Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Vladim�r Ilji� Lenin
VII. (dubnov�) celorusk� konference SDDSR(b)
24.-29. dubna (7.-12. kv�tna) 1917
25
Rezoluce o současné situaci
Sv�tov� v�lka, vyvolan� bojem sv�tov�ch trast� a bankovn�ho kapit�lu o ovl�dnut� sv�tov�ho trhu, u� dosp�la k hromadn�mu ni�en� materi�ln�ch hodnot, k vy�erp�n� produktivn�ch sil a k takov�mu r�stu v�le�n�ho pr�myslu, �e nen� mo�n� vyr�b�t ani naprosto nezbytn� minimum spot�ebn�ch p�edm�t� a v�robn�ch prost�edk�.
Tak p�ivedla tato v�lka lidstvo do bezv�chodn� situace a uvrhla je na pokraj z�huby.
V d�sledku v�lky nesm�rn� rychle dozr�valy a dozr�vaj� objektivn� p�edpoklady pro socialistickou revoluci, kter� v nejrozvinut�j��ch, vysp�l�ch zem�ch nesporn� existovaly u� p�ed v�lkou. Doch�z� k je�t� rychlej��mu vytla�ov�n� a z�niku mal�ch a st�edn�ch hospod��stv�. Obrovsky vzr�st� koncentrace a internacionalizace kapit�lu. Monopoln� kapitalismus se m�n� v kapitalismus st�tn� monopoln�, v �ad� zem� se pod tlakem okolnost� zav�d� spole�ensk� regulov�n� v�roby a rozd�lov�n� v�robk� a n�kter� z nich p�ech�zej� k v�eobecn� pracovn� povinnosti.
V�echny tyto kroky k v�t�� monopolizaci a k v�t��mu zest�t�ov�n� v�roby jsou p�i zachov�n� soukrom�ho vlastnictv� v�robn�ch prost�edk� nutn� prov�zeny zv��en�m vyko�is�ov�n�m pracuj�c�ch mas, stup�ov�n�m �tlaku, znesnad�ov�n�m odporu v��i vyko�is�ovatel�m a stup�ov�n�m reakce a vojensk�ho despotismu; z�rove� nutn� vedou k neuv��iteln�mu r�stu zisk� velkokapitalist� na �kor v�ech ostatn�ch vrstev obyvatelstva a k zotro�en� pracuj�c�ch mas na mnoho desetilet� dan�mi, kter� budou muset platit kapitalist�m ve form� miliardov�ch �rok� z p�j�ek. Tyt� podm�nky jsou v�ak p�i zru�en� soukrom�ho vlastnictv� v�robn�ch prost�edk� a p�i �pln�m p�echodu st�tn� moci do rukou proletari�tu z�rukou, �e takov� p�em�na spole�nosti, kter� odstran� vyko�is�ov�n� �lov�ka �lov�kem a zajist� blahobyt v�em, bude �sp�n�.
Na druh� stran� dal v�voj ud�lost� o�ividn� za pravdu p�edpov�di socialist� cel�ho sv�ta, kte�� v basilejsk�m manifestu z roku 1912 jednomysln� prohl�sili, �e prolet��sk� revoluce je nevyhnuteln� pr�v� v souvislosti s imperialistickou v�lkou, kter� se tehdy bl�ila a kter� dnes zu��. Revoluce v Rusku je pouze prvn� etapou prvn� z prolet��sk�ch revoluc�, kter� v�lka nutn� vyvol�v�.
Ve v�ech zem�ch vzr�st� pobou�en� �irok�ch lidov�ch mas v��i t��d� kapitalist� a proletari�t si ��m d�l v�c uv�domuje, �e jen p�echod moci do jeho rukou a odstran�n� soukrom�ho vlastnictv� v�robn�ch prost�edk� zachr�n� lidstvo p�ed z�hubou.
Ve v�ech zem�ch, zejm�na v t�ch nejvysp�lej��ch, v Anglii a v N�mecku, uvrhly kapitalistick� vl�dy do v�zen� stovky socialist�, kte�� nep�eb�hli ke �sv� n�rodn� bur�oazii, a t�mto pron�sledov�n�m n�zorn� odhalily, jak se boj� prolet��sk� revoluce, kter� nar�st� v l�n� lidov�ch mas. O jej�m dozr�v�n� v N�mecku sv�d�� tak� masov� st�vky, kter� v posledn�ch t�dnech zvl zes�lily, a rovn� vzr�staj�c� sbrat�ov�n� n�meck�ch a rusk�ch voj�k� na front�.
Tak se za��n� pozvolna obnovovat bratrsk� d�v�ra a bratrsk� svazek d�ln�k� r�zn�ch zem�, kte�� se nyn� pro z�jmy kapitalist� navz�jem vyhlazuj�, a t�m vznikaj� p�edpoklady pro jednotn� revolu�n� akce d�ln�k� r�zn�ch zem�. Jedin� takov� akce mohou zaru�it co nejpl�novit�j�� v�voj a co nejjist�j�� �sp�ch sv�tov� socialistick� revoluce.
Proletari�t Ruska, p�sob�c� v jedn� z nejzaostalej��ch zem� v Evrop�, mezi masami drobn�ch roln�k�, si nem��e kl�st za c�l uskute�nit socialistickou p�em�nu okam�it�.
Bylo by v�ak obrovskou chybou, a v praxi by to dokonce znamenalo �pln� p�echod na stranu bur�oazie, kdybychom z toho vyvozovali, �e d�lnick� t��da mus� podporovat bur�oazii nebo �e mus� omezovat svou �innost na to, co je p�ijateln� pro malobur�oazii, anebo �e se proletari�t m� vzd�t vedouc� �lohy, jde-li o to vysv�tlovat lidu, �e �adu prakticky dozr�l�ch krok� k socialismu nelze odlo�it.
Takov�m krokem je p�edev��m nacionalizace p�dy. Toto opat�en�, kter� p��mo nep�esahuje r�mec bur�oazn�ho z��zen�, by bylo z�rove� siln�m z�sahem do soukrom�ho vlastnictv� v�robn�ch prost�edk�, ��m� by pos�lilo vliv socialistick�ho proletari�tu na vesnick� poloprolet��e.
D�le je takov�m opat�en�m zaveden� st�tn� kontroly nad v�emi bankami a jejich slou�en� do jedin� �st�edn� banky, jako� i nad poji��ovnami a nejv�t��mi kapitalistick�mi syndik�ty (nap��klad nad syndik�tem cukrovarnick�m, spole�nostmi Produgol a Prodamet atd.) s postupn�m p�echodem ke spravedliv�j��mu, progres�vn�mu zdan�n� p��jm� a majetku. Tato opat�en� jsou ekonomicky �pln� zral�, technicky se daj� rozhodn� okam�it� uskute�nit a politicky mohou nal�zt podporu u p�ev�n� v�t�iny roln�k�, kte�� t�mito reformami po v�ech str�nk�ch z�skaj�.
Sov�ty d�lnick�ch, vojensk�ch, rolnick�ch a jin�ch z�stupc�, jejich� s� je te� v Rusku st�le hust��, by mohly vedle uveden�ch opat�en� p�ikro�it tak� k zaveden� v�eobecn� pracovn� povinnosti, nebo� charakter t�chto instituc� na jedn� stran� zaru�uje, �e se ke v�em t�mto nov�m p�em�n�m p�ikro�� tehdy, a� bude p�ev�n� v�t�ina lidu pevn� p�esv�d�ena o jejich praktick� nutnosti, a na druh� stran� charakter t�chto instituc� zaru�uje, �e tyto p�em�ny nebude realizovat policie a ��ednictvo, ale �e se na ��zen� sv�ho vlastn�ho hospod��stv� budou dobrovoln� pod�let organizovan� a ozbrojen� masy proletari�tu a rolnictva.
V�echna uveden� i podobn� opat�en� mohou a mus� b�t nejen projedn�v�na a p�ipravov�na, aby mohla b�t uskute�n�na v celost�tn�m m���tku, jestli�e ve�ker� moc p�ejde do rukou prolet��� a poloprolet���, ale tak� mohou a mus� b�t v p��pad� mo�nosti m�stn�mi revolu�n�mi org�ny v�elidov� moci realizov�na.
P�i realizaci uveden�ch opat�en� je nutn� mimo��dn� proz�ravost a obez�etnost, je t�eba z�skat spolehlivou v�t�inu obyvatelstva a dos�hnout, aby byla naprosto p�esv�d�ena, �e pro to �i ono opat�en� jsou praktick� p�edpoklady, a pr�v� t�mto sm�rem se mus� zam��it pozornost a �sil� uv�dom�l�ho p�edvoje d�lnick�ch mas, jejich� povinnost� je pomoci rolnick�m mas�m naj�t v�chodisko ze vznikl�ho hospod��sk�ho rozvratu.
P��loha k listu
Soldatskaja pravda, �. 13
16. (3.) kv�tna 1917Podle textu p��lohy
porovnan�ho s protokol�rn�m
z�pisem psan�m na stroji
a opraven�m V. I. Leninem