Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Vladimír Iljič Lenin
Rezoluce ústředního výboru SDDSR( b),
schválená 21. dubna (4. května) 1917
Ústřední výbor SDDSR projednal situaci, která vznikla v Petrohradě následkem imperialistické, uchvatitelsky lupičské nóty prozatímní vlády z 18. dubna 1917 a řady shromáždění a demonstrací lidu v petrohradských ulicích 20. dubna, a usnáší se:
1. Straničtí agitátoři a řečníci musí vyvracet hnusnou lež kapitalistického tisku a listů podporujících kapitalisty, že prý vyhrožujeme občanskou válkou. Je to hnusná lež, protože právě v daném okamžiku, kdy kapitalisté a jejich vláda zatím nemohou a netroufají si použít vůči masám násilí a kdy široké vrstvy vojáků a dělníků svobodně vyjadřují svou vůli, svobodně si volí a sesazují všechny mocenské orgány — v takovém okamžiku je jakékoli pomyšlení na občanskou válku naivní, nesmyslné a absurdní, v takovém okamžiku je nutné podřídit se vůli většiny obyvatelstva a nespokojená menšina může tuto vůli svobodně kritizovat; dojde-li k násilí, bude za to odpovědná prozatímní vláda a její stoupenci.
2. Povykováním kvůli občanské válce kapitalistická vláda a její listy jen zastírají neochotu kapitalistů, kteří tvoří nesporně nepatrnou menšinu lidu, podřídit se vůli většiny.
3. Aby se zjistilo, jaká je vůle většiny obyvatelstva Petrohradu, v němž je nyní mimořádně mnoho vojáků, kteří znají smýšlení rolníků a správně ho tlumočí, je třeba ihned uspořádat ve všech obvodech Petrohradu a v jeho okolí lidové hlasování, v němž by každý vyjádřil své stanovisko k nótě vlády a vyslovil se, zda podporuje tu či onu stranu a zda chce tu či onu prozatímní vládu.
4. Všichni straničtí agitátoři musí tyto názory a tento návrh propagovat v závodech, v plucích, na ulicích atd. pomocí pokojné diskuse a pokojných demonstrací, jakož i organizováním shromáždění všude; je třeba snažit se organizovat hlasování v závodech a plucích plánovitě a při bezpodmínečném zajištění naprostého pořádku a soudružské kázně.
5. Agitátoři strany musí znovu a znovu protestovat proti hnusným pomluvám šířeným kapitalisty, že prý naše strana je pro separátní mír s Německem; považujeme Viléma II. za stejného korunovaného lupiče, zasluhujícího šibenici, jako Mikuláše II. a německé Gučkovy, tj. německé kapitalisty, za stejné uchvatitele, lupiče a imperialisty jako kapitalisty ruské, anglické a všechny ostatní; jsme proti vyjednávání s kapitalisty, jsme pro vyjednávání a sbratřování s revolučními dělníky a vojáky všech zemí; jsme přesvědčeni, že se vláda Gučkova a Miljukova snaží vyhrotit situaci proto, že ví, že v Německu začíná dělnická revoluce a že tato revoluce bude ranou, která zasáhne kapitalisty všech zemí.
6. Šířením pověstí o naprostém a neodvratném rozvratu prozatímní vláda nejen zastrašuje lid, aby ponechal moc v rukou této prozatímní vlády, ale také tím mlhavě, nejasně a zmateně vyjadřuje hlubokou a nespornou pravdu, že všechny národy světa byly zavedeny do slepé uličky, že je válka za zájmy kapitalistů přivedla na okraj propasti a že skutečně není jiné východisko než přechod moci do rukou revoluční třídy, tj. do rukou revolučního proletariátu, který je schopen dělat revoluční opatření.
Jestliže jsou v zemi zásoby obilí apod., dokáže s nimi naložit i nová vláda dělníků a vojáků. Jestliže však kapitalistická válka způsobila takový rozvrat, že obilí není, pak kapitalistická vláda situaci lidových mas nezlepší, ale jenom zhorší.
7. Politiku nynější většiny vůdců sovětu dělnických a vojenských zástupců, narodnické strany a strany menševiků považujeme za hluboce nesprávnou, protože důvěřovat prozatímní vládě, pokoušet se s ní smířit, smlouvat o nápravě atd. by fakticky znamenalo další zbytečné papírování a zbytečné průtahy, a kromě toho se v této politice skrývá nebezpečí, že se vůle sovětu dělnických a vojenských zástupců bude rozcházet s vůlí většiny revolučních vojáků na frontě i v Petrohradě a s vůlí většiny dělníků.
8. Vyzýváme ty dělníky a vojáky, kteří uznávají, že sovět dělnických a vojenských zástupců musí změnit svou politiku a upustit od politiky důvěry a kompromisů s kapitalistickou vládou, aby provedli nové volby delegátů do sovětu dělnických a vojenských zástupců a vyslali tam jen takové lidi, kteří budou důsledně prosazovat zcela jednoznačný názor, odpovídající skutečné vůli většiny.
Pravda, č. 38
5. května (22. dubna) 1917Podle textu Pravdy