Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Karel Marx

Filosofický manifest historické právní školy

Vulg�rn� n�zor vid� v historick� �kole reakci proti frivoln�mu duchu osmn�ct�ho stolet�. Roz���enost tohoto n�zoru je nep��mo �m�rn� jeho pravdivosti. Osmn�ct� stolet� zrodilo vlastn� jen jeden produkt, jeho� podstatn�m rysem je frivolnost, a tento jedin� frivoln� produkt je historick� �kola.

Historick� �kola pov��ila na sv� zaklinadlo studium pramen� a vystup�ovala svou z�libu v pramenech do krajnosti tak, �e i od lodn�ka ��d�, aby m�sto po �ece plul po prameni, a proto jist� nebude m�t nic proti tomu, kdy� i my se vr�t�me k jej�mu prameni, k Hugovu p�irozen�mu pr�vu. Filosojle t�to �koly p�edch�z� jej�mu v�voji, a proto bychom v jej�m v�voji filosofii marn� hledali.

B�n� fikce osmn�ct�ho stolet� pokl�dala p��rodn� stav za prav� stav lidsk� p�irozenosti. Cht�li t�lesn�ma o�ima spat�it ideu �lov�ka, a proto si stvo�ili p��rodn� lidi, Papageny[35], naivn� a� po tu ope�enou k��i. V posledn�ch des�tilet�ch osmn�ct�ho stolet� lid� tu�ili pramoudrost u p��rodn�ch n�rod�, a tak jsme ze v�ech konc� sly�eli �iha�e cvrlikat melodie irok�sk�ch, indi�nsk�ch aj. zp�v� v domn�n�, �e t�mito kouzly p�il�kaj� pt�ky do tenat. Z�kladem v�ech t�chto v�st�ednost� byla spr�vn� my�lenka, �e primitivn� pom�ry jsou naivn�m nizozemsk�m obrazem prav�ch pom�r�.

P��rodn�m �lov�kem historick� �koly, kter�ho je�t� neul�zala romantick� kultura, je Hugo. Jeho u�ebnice p�irozen�ho pr�va[36] je Star� z�kon historick� �koly. Herder�v n�zor, �e p��rodn� lid� jsou b�sn�ci a posv�tn� knihy p��rodn�ch n�rod� �e jsou b�snick� knihy, n�m nevad�, t�eba�e Hugo mluv� nejtrivi�ln�j��, nejst��zliv�j�� pr�zou, proto�e jako m� ka�d� stolet� sv�j zvl�tn� r�z, tak si tak� vytv��� sv�ho p��rodn�ho �lov�ka. T�eba�e tedy Hugo neb�sn�, p�esto vytv��� fikci, a fikce je poesie pr�zy, kter� odpov�d� prosaick� povaze XVIII. stolet�.

��k�me-li v�ak o panu Hugovi, �e je praotcem a tv�rcem historick� �koly, �in�me tak v jej�m vlastn�m duchu, jak dokazuje program Hugov�ch oslav, kter� sestavil nejproslulej�� pr�vn�k historick� �koly.[37] Ch�peme-li pana Huga jako d�t� osmn�ct�ho stolet�, �in�me tak dokonce v duchu pana Huga, jak s�m dosv�d�uje t�m, �e se vyd�v� za ��ka Kantova a sv� p�irozen� pr�vo vyd�v� za d�t� kantovsk� filosofie. U tohoto bodu jeho manifestu za�neme.

Hugo nespr�vn� vykl�d� sv�ho mistra Kanta v tomto sm�ru: Proto�e pr� nem��eme poznat pravdu, vypl�v� z toho, �e mus�me uznat nepravdu za pln� platnou, jestli�e tato nepravda existuje. Hugo je skeptik pokud jde o nutnou podstatu v�c� a je d�v��ivec pokud jde o jejich n�hodn� projev. Naprosto se tedy nesna�� dok�zat, �e positivn� je rozumn�; sna�� se dok�zat, �e positivn� nen� rozumn�. Se samolibou horlivost� p�ivl�k� ze v�ech kon�in sv�ta d�vody, aby co nejjasn�ji dok�zal, �e positivn� instituce, nap�. vlastnictv�, st�tn� z��zen�, man�elstv� atd., neodu�ev�uje ��dn� rozumn� nutnost, �e tyto instituce dokonce rozumu odporuj�, �e v nejlep��m p��pad� lze pro n� a proti nim �vanit. Tuto metodu nem��eme nikterak p�i��tat jeho n�hodn� individualit�; je to sp�e metoda jeho principu, je to prostoduch�, naivn�, troufal� metoda historick� �koly. M�-li positivn� platit proto, �e je positivn�, mus�m dok�zat, �e positivn� neplat� proto, �e je rozumn�, a jak bych to mohl u�init jasn�ji ne� d�kazem, �e nerozumn� je positivn� a �e positivn� nen� rozumn�, �e positivn� neexistuje z�sluhou rozumu, n�br� navzdory rozumu? Kdyby byl rozum m���tkem positivn�ho, nebylo by positivn� m���tkem rozumu! �T�eba je to nesmysl, je v tom metoda!� Hugo proto znesv�cuje v�echno, co je svat� pr�vn�mu, mravn�mu, politick�mu �lov�ku, ale rozb�j� tyto sv�tosti jen proto, aby je mohl uct�vat jako historick� relikvie, sni�uje je v o��ch rozumu, aby jim pak dodal �cty v o��ch historie, ale z�rove� proto, aby dobyl �cty historick�mu pohledu.

Tak jako Hug�v princip je i jeho argumentace positivn�, tj. nekritick�. Nezn� ��dn� rozd�ly. Ka�d� existence je pro n�ho autoritou, ka�d� autorita je mu d�vodem. Tak nap�. v jednom paragrafu cituje Moj��e i Voltaira, Richardsona i Hom�ra, Montaigna i Ammona, Rousseauovu �Spole�enskou smlouvu� i Augustinovo �De civitate dei�. Stejn� rovnost��sky zach�z� s n�rody. Siamec, kter� pokl�d� za v��n� z�kon p��rody to, �e jeho kr�l d�v� �vanilovi za��t �sta a �patn�mu �e�n�kovi je d�v� roz��znout a� po u�i, je podle Huga stejn� positivn� jako Angli�an, kter� by pokl�dal za politick� paradox, kdyby jeho kr�l o sv� �jm� ur�il da�, by� jednoho hal��e. Studu neznal� Kon�i, kter� pob�h� nah� nebo se nanejv�� poma�e bl�tem, je stejn� positivn� jako Francouz, kter� se nejen obl�k�, ale ktomu je�t� elegantn�. N�mec, kter� vychov�v� svou dceru jako klenot rodiny, nen� o nic positivn�j�� ne� R�d�p�t, kter� ji zab�j�, aby ji nemusel �ivit.[38] Zkr�tka: vyr�ka na k��i je pr�v� tak positivn� jako k��e.

Na jednom m�st� je positivn� to, na jin�m ono, oboj� je stejn� nerozumn�, a proto se pod�i� tomu, co je positivn� mezi tv�mi �ty�mi st�nami.

Hugo je tedy �pln� skeptik. Skepse osmn�ct�ho stolet� v��i rozumnosti toho, co existuje, se u n�ho projevuje jako skepse v��i existenci rozumu. P�ij�m� osv�censtv�, v positivn�m u� nevid� nic rozumn�ho, ale jen proto, aby v rozumn�m u� nemusel vid�t nic positivn�ho. Domn�v� se, �e s positivn�ho bylo sfouknuto zd�n� rozumu proto, aby bylo positivn� uzn�no bez zd�n� rozumu; domn�v� se, �e s �et�z� byly strh�ny fale�n� kv�tiny proto, aby se mohly nosit skute�n� �et�zy bez kv�tin.

Hugo se m� k ostatn�m osv�cenc�m osmn�ct�ho stolet� asi tak, jako se m� rozklad francouzsk�ho st�tu na rozma�il�m regentov� dvo�e[a] k rozkladu francouzsk�ho st�tu v N�rodn�m shrom�d�n�. V obou p��padech rozklad! Tam se jev� jako rozma�il� frivolnost, kter� ch�pe pustou bezideovost existuj�c�ch pom�r� a posm�v� se j�, ale jen proto, aby si zbavena v�ech rozumov�ch a mravn�ch pout pohr�vala se shnil�mi troskami a aby hn�na touto hrou byla rozlo�ena. Je to hnilobn� rozklad tehdej��ho sv�ta, kter� si v sob� libuje. Naproti tomu v N�rodn�m shrom�d�n� se jev� rozklad jako vyma�ov�n� nov�ho ducha ze star�ch forem, kter� ho ji� nebyly hodny a nebyly schopny jej pojmout. Je to pocit sebed�v�ry nov�ho �ivota, kter� bo�� zbo�en�, zavrhuje zavr�en�. Lze-li tedy Kantovu filosofii pr�vem pokl�dat za n�meckou theorii francouzsk� revoluce, lze Hugovo p�irozen� pr�vo pokl�dat za n�meckou theorii francouzsk�ho ancien r�gime[b]. Shled�v�me se u n�ho s celou frivolnost� tehdej��ch zh�ralc�, se sprostou skeps�, je�, drz� v��i idej�m a do krajnosti podl�zav� v��i hmatateln�m skute�nostem, m� pocit vlastn� chytrosti teprve tehdy, kdy� zdolala ducha positivnosti, aby j� pak zbylo �ist� positivn� jako residuum a aby se pak c�tila jako doma v t�chto zv��ec�ch pom�rech. I kdy� Hugo zva�uje t�hu argument�, shled�v� s neomyln�m instinktem rozumn� a mravn� v instituc�ch pov�liv�m pro rozum. Jen zv��ec� se jev� jeho rozumu jako nepov�liv�. Av�ak posly�me si na�eho osv�cence zna�ky �ancien r�gime�! Hugovy n�zory mus� �lov�k sly�et od Huga sam�ho. Ke v�em jeho kombinac�m pat��: αὐτὸς ἔφα[c].

INTRODUKCE

�Jedin�m pr�vnick�m odli�uj�c�m znakem �lov�ka je jeho zv��ec� p�irozenost.�

KAPITOLA O SVOBOD�

�Dokonce i to je omezov�n� svobody (tj. rozumn� bytosti), �e tato bytost nem��e podle libosti p�estat b�t rozumnou bytost�, tj. bytost�, kter� m��e a m� rozumn� jednat.�

Nesvoboda nem�n� nic na zv��ec� a rozumn� p�irozenosti nesvobodn�ho �lov�ka i jin�ch lid�. Povinnosti sv�dom� vesm�s z�st�vaj�. Otroctv� je mo�n� nejen fysicky, je mo�n� i podle rozumu, a u ka�d�ho b�d�n�, kter� n�m hl�s� opak, mus� j�t o n�jak� nedorozum�n�. Absolutn� pr�vn� ov�em nen�, tj. nevypl�v� ani ze zv��ec�, ani z rozumn�, ani z ob�ansk� p�irozenosti. �e v�ak m��e b�t stejn� dob�e provisorn�m pr�vem jako kter�koli jin� pr�vo, kter� protivn�ci uzn�vaj�, to vypl�v� ze srovn�n� se soukrom�m pr�vem a s ve�ejn�m pr�vem.� D�kaz: �Vzhledem ke zv��ec� p�irozenosti je proti nouzi z�ejm� l�pe zabezpe�en ten, kdo n�le�� bohat�mu, kter� by v n�m n�co ztratil, a proto si v��m� jeho nouze, ne� chud�k, kter�ho jeho spoluob�an� vyu��vaj� tak dlouho, dokud je na n�m n�co k vyu�it�, atd.� �Pr�vo t�rat a mrza�it otroky nen� podstatn�, a i kdy� takov� pr�vo je, nen� to o mnoho hor�� ne� to, co mus� sn�et chud�ci; a co se t��e t�la, nen� to tak zl� jako v�lka, od kter� otroci jako takov� mus� b�t v�ude osvobozeni. Ba i kr�su najdeme sp�e u �erkesk� otrokyn� ne� u mlad� �ebra�ky.� (Pod�vejme se na d�dka!)

�Pokud jde o rozumnou p�irozenost, m� otroctv� proti chudob� tu v�hodu, �e majitel mnohem sp�e n�co v�nuje na vzd�l�n� otroka, kter� projevuje schopnosti, ji� z pochopiteln�ch hospod��sk�ch pohnutek, ne� na d�t� �ebr�ka. A p�i �stav� z�st�v� pr�v� otrok u�et�en velmi mnoh�ch druh� �tlaku. Je snad otrok ne��astn�j�� ne� v�le�n� zajatec, kter�ho se ozbrojen� doprovod t�k� jen do t� m�ry, �e je za n�ho ur�itou dobu odpov�dn�, nebo ne� �lov�k odsouzen� k nucen�m prac�m, ke kter�mu vl�da postavila dozorce?�

�Zda otroctv� napom�h� �i �kod� mno�en�, to je je�t� sporn� ot�zka.�

KAPITOLA O MAN�ELSTV�[39]

Man�elstv� se �asto u� p�i filosofick�m zkoum�n� positivn�ho pr�va pokl�dalo za mnohem podstatnej�� a za rozumnej��, ne� se uk�e p�i zcela svobodn�m zkoum�n�.�

Uk�jen� pohlavn�ho pudu v man�elstv� panu Hugovi konvenuje. Z tohoto faktu vyvozuje dokonce u�ite�nou mravn� pou�ku:

�Z toho, jako z nes�etn�ch jin�ch vztah�, by byli m�li lid� vid�t, �e nen� v�dy nemravn� pou��vat lidsk�ho t�la jako prost�edku k ur�it�mu ��elu, jak n�kte�� a snad i Kant s�m tomuto v�razu fale�n� rozum�li.�

Ale posv�cen� pohlavn�ho pudu v�lu�nost�, krocen� pudu z�kony, mravn� kr�sa, kter� idealisuje p��kaz p��rody v moment duchovn�ho spojen� � duchovn� podstata man�elstv� � to pr�v� v panu Hugovi vzbuzuje pochybnosti o man�elstv�. Ne� v�ak budeme d�le sledovat jeho frivoln� nestoudnost, postavme na okam�ik proti hlasu historick�ho N�mce hlas francouzsk�ho filosofa:

�A pr�v� z��kaj�c se pro jedin�ho mu�e t�to tajupln� zdr�enlivosti, jej� bo�sk� pravidlo se vtisklo do jej�ho srdce, vzd�v� se �ena tomuto mu�i, pro n�ho� v okam�it�m n�valu citu odhazuje tento stud, kter� ji nikdy neopou�t�; pro n�ho jedin�ho odhazuje roucho, kter� je ostatn� jej�m �to�i�t�m a okrasou. Odtud ta hlubok� d�v�ra v man�ela, v�sledek v�lu�n�ho vztahu, kter� m��e existovat jen mezi touto dvojic�, d�v�ra, bez kter� by to v�e bylo pro ni pon�en�; odtud ta man�elova vd��nost za ob� a sm�s touhy a �cty k bytosti, kter�, i kdy� sd�l� jeho rozko�, jako by se mu jen vzd�vala; a odtud v�e, co m� r�z uspo��danosti v na�em spole�ensk�m z��zen�.�

Tak mluv� liber�ln� filosofick� Francouz Benjamin Constant! A nyn� posly�me serviln�ho historick�ho N�mce:

�Mnohem v�ce na pov�enou je ji� druh� vztah, toti� �e mimo man�elstv� nen� uk�jen� tohoto pudu dovoleno! Zv��ec� p�irozenost se tomuto omezen� zp��uje. A rozumn� p�irozenost se tomu zp��uje je�t� v�c, proto�e� (h�dejte pro�!), �proto�e by �lov�k musel b�t skoro v�ev�douc�, aby mohl p�edv�dat, jak� to m��e m�t v�sledek, proto�e by to znamenalo pokou�et Boha, kdyby se �lov�k zav�zal uk�jet jeden z nejmocn�j��ch p�irozen�ch pud� jen tehdy, m��e-li se tak st�t s jednou ur�itou jinou osobou!� �Pocit kr�sna, kter� je svou povahou svobodn�, m� b�t spout�n a to, co na n�m z�vis�, m� b�t od n�ho �pln� odtr�eno.�

Tady vid�te, do kter� �koly chodili na�i Mladon�mci![40]

Ob�ansk� p�irozenosti se tato instituce p���� do t� m�ry, �e... nakonec m� policie p�ed sebou t�m�� ne�e�iteln� �kol.�

Jak je filosofie ne�ikovn�, �e nev�nuje policii stejnou pozornost!

�V�echno, co d�le vypl�v� z bli���ch ur�en� man�elsk�ho pr�va, n�m ukazuje, �e man�elstv�, a� u� vych�z�me z jak�chkoli z�sad, z�st�v� velmi nedokonalou instituc�.�

�Toto omezen� pohlavn�ho pudu na man�elstv� m� v�ak tak� d�le�it� v�hody, proto�e obvykle br�n� ���en� naka�liv�ch chorob. Man�elstv� uspo�� vl�d� mnoho dalekos�hl�ch opat�en�. A nakonec p�istupuje je�t� veskrze d�le�it� z�etel: soukromopr�vn� moment je zde toti� ji� jedin�m obvykl�m momentem.� �Fichte ��k�: Osoba ne�ij�c� v man�elstv� je jen z poloviny �lov�kem. Zde je mi v�ak velmi l�to� (roz. Hugovi), ��e mus�m o takov�m kr�sn�m v�roku, kter� by mne stav�l nad Krista, F�nelona, Kanta a Huma, prohl�sit, �e je ��asn� p�ehnan�.�

�Co se t��e monogamie a polygamie, to z�ejm� z�le�� na zv��ec� p�irozenosti �lov�ka�!!

KAPITOLA O V�CHOV�

Hned se dov�d�me, �e �um�n� vychovatelsk� nem� o nic m�n� d�vod� k n�mitk�m proti pr�vn�m pom�r�m k tomu� (tj. k v�chov� v rodin�) �se vztahuj�c�m ne� um�n� milovat proti man�elstv��.

�Pot�e dan� t�m, �e v�chovu lze prov�d�t jen v mez�ch t�chto vztah�, nejsou zde sice ani zdaleka tak na pov�enou jako p�i uk�jen� pohlavn�ho pudu, mimo jin� i proto, �e v�chovu lze smluvn� p�en�st na t�et� osobu, tak�e kdo by poci�oval tak siln� pud, snadno by jej mohl ukojit, i kdy� samoz�ejm� ne pr�v� na ur�it� osob�, kterou by si p��l. Nicm�n� v�ak odporuje rozumu ji� to, �e n�kdo, komu by jist� nikdo nikdy d�t� nesv��il, na z�klad� takov�ho pom�ru sm� vychov�vat a jin� z v�chovy vylu�ovat.� �A nakonec i zde nastupuje p�inucen�, jednak v tom smyslu, �e vychovateli positivn� pr�vo velmi �asto nedovoluje z��ci se tohoto pom�ru, jednak proto, �e vychov�van� je nucen d�t se vychov�vat pr�v� touto osobou.� �Skute�nost tohoto pom�ru vypl�v� v�t�inou z pouh� n�hody zrozen�, kter� je spojeno s otcem prost�ednictv�m man�elstv�. Tento druh vzniku nen� z�ejm� valn� rozumn� t� proto, �e zde oby�ejn� p�istupuje z�liba, kter� ji� sama je p�ek�kou dobr� v�chovy; nen� rovn� naprosto nutn�, jak vid�me z toho, �e jsou vychov�v�ny i d�ti, jejich� rodi�e ji� zem�eli.�

KAPITOLA O SOUKROM�M PR�VU

� 107 n�s pou�uje, �e �nutnost soukrom�ho pr�va je v�bec domn�l��.

KAPITOLA O ST�TN�M PR�VU

Poslu�nost v��i vrchnosti, kter� m� v rukou moc, je svatou povinnost� sv�dom�.� �Co se t��e rozd�len� vl�dn� moci, nen� sice ��dn� st�tn� z��zen� absolutn� pr�vn�, ale provisorn� pr�vn� je ka�d�, a� je vl�dn� moc rozd�lena jakkoli.�

Co� Hugo nedok�zal, �e �lov�k m��e odhodit i posledn� okovy svobody, toti� ty, kter� znamenaj� b�t rozumnou bytost�?

Jsme p�esv�d�eni, �e t�chto n�kolik v��atk� z filosofick�ho manifestu historick� �koly posta�� jako historick� �sudek o t�to �kole m�sto nehistorick�ch fantasi�, mlhav� citov�ch sn� a z�m�rn�ch fikc�; posta��, aby rozhodly, zda Hugovi n�sledovn�ci jsou povol�ni k tomu, aby byli z�konod�rci na�� doby.[41]

Doba a kultura ov�em zahalily tento hrub� rodokmen historick� �koly kadidlem mystiky, romantika ho fantasticky p�ist��hala, spekulace oroubovala, a mnoho u�en�ch plod� bylo s n�ho set�eseno, usu�eno a honosn� ulo�eno do velik� spi��rny n�meck� u�enosti; posta�� v�ru m�lo kriti�nosti k tomu, aby �lov�k poznal za v�emi t�mi navon�n�mi modern�mi fr�zemi star� �pinav� n�pady na�eho osv�cence-p��vr�ence ancien r�gime a za ok�zalou vzne�enost� jeho zh�ralou trivi�lnost.

��k�-li Hugo: �Zv��ec� je pr�vnick�m odli�uj�c�m znakem �lov�ka�, �ili: pr�vo je zv��ec� pr�vo, ��kaj� na�i vzd�lan� sou�asn�ci nap�. m�sto hrub�ho, up��mn�ho slova �zv��ec� n�co jako �organick�� pr�vo, proto�e koho p�i slov� organismus napadne hned zv��ec� organismus? ��k�-li Hugo, �e v man�elstv� a jin�ch mravn�-pr�vn�ch instituc�ch nen� rozum, ��kaj� modern� p�ni, �e pr� tyto instituce nejsou sice v�tvory lidsk�ho rozumu, ale odrazy vy���ho �positivn�ho� rozumu, a tak d�le ve v�em ostatn�m. Jen jeden z�v�r vyslovuji v�ichni stejn� neomalen�: Pr�vo zv�le a n�sil�.

Pr�vnick� a historick� theorie Hallerovy, Stahlovy, Leonovy a jejich stoupenc� lze pokl�dat jen za codices rescripti[d] Hugova p�irozen�ho pr�va, ve kter�ch po n�kolika operac�ch kritick�ho prov��en� vystoup� ihned na povrch �iteln� p�vodn� text � co� pozd�ji zam��l�me prov�st podrobn�ji.

A v�cchny p�ikra�lovac� pokusy jsou t�m marn�j��, �e m�me je�t� star� manifest, kter�, i kdy� nen� rozumn�, je nicm�n� velmi srozumiteln�.



Napsal K. Marx v dubnu a� po��tkem srpna 1842
Po prv� oti�t�no (bez �Kapitoly o man�elstv�
v p��loze k �Rheinische Zeitung� ��s. 221
z 9. srpna 1942
�Kapitolu o man�elstv� uve�ejnil po prv�
v jazyce origin�lu Institut Marxe-Engelse roku 1927
  Podle textu novin
�Kapitola o man�elstv� podle
kopie rukopisu
P�elo�eno z n�m�iny

__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a T�m se m�n� dv�r Filipa Orle�nsk�ho. (Pozn. red.)

b � star�ho spole�ensk�ho ��du. (Pozn. red.)

c On s�m to �ekl. (Pozn. red.)

d Tak se ve st�edov�ku naz�valy rukopisy psan� p�es p�vodn� vymazan� text.(Pozn. red.)

35 Papageno � postava z Mozartovy opery �Kouzeln� fl�tna�, pt��n�k nos�c� �at z pta��ho pe��.

36 Marx m� na mysli knihu Gustava Huga �Lehrbuch des Naturrechts, als einer Philosophie des positiven Rechts, besonders des Privatrechts� [�U�ebnice p�irozen�ho pr�va jako filosofie positivn�ho pr�va, obzvl�t� soukrom�ho pr�va�].

37 Jde o spisek, kter� roku 1838 napsal reak�n� n�meck� pr�vn�k Friedrich Carl von Savigny k pades�t�mu v�ro�� ud�len� doktorsk� hodnosti Gustavu Hugovi: �Der zehnte Mai 1788� (�Des�t� kv�ten 1788�]. P��sp�vek k d�jin�m pr�vn� v�dy, Berl�n 1838.

38 Jde o oby�ej, kter� kdysi existoval u jedn� z indick�ch n�rodnost� � R�d�p�t�.

39 Tuto ��st Marxova �l�nku censura nepropustila. Ve Spisech je oti�t�na podle kopie rukopisu.

40 Marx m� na mysli hl�s�n� �svobody l�sky� v d�lech n�kter�ch spisovatel�-mladon�mc�.

Mlad� N�mecko � liter�rn� skupina liber�ln� sm��lej�c�ch spisovatel� a kritik�, kter� vznikla v N�mecku v t�ic�t�ch letech XIX. stolet� a byla pod vlivem Heinov�m a B�rnov�m. Spisovatel� Mlad�ho N�mecka (Gutzkow, Laube, Wienbarg, Mundt aj.), kte�� ve sv�ch um�leck�ch a publicistick�ch d�lech odr�eli oposi�n� n�lady malom욝�ctva, h�jili svobodu sv�dom� a svobodu tisku. N�zory mladon�mc� byly ideov� nevyzr�l� a politicky mlhav�; v�t�ina jich se brzy zvrhla v tuctov� bur�oasn� liber�ly. Po roce 1848 se tato skupina rozpadla.

41 Nar�ka na knihu Friedricha Carla von Savigny �Vom Beruf unsrer Zeit f�r Gesetzgebung und Rechtswissenschaft� [�O posl�n� na�� doby v oboru z�konod�rstv� a pr�vn� v�dy�], Heidelberg 1814, a na to, �e roku 1842 byl Savigny jmenov�n ministrem pro revisi z�kon�.