Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Vladim�r Ilji� Lenin
Z jakého t�ídního zdroje p�icházejí a �p�ijdou� cavaignacové?
�A� p�ijde skute�n� Cavaignac, budeme bojovat spole�n� s v�mi v jednom �iku� napsala v 80. ��sle na na�i adresu Rabo�aja gazeta, org�n t�e men�evick� strany, jej� �len, ministr Cereteli, dosp�l ve sv� smutn� proslul� �e�i tak daleko, �e petrohradsk�m d�ln�k�m vyhro�oval odzbrojen�m.
Uveden� v�rok listu Rabo�aja gazeta zvl n�zorn� demonstruje hlavn� chyby obou vl�dnouc�ch stran v Rusku, jak men�evick�, tak esersk�, a proto si zaslou�� pozornost. Hled�te Cavaignaca v nepravou chv�li a na neprav�m m�st� � takov� je smysl �vah vl�dn�ho org�nu.
P�ipome�me si Cavaignacovu t��dn� �lohu. V �noru 1848 byla ve Francii svr�ena monarchie. K moci se dostali bur�oazn� republik�ni. Cht�li stejn� jako na�i kadeti zav�d�t �po��dek�, ��m� m�li na mysli obnoven� a pos�len� monarchistick�ch n�stroj� slou��c�ch k �tlaku mas: policie, pravideln� arm�dy, privilegovan�ho ��ednictva. Stejn� jako na�i kadeti cht�li potla�it revoluci, proto�e nen�vid�li revolu�n� proletari�t s jeho tehdy je�t� velmi mlhav�mi �soci�ln�mi� (tj. socialistick�mi) snahami. Stejn� jako na�i kadeti byli velmi siln� zaujati proti politice zam��en� na roz���en� francouzsk� revoluce do cel� Evropy, proti jej� p�em�n� ve sv�tovou prolet��skou revoluci. Stejn� jako na�i kadeti mistrn� vyu�ili malobur�oazn�ho �socialismu� Louise BIanca t�m, �e ho p�ibrali do vl�dy a ud�lali z n�ho ne v�dce socialistick�ch d�ln�k�, j�m� cht�l b�t, ale p��v�sek, p�isluhova�e bur�oazie.
Takov� byly t��dn� z�jmy, postaven� a politika vl�dnouc� t��dy.
Druhou hlavn� spole�enskou silou byla malobur�oazie, kol�saj�c�, polekan� rud�m stra�idlem, ovlivn�n� k�ikem proti �anarchist�m�. Ve sv�ch tu�b�ch byla tato malobur�oazie blouzniv� a fr�zovit� �socialistick�, r�da naz�vala sama sebe �socialistickou demokraci� (i tento term�n p�ej�maj� dnes ese�i a men�evici!), m�la v�ak strach nechat se v�st revolu�n�m proletari�tem, ale neuv�domovala si, �e tento strach ji odsuzuje k d�v��ov�n� bur�oazii. Nebo� ve spole�nosti, v n� prob�h� tvrd� t��dn� boj mezi bur�oazi� a proletari�tem, zejm�na kdy� se tento boj revoluc� je�t� vyhrot�, nem��e existovat �st�edn� cesta. Jen�e cel� podstata t��dn�ho stanoviska a snah malobur�oazie je v tom, �e chce nemo�n�, �e usiluje o nemo�n�, tj. pr�v� o takovouto �st�edn� cestu�.
T�et� rozhoduj�c� t��dn� silou byl proletari�t, kter� neusiloval o �sm��en� s bur�oazi�, n�br� o v�t�zstv� nad n�, o neboj�cn� dal�� rozv�jen� revoluce, a to v mezin�rodn�m m���tku.
Takov� tedy byla objektivn� historick� p�da, z n� vze�el Cavaignac. Malobur�oazie si svou kol�savost� zp�sobila, �e byla �odsunuta stranou�, �e p�estala hr�t �lohu aktivn�ho �initele, a francouzsk� kadet gener�l Cavaignac vyu�il toho, �e m�la strach nechat se v�st prolet��i, a rozhodl se odzbrojit pa��sk� d�ln�ky a hromadn� je post��let.
Touto historickou st�elbou revoluce skon�ila; malobur�oazie, kter� m�la po�etn� p�evahu, byla a z�stala politicky bezmocn�m p��v�skem bur�oazie a po t�ech letech byla ve Francii znovu obnovena monarchie ve zvl odporn� podob� v �ele s c�sa�em.
Historick� projev Cereteliho z 11. �ervna, v jeho� pozad� nepochybn� stoj� kadet�t� Cavaignacov� (mo�n� p��mo bur�oazn� minist�i, mo�n� nep��mo bur�oazn� tisk a bur�oazn� ve�ejn� m�n�n�, ale na tom u� tolik nez�le��), tento historick� projev je v�znamn� proto, je historick� proto, �e Cereteli s neuv��itelnou naivitou vy�vanil, jakou �tajnou chorobou� trp� cel� malobur�oazie, esersk� i men�evick�. Tato �tajn� choroba� se projevuje za prv� naprostou neschopnost� prov�d�t samostatnou politiku, za druh� strachem nechat se v�st revolu�n�m proletari�tem a pln� podporovat jeho samostatnou politiku, za t�et�, co� z toho nutn� vypl�v�, i postupn�m podl�h�n�m kadet�m �i bur�oazii v�bec (tj. podl�h�n� Cavaignac�m).
To je podstata v�eho. Cavaignacovu �lohu nem� hr�t osobn� ani Cereteli ani �ernov, ba ani Kerenskij, na to se najdou jin� lid�, kte�� v pat�i�n�m moment� �eknou rusk�m Louis�m Blanc�m: �Ustupte stranou.� Jenom�e Cereteli a �ernov jsou v�d��mi osobnostmi takov� malobur�oazn� politiky, kter� p��chod Cavaignac� umo��uje a vynucuje si ho.
�A� p�ijde skute�n� Cavaignac, budeme s v�mi� � to je kr�sn� slib a skv�l� p�edsevzet�! �koda jen, �e sv�d�� o nepochopen� t��dn�ho boje, tak typick�m pro sentiment�ln� �i ustra�enou malobur�oazii. Proto�e Cavaignac se neobjevuje n�hodn�, jeho �p��chod� nen� nic ojedin�l�ho. Cavaignac je reprezentantem t��dy (kontrarevolu�n� bur�oazie) a prov�d� jej� politiku. A pr�v� tuto t��du, pr�v� tuto politiku vy u� te� podporujete, p�ni ese�i a men�evici! T�to t��d� a jej� politice poskytujete vy, kte�� dnes m�te v zemi jasnou v�t�inu, p�evahu ve vl�d�, tj. v�bornou z�kladnu pro jej� �innost.
Je to opravdu tak. Celorusk� rolnick� sjezd jednozna�n� ovl�dli ese�i. Na celorusk�m sjezdu d�lnick�ch a vojensk�ch z�stupc� m� obrovskou v�t�inu blok eser� a men�evik�. Stejn� tak ve volb�ch do obvodn�ch dum v Petrohrad�. Je tedy nesporn� fakt, �e ese�i a men�evici jsou dnes vl�dnouc� stranou. A tato vl�dnouc� strana p�ed�v� dobrovoln� moc (v�t�inu ve vl�d�) stran� Cavaignac�!!
P��le�itost d�l� zlod�je. Sta�� nejist�, kol�sav� malobur�oazie, kter� se boj� dal��ho v�voje revoluce, a p��chod Cavaignac� je zaji�t�n.
V Rusku je dnes hodn� v�c�, kter� odli�uj� na�i revoluci od francouzsk� revoluce z roku 1848: imperialistick� v�lka, vysp�lej�� sousedn� zem� (a ne zaostalej��, jako m�la tehdy Francie), agr�rn� a n�rodnostn� hnut�. Ale to v�echno m��e zm�nit jen formu vystoupen� Cavaignac�, moment jejich vystoupen�, vn�j�� podn�ty apod. Na podstat� v�ci to nic zm�nit nem��e, proto�e podstata spo��v� ve vz�jemn�m vztahu t��d.
I Louis Blanc m�l ve sv�ch prohl�en�ch ke Cavaignacovi velmi daleko. I Louis Bianc nes�etn�kr�t sliboval, �e �bude bojovat v jednom �iku� s revolu�n�mi d�ln�ky proti bur�oazn�m kontrarevolucion���m. P�itom se v�ak ��dn� marxistick� historik, ��dn� socialista neodv�� zapochybovat, �e pr�v� slabost, kol�savost a d�v��ivost Louis� Blanc� v��i bur�oazii zrodily Cavaignaca a zajistily mu �sp�ch.
Te� z�le�� v�hradn� na vytrvalosti a bd�losti, na s�le revolu�n�ch d�ln�k� Ruska, zda zv�t�z� nebo budou pora�eni ru�t� Cavaignacov�, kter� nutn� plod� kontrarevolu�nost rusk� bur�oazie s kadety v �ele a nejistota, b�zlivost a kol�s�n� malobur�oazn�ch stran eser� a men�evik�.
Pravda, �. 83
29. (16.) �ervna 1917Podle textu Pravdy