Marxistick� internetov� archiv - �esk� sekce

Vladim�r Ilji� Lenin



Celá desítka "socialistických" ministrů


Tajemn�k mezin�rodn�ho soci�l�ovinistick�ho byra[86] Huysmans zaslal d�nsk�mu ministru bez portfeje Stauningovi, v�dci r�doby "soci�ln� demokratick�" strany, pozdravn� telegram:

"Dov�d�m se z novin, �e jste byl jmenov�n ministrem. Srde�n� blahop�eji. M�me tedy na cel�m sv�t� ji� deset socialistick�ch ministr�. Situace se vyv�j� p��zniv�! P�eji V�m v�echno nejlep��."

V�ru p��zniv�. Druh� internacion�la sp�je rychle ― k �pln�mu splynut� s nacion�ln� liber�ln� politikou. Bojov� org�n n�meck�ch krajn�ch oportunist� saskokamenick�[a] Volksstimme[87], kter� otiskl tento telegram, j�zliv� poznamen�v�: "Tajemn�k mezin�rodn�ho socialistick�ho byra bez jak�chkoli v�hrad v�t�, �e soci�ln� demokrat p�ijal ministersk� k�eslo. Av�ak t�sn� p�ed v�lkou se v�echny stranick� sjezdy a mezin�rodn� kongresy proti takov� ��asti ost�e vyslovovaly! �asy se m�n�, n�zory tak� ― i v tomto sm�ru."

Heilmannov�, Davidov� a S�dekumov� maj� pln� pr�vo pov��en� popl�c�vat Huysmanse, Plechanovy a Vanderveldy po rameni...

Stauning uve�ejnil ned�vno sv�j dopis Vanderveldemu, velmi u�t�pa�n� dopis germanofilsk�ho soci�l�ovinisty nam��en� proti francouzsk�mu soci�l�ovinistovi. V tomto dopisu se Stauning chv�st� mimo jin� t�m, �e "my (d�nsk� strana) jsme se r�zn� a rozhodn� z�ekli organiza�n� �kodliv� rozb�je�sk� �innosti, kterou na podn�t italsk� a �v�carsk� strany uskute��uje takzvan� zimmerwaldsk� hnut�". Doslova tak!

V D�nsku vznikl n�rodn� st�t v 16. stolet�. Masy d�nsk�ho lidu maj� u� d�vno bur�oazn� osvobozeneck� hnut� za sebou. V D�nsku v�ce ne� 96 procent obyvatelstva tvo�� D�nov� narozen� v D�nsku. V N�mecku nen� ani 200 000 D�n� (D�nsko m� 2,9 mili�nu obyvatel). Z toho je z�ejm�, jak velk�m bur�oazn�m podvodem jsou �e�i d�nsk� bur�oazie na t�ma "samostatn� n�rodn� st�t" jako �kol dne! To ��kaj� ve 20. stolet� d�n�t� bur�oov� a monarchist�, jim� pat�� kolonie, jejich� po�et obyvatel se t�m�� rovn� po�tu D�n� v N�mecku a s nimi� te� kup�� d�nsk� vl�da.

Kdo �ekl, �e se dnes neobchoduje s lidmi? Obchoduje se s nimi osto�est. D�nsko prod�v� Americe za tolik a tolik mili�n� (je�t� si nepl�cly) t�i ostrovy ― v�echny samoz�ejm� os�dlen�.

Specifick�m rysem d�nsk�ho imperialismu mimo to je, �e m� mimo��dn� zisky z monopoln� v�sadn�ho postaven� na trhu ml��n�ch a masn�ch v�robk�: odbyt v Lond�n�, na nejv�t��m sv�tov�m trhu, nejlevn�j�� n�mo�n� cestou. D�ky tomu se d�nsk� bur�oazie a d�n�t� bohat� roln�ci (ryz� bur�oov�, nehled� na �e�i�ky rusk�ch narodnik�) stali "prosperuj�c�mi" p��ivn�ky anglick� imperialistick� bur�oazie, pod�ln�ky na jej�ch zvl᚝ snadn�ch a zvl᚝ horentn�ch zisc�ch.

D�nsk� "soci�ln� demokratick�" strana, kter� t�lem i du�� podporovala a podporuje prav� k��dlo, oportunisty v n�meck� soci�ln� demokracii, se t�to mezin�rodn� situaci dokonale p�izp�sobila. D�n�t� soci�ln� demokrat� odhlasovali bur�oazn� monarchistick� vl�d� �v�ry "na ochranu neutrality", jak se tomu �etrn� ��k�. Na sjezdu 30. z��� 1916 se devades�tiprocentn� v�t�ina vyslovila pro ��ast ve vl�d�, pro dohodu s vl�dou! Dopisovatel bernsk�ho socialistick�ho listu p�e, �e v opozici proti ministerialismu v D�nsku byli Gerson Trier a redaktor J. P. Sundbo. Trier obhajoval ve skv�l�m projevu n�zory revolu�n�ho marxismu, a kdy� se strana rozhodla pro ��ast ve vl�d�, ode�el jak z �st�edn�ho v�boru, tak ze strany s prohl�en�m, �e nechce b�t �lenem bur�oazn� strany. V posledn�ch letech se d�nsk� "soci�ln� demokratick�" strana ni��m neli�ila od bur�oazn�ch radik�l�.

Zdrav�me soudruha G. Triera! "Situace se vyv�j� p��zniv�", Huysmans m� pravdu, p��zniv� pokud jde o vyhran�n�, jasn�, politicky �estn�, socialisticky nutn� rozd�len� na revolu�n� marxisty, p�edstavitele mas revolu�n�ho proletari�tu, a na plechanovovsko-potresovovsko-huysmansovsk� spojence a agenty imperialistick� bur�oazie, kte�� maj� za sebou v�t�inu "v�dc�", av�ak nereprezentuj� masy utla�ovan�ch, ale men�inu privilegovan�ch d�ln�k�, p�ech�zej�c�ch na stranu bur�oazie.

Budou ru�t� uv�dom�l� d�ln�ci, ti, kte�� zvolili poslance vypov�zen� na Sibi�, ti, kte�� hlasovali proti ��asti ve v�borech pro ��zen� v�le�n�ho pr�myslu, ochotni podporovat imperialistickou v�lku, budou ochotni pova�ovat se za �leny "internacion�ly" deseti ministr�? Internacion�ly Stauning�? Internacion�ly, z n� odch�zej� Trierov�?



Social-demokrat, �. 56
6. listopadu 1916
  Podle listu Social-demokrat



__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a Sask� Kamenice � dne�n� Karl-Marx- Stadt (tj. v r. 1987. Do roku 1953 Chemnitz). �es. red.


86 Jde o mezin�rodn� socialistick� byro (MSB), st�l� v�konn� a informa�n� org�n II. internacion�ly; o jeho ustaven� rozhodl pa��sk� kongres II. internacion�ly v roce 1900. S�dlem MSB byl Brusel. Ka�dou n�rodn� stranu zastupovali dva deleg�ti. Byro se m�lo sch�zet �ty�ikr�t do roka a v p�est�vk�ch mezi jeho zased�n�mi byl ��zen�m jeho agendy pov��en v�konn� v�bor Belgick� d�lnick� strany. P�edsedou MSB byl �. Vandervelde, tajemn�kem C. Huysmans. Od roku 1905 zastupoval SDDSR v byru Lenin. VI. (pra�sk�) celorusk� konference strany v roce 1912 jej op�t zvolila za z�stupce SDDSR v MSB. Pozd�ji se na Lenin�v n�vrh stal z�stupcem �V SDDSR v MSB M. M. Litvinov.

Po vypuknut� prvn� sv�tov� v�lky se byro zm�nilo v poslu�n� n�stroj soci�l�ovinist�; p�es�dlilo do holandsk�ho Haagu a jeho �innost ��dil C. Huysmans.

87 Volksstimme � list; vych�zel v Sask� Kamenici [Chemnitz, nyn� /tj. v r. 1987/ Karl-Marz-Stadt] od ledna 1891 do �nora 1933 jako org�n Soci�ln� demokratick� strany N�mecka.