Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Vladim�r Ilji� Lenin



Dopisy o taktice[79]

P�edmluva


4. dubna 1917 jsem p�ednesl v Pit�ru refer�t na t�ma uveden� v titulku, a to nejprve na sch�zi bol�evik�. Byli to deleg�ti celorusk� porady sov�t� d�lnick�ch a vojensk�ch z�stupc�, deleg�ti, kte�� u� museli odjet, a proto mi nemohli d�t del�� lh�tu. Po skon�en� sch�ze mi soudruh G. Zinovjev, kter� sch�zi p�edsedal, jm�nem v�ech p��tomn�ch navrhl, abych sv�j refer�t hned zopakoval na spole�n� sch�zi bol�evick�ch a men�evick�ch deleg�t�[80], kte�� cht�li projednat ot�zku sjednocen� SDDSR.

A�koli bylo pro mne velmi obt�n� refer�t vz�p�t� opakovat, nepova�oval jsem za spr�vn� odm�tnout, kdy� mne o to ��dali jak moji stoupenci, tak men�evici, kte�� mi vzhledem k odjezdu skute�n� nemohli d�t del�� lh�tu.

V refer�tu jsem p�e�etl sv� teze, uve�ejn�n� pak 7. dubna 1917 ve 26. ��sle Pravdy[a].

Jak teze, tak m�j refer�t vyvolaly mezi bol�eviky sam�mi i v redakci Pravdy n�zorov� neshody. Po n�kolika porad�ch jsme do�li k jednomysln�mu z�v�ru, �e bude nej��eln�j��, kdy� tyto neshody otev�en� prodiskutujeme a t�m poskytneme materi�l celorusk� konferenci na�� strany (Soci�ln� demokratick� d�lnick� strany Ruska sjednocen� �st�edn�m v�borem) svolan� na 20. dubna 1917 do Pit�ru.

Abych splnil toto usnesen� o diskusi, uve�ej�uji n�sleduj�c� dopisy, v nich� si nekladu za c�l v�estrann� prozkoumat ot�zku, ale chci pouze nast�nit hlavn� argumenty, je� jsou pro praktick� �koly hnut� d�lnick� t��dy zvl᚝ d�le�it�.

Prvn� dopis

Hodnocen� situace

Marxismus od n�s vy�aduje co nejp�esn�j�� a objektivn� ov��iteln� zva�ov�n� vz�jemn�ho vztahu t��d a konkr�tn�ch zvl�tnost� ka�d� historick� situace. My bol�evici jsme se v�dy sna�ili respektovat tento po�adavek, kter� je z hlediska ka�d�ho v�deck�ho zd�vodn�n� politiky bezpodm�ne�n� nutn�.

�Na�e u�en� nen� dogma, n�br� n�vod k jedn�n�,�[81] ��k�vali Marx a Engels a pr�vem se vysm�vali t�m, kdo memoruj� a bezdu�e opakuj� �formule�, kter� mohou v nejlep��m p��pad� pouze vyty�ovat obecn� �koly, je� se nutn� m�n� podle konkr�tn� hospod��sk� a politick� situace ka�d� jednotliv� etapy historick�ho procesu.

Jak�mi p�esn� zji�t�n�mi, objektivn�mi fakty se tedy mus� strana revolu�n�ho proletari�tu dnes ��dit, chce-li stanovit �koly a formy sv� �innosti?

Jak ve sv�m prvn�m Dopise zdaleka (Prvn� etapa prvn� revoluce), uve�ejn�n�m ve 14. a 15. ��sle Pravdy z 21. a 22. b�ezna 1917, tak i ve sv�ch tez�ch definuji �specifiku sou�asn� situace v Rusku� jako specifiku obdob� p�echodu od prvn� etapy revoluce ke druh�. A proto jsem v t�to situaci za hlavn� heslo, za ��kol dne� pova�oval toto: �D�ln�ci, v ob�ansk� v�lce proti carismu jste dok�zali z�zraky prolet��sk�ho, lidov�ho hrdinstv�; abyste si p�ipravili v�t�zstv� ve druh� etap� revoluce, mus�te dok�zat z�zraky i p�i organizov�n� proletari�tu a v�eho lidu� (Pravda, �. 15)[b].

Co je tedy p��zna�n� pro prvn� etapu?

P�echod st�tn� moci do rukou bur�oazie.

P�ed revoluc� v �noru a� b�eznu 1917 m�la st�tn� moc v Rusku v rukou jedna star� t��da, a to t��da feud�ln�ch �lechtick�ch statk���, v jej�m� �ele st�l Mikul� Romanov.

Po t�to revoluci m� moc jin�, nov� t��da, a to bur�oazie.

P�echod st�tn� moci z rukou jedn� t��dy do rukou jin� je prvn�m, hlavn�m a z�kladn�m znakem revoluce jak v p��sn� v�deck�m, tak v praktickopolitick�m v�znamu tohoto pojmu.

Potud je bur�oazn� nebo bur�oazn� demokratick� revoluce v Rusku dokon�ena.

A tu sly��me hlasy oponent�, kte�� si r�di ��kaj� �sta�� bol�evici�: Copak jsme v�dycky ne��kali, �e bur�oazn� demokratickou revoluci dokon�uje jen �revolu�n� demokratick� diktatura proletari�tu a rolnictva�? Copak u� skon�ila agr�rn� revoluce, kter� je taky bur�oazn� demokratick�? Nen� naopak faktem, �e je�t� neza�ala?

Odpov�d�m: D�jiny pln� potvrdily bol�evick� hesla a ideje obecn�, av�ak konkr�tn� se situace vyvinula jinak, ne� mohl kdo (a� u� kdokoli) o�ek�vat, vyvinula se origin�ln�ji, sv�r�zn�ji, pest�eji.

Ignorovat, opom�jet tento fakt by znamenalo napodobovat �star� bol�eviky�, kte�� u� nejednou hr�li v d�jin�ch na�� strany politov�n�hodnou �lohu, kdy� bezdu�e opakovali nau�enou formuli, m�sto aby zkoumali specifiku nov�, re�ln� skute�nosti.

�Revolu�n� demokratick� diktatura proletari�tu a rolnictva� se v rusk� revoluci u� uskute�nila[c], nebo� tato �formule� p�edv�d� jen vz�jemn� vztah t��d, a ne konkr�tn� politickou instituci, kter� by tento vz�jemn� vztah, tuto spolupr�ci realizovala. �Sov�t d�lnick�ch a vojensk�ch z�stupc�� � to je u� v praxi uskute�n�n� �revolu�n� demokratick� diktatura proletari�tu a rolnictva�.

Tato formule u� zastarala. �ivot ji vyvedl z ��e formul� do ��e skute�nosti, dal j� re�lnou podobu, zkonkretizoval ji a t�m ji pozm�nil.

Na po�adu dne je u� jin�, nov� �kol: rozchod prolet��sk�ch (protiobran��sk�ch, internacionalistick�ch, �komunistick�ch�, kter� jsou po p�echod ke komun�) sil uvnit� t�to diktatury se silami z �ad drobn�ch vlastn�k� neboli z �ad malobur�oazie (�cheidze, Cereteli, St�klov, socialist�-revolucion��i aj. aj. revolu�n� obran��i, odp�rci hnuti za komunu, zast�nci �podporov�n� bur�oazie a bur�oazn� vl�dy).

Kdo dnes mluv� jen o �revolu�n� demokratick� diktatu�e proletari�tu a rolnictva�, ten zaspal dobu a t�m ve skute�nosti p�e�el na stranu malobur�oazie proti prolet��sk�mu t��dn�mu boji, ten pat�� do arch�vu �bol�evick�ch� p�edrevolu�n�ch kuriozit (neboli do arch�vu �star�ch bol�evik��).

Revolu�n� demokratick� diktatura proletari�tu a rolnictva se ji� uskute�nila, av�ak neoby�ejn� origin�ln�, s mnoha nesm�rn� d�le�it�mi obm�nami. Budu o nich mluvit zvl᚝ v n�kter�m z dal��ch dopis�. Te� je zapot�eb� uv�domit si nespornou pravdu, �e marxista mus� respektovat skute�n� �ivot, p�esn� fakta skute�nosti, a nelp�t na teorii v�erej�ka, kter� jako ka�d� teorie v nejlep��m p��pad� jen nasti�uje to z�kladn�, obecn�, jen p�ibli�n� zachycuje slo�itost �ivota.

��ed�, m�j p��teli, je v�echna teorie, a �it� zlat� strom se zelen�.�[82]

Kdo ch�pe �dokon�enost� bur�oazn� revoluce postaru, ob�tuje �iv� marxismus mrtv� lite�e.

Postaru to vypad� takto : po vl�d� bur�oazie m��e a mus� n�sledovat vl�da proletari�tu a rolnictva, jejich diktatura.

Ve skute�n�m �ivot� to v�ak dopadlo u� jinak: do�lo k neoby�ejn� origin�ln�mu, nov�mu, nev�dan�mu propleten� toho i onoho. Vedle sebe existuje spole�n� a sou�asn� jak panstv� bur�oazie (vl�da Lvova a Gu�kova), tak revolu�n� demokratick� diktatura proletari�tu a rolnictva, kter� dobrovoln� p�ed�v� moc bur�oazii, dobrovoln� se st�v� jej�m p��v�skem.

Nebo� nesm�me zapom�nat, �e v Pit�ru maj� fakticky moc d�ln�ci a voj�ci; nov� vl�da v��i nim nepou��v� a nem��e pou��t n�sil�, proto�e neexistuje ani policie, ani arm�da odtr�en� od lidu, ani ��ednictvo maj�c� neomezenou moc nad lidem. To je fakt. A je to takov� fakt, jak� je charakteristick� pro st�t typu Pa��sk� komuny. Tento fakt nezapad� do star�ch sch�mat. Mus�me um�t p�izp�sobit sch�mata �ivotu a neopakovat ona slova o �diktatu�e proletari�tu a rolnictva� v�bec, kter� u� ztratila smysl.

Abychom si ot�zku l�pe objasnili, p�istupme k n� z druh� strany.

Marxista nesm� opom�jet d�kladn� rozbor t��dn�ch vztah�. Moc m� bur�oazie. A nen� snad sou��st� rolnictva tak� bur�oazie, bur�oazie jin� vrstvy, jin�ho druhu, jin�ho charakteru? Pro� by se tato vrstva nemohla dostat k moci, kdy� �dokon�� bur�oazn� demokratickou revoluci? Pro� by to nebylo mo�n�?

Tak �asto uva�uj� sta�� bol�evici.

Na to odpov�d�m, �e je to zcela mo�n�. Jen�e marxista nesm� p�i zva�ov�n� dan� situace vych�zet z toho, co je mo�n�, ale z toho, co je skute�n�.

A skute�nost n�m p�edkl�d� fakt, �e svobodn� zvolen� vojen�t� a rolni�t� z�stupci svobodn� vstupuj� do druh�, paraleln� vl�dy, svobodn� ji dopl�uj�, roz�i�uj� a dotv��ej�. A stejn� svobodn� p�ed�vaj� moc bur�oazii � co� je jev, kter� nikterak �neporu�uje� marxistickou teorii, nebo� jsme v�dy v�d�li a mnohokr�t zd�raz�ovali, �e bur�oazie se udr�uje nejen pomoc� n�sil�, ale tak� d�ky neuv�dom�losti, setrva�nosti, otup�losti a neorganizovanosti mas.

A vzhledem k t�to dne�n� skute�nosti je p��mo sm�n� odvracet se od faktu a mluvit o �mo�nostech�.

Je mo�n�, �e rolnictvo zabere ve�kerou p�du a uchop� ve�kerou moc. Nejen�e na tuto mo�nost nezapom�n�m a neomezuji sv�j zorn� �hel pouh�m dne�kem, ale formuluji agr�rn� program p��mo a p�esn� s ohledem na nov� jev: na prohlouben� rozkolu mezi zem�d�lsk�mi d�ln�ky a chud�mi roln�ky na jedn� a drobn�mi zem�d�lsk�mi vlastn�ky na druh� stran�.

Je v�ak i jin� mo�nost: je mo�n�, �e roln�ci poslechnou rady malobur�oazn� strany socialist�-revolucion���, kter� podlehla vlivu bur�oazie, p�e�la k obran��stv� a rad�, aby se �ekalo na �stavod�rn� shrom�d�n�, a�koli dosud nebyl ani stanoven term�n jeho svol�n�![d]

Je mo�n�, �e roln�ci budou i nad�le dodr�ovat svou dohodu s bur�oazi�, dohodu, kterou nyn� uzav�eli prost�ednictv�m sov�t� d�lnick�ch a vojensk�ch z�stupc� nejen form�ln�, ale i fakticky.

Mo�nosti jsou r�zn�. Bylo by velkou chybou zapom�nat na agr�rn� hnut� a na agr�rn� program. Ale stejnou chybou by bylo zapom�nat na skute�nost, kter� n�m p�edkl�d� fakt dohody anebo � pou�ijeme-li p�esn�j��, m�n� pr�vnick� a v�ce ekonomickot��dn� v�raz � fakt t��dn� spolupr�ce bur�oazie a rolnictva.

A� tento fakt p�estane b�t faktem, a� se rolnictvo odtrhne od bur�oazie, a� zabere proti jej� v�li p�du, a� uchop� proti jej� v�li moc, pak nastane nov� etapa bur�oazn� demokratick� revoluce, o n� budeme mluvit zvl᚝.

Marxista, kter� by pro mo�nost takov� budouc� etapy zapomn�l dnes, kdy rolnictvo uzav�r� dohody s bur�oazi�, na sv� povinnosti, by se zm�nil v malobur�ou. Ve skute�nosti by toti� doporu�oval proletari�tu, aby d�v��oval malobur�oazii (�tato malobur�oazie, toto rolnictvo se mus� odtrhnout od bur�oazie u� v r�mci bur�oazn� demokratick� revoluce�). Takov� marxista by pro �mo�nost� p��jemn� a sladk� budoucnosti, kdy rolnictvo nebude ve vleku bur�oazie a kdy socialist�-revolucion��i �cheidzov�, Cereteliov� a St�klovov� nebudou p��v�skem bur�oazn� vl�dy, takov� marxista by pro �mo�nost� p��jemn� budoucnosti zapomn�l na nep��jemnou p��tomnost, kdy rolnictvo zat�m je�t� z�st�v� ve vleku bur�oazie, kdy se socialist�-revolucion��i a soci�ln� demokrat� zat�m je�t� nevzdali �lohy p��v�sku bur�oazn� vl�dy, �lohy opozice �Jeho Veli�enstva�[83] Lvova.

Takov� �lov�k by se podobal pokryteck�mu Louisi Blankovi nebo �lisn�mu kautskistovi, ale ani trochu ne revolu�n�mu marxistovi.

Nehroz� n�m v�ak nebezpe��, �e podlehneme subjektivismu, p��n� �p�esko�it� p�es nedokon�enou � nebo� se dosud nevyrovnala s rolnick�m hnut�m � revoluci bur�oazn� demokratick�ho charakteru k revoluci socialistick�?

Kdybych �ekl �Bez cara, za vl�du d�lnickou!�[84], hrozilo by mi takov� nebezpe��. Tohle jsem v�ak ne�ekl, �ekl jsem n�co jin�ho. �ekl jsem, �e v Rusku nem��e existovat jin� vl�da (nebereme-li v �vahu bur�oazn�) ne� sov�ty z�stupc� d�ln�k�, zem�d�lsk�ch d�ln�k�, voj�k� a roln�k�. �ekl jsem, �e dnes m��e moc v Rusku p�ej�t z rukou Gu�kova a Lvova jedin� do rukou t�chto sov�t�, a v nich pr�v� p�evl�d� rolnictvo, p�evl�daj� v nich voj�ci, p�evl�d� v nich malobur�oazie, vyj�d��me-li to v�deck�m, marxistick�m term�nem, nepou�ijeme-li b�nou, m욝�ckou, profesion�ln� charakteristiku, n�br� charakteristiku t��dn�.

Ve sv�ch tez�ch jsem se pln� pojistil p�ed jak�mkoli p�eskakov�n�m dosud nep�ekonan�ho rolnick�ho nebo v�bec malobur�oazn�ho hnut�, p�ed jakoukoli hrou na �uchopen� moci� d�lnickou vl�dou, p�ed jak�mkoli blanquistick�m hazard�rstv�m, nebo� jsem p��mo pouk�zal na zku�enosti Pa��sk� komuny. A tyto zku�enosti uk�zaly, jak je zn�mo a jak to podrobn� vylo�il Marx v roce 1871 a Engels v roce 1891[85], �e je blanquismus naprosto vylou�en� a �e p��m�, bezprost�edn� a bezv�hradn� nadvl�da v�t�iny a aktivita mas m��e b�t pln� zaji�t�na jen v t� m��e, jak uv�dom�le jedn� sama v�t�ina.

V tez�ch jsem se zcela jednozna�n� zam��il na boj o vliv uvnit� sov�t� z�stupc� d�ln�k�, zem�d�lsk�ch d�ln�k�, roln�k� a voj�k�. Aby v tomto sm�ru nedo�lo k ��dn�m pochybnostem, dvakr�t jsem v nich zd�raznil, �e se mus�me trp�liv�, vytrvale a �s ohledem na praktick� pot�eby mas� zab�vat �vysv�tlov�n�m�.

Ignoranti nebo reneg�ti marxismu jako pan Plechanov apod. mohou h��mat o anarchismu, blanquismu apod. Kdo chce p�em��let a u�it se, mus� nutn� pochopit, �e blanquismus je uchopen� moci men�inou, kde�to sov�ty d�lnick�ch atd. z�stupc� jsou zjevn� p��m� a bezprost�edn� organizace v�t�iny lidu. Pr�ce zam��en� na boj o vliv uvnit� t�chto sov�t� nem��e, opravdu nem��e zab�ednout do bahna blanquismu. A nem��e zab�ednout do bahna anarchismu, nebo� anarchismus je pop�r�n� nezbytnosti st�tu a st�tn� moci pro obdob� p�echodu od vl�dy bur�oazie k vl�d� proletari�tu. J� v�ak zcela jasn�, abych vylou�il jakoukoli mo�nost nedorozum�n�, obhajuji nezbytnost st�tu pro toto obdob�, av�ak ve shod� s Marxem a na z�klad� zku�enost� Pa��sk� komuny nikoli b�n�ho parlamentn�ho bur�oazn�ho st�tu, n�br� st�tu bez pravideln� arm�dy, bez policie stoj�c� proti lidu a bez ��ednictva stoj�c�ho nad lidem.

Jestli�e pan Plechanov h��m� ve sv�m listu Jedinstvo o anarchismu, pak t�m jen znovu dokazuje, �e se roze�el s marxismem. Na mou v�zvu v Pravd� (�. 26), aby �ekl, co u�ili Marx a Engels o st�tu v letech 1871, 1872 a 1875[e], mus� a bude muset pan Plechanov odpov�dat ml�en�m o podstat� ot�zky a h��m�n�m v duchu rozl�cen� bur�oazie.

U�en� marxismu o st�tu b�val� marxista pan Plechanov v�bec nepochopil. Ostatn� z�rodky tohoto nepochopen� jsou patrn� u� vjeho n�meck� bro�u�e o anarchismu[86].

Nyn� se pod�vejme, jak soudruh L. Kamen�v v noticce ve 27. ��sle Pravdy formuluje, v �em �se rozch�z� s m�mi tezemi a s v��e uveden�mi n�zory. Pom��e n�m to p�esn�ji si je ujasnit.

�Pokud jde o celkov� sch�ma soudruha Lenina,� p�e soudruh Kamen�v, �zd� se n�m nep�ijateln�, nebo� vych�z� z konstatov�n�, �e bur�oazn� demokratick� revoluce je dokon�ena, a po��t� s okam�itou p�em�nou t�to revoluce v socialistickou...�

Tady se dvakr�t hrub� m�l�.

Za prv�. Ot�zka �dokon�enosti� bur�oazn� demokratick� revoluce je formulov�na nespr�vn�. Pojet� t�to ot�zky je tak abstraktn�, zjednodu�en� a jednobarevn�, d�-li se to tak vyj�d�it, �e neodpov�d� objektivn� skute�nosti. Kdo formuluje ot�zku takto, kdo se dnes pt�, zda �je bur�oazn� demokratick� revoluce dokon�ena� a v�c nic, ten se p�ipravuje o mo�nost pochopit neoby�ejn� slo�itou, p�inejmen��m �dvoubarevnou� skute�nost. Tak tornu je v teorii. Ale v praxi se takov� �lov�k bezmocn� podd�v� malobur�oazn� revolu�nosti.

Je to tak. Skute�nost n�m p�edkl�d� jak fakt, �e moc p�e�la do rukou bur�oazie (�dokon�en� bur�oazn� demokratick� revoluce b�n�ho typu), tak fakt, �e vedle skute�n� vl�dy existuje je�t� jedna vl�da, kter� je �revolu�n� demokratickou diktaturou proletari�tu a rolnictva�. Tato druh� �tak�vl�da� sama p�edala moc bur�oazii, sama se p�ipoutala k bur�oazn� vl�d�.

Vystihuje starobol�evick� formule soudruha Kamen�va �bur�oazn� demokratick� revoluce nen� dokon�ena� tuto skute�nost?

Nikoli, tato formule zastarala. Nen� k ni�emu. Je mrtv�. V�echny snahy o jej� vzk��en� budou marn�.

Za druh�. Ot�zka praktick�. Nev�me, zda m��e te� v Rusku je�t� existovat samostatn� �revolu�n� demokratick� diktatura proletari�tu a rolnictva� odtr�en� od bur�oazn� vl�dy. Marxistickou taktiku nelze zakl�dat na n��em, co nev�me.

Jestli�e v�ak k tomu je�t� m��e doj�t, pak k tomu vede jen jedna jedin� cesta: okam�it�, rozhodn� a definitivn� odd�len� prolet��sk�ch, komunistick�ch sil hnut� od sil malobur�oazn�ch.

Pro�?

Proto�e ve�ker� malobur�oazie se nikoli n�hodn�, ale z nezbytnosti p�iklonila k �ovinismu (= obran��stv�), k �podporov�n� bur�oazie, stala se na n� z�visl� a boj� se, �e se bez n� neobejde atd. apod.

Jak je mo�n� �popohnat� malobur�oazii k p�evzet� moci, kdy� ji tato malobur�oazie u� dnes m��e p�evz�t, ale nechce?

Jedin� odd�len�m prolet��sk�, komunistick� strany, prolet��sk�m t��dn�m bojem, opro�t�n�m od b�zlivosti t�chto malobur�o�. Jedin� stmelen� prolet��� opro�t�n�ch od vlivu malobur�oazie doopravdy, a ne pouze slovy dok�e vytvo�it pod nohama malobur�oazie tak �horkou� p�du, �e ji to donut� za ur�it�ch podm�nek p�evz�t moc; dokonce nen� vylou�eno, �e Gu�kov a Miljukov budou � zase za ur�it�ch okolnost� � pro v�echnu moc, pro neomezenou vl�du �cheidzeho, Cereteliho, eser� a St�klova, nebo� ti v�ichni jsou p�ece �obran��i�!

Kdo odd�luje hned te� a definitivn� prolet��sk� s�ly v sov�tech (tj. prolet��skou, komunistickou stranu) od malobur�oazn�ch, ten spr�vn� vyjad�uje z�jmy hnut� pro oba mo�n� p��pady: jak pro p��pad, �e Rusko je�t� pro�ije zvl�tn�, samostatnou �diktaturu proletari�tu a rolnictva�, nepod��zenou bur�oazii, tak pro p��pad, �e se malobur�oazie nedok�e odtrhnout od bur�oazie a bude v��n� (tj. a� do socialismu) kol�sat mezi n� a n�mi.

Kdo se ve sv� �innosti ��d� jen jednoduchou formul� �bur�oazn� demokratick� revoluce nen� dokon�ena�, p�eb�r� jakousi z�ruku za to, �e malobur�oazie je ur�it� schopn� b�t nez�visl� na bur�oazii, a t�m se v dan� situaci vyd�v� malobur�oazii bezmocn� na milost a nemilost.

Mimochodem: nebude na �kodu p�ipomenout, co jsem o �formuli� diktatury proletari�tu a rolnictva zvl᚝ zd�raznil (v �ervenci 1905) ve Dvou taktik�ch (Za 12 let, s. 435):

�Tak jako v�echno na sv�t� m� i revolu�n� demokratick� diktatura proletari�tu a rolnictva svou minulost i budoucnost. Jej� minulost � to je samod�r�av�, nevolnictv�, monarchie, privilegia... Jej� budoucnost � to je boj proti soukrom�mu vlastnictv�, boj n�mezdn�ho d�ln�ka proti zam�stnavateli, boj za socialismus.�[f]

Omyl soudruha Kamen�va spo��v� v tom, �e si je�t� v roce 1917 v��m� pouze minulosti revolu�n� demokratick� diktatury proletari�tu a rolnictva. Ve skute�nosti v�ak u� nastala jej� budoucnost, nebo� z�jmy a politika n�mezdn�ho d�ln�ka a drobn�ho vlastn�ka se u� ve skute�nosti roze�ly, a to v tak d�le�it� ot�zce, jako je �obran��stv�, jako je stanovisko k imperialistick� v�lce.

A tak jsem se dostal k druh�mu omylu v citovan� �vaze soudruha Kamen�va. Vyt�k� mi, �e moje sch�ma �po��t� s okam�itou p�em�nou t�to� (bur�oazn� demokratick�) �revoluce v socialistickou�.

To nen� pravda. Nejen�e �nepo��t�m s okam�itou p�em�nou� na�� revoluce v socialistickou, ale v�slovn� p�ed t�m varuji a v 8. tezi v�slovn� prohla�uji: �Na��m bezprost�edn�m �kolem nen� �zav�st� socialismus...�[g]

Co� nen� jasn�, �e �lov�k, kter� by po��tal s okam�itou p�em�nou na�� revoluce v socialistickou, by se nemohl postavit proti bezprost�edn�mu �kolu zav�st socialismus?

A nejen to. V Rusku ani nen� mo�n� zav�st �okam�it� �st�t-komunu� (tj. st�t organizovan� podle vzoru Pa��sk� komuny), nebo� k tomu je nutn�, aby si v�t�ina z�stupc� ve v�ech sov�tech (nebo ve v�t�in� sov�t�) jasn� uv�domila, jak je taktika a politika eser�, �cheidzeho, Cereteliho, St�klova a dal��ch nespr�vn� a �kodliv�. Ale j� jsem naprosto jasn� prohl�sil, �e v tomto sm�ru �po��t�m� jen s �trp�liv�m� (co�pak je zapot�eb� trp�livosti, chceme-li dos�hnout zm�ny, kter� se m��e uskute�nit �okam�it�?) vysv�tlov�n�m!

Soudruh Kamen�v se dal tro�ku un�st �netrp�livost�, pokud jde o Pa��skou komunu, kdy� v duchu bur�oazn�ho p�edsudku zopakoval, �e Komuna cht�la �okam�it� zav�d�t socialismus. Tak to nen�. Komuna bohu�el se zaveden�m socialismu p��li� ot�lela. Skute�n� podstata Komuny nen� v tom, v �em ji obvykle hledaj� bur�oov�, ale ve vytvo�en� zvl�tn�ho typu st�tu. A takov� st�t se v Rusku u� zrodil, jsou to sov�ty d�lnick�ch a vojensk�ch z�stupc�!

Soudruh Kamen�v se nezamyslel nad faktem, nad v�znamem existuj�c�ch sov�t�, nad t�m, �e jsou sv�m typem, sv�m soci�ln�m a politick�m charakterem toto�n� se st�tem Komuny, a m�sto aby prozkoumal fakt, za�al mluvit o tom, s ��m pr� j� �po��t�m� jako s �okam�itou� budoucnost�. Do�lo tu bohu�el ke kop�rov�n� metody mnoh�ch bur�o�: od ot�zky, co jsou sov�ty d�lnick�ch a vojensk�ch z�stupc�, zda jsou vy���m typem ne� parlamentn� republika, zda jsou pro lid u�ite�n�j��, zda jsou demokrati�t�j��, zda jsou vhodn�j�� pro boj nap�. proti hladu atd., od t�to nal�hav�, re�ln� ot�zky, kterou p�inesl s�m �ivot, je pozornost odv�d�na jinam, k plan�, zd�nliv� v�deck�, ve skute�nosti v�ak bezobsa�n� a profesorsky mrtv� ot�zce, �e �se po��t� s okam�itou p�em�nou�.

Je to jalov� a nespr�vn� polo�en� ot�zka. �Po��t�m� jedin� s t�m a v�hradn� s t�m, �e se d�ln�ci, voj�ci a roln�ci vypo��daj� s praktick�mi obt�n�mi probl�my, t�kaj�c�mi se zvy�ov�n� v�roby obil�, jeho lep��ho rozd�lov�n�, lep��ho z�sobov�n� voj�k� atd. apod., l�pe ne� byrokrati, l�pe ne� policajti.

Jsem hluboce p�esv�d�en, �e sov�ty d�lnick�ch a vojensk�ch z�stupc� osamostatn� masy lidu rychleji a l�pe ne� parlamentn� republika (oba typy st�tu porovn�m podrobn�ji v jin�m dopisu). Sov�ty l�pe, prakti�t�ji a spr�vn�ji rozhodnou, jak� kroky k socialismu je mo�n� ud�lat a jak je ud�lat. Kontrola nad bankou, slou�en� v�ech bank v jednu � to je�t� nen� socialismus, ale krok k socialismu. Takov� kroky d�laj� dnes junke�i a bur�oov� v N�mecku proti lidu. Z�tra je mnohem l�pe dok�e ud�lat ve prosp�ch lidu sov�t vojensk�ch a d�lnick�ch z�stupc�, bude-li m�t ve�kerou st�tn� moc.

A co si vynucuje takov� kroky?

Hlad. Hospod��sk� rozvrat. Hroz�c� krach. Hr�zy v�lky. Hrozn� r�ny, kter� zasazuje lidstvu v�lka.

Soudruh Kamen�v kon�� svou noticku prohl�en�m, v n�m� �douf�, �e �v �irok� diskusi obh�j� sv� stanovisko jako jedin� mo�n� pro revolu�n� soci�ln� demokracii, pokud tato strana chce a m� d�sledn� z�stat stranou revolu�n�ch mas proletari�tu a nezm�nit se ve skupinu komunistick�ch propagandist��.

Mysl�m, �e v t�chto slovech je vid�t hluboce nespr�vn� hodnocen� situace. Soudruh Kamen�v stav� �stranu mas� proti �skupin� propagandist��. Jen�e �masy� pr�v� te� propadly hysterii �revolu�n�ho� obran��stv�. Nebylo by pro internacionalisty v takov� situaci vhodn�j��, aby se dok�zali postavit proti �masov� hysterii, ne� aby �cht�li z�stat� s masami, tj. aby podlehli davov� psych�ze? Co�pak jsme ve v�ech v�l��c�ch evropsk�ch zem�ch nevid�li, jak se �ovinist� ospravedl�ovali t�m, �e cht�j� �z�stat s masami�? Co�pak nen� povinnost� dok�zat b�t po ur�itou dobu v men�in� proti �masov� hysterii? Nen� snad pr�ce propagandist� pr�v� v t�to situaci kl��ov�m bodem pro vyman�n� prolet��sk� linie z �masov� obran��sk� a malobur�oazn� hysterie? Pr�v� jednolitost mas, prolet��sk�ch i neprolet��sk�ch, bez rozli�ov�n� t��dn�ch rozd�l� uvnit� t�chto mas, byla jednou z podm�nek obran��sk� psych�zy. �ekl bych, �e se pro prolet��skou linii p��li� nehod� mluvit opovr�liv� o �skupin� propagandist��.



Naps�no mezi 8. a 13. (21. a 26.)
dubnem 1917
Vy�lo v dubnu 1917
jako bro�ura
v nakl. Priboj, Petrohrad
  Podle textu bro�ury



__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a V p��loze k tomuto dopisu znovu uve�ej�uji tyto teze se stru�n�mi vysv�tlivkami z uveden�ho ��sla Pravdy. (Viz zde. Red.)

b Viz zde.

c V ur�it� form� a do ur�it� m�ry

d Aby nebyla moje slova vykl�d�na nespr�vn�, ��k�m p�edem: jsem rozhodn� pro to, aby sov�ty zem�d�lsk�ch d�ln�k� a roln�k� ihned zab�raly v�echnu p�du, ale aby p�i tom samy co nejp��sn�ji zachov�valy po��dek a k�ze�, aby nestrp�ly sebemen�� po�kozov�n� stroj� a budov a vyb�jen� dobytka a aby v ��dn�m p��pad� neochromovaly hospoda�en� a produkci obil�, n�br� aby ji zvy�ovaly, proto�e voj�ci pot�ebuj� dvakr�t v�c chleba a lid nesm� hladov�t.

e Viz O úkolech proletariátu v�nynější revoluci zde. Red.

f Viz Sebran� spisy 11, Praha 1982, s. 97. Red.

g Viz O úkolech proletariátu v�nynější revoluci zde. Red.


79 Leninovu bro�uru Dopisy o taktice. Prvn� dopis vydalo v roce 1917 petrohradsk� bol�evick� nakladatelstv� Priboj ve t�ech vyd�n�ch. Prvn� z nich vy�lo p�ed 27. dubnem (10. kv�tnem), jak o tom sv�d�� zpr�va ve 42. ��sle Pravdy. Deleg�ti VII. (dubnov�) konference SDDSR(b) m�li tak mo�nost sezn�mit se s bro�urou je�t� p�ed hlasov�n�m o rezoluci o sou�asn� situaci, k n�mu� do�lo 29. dubna (12. kv�tna). Jako p��loha ke v�em t�em vyd�n�m bro�ury vy�ly Leninovy Dubnov� teze.

80 Spole�n� sch�ze bol�evik� a men�evik�, ��astn�k� celorusk� porady sov�t� d�lnick�ch a vojensk�ch z�stupc�, se z��astnili rovn� �lenov� v�konn�ho v�boru petrohradsk�ho sov�tu, z�stupci tisku (list� Pravda, Jedinstvo, Rabo�aja gazeta a Izv�stija), �st�edn�ho v�boru a petrohradsk�ho v�boru SDDSR, organiza�n�ho v�boru, soci�ln� demokrati�t� poslanci �ty� dum, z�stupci n�rodn�ch socialistick�ch stran a deleg�ti m�stn�ch sov�t�.

S v�zvou ke sjednocen� soci�ln� demokratick�ch organizac� vystoupil na porad� I. P. Goldenberg (Me�kovskij), kter�ho podporovali I. G. Cereteli, N. S. �cheidze a V. S. Vojtinskij. Potom dostal slovo V. I. Lenin, aby p�ednesl refer�t. Kdy� skon�il, vznesli proti n�mu I. G. Cereteli, I. P. Goldenberg, F. I. Dan, J. M. St�klov, J. Larin a dal�� ostr� n�mitky. Leninovo stanovisko h�jila A. M. Kollontajov�. Lenin a bol�evici je�t� p�ed skon�en�m sch�ze ode�li. Z�rove� u�inili jm�nem �V SDDSR prohl�en�, �e bol�evici se ��dn�ch sjednocovac�ch pokus� nez��astn�. Lenin�v refer�t v�ele podporovala �ada z�stupc� m�stn�ch bol�evick�ch v�bor�. Jeden z deleg�t� celorusk� porady bol�evik�, horn�k z Donbasu, na zased�n� 5. (18.) dubna prohl�sil: �Lenin m� ve v�em, co �ekl, ve v�em m� pravdu!�

81 Viz Engels�v dopis Sorgemu z 29. listopadu 1886 (K. Marx. B. Engels, Spisy 36, Praha 1973, s. 67l�674).

82 Lenin zde cituje Mefistofelova slova z Goethovy trag�die Faust (viz J. W. Goethe, Faust, Praha 1982, s. 83).

83 Autorem v�roku �opozice Jeho Veli�enstva� je v�dce kadetsk� strany P. N. Miljukov, kter� na ob�d� u lond�nsk�ho starosty 19. �ervna (2. �ervence) 1909 prohl�sil: �Dokud v Rusku existuje z�konod�rn� shrom�d�n�, kter� kontroluje st�tn� rozpo�et, je rusk� opozice opozic� Jeho Veli�enstva, a ne opozic� proti Jeho Veli�enstvu� (Re�, �. 167 z 21. �ervna /4. �ervence/ 1909).

84 Bez cara, za vl�du d�lnickou! � protibol�evick� heslo, kter� poprv� razil v roce 1905 Parvus. Toto heslo bylo jednou z hlavn�ch z�sad trockistick� teorie permanentn� revoluce � revoluce bez rolnictva, kter� byla protikladem leninsk� teorie p�er�st�n� bur�oazn� demokratick� revoluce v revoluci socialistickou za hegemonie proletari�tu ve v�elidov�m hnut�.

85 Viz K. Marx, Ob�ansk� v�lka ve Francii, Adresa gener�ln� rady Mezin�rodn�ho d�lnick�ho sdru�en�; B. Engels, �vod k Marxov� pr�ci Ob�ansk� v�lka ve Francii (K. Marx - B. Engels, Spisy 17, Praha 1965, s. 370�385 a Spisy 22, Praha 1967, s. 225 a� 236).

86 Lenin m� na mysli Plechanovovu pr�ci Anarchismus a socialismus, kter� vy�la poprv� n�mecky v Berl�n� roku 1894.