Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Vladim�r Ilji� Lenin



Zásadní teze k otázce války



�v�car�t� levicov� soci�ln� demokrat� se pln� ztoto��uj� s t�m, �e pr�v� v souvislosti s touto v�lkou je nutn� odm�tnout z�sadu obrany vlasti. Proletari�t, nebo alespo� jeho nejlep�� s�ly, jsou rovn� proti obran� vlasti.

Pokud tedy jde o nejpal�iv�j�� ot�zku sou�asn�ho socialismu v�bec a �v�carsk� socialistick� strany zvl�t�, existuje zde napohled nezbytn� jednota. Pod�v�me-li se v�ak na situaci bl�e, nutn� dosp�jeme k z�v�ru, �e tato jednota je pouze zd�nliv�.

Ve skute�nosti nen� v�bec jasn� � nemluv� u� v�bec o n�zorov� jednot� �� zda proklamace odm�taj�c� obranu vlasti je u� sama o sob� krok, kter� klade neoby�ejn� velk� n�roky na revolu�n� uv�dom�lost a tak� na revolu�n� akceschopnost strany, kter� tuto proklamaci formulovala, ov�em za p�edpokladu, �e sama proklamace nen� jen planou fr�z�. Prohl�s�-li n�kdo jednodu�e, �e odm�t� obranu vlasti, ani� si jasn� uv�domuje, tj. ani� ch�pe, jak� po�adavky z toho vypl�vaj�, ani� je mu jasn�, �e ve�ker� propaganda, agitace a organizace, zkr�tka ve�ker� �innost strany se mus� od z�kladu zm�nit, "obrodit" (pou�ijeme-li v�razu Karla Liebknechta) a p�izp�sobit vy���m revolu�n�m �kol�m � pak je tato proklamace planou fr�z�.

Zamysleme se v�ak d�kladn�, co to vlastn� znamen� odm�tnout obranu vlasti, pova�ujeme-li toto odm�tnut� za politick� heslo, kter� bereme v�n� a kter� chceme opravdu uskute�nit.

Za prv�. Vyz�v�me prolet��e a vyko�is�ovan� v�ech v�l��c�ch zem� i v�ech zem�, kter� jsou v�lkou ohro�eny, aby odm�tli obranu vlasti. Nyn� ji� ze zku�enost� n�kolika v�l��c�ch zem� naprosto p�esn� v�me, co ve skute�nosti znamen� odm�tnout obranu vlasti za nyn�j�� v�lky. Znamen� to odm�tat ve�ker� z�klady sou�asn� bur�oazn� spole�nosti a podt�nat ko�eny nyn�j��ho spole�ensk�ho ��du nejen teoreticky, nejen "v�eobecn�", ale v praxi, bezprost�edn� a ihned. Nen� snad jasn�, �e je to mo�n� jen tehdy, jestli�e jsme nejen prost� do�li k nezvratn�mu teoretick�mu p�esv�d�en�, �e kapitalismus u� dosp�l tak daleko, aby byt p�em�n�n v socialismus, ale jestli�e jsme si tak� jisti, �e tento socialistick� p�evrat, tj. socialistickou revoluci, lze prakticky, bezprost�edn� a ihned prov�st?

Na to se v�ak t�m�� v�dycky zapom�n�, kdy� se mluv� o odm�tnut� obrany vlasti. V nejlep��m p��pad� je tu ochota "teoreticky" uznat, �e kapitalismus ji� dosp�l tak daleko, aby mohl b�t p�em�n�n v socialismus, av�ak o okam�it� a z�kladn� p�em�n� vc�ker� �innosti strany, jak to vy�aduje bezprost�edn� bl�zkost socialistick� revoluce, necht�j� ani sly�et.

Lid pr� na to nen� p�ipraven!

To je ov�em a� sm�n� ned�sledn�. Bu� � anebo. Bu� nem�me proklamovat, �e je t�eba obranu vlasti ihned odm�tnout, anebo mus�me ihned rozvinout nebo za��t rozv�jet soustavnou propagandu za bezprost�edn� uskute�n�n� socialistick� revoluce. V jist�m smyslu ov�em "lid nen� p�ipraven" ani na to, aby odm�tl obranu zem�, ani na socialistickou revoluci, to v�ak neznamen�, �e zah�jen� takov�ch soustavn�ch p��prav sm�me cel� dva roky � dva roky! � odkl�dat!

Za druh�. Co se stav� proti politice obrany vlasti a ob�ansk�ho m�ru? Revolu�n� boj proti v�lce, "revolu�n� akce mas", jak to konstatoval ve sv� rezoluci sjezd strany v Aarau roku 1915. Je to nesporn� velmi spr�vn� usnesen�, av�ak�, av�ak d�jiny strany od tohoto jej�ho sjezdu, skute�n� politika strany dokazuj�, �e z�stalo jen na pap��e!

Co je c�lem revolu�n�ho boje mas? Ofici�ln� o tom ne�ekla strana nic, dokonce se o tom v�bec nemluv�. Bu� se to pokl�d� za samoz�ejm�, nebo se p��mo uzn�v�, �e t�mto c�lem je "socialismus". Proti kapitalismu (nebo imperialismu) stav�j� socialismus.

Av�ak pr�v� to je nanejv�� (teoreticky) nelogick� a prakticky bezobsa�n�. Nelogick� proto, �e je to p��li� v�eobecn�, p��li� mlhav�. "Socialismus" obecn� jako c�l v protikladu ke kapitalismu (nebo imperialismu) akceptuj� dnes nejen kautskist� a soci�l�ovinist�, n�br� i mnoz� bur�oazn� soci�ln� politikov�. Te� v�ak nejde o obecn� protiklad dvou spole�ensk�ch syst�m�, ale o konkr�tn� c�l konkr�tn�ho "revolu�n�ho boje mas" proti konkr�tn�mu zlu, a to proti dne�n� drahot�, proti dne�n�mu v�le�n�mu nebezpe�� nebo nyn�j�� v�lce.

Cel� II. internacion�la z let 1889-1914 stav�la proti kapitalismu socialismus obecn� a pr�v� toto p��li� obecn� "generalizov�n�" zp�sobilo, �e zkrachovala. Ignorovala pr�v� to specifick� zlo sv� doby, kter� u� t�m�� p�ed t�iceti lety, 10. ledna 1887, charakterizoval B. Engels takto:

"Jak�si malobur�oazn� socialismus je zastoupen v samotn� soci�ln� demokratick� stran�, dokonce i ve frakci ��sk�ho sn�mu. A to tak, �e se z�kladn� n�zory modern�ho socialismu a po�adavek p�em�ny v�ech v�robn�ch prost�edk� ve spole�ensk� vlastnictv� sice uzn�vaj� za opr�vn�n�, ale prohla�uje se, �e se daj� uskute�nit jen ve vzd�len�, prakticky nedohledn� dob�. T�m jsme tedy pro p��tomnost odk�z�ni na pouh� soci�ln� p��tipka�en��" (P�edmluva k pr�ci K bytov� ot�zce.)[94]

Konkr�tn�m c�lem "revolu�n�ho boje mas" mohou b�t jedin� konkr�tn� opat�en� socialistick� revoluce, a nikoli "socialismus" obecn�. Objev�-li se v�ak n�vrh, aby tato konkr�tn� opat�en� byla p�esn� stanovena � jak to ud�lali holand�t� soudruzi ve sv�m programu, kter� byl uve�ejn�n v bulletinu mezin�rodn� socialistick� komise, �. 3 (Bern, 29. �nora 1916), tj. anulovat st�tn� dluhy, vyvlastnit banky, vyvlastnit v�echny velk� podniky � n�vrh, aby takov� zcela konkr�tn� opat�en� byla v�len�na do ofici�ln� rezoluce strany a co nejpopul�rn�j�� formou soustavn� vysv�tlov�na v ka�dodenn� stranick� propagand� a agitaci na sch�z�ch, v parlamentn�ch projevech a p�i projedn�v�n� n�vrh� z�kon�, pak znovu n�sleduje t� v�hav� nebo vyh�bav�, veskrze sofistick� odpov��, �e pr� lid na to nen� je�t� p�ipraven apod.

Jde v�ak p�ece pr�v� o to, aby se k t�mto p��prav�m hned te� p�ikro�ilo a aby se v nich vytrvale pokra�ovalo!

Za t�et�. Strana "uznala" masov� revolu�n� boj. Velmi dob�e, Je v�ak strana s to n�co takov�ho realizovat? P�ipravuje se na to? Zkoum� tyto ot�zky, shroma��uje p��slu�n� materi�l, ustavuje p��slu�n� org�ny a organizace, vede mezi lidem a spole�n� s lidem diskuse o p��slu�n�ch ot�zk�ch?

Kdepak! Strana tvrdo��jn� a d�sledn� kr��� ve sv�ch dosavadn�ch, v�hradn� parlamentn�ch, v�hradn� tradeunionistick�ch, v�hradn� reformistick�ch a v�hradn� leg�ln�ch kolej�ch. Strana z�ejm� nen� schopna podporovat a ��dit masov� revolu�n� boj, z�ejm� se na to v�bec nep�ipravuje. Vl�dne star� rutina a "nov�" slova (odm�tnut� obrany vlasti a masov� revolu�n� boj) z�st�vaj� jen slovy! Levice si to ov�em neuv�domuje a nesoust�e�uje soustavn� a vytrvale sv� s�ly v�ude, na v�ech �sec�ch stranick� pr�ce, aby tomuto zlu �elila.

�teme-li nap��klad v Grimmov�ch tez�ch o v�lce tuto (posledn�) v�tu, m��eme jen pokr�it rameny:

"Org�ny strany spole�n� s odborov�mi organizacemi v zemi musej� v tomto p��pad� (tj. jestli�e v p��pad� nebezpe�� v�lky vyzvou �elezni���e k masov� st�vce atd.) podniknout v�echny nezbytn� kroky."

Tyto teze byly uve�ejn�ny letos v l�t�. A 16. z��� 1916 jsme si mohli v listu Schweizerische Metallarbeiter-Zeitung[95], v n�m� jsou jako redakto�i uvedeni O. Schneeberger a K. D�rr, p�e��st tuto v�tu (jen taktak jsem ne�ekl: tuto ofici�ln� odpov�� na Grimmovy teze nebo zbo�n� p��n�):

"Jak nejapn� je� v�ta �d�ln�k nem� vlast' ve chv�li, kdy p�ev�n� v�t�ina d�ln�k� cel� Evropy ji� dva roky stoj� po boku bur�oazie na boji�ti proti �nep��tel�m' sv� vlasti, a ti, kte�� z�stali doma, cht�j� i p�es b�du a �trapy �p�e��t'. V p��pad� ciz�ho vp�du by se n�m jist� i ve �v�carsku naskytl t�� obraz!!!"

Nen� to snad "kautskistick�" politika, politika bezmocn�ho fraz�rstv�, levicov�ch proklamac� a oportunistick� praxe, kdy� se na jedn� stran� navrhuj� rezoluce, �e strana m� "spole�n� s odbory" vyz�vat k masov�m revolu�n�m st�vk�m, a na druh� stran� se v�bec nebojuje proti gr�tliovsk�mu, tj. soci�lpatriotick�mu, reformistick�mu, v�lu�n� legalistick�mu sm�ru a jeho stoupenc�m ve stran� a v odborech?

Znamen� to "vychov�vat" masy, neboje rozkl�dat a demoralizovat, jestli�e se jim nevysv�tluje a den co den nedokazuje, �e soudruzi na "vedouc�ch m�stech" O. Schneeberger, K. D�rr, P. Pfl�ger, H. Greulich, Huber a mnoz� jin� zast�vaj� pr�v� tyt� soci�lpatriotick� n�zory a uskute��uj� pr�v� tou� soci�lpatriotickou politiku, jako je ta, kterou Grimm tak "odv�n�" odhaluje a pran��uje... jde-li o N�mce v N�mecku, a nikoli o �v�cary? Cizinc�m sp�lat, kde�to "sv�" "spoluob�any" kr�t� to m� b�t "internacionalistick�" postoj? To m� b�t "demokratick�"?

Hermann Greulich vyl��il situaci �v�carsk�ch d�ln�k�, krizi �v�carsk�ho socialismu a tak� podstatu gr�tliovsk� politiky uvnit� socialistick� strany t�mito slovy:

"�ivotn� �rove� se zv��ila nepatrn�, a to jen �rove� horn�ch vrstev (pod�vejme se!) proletari�tu. V�t�ina d�ln�k� d�l �ije v b�d�, starostech a je su�ov�na �trapami. Proto se ob�as objevuj� pochybnosti, zda cesta, kterou jsme dosud �li, je spr�vn�. Kritikov� hledaj� nov� cesty, a zejm�na vkl�daj� nad�je v r�zn�j�� akci. V tomto sm�ru se d�laj� pokusy, kter� zpravidla (?) ztroskotaj� (??) a je�t� d�razn�ji vyb�zej� k n�vratu ke star� taktice" (nen� snad i zde p��n� otcem my�lenky?)�" A tu vypukla sv�tov� v�lka� Mimo��dn� pokles �ivotn� �rovn�, kter� zp�sobuje, �e se v b�d� ocitaj� i vrstvy, je� d��ve �ily je�t� slu�n�, stup�uje revolu�n� n�ladu" (pod�vejme se!) Veden� strany vskutku nebylo na v��i sv�ch �kol� a p��li� podl�halo (??) vlivu hork�ch hlav (no ne?)� �st�edn� v�bor spolku Gr�tli chce uskute��ovat �praktickou n�rodn� politiku', a to mimo r�mec strany... Pro� tak neu�inil ve******stran�?" (Sly��te dob�e!) "Pro� t�m�� v�dy nech�val na mn�, abych bojoval proti ultraradik�l�mi" (Otev�en� dopis spolku Gr�tli v Hottingenu, 26. z��� 1916.)

To ��k� Greulich. Tak tedy to v�bec nen� n�kolik "zlomysln�ch cizinc�" (jak si v duchu mysl� nebo na� v tisku nar�ej� gr�tliovci ve stran� a co gr�tliovci mimo stranu ��kaj� otev�en�), kdo by cht�l v z�chvatu sv� individu�ln� netrp�livosti vn�st revolu�nost do d�lnick�ho hnut�, na kter� hled� "ciz�ma o�ima". Nikoli. Nen� to nikdo jin� ne� Hermann Greulich - jeho� politick� �loha se ve skute�nosti rovn� �loze bur�oazn�ho ministra pr�ce v mal� demokratick� republice - kdo n�m ��k�, �e se pon�kud zlep�ilo postaven� jen horn�ch vrstev d�ln�k�, kde�to v�t�ina (d�ln�k�) d�le �ije v b�d�, a �e p���inou "zes�len� revolu�n� n�lady" nejsou tedy proklet� ciz� "�tv��i", ale "mimo��dn� pokles �ivotn� �rovn�".

Tedy?

Tedy bude jist� spr�vn�, kdy� �ekneme:

Bu� bude �v�carsk� lid hladov�t, a to t�den od t�dne st�le krut�ji, a den co den mu bude hrozit nebezpe��, �e bude zavle�en do imperialistick� v�lky, tj. vyvra��ov�n pro z�jmy kapitalist�, anebo poslechne rady nejuv�dom�lej�� ��sti sv�ho proletari�tu, soust�ed� v�echny sv� s�ly a uskute�n� socialistickou revoluci.

Socialistick� revoluce? Utopie! "Vzd�len�, prakticky nedohledn�" mo�nost!�

Nen� to o nic v�t�� utopie ne� odm�t�n� obrany vlasti v t�to v�lce nebo masov� revolu�n� boj proti t�to v�lce. Nesm�me se d�t omr��it a zastra�it slovy. T�m�� ka�d� je ochoten uznat revolu�n� boj proti v�lce, ale a� si jen p�edstav�, jak obrovsk� je to �kol skoncovat s takovou v�lkou revoluc�! Ne, to nen� utopie. Revoluce s�l� ve v�ech zem�ch a te� nejde o to, zda ��t d�l klidn� a obstojn�, nebo se pustit do dobrodru�stv�. Nyn� jde naopak o to, zda hladov�t a j�t na jatky za jin�, ciz� z�jmy, nebo p�in�st velk� ob�ti pro socialismus v z�jmu dev�ti desetin lidstva.

Socialistick� revoluce je pr� utopie! �v�carsk� lid v�ak nem� bohud�ky sv�j "vlastni" nebo "samostatn�" jazyk, n�br� mluv� t�emi sv�tov�mi jazyky, jimi� se mluv� v sousedn�ch v�l��c�ch st�tech. Nen� tedy divu, �e �v�carsk� lid velmi dob�e v�, co se v t�chto st�tech d�je. V N�mecku to dosp�lo tak daleko, �e hospod��sk� �ivot 66 mili�n� lid� je ��zen z jednoho centra, �e n�rodn� hospod��stv� 66 mili�n� lid� organizuje jedno centrum a �e drtiv� v�t�ina lid� mus� p�in�et obrovsk� ob�ti, a to v�echno proto, aby "horn�ch 30 000" mohlo shr�bnout miliardy v�le�n�ch zisk� a aby mili�ny hynuly na jatk�ch pro tyto "nejvzne�en�j�� a nejlep��" p�edstavitele n�roda. A tv��� v tv�� t�mto fakt�m, t�mto zku�enostem m��eme snad pokl�dat za "utopii", �e mal� n�rod, kter� nem� ani monarchii, ani junkery, kter� je na velmi vysok�m stupni kapitalismu a je organizov�n v r�zn�ch spolc�ch snad l�pe ne� ve v�ech ostatn�ch kapitalistick�ch zem�ch, kdy� tento n�rod, aby se zachr�nil p�ed hladem a nebezpe��m v�lky, ud�l� tot�, co bylo prakticky vyzkou�eno v N�mecku? Ov�em s t�m rozd�lem, �e v N�mecku vyvra��uj� a mrza�� mili�ny lid�, aby se hrstka obohacovala, aby z�skala Bagd�d a dobyla Balk�n, zat�mco ve �v�carsku je t�eba vyvlastnit nanejv�� 30 000 bur�o�, tj. ne je zlikvidovat, ale p�ipravit jim "stra�n�" osud, �e toti� budou pob�rat "jen" 6000-10 000 frank� a �e zbytek sv�ch p��jm� budou muset odevzdat socialistick� d�lnick� vl�d�, aby byl lid zachr�n�n p�ed hladem a nebezpe��m v�lky.

Av�ak velmoci p�ece nikdy nestrp� socialistick� �v�carsko a prvn� z�rodky socialistick� revoluce ve �v�carsku zardous� svou obrovskou p�esilou!

To by se jist� stalo, kdyby za prv� bylo mo�n�, �e z�rodky revoluce ve �v�carsku nevyvolaj� t��dn� solid�rn� hnut� v sousedn�ch st�tech; za druh� kdyby tyto velmoci neuv�zly ve slep� uli�ce "v�lky a� do �pln�ho vy�erp�n�", kter� ji� t�m�� vy�erpala trp�livost i t�ch nejtrp�liv�j��ch n�rod�. Nyn� by v�ak vojensk� z�sah znep��telen�ch velmoc� byl jen p�edehrou k v�buchu revoluce v cel� Evrop�.

Mysl�te si snad, �e jsem tak naivn� a v���m, �e se takov� ot�zky, jako je socialistick� revoluce, daj� vy�e�it "p�esv�d�ov�n�m"?

Ne. Chci pouze ilustrovat, a to jen jednu d�l�� ot�zku: jak by se musela zm�nit cel� stranick� propaganda, kdybychom odm�tnut� obrany vlasti cht�li br�t opravdu v�n�! Je to jen ilustrace jen jedn� d�l�� ot�zky � o nic v�c mi nejde.

Bylo by naprosto nespr�vn� se domn�vat, �e chceme-li bezprost�edn� bojovat za socialistickou revoluci, m��eme nebo mus�me odm�tnout boj za reformy. Tak tomu rozhodn� nen�. Nem��eme v�d�t, jak rychle se poda�� dos�hnout �sp�chu, jak rychle objektivn� podm�nky dovol�, aby tato revoluce vypukla. Mus�me podporovat ka�d� zlep�en�, skute�n� zlep�en� hospod��sk� i politick� situace mas. Rozd�l mezi n�mi a reformisty (tj. ve �v�carsku gr�tliovci) nen� v tom, �e my jsme proti reform�m, kde�to reformist� jsou pro reformy. V�bec ne. Reformist� se omezuj� na reformy, a proto se z nich st�vaj�, jak to v�sti�n� vyj�d�il jist� (vz�cn� p��pad!) revolu�n� pracovn�k Schweizerische Metallarbeiter-Zeitung (�. 40), pouh� "milosrdn� sestry kapitalismu". ��k�me d�ln�k�m: Hlasujte pro paritn� zastoupen� apod., av�ak ve sv� �innosti se s t�m nespokojujte, naopak zam��te se p�edev��m na soustavn� propagov�n� my�lenky okam�it� socialistick� revoluce, p�ipravujte se na ni a v�estrann� a od z�kladu zm��te ve�kerou pr�ci strany. Podm�nky bur�oazn� demokracie n�s velmi �asto nut�, abychom k nejr�zn�j��m mal�m a drobn�m reform�m zaujali ten �i onen postoj. Av�ak mus�me um�t nebo se nau�it postoj k reform�m zauj�mat tak (takov�m zp�sobem), abychom � �e�eno jednodu�eji, aby to bylo jasn�j�� � v ka�d�m p�lhodinov�m projevu p�t minut mluvili o reform�ch a 25 minut o bl��c� se revoluci.

Bez t�k�ho revolu�n�ho boje mas, kter� si vy��d� �etn� ob�ti, nelze socialistickou revoluci uskute�nit. Byli bychom ned�sledn�, kdybychom uzn�vali revolu�n� boj mas a okam�it� ukon�en� v�lky � a z�rove� odm�tali okam�itou socialistickou revoluci! Jedno bez druh�ho neznamen� nic, je to jen plan� fr�ze.

Neobejde se to ani bez t�k�ho boje ve stran�. Byla by to jen �patn� p�za, pokrytectv� a malom욝�ck� p�tros� poli�ka, kdybychom p�edpokl�dali, �e snad ve �v�carsk� soci�ln� demokratick� stran� m��e v�bec zavl�dnout "vnit�n� m�r". Ot�zka nezn�: bu� "vnit�n� m�r", anebo "vnitrostranick� boj". Posta�� si p�e��st ji� citovan� dopis Hermanna Greulicha a prostudovat ud�losti ve stran� za posledn�ch n�kolik let, abychom poznali, �e takov� p�edpoklad je �pln� fale�n�.

Ve skute�nosti jde o to: bu� nyn�j�� skryt� formy vnitrostranick�ho boje, kter� masy demoralizuj�, anebo otev�en�, principi�ln� boj mezi internacionalistick�m revolu�n�m sm�rem a gr�tliovsk�m sm�rem ve stran� i mimo stranu.

Takov� "vnit�n� boj", kdy H. Greulich �to�� na "ultraradik�ly" �ili "hork� hlavy", ani� tyto netvory jmenuje a p�esn� definuje jejich politiku, zat�mco R. Grimm uve�ej�uje v Berner Tagwacht �l�nky pln� n�znak�, jim� 99 procent �ten��� v�bec nerozum�, a v nich� sp�l� t�m, kdo se na to d�vaj� "o�ima cizinc�", �i "skute�n�m p�vodc�m" navrhovan�ch rezoluc�, kter� jsou Grimmovi nep��jemn� � takov� vnit�n� boj demoralizuje masy, kter� v tom vid� nebo c�t� jak�si "neshody mezi v�dci" a nech�pou, o� v podstat� jde.

Av�ak takov� boj, kter� donut� gr�tliovsk� sm�r ve stran� � a tento sm�r je mnohem d�le�it�j�� a nebezpe�n�j�� ne� gr�tliovci mimo stranu � otev�en� bojovat proti levici, a oba sm�ry budou v�ude zast�vat sv� samostatn� n�zory a uskute��ovat svou politiku, budou proti sob� bojovat principi�ln� a p�enechaj� �e�en� d�le�it�ch z�sadn�ch ot�zek skute�n�m �lensk�m mas�m a nejen "v�dc�m" � takov� boj je nezbytn� a prosp�n�, vychov�v� masy k samostatnosti a schopnosti realizovat jejich historick� revolu�n� �kol.



Naps�no n�mecky v prosinci 1916
Poprv� oti�t�no roku 1931
v publikaci Leninsku sbornik XVII
  P�elo�eno z n�m�iny
Podle rukopisu



__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�.)

94 K. Marx-B. Engels, Spisy 21, Praha 1967, s. 356.

95 Schweizerische Metallarbeiter-Zeitung � t�den�k; byl zalo�en v Bernu roku 1902. Za prvn� sv�tov� v�lky zauj�mal soci�l�ovinistick� stanovisko.