; ale peníze, které na tom vydělala, ani zdaleka nevyváží nevýhodu, kterou jí tyto zákony přinesly. A tato nevýhoda je právě v tom, že od nynějška aristokracie nemůže vystupovat jako představitelka zemědělství, nýbrž jen jako představitelka vlastních sobeckých zájmů.
Napsal B. Engels 22. prosince 1842
Po prvé otištěno v čís. 360 - 361 „Rheinische
Zeitung“ z 27. prosince 1842Podle textu novin
Přeloženo z němčiny__________________________________
Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)153 Jde o reformu volebního práva, kterou provedl anglický parlament v červnu 1832. Tato reforma byla namířena proti politickému monopolu pozemkové a finanční aristokracie a umožnila, aby se do parlamentu dostali představitelé průmyslové buržoasie. Proletariát a maloburžoasie, jež byly hlavní silou v boji za reformu, byly liberální buržoasií oklamány a volební právo nedostaly.
154 Emancipace katolíků — roku 1829 anglický parlament zrušil omezení práv katolíků. Katolíkům, jejichž většinu tvořili Irové, bylo přiznáno právo volitelnosti do parlamentu a právo dostávat vyšší místa ve vládních úřadech; současně byl majetkový volební census zvýšen na pětinásobek. Tímto manévrem chtěly vládnoucí třídy Anglie získat irskou buržoasii a rozštěpit irské národní hnutí.