Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce
Vladim�r Ilji� Lenin
*O úkolech SDDSR v ruské revoluci[41]
Autorefer�t
Lenin�v dvouap�lhodinov� refer�t se skl�dal ze dvou ��st�. V prvn� ��sti podal Lenin p�ehled historick�ch podm�nek, z nich� mohl a musel vzej�t takov� �z�zrak�, jak�m byl p�d carsk� monarchie b�hem osmi dn�. Nejd�le�it�j�� z t�chto podm�nek je �velk� vzpoura� z let 1905 a� 1907, tolik hanoben� dne�n�mi p�ny situace, Gu�kovy a Miljukovy, kte�� jsou u vytr�en� nad �slavnou revoluc� roku 1917. Kdyby v�ak skute�n� hlubok� revoluce roku 1905 �nezkyp�ila p�du�, kdyby neuk�zala v�echny t��dy a strany v akci a neodhalila carskou kliku v cel�m jej�m barbarstv� a bestialit�, nebylo by tak rychl� v�t�zstv� v roce 1917 mo�n�.
Zcela mimo��dn� shoda okolnost� umo�nila v roce 1917 nejr�znorod�j��m spole�ensk�m sil�m, aby sjednotily sv� �dery nam��en� proti carismu. Za prv�, anglick� a francouzsk� finan�n� kapit�l, kter� ovl�d� cel� sv�t a cel� sv�t o1upuje byl vroce 1905 proti revoluci a pomohl carismu potla�it ji (p�j�ka z roku 1906). Nyn� se revoluce velmi aktivn� bezprost�edn� z��astnil, zorganizoval p��m� spiknut� p�n� Gu�kov� a Miljukov� a ��sti nejvy���ch velitel� arm�dy, jeho� c�lem bylo bu� sesadit Mikul�e II., anebo ho p�inutit k �stupk�m. Z hlediska sv�tov� politiky a mezin�rodn�ho finan�n�ho kapit�lu je vl�da Gu�kova a Miljukova prost� agentem bankovn� firmy �Anglie a Francie�, n�strojem k prodlu�ov�n� imperialistick�ho masakrov�ni n�rod�. Za druh�, por�ky carsk� monarchie smetly star� velitelsk� sbor arm�dy a nahradily ho veliteli nov�mi, mlad�mi, z �ad bur�oazie. Za t�et�, ve�ker� rusk� bur�oazie, kter� se v letech 1905�1914 a je�t� rychleji v letech 1914�1917 usilovn� organizovala, se spojila v boji proti prohnil� carsk� monarchii se statk��i, proto�e se cht�la obohatit uchv�cen�m Arm�nie, Ca�ihradu, Hali�e aj. Za �tvrt�, k t�mto sil�m imperialistick�ho charakteru se p�idalo rozs�hl� a mohutn� prolet��sk� hnut�. Proletari�t p�istupoval k revoluci s po�adavkem m�ru, chleba a svobody, p�i�em� nem�l nic spole�n�ho s imperialistickou bur�oazi�, a strhl za sebou v�t�inu arm�dy, slo�enou z d�ln�k� a roln�k�. Imperialistick� v�lka se za�ala m�nit ve v�lku ob�anskou.
Z toho plyne hlavn� rozpor nyn�j�� revoluce, kter� z n� d�l� pouze prvn� etapu prvn� revoluce vyvolan� v�lkou. Gu�kovovsko-miljukovovsk� vl�da, vl�da statk��sk� a kapitalistick�, nem��e d�t lidu ani m�r, ani chl�b, ani svobodu. Je to vl�da pokra�uj�c� v lupi�sk� v�lce, kter� otev�en� prohl�sila, �e dodr�� mezin�rodn� smlouvy carismu, ale tyto smlouvy jsou skrznaskrz lupi�sk�. Tato vl�da m��e v nejlep��m p��pad� odd�lit krizi, ale nedok�e zbavit zemi hladu. Nem��e d�t ani svobodu, a� �slibuje hory doly� (sliby nic nestoj�), proto�e je v�z�na z�jmy statk��sk� pozemkov� dr�by a kapit�lu, a hned se za�ala paktovat s dynasti�, aby obnovila monarchii.
Proto by byla taktika �podporov�n� nov� vl�dy �dajn� v z�jmu �boje proti reakci� ze v�eho nejhloup�j��. K takov�mu boji je t�eba ozbrojit proletari�t, co� je jedin� opravdov� a re�ln� z�ruka jak proti carismu, tak proti �sil� Gu�kov� a Miljukov� obnovit monarchii.
Poslanec Skobelev m�l proto pravdu, kdy� �ekl, �e Rusko �stoj� na prahu druh�, skute�n� (wirklich) revoluce�.
A lid se k t�to revoluci organizuje a jeho organizovanost se prohlubuje. Je to sov�t d�lnick�ch a vojensk�ch z�stupc�, kter� agenti anglick�ho a francouzsk�ho kapit�lu, dopisovatel� list� Times a Le Temps, zbyte�n� pro nic za nic nepomlouvaj�.
Na z�klad� studia novinov�ch zpr�v o sov�tu d�lnick�ch z�stupc� dosp�l Lenin k z�v�ru, �e v n�m existuj� t�i sm�ry. Prvn� m� nejbl�e k soci�lpatriot�m. D�v��uje Kerensk�mu, tomuto hrdinovi fr�ze, loutce v rukou Gu�kova a Miljukova, p�edstaviteli �louisblankov�tiny�[42] nejhor��ho druhu, kter� krm� d�ln�ky plan�mi sliby, pron�� kv�tnat� fr�ze v duchu evropsk�ch soci�lpatriot� a soci�lpacifist� à la Kautsky a spol., ale ve skute�nosti �smi�uje� d�ln�ky s pokra�ov�n�m v lupi�sk� v�lce. �sty Kerensk�ho imperialistick� bur�oazie v Rusku ��k� d�ln�k�m: D�me v�m republiku, osmihodinovou pracovn� dobu (v Petrohrad� u� je zavedena), slibujeme svobody, a to v�echno proto, abyste n�m pomohli oloupit Turecko a Rakousko, vz�t n�meck�mu imperialismu jeho ko�ist a udr�et ko�ist imperialismu anglick�ho a francouzsk�ho.
Druh� sm�r p�edstavuje �st�edn� v�bor na�� Soci�ln� demokratick� d�lnick� strany Ruska. V novin�ch byl oti�t�n v�tah (Auszug) z manifestu na�eho �st�edn�ho v�boru. Manifest vy�el 18. b�ezna v Petrohrad�. Po�aduje demokratickou republiku, osmihodinovou pracovn� dobu, konfiskaci statk��sk� p�dy ve prosp�ch roln�k�, konfiskaci z�sob obil� a okam�it� zah�jen� m�rov�ch jedn�n�, kter� nem� v�st Gu�kovova a Miljukovova vl�da, n�br� sov�t d�lnick�ch a vojensk�ch z�stupc�. Tento sov�t je podle manifestu skute�nou revolu�n� vl�dou. (Lenin dodal, �e i dopisovatel The Times mluv� o dvou vl�d�ch v Rusku.) Jedn�n� o okam�it�m uzav�en� m�ru nemaj� b�t vedena s bur�oazn�mi vl�dami, n�br� s prolet��i v�ech v�l��c�ch zem�. Manifest vyz�v� v�echny d�ln�ky, roln�ky a voj�ky, aby volili deleg�ty do sov�tu d�lnick�ch z�stupc�.
To je jedin� skute�n� socialistick�, skute�n� revolu�n� taktika.
T�et� sm�r p�edstavuje �cheidze a jeho p��tel�. Kol�saj�, co� se z�eteln� odr�� v reakci The Times a Le Temps, kter� �cheidzeho hned chv�l�, hned han�. Kdy� �cheidze odm�tl vstoupit do druh� prozat�mn� vl�dy, kdy� prohl�sil, �e v�lka je z obou stran imperialistick� apod., d�lal prolet��skou politiku. Kdy� vstoupil do prvn� prozat�mn� vl�dy (�v�bor dumy�), kdy� v 3. bodu sv�ho provol�n� ��dal �ausreichende Teilnahme der Vertreter der russischen Arbeiterschaft an der Regierung� (��ast internacionalist� ve vl�d� imperialistick� v�lky!!), kdy� vyz�val (spolu se Skobelevem) tuto imperialistickou vl�du, aby zah�jila m�rov� jedn�n� (m�sto aby d�ln�k�m vysv�tlil, �e bur�oazie m� sv�zan� ruce z�jmy finan�n�ho kapit�lu, kter� se nem��e oprostit od imperialismu), kdy� jeho p��tel� Tuljakov a Skobelev jezd� na p��kaz Gu�kovovy a Miljukovovy vl�dy �chl�cholit� voj�ky, kte�� povstali proti liber�ln�m gener�l�m (zavra�d�n� gener�la N�penina, kter�ho oplak�vaj� dokonce i n�me�t� imperialist�!!)� upad� �cheidze se sv�mi p��teli do t� nejhor�� �louisblankov�tiny�, d�l� bur�oazn� politiku a �kod� revoluci.
Lenin napadl rovn� soci�lpacifistickou v�zvu Gork�ho a vyslovil politov�n� nad t�m, �e se tento velk� um�lec pou�t� do politiky a opakuje malobur�oazn� p�edsudky.
Ve druh� ��sti si Lenin vytkl za �kol uk�zat, jak� m� b�t taktika proletari�tu. Nast�nil specifiku historick� situace v dan�m okam�iku, a to v okam�iku p�echodu od prvn� etapy revoluce k etap� druh�, od povst�n� proti carismu k povst�n� proti bur�oazii, proti imperialistick� v�lce �ili ke Konventu, j�m� se m��e st�t �stavod�rn� shrom�d�n�, jestli�e vl�da spln� sv�j �slib� a svol� je.
Zvl�tn�m aktu�ln�m �kolem, kter� odpov�d� tomuto p�echodn�mu stavu, je organizace proletari�tu. Ne v�ak �ablonovit� organizace, s jakou se spokojuj� zr�dci socialismu, soci�lpatrioti a oportunist� v�ech zem� a rovn� kautskist�, n�br� revolu�n� organizace. Tato organizace mus� b�t za prv� v�elidov� a za druh� se v n� mus� spojovat vojensk� a st�tn� funkce.
Oportunist�, kte�� m�li p�evahu v II. internacion�le, zkomolili Marxovo a Engelsovo u�en� o st�tu v revolu�n�m obdob�. Kautsky ve sv� polemice proti Pannekoekovi (1912) rovn� opustil Marxovo hledisko[43]. Na z�klad� zku�enost� Komuny z roku 1871 Marx u�il, �e d�lnick� t��da � �die Arbeiterklasse nicht die fertige Staatsmaschine einfach in Besitz nehmen und sie f�r ihre eigene Zwecke in Bewegung setzen kann�. Das Proletariat soll (muss?) diese Maschine (Armee, Polizei, B�rokratie) zerbrechen[44]. Das ist es, was die Opportunisten (Sozialpatrioten) und Kautskyaner (Sozialpazifisten) entweder bestreiten oder vertuschen. Das ist die wichtigste praktische Lehre der Pariser Kommune und der russischen Revolution von 1905.
Wir unterscheiden uns von den Anarchisten dadurch, dass wir die Notwendigkeit des Staates f�r die revolution�re Umw�lzung anerkennen. Wir unterscheiden uns aber von den Opportunisten und Kautskyaner dadurch, dass wir sagen: wir brauchen nicht die �fertige� Staatsmaschinerie, wie sie in den demokratischsten b�rgerlichen Republiken existiert, sondern die unmittelbare Macht bewaffneter und organisierter Arbeiter. Das ist der Staat, den wir brauchen. Das sind, ihrem Wesen nach, die Kommune von 1871, und die Arbeiterdelegiertenr�te von 1905 und 1917. Auf diesem Fundament m�ssen wir weiterbauen[a]. Nep�ipus�me obnoven� policie! Z lidov� milice mus�me vytvo�it skute�n� v�elidovou milici vedenou proletari�tem, �n� st�t�, a prosadit, aby kapitalist� platili d�ln�k�m za dny v�novan� slu�b� v milici. K �z�zrak�m prolet��sk�ho hrdinstv��, kter� proletari�t dok�zal v�era v boji proti carismu a kter� dok�e z�tra v boji proti Gu�kov�m a Miljukov�m, mus�me p�i��st �z�zraky prolet��sk� organizovanosti�. Takov� je heslo dne! V tomje z�ruka �sp�chu!
Na tuto cestu tla�� d�ln�ky objektivn� podm�nky: hlad, nutnost rozd�lovat chl�b, nevyhnuteln� �Zivildienstpflicht�[b] a nutnost dos�hnout m�ru. Na�e m�rov� podm�nky, �ekl Lenin, jsou tyto: 1. sov�t d�lnick�ch z�stupc� jako revolu�n� vl�da by okam�it� prohl�sil, �e nen� v�z�n ��dn�mi smlouvami ani carsk� monarchie, ani bur�oazn�ch vl�d; 2. ihned by tyto hanebn�, lupi�sk� smlouvy uve�ejnil; 3. ve�ejn� by vyzval v�echny v�l��c� mocnosti, aby ihned uzav�ely p��m���; 4. navrhl by m�r pod podm�nkou, �e budou osvobozeny v�echny kolonie a v�echny neplnopr�vn� n�rody; 5. prohl�sil by, �e od bur�oazn�ch vl�d ne�ek� nic dobr�ho a �e proto vyz�v� d�ln�ky v�ech zem�, aby je svrhli; 6. prohl�sil by, �e v�le�n� dluhy d�lala bur�oazie a �e je tedy maj� platit kapitalist�.
Takov� politika by z�skala v�t�inu d�ln�k� i chud�ch roln�k� pro sov�t d�lnick�ch z�stupc�. Byla by zaji�t�na konfiskace statk��sk� p�dy. Socialismus by to je�t� nebyl. Bylo by to v�t�zstv� d�ln�k� a chud�ch roln�k�, kter� by zaji��ovalo m�r, svobodu a chl�b. Za takov�to m�rov� podm�nky jsme ochotni i my v�st revolu�n� v�lku! Lenin p�ipomenul, �e ji� ve 47. ��sle listu Social-demokrat (z 13. ��jna 1915) se konstatovalo, �e takov� revolu�n� v�lky se soci�ln� demokracie nez��k�[c]. Pomoc socialistick�ho proletari�tu v�ech zem� by byla zaji�t�na. Podl� v�zvy soci�lpatriot� (na zp�sob Guesdova hanebn�ho dopisu: �Nejd��ve v�t�zstv�, potom republiku�) by se rozplynuly jako d�m.
Referent skon�il provol�n�m: A� �ije revoluce v Rusku! A� �ije sv�tov� d�lnick� revoluce, kter� pr�v� vypukla!
.Naps�no 16. nebo 17.
(29. nebo 30.) b�ezna 1917
Oti�t�no 31. b�ezna a 2. dubna 1917
v listu Volksrecht, 77 a 78
Rusky poprv� oti�t�no roku 1929
v �asopisu Proletarskaja revoljucija, �. 10Podle rukopisu
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)a �D�lnick� t��da nem��e prost� p�evz�t hotov� st�tn� inechanismus a uv�st ho do chodu pro sv� vlastn� c�le.� Proletari�t mus� tento mechanismus (arm�du, policii, byrokracii) rozb�t. To pr�v� oportunist� (soci�lpatrioti) a kautskist� (soci�lpacifisti) pop�raj� nebo zast�raj�. Je to nejd�le�itlj�� praktick� pou�en� z Pa��sk� komuny a z revoluce 1905 v Rusku.
My se li��me od anarchist� t�m, �e uzn�v�me nutnost st�tu k proveden� revolu�n�ho p�evratu. Li��me se v�ak od oportunist� a kautskist� t�m, �e ��k�me: Nepot�ebujeme �hotov�� st�tn� mechanismus, jak� existuje v t�ch nejdemokrati�t�j��ch bur�oazn�ch republik�ch, n�br� bezprost�edn� moc ozbrojen�ch a organizovan�ch d�ln�k�. To je ten st�t, kter� pot�ebujeme my. Takov�m st�tem byla vlastn� Komuna roku 1871 a sov�ty d�lnick�ch z�stupc� roku 1905 a 1917. Na tomto z�klad� mus�me d�le budovat. Red.
b � �povinn� ob�ansk� slu�ba�. Red.
c Viz Sebran� spisy 27, Praha 1986, s. 67�70. Red.
41 Refer�t O �kolech SDDSR v rusk� revoluci (Revoluce v Rusku, jej� v�znam a �koly) p�ednesl Lenin n�mecky 14. (27.) b�ezna 1917 na sch�zi �v�carsk�ch d�ln�k� v cury�sk�m Lidov�m dom�. Autorefer�t napsal pro list Volksrecht, a kdy� pozd�ji proj�d�l Stockholmem do Ruska, dal ho 31. b�ezna (13. dubna) redakci listu Politiken, org�nu �v�dsk� soci�ln� demokratick� levice. 15. dubna byl autorefer�t oti�t�n �v�dsky v pon�kud zkr�cen�m zn�n� v 86. ��sle listu Politiken pod titulkem: Lenin o revoluci v Rusku. Bezprost�edn� m�rov� jedn�n� mezi n�rody, a nikoli mezi vl�dami.
42 Viz tak� Lenin�v �l�nek Louisblankov�tina zde.
43 Podrobn�ji o tom viz v Leninov� d�le St�t a revoluce, kap. VI, ��st 3: Polemika Kautsk�ho proti Pannekoekovi (zde).
44 Viz K. Marx, Osmn�ct� brumaire Ludv�ka Bonaparta; Ob�ansk� v�lka ve Francii, Adresa gener�ln� rady Mezin�rodn�ho d�lnick�ho sdru�en�; B. Engels, Dopis L. Kugelmannovi z 12. dubna 1871; K. Marx a B. Engels, P�edm�uva k n�meck�mu vyd�n� Manifestu Komunistick� strany z roku 1872 (K. Marx - B. Engels, Spisy 8, Praha 1960, s. 227�228; Spisy 17, Praha 1965, s. 370; Spisy 33, Praha 1971, s. 246; Spisy 18, Praha 1966, s. 126).