Vladim�r Ilji� Lenin
V�voj kapitalismu v Rusku
Kapitola III.[76]
P�echod statk��� od robotn�ho hospod��stv� ke kapitalistick�muOd rolnick�ho hospod��stv� mus�me nyn� p�ej�t ke statk��sk�mu. Na��m �kolem je prozkoumat v hlavn�ch rysech danou soci�ln� ekonomickou soustavu statk��sk�ho hospod��stv� a nast�nit charakter v�voje t�to soustavy v poreformn�m obdob�.
I. Hlavn� rysy robotn�ho hospod��stv�
P�i zkoum�n� dne�n� soustavy statk��sk�ho hospod��stv� mus�me vyj�t od toho jeho uspo��d�n�, kter� p�evl�dalo za nevolnictv�. Podstatou tehdej�� ekonomick� soustavy bylo, �e ve�ker� p�da ur�it�, zem�d�lsk� jednotky, tj. ur�it� vot�iny, se d�lila na p�du panskou a rolnickou; tato p�da byla p�id�lov�na roln�k�m (dost�vali krom� toho i jin� v�robn� prost�edky, nap�. d�evo, n�kdy dobytek apod.); ti ji obd�l�vali sv�ma rukama a sv�m invent��em a z�sk�vali z n� ob�ivu. Produkt t�to pr�ce roln�k� byl podle sv� povahy nutn�m produktem, u�ijeme-li terminologie teoretick� politick� ekonomie; byl nutn� pro roln�ky, pon�vad� jim poskytoval prost�edky k �ivotu, byl nutn� i pro statk��e, pon�vad� mu d�val pracovn� s�ly; byl nutn�m produktem pr�v� tak, jako je v kapitalistick� spole�nosti nutn� produkt nahrazuj�c� variabiln� ��st hodnoty kapit�lu. Nadpr�ce roln�k� pak spo��vala v tom, �e stejn�m invent��em obd�l�vali statk��ovu p�du; produkt t�to pr�ce plynul ve prosp�ch statk��e. Nadpr�ce tak byla prostorov� odd�lena od pr�ce nutn�: pro statk��e obd�l�vali roln�ci panskou p�du, pro sebe p��d�lovou p�du; na statk��e pracovali v n�kter� dny v t�dnu, pro sebe v ostatn�. �P��d�l� roln�ka byl tedy v tomto hospod��stv� jakousi natur�ln� mzdou (vyjad�ujeme-li se p�ibli�n� v dne�n�ch pojmech) nebo prost�edkem, kter� statk��i zaji��oval pracovn� s�ly. �Vlastn� hospoda�en� roln�k� na p��d�lu bylo podm�nkou statk��sk�ho hospod��stv�, proto�e jeho c�lem nebylo �zajistit� roln�kovi �ivotn� prost�edky, n�br� statk��i pracovn� s�ly[a].
Tuto soustavu hospod��stv� naz�v�me robotn�m hospod��stv�m. Je jasn�, �e jej� p�evl�d�n� p�edpokl�dalo tyto nezbytn� podm�nky: Za prv� p�evahu natur�ln�ho hospod��stv�. Za nevolnictv� musel b�t pansk� statek sob�sta�n�m, uzav�en�m celkem, jen velmi slab� spojen�m s ostatn�m sv�tem. Statk��sk� produkce obil� na prodej, kter� se rozvinula zejm�na v posledn�ch letech nevolnictv�, byla u� p�edzv�st� rozkladu star�ho re�imu. Za druh� bylo pro toto hospod��stv� nutn�, aby bezprost�edn� v�robce m�l v�echny v�robn� prost�edky, zvl�t� pak p�du; av�ak nejen to � bezprost�edn� v�robce musel b�t p�ipout�n k p�d�, proto�e jinak by statk�� nem�l zaru�eny pracovn� s�ly. Zp�soby z�sk�v�n� nadproduktu v robotn�m a kapitalistick�m hospod��stv� jsou tedy diametr�ln� protikladn�; robotn� hospod��stv� je zalo�eno na tom, �e v�robce m� p�id�lenu p�du, kde�to kapitalistick� hospod��stv� je zalo�eno na tom, �e v�robce je zbaven p�dy[b]. T�et� podm�nkou takov� hospod��sk� soustavy je osobn� z�vislost roln�ka na statk��i. Kdyby statk�� nem�l bezprost�edn� moc nad roln�kem, nemohl by donutit �lov�ka, kter� dostal p��d�lovou p�du a m� vlastn� hospod��stv�, aby na n�j pracoval. Proto je nezbytn� �mimoekonomick� p�inucen�, jak ��k� Marx, kdy� charakterizuje tento hospod��sk� re�im (kter� za�azuje, jak jsme se ji� zm�nili, do kategorie renty v �konech. Das Kapital, III, 2, 324)[78]. Formy a stupn� tohoto p�inucen� mohou b�t velmi rozmanit�, po��naje nevolnick�m postaven�m roln�ka a kon�e jeho stavovskou neplnopr�vnost�. Kone�n� za �tvrt�, p�edpokladem a d�sledkem popisovan� hospod��sk� soustavy byla neoby�ejn� primitivn� technika, nebo� na p�d� hospoda�ili drobn� roln�ci usou�en� b�dou, pon�en� osobn� z�vislost� a du�evn� zaostalost�.
II. Spojen� robotn� soustavy hospod��stv� se soustavou kapitalistickou
Robotn� soustavu hospod��stv� naru�ilo zru�en� nevolnictv�. Byly podkop�ny v�echny hlavn� pil��e t�to soustavy: natur�ln� hospod��stv�, uzav�enost a sob�sta�nost statk��sk� vot�iny, �zk� sep�t� jej�ch jednotliv�ch prvk� a moc statk��e nad roln�ky. Rolnick� hospod��stv� se odpout�valo od hospod��stv� statk��sk�ho; roln�k m�l vykoupit svou p�du a st�t se jej�m plnopr�vn�m vlastn�kem, statk�� m�l p�ej�t ke kapitalistick� hospod��sk� soustav�, je� spo��v�, jak jsme pr�v� uvedli, na diametr�ln� protikladn�ch z�kladech. Ale takov� p�echod ke zcela jin� soustav� se p�irozen� nemohl uskute�nit nar�z, a to ze dvou r�zn�ch p���in. Za prv� k tomu je�t� nebyly podm�nky, kter� jsou nezbytn� pro vznik kapitalistick� v�roby. Bylo t�eba, aby tu existovala t��da lid� p�ivykl�ch n�mezdn� pr�ci, bylo t�eba nahradit rolnick� invent�� statk��sk�m; bylo t�eba zorganizovat zem�d�lstv� jako ka�d� jin� obchodn� a pr�myslov� podnik�n�, a ne jako pr�ci na pansk�m. V�echny tyto podm�nky se mohly vytv��et jenom postupn�, a proto pokusy n�kter�ch statk��� v prvn� dob� po reform� objedn�vat si zahrani�n� stroje a dokonce i zam�stn�vat zahrani�n� d�ln�ky musely nutn� skon�it �pln�m fiaskem. Druhou p���inou, pro� se nedalo ihned p�ej�t ke kapitalistick� organizaci pr�ce, bylo to, �e star� robotn� soustava hospod��stv� byla pouze ot�esena, ale ne nadobro zni�ena. Rolnick� hospod��stv� se neodpoutalo od statk��sk�ho, nebo� statk���m z�staly velmi podstatn� ��sti rolnick�ch p��d�l�: �od�ezan� pozemky�, lesy, louky, napajedla, pastviny aj. Bez t�chto pozemk� (neboli slu�ebnost�) roln�ci v�bec nebyli s to samostatn� hospoda�it, a tak mohli statk��i pokra�ovat ve star�m zp�sobu hospoda�en� formou odpracov�v�n�. Z�st�vala jim i mo�nost �mimoekonomick�ho p�inucen�: do�asn� zav�zanost[79], vz�jemn� ru�en�, t�lesn� tresty, pos�l�n� roln�k� na ve�ejn� pr�ce atd.
Kapitalistick� hospod��stv� nemohlo tedy nar�z vzniknout a robotn� hospod��stv� nar�z zmizet. Jedinou mo�nou hospod��skou soustavou byla proto soustava p�echodn�, kter� v sob� spojovala znaky jak robotn�, tak kapitalistick� soustavy. A vskutku, pro poreformn� soustavu statk��sk�ho hospod��stv� jsou charakteristick� pr�v� tyto znaky. P�es nekone�nou mnohotv�rnost forem, typick�ch pro p�echodn� obdob�, redukuje se ekonomick� organizace soudob�ho statk��sk�ho hospod��stv� na dv� z�kladn� soustavy, je� se vyskytuj� v nejrozmanit�j��ch variant�ch, a to na soustavu odpracov�v�n�[c] a na soustavu kapitalistickou. Soustava odpracov�v�n� spo��v� v tom, �e p�du obd�l�vaj� sv�m invent��em okoln� roln�ci, p�i�em� forma mzdy na podstat� t�to soustavy nic nem�n� (a� u� jde o mzdu v pen�z�ch, jako p�i naj�m�n� na �kolovou pr�ci, anebo o mzdu v natur�ln� form�, jako p�i pachtu za polovinu sklizn�, anebo o mzdu ve form� orn� p�dy nebo jin�ch pozemk�, jako p�i odpracov�v�n� v u���m smyslu). Je to vlastn� p�e��v�n� robotn�ho hospod��stv�[d], a ekonomick� charakteristika tohoto hospod��stv�, kterou jsme uvedli v��e, t�m�� beze zbytku plat� o soustav� odpracov�v�n� (jedinou v�jimkou je, �e p�i jedn� form� odpracov�v�n� odpad� jedna z podm�nek robotn�ho hospod��stv�: u naj�m�n� na �kolovou pr�ci byla toti� natur�ln� mzda nahrazena pen�n�). Kapitalistick� soustava z�le�� v naj�m�n� d�ln�k� (celoro�n�ch, sez�nn�ch, n�den�k� aj.), kte�� obd�l�vaj� p�du statk��ov�m invent��em. Uveden� soustavy se ve skute�nosti velmi rozmanit� a prapodivn� propl�taj�: na v�t�in� statk� jsou ob� soustavy spojov�ny a pou��vaj� se p�i r�zn�ch hospod��sk�ch prac�ch.[e] Je zcela p�irozen�, �e spojen� tak r�znorod�ch, a� protich�dn�ch hospod��sk�ch soustav vede v praxi k �etn�m velmi hlubok�m, slo�it�m konflikt�m a rozpor�m a �e pod tlakem t�chto rozpor� p�ich�z� mnoho hospod��� na mizinu atd. To v�echno jsou p��zna�n� jevy ka�d�ho p�echodn�ho obdob�.
Jestli�e si polo��me ot�zku, kter� z t�chto dvou soustav je pom�rn� v�ce roz���ena, mus�me p�edev��m ��ci, �e o tom neexistuj� p�esn� statistick� �daje a �e by sotva mohly b�t shrom�d�ny. Vy�adovalo by to sepsat nejen v�echny statky, ale i ve�ker� hospod��sk� pr�ce na v�ech statc�ch. Existuj� jen p�ibli�n� �daje, a to jako v�eobecn� charakteristika jednotliv�ch kraj� podle p�evl�daj�c� hospod��sk� soustavy. Takov� �daje z cel�ho Ruska jsou shrnuty v citovan� publikaci zem�d�lsk�ho odboru: Svobodn� n�mezdn� pr�ce atd. Pan Ann�nskij sestavil na z�klad� t�chto �daj� velmi n�zorn� kartogram roz���en� obou soustav (Vliv sklizn� atd.[80], I, s. 170). Porovn�me tyto �daje v tabulce a dopln�me ji �daji o v�m��e osevn� plochy na statk��sk�ch pozemc�ch v letech 1883 a� 1887 (podle Statistiky Rusk� ��e, IV. Pr�m�rn� sklize� v evropsk�m Rusku v p�tilet� 1883�1887, Petrohrad 1888)[f].
Po�et guberni� Skupiny guberni�
podle p�evl�daj�c�
hospod��sk� soustavy
u statk���v �ernozemn�m
p�smuv ne�ernozemn�m
p�smucelkem V�m�ra osevn� plochy
v�ech druh� obil� a brambor
na statk��sk�ch pozemc�ch
(v tis�c�ch d�sj.)I. Gubernie s kapitalistickou soustavou 9 10 19 7 407 II. Gubernie se sm�enou soustavou 3 4 7 2 222 III. Gubernie se soustavou odpracov�v�n� 12 5 17 6 281 Celkem 24 19 43 15 910 I kdy� tedy v ryze rusk�ch guberni�ch p�evl�d� odpracov�v�n�, mus�me p�iznat, �e v evropsk�m Rusku jako celku p�evl�d� v nyn�j�� dob� kapitalistick� soustava statk��sk�ho hospod��stv�. P�itom na�e tabulka ani zdaleka tuto p�evahu nevyjad�uje, proto�e v I. skupin� jsou gubernie, v nich� se odpracov�v�n� v�bec nepou��v� (nap��klad v pobaltsk�ch guberni�ch), kde�to ve III. skupin� nen� ani jedin� gubernie, pravd�podobn� dokonce ani jedin� hospoda��c� statek, v kter�m by se alespo� ��ste�n� neuplat�ovala kapitalistick� soustava. Tento stav zn�zor�uje podle �daj� zemstevn� statistiky n�sleduj�c� tabulka (Raspopin, Statk��sk� hospod��stv� v Rusku podle zemstevn�ch statistick�ch �daj�. Juridi�eskij v�stnik, 1887, �. 11�12; �. 12, s. 634):
�jezdy Kursk� gubernie Statky s n�mezdn�mi d�ln�ky v % Statky se zem�d�lsk�mi d�ln�ky v % st�edn� velk� st�edn� velk�
dmitrovsk� 53,3 84,3 68,5 85,0 fat�sk� 77,1 88,2 86,0 94,1 lgovsk� 58,7 78,8 73,1 96,9 sud�ansk� 53,0 81,1 66,9 90,5 Kone�n� je t�eba poznamenat, �e soustava odpracov�v�n� p�ech�z� n�kdy v soustavu kapitalistickou a spl�v� s n� natolik, �e je t�m�� vylou�eno odd�lit je od sebe a rozli�it je. Nap��klad roln�k p�ipachtov�v� kousek p�dy a zavazuje se odpracovat za n�j ur�it� po�et dn� (jev, jak zn�mo, velmi roz���en�; viz p��klady v dal�� podkapitole). Jak d�lat rozd�l mezi takov�mto �roln�kem� a mezi z�padoevropsk�m nebo pobaltsk�m �zem�d�lsk�m� d�ln�kem, kter� dost�v� kousek p�dy pod podm�nkou, �e za to odpracuje ur�it� po�et dn�? �ivot vytv��� takov� formy, kter� velmi pozvolna spojuj� hospod��sk� soustavy, je� jsou sv�mi z�kladn�mi znaky protikladn�. Ned� se pak ��ci, kde kon�� �odpracov�v�n� a kde za��n� �kapitalismus�.
Kdy� jsme takto zjistili z�kladn� skute�nost, �e ve�ker� rozmanitost forem soudob�ho statk��sk�ho hospod��stv� vy�s�uje ve dv� soustavy, v soustavu odpracov�v�n� a v soustavu kapitalistickou, kter� se objevuj� vr�zn�ch variant�ch, p�ejdeme nyn� k ekonomick� charakteristice obou soustav a prozkoum�me, kter� z t�chto soustav vytla�uje druhou vlivem celkov�ho ekonomick�ho v�voje.
III. Charakteristika soustavy odpracov�v�n�
Formy odpracov�v�n� jsou, jak jsme ji� uvedli v��e, neoby�ejn� rozmanit�. N�kdy se roln�ci d�vaj� za pen�ze naj�mat k obd�l�v�n� statk��sk� p�dy vlastn�m invent��em � je to takzvan� ��kolov� pr�ce�, �v�d�lky podle d�sjatin�[g], obd�l�v�n� �kruh��[h][81] (tj. jedn� d�sjatiny ja�in a jedn� d�sjatiny ozimu) apod. Jindy si roln�ci vyp�j�uj� obil� nebo pen�ze a zavazuj� se odpracovat bu� cel� dluh, anebo �roky z dluhu[i]. P�i t�to form� vynik� zvl z�eteln� rys typick� pro soustavu odpracov�v�n�, toti� zotro�uj�c�, lichv��sk� r�z takov� n�mezdn� pr�ce. N�kdy roln�ci pracuj� �za sp�s�n� (tzn. zavazuj� se odpracovat pokutu stanovenou z�konem za sp�s�n�), pracuj� prost� �z �cty k p�novi� (srov. Engelgardt, 1. c., s. 56), tj. zadarmo, pouze za poho�t�n�, aby nep�i�li o jin� �v�d�lky� u statk��e. Kone�n� je velmi roz���eno odpracov�v�n� za p�du bu� formou pod�ln�ho pachtu, anebo p��mo prac� za propachtovanou ornou p�du �i pozemky apod.
Pachtovn� p�itom velmi �asto nab�v� nejrozmanit�j��ch forem, kter� se n�kdy dokonce spojuj�, tak�e se krom� pachtovn�ho v pen�z�ch vyskytuje tak� pachtovn� v natur�li�ch a �odpracov�v�n�. N�kolik p��klad�: za ka�dou d�sjatinu obd�lat 11/2 d�sjatiny + 10 vajec + 1 slepice + 1 pracovn� den �eny; za 43 d�sjatiny ja�in po 12 rublech a za 51 d�sjatin ozim� po 16 rublech v pen�z�ch + vyml�tit tolik a tolik mandel� ovsa, 7 mandel� pohanky a 20 mandel� �ita + pohnojit na zpachtovan� p�d� mrvou ze sv�ch chl�v� alespo� 5 d�sjatin po 300 vozech na d�sjatinu (Kary�ev, Pachty, s. 348). Tak se dokonce i hn�j z hospod��stv� roln�k� st�v� sou��st� statk��sk�ho hospod��stv�! O roz���en� a rozmanitosti forem odpracov�v�n� sv�d�� i �etn� v�razy: otrabotki, otbu�i, otbutki, bar��ina, basarinka, posobka, pa��ina, postupok, vyjemka aj. (ibid., 342). N�kdy se roln�k zavazuje, �e bude d�lat, �co p�n rozk�e� (ibid., 346), zavazuje se prost� �poslouchat�, �pod�izovat se� mu ve v�em a �pom�hat� mu. Odpracov�v�n� �zahrnuje cel� cyklus obvykl�ch vesnick�ch prac�. Formou odpracov�v�n� jsou vykon�v�ny v�echny zem�d�lsk� pr�ce p�i obd�l�v�n� pol� i sklizni obil� a sena, p�i z�sobov�n� d��v�m a p�ev�en� n�klad�� (346�347), opravuj� se st�echy a kom�ny (354, 348), roln�k�m se ukl�d� dod�vat dr�be� a vejce (ibid.). Statistik gdovsk�ho �jezdu v Petrohradsk� gubernii spr�vn� ��k�, �e b�n� zp�soby odpracov�v�n� maj� �star� r�z p�edreformn� roboty� (349)[j].
Zvl zaj�mav� je forma odpracov�v�n� za p�du, forma takzvan�ch odpracov�van�ch a natur�ln�ch pacht�.[k] V p�ede�l� kapitole jsme vid�li, jak se v rolnick�m pachtu projevuj� kapitalistick� vztahy; zde vid�me �pacht�, kter� je prost� p�e�itkem robotn�ho hospod��stv�[l] a kter� n�kdy nepozorovateln� p�ech�z� v kapitalistickou soustavu zaji��uj�c� pro statek zem�d�lsk� d�ln�ky t�m, �e se jim poskytuje kousek p�dy. �daje zemstevn� statistiky nesporn� dokazuj� souvislost takov�ch �pacht�� s vlastn�m hospod��stv�m pronaj�matel� p�dy. �Jakmile za�nou statk��i na sv� p�d� hospoda�it sami, mus� si v�as zajistit d�ln�ky. Proto se v mnoha kraj�ch sna�� poskytovat roln�k�m p�du za odpracov�v�n� anebo za ��st produktu spolu s odpracov�v�n�m...� Tato hospod��sk� soustava �... je zna�n� roz���ena. ��m �ast�ji pronaj�matel� p�dy samostatn� hospoda��, ��m m�n� p�dy d�vaj� do pacht� a ��m v�t�� je popt�vka po n�, t�m v�ce se roz�i�uje i tento zp�sob pronaj�m�n� p�dy� (ibid., 266, srov. tak� 367). Zde tedy m�me zcela zvl�tn� druh pachtu, kter� neznamen�, �e se statk�� vzd�v� vlastn�ho hospod��stv�, n�br� naopak, �e s�m hospoda�� na sv� p�d�, kter� neznamen� upev�ov�n� rolnick�ho hospod��stv� zv�t�ov�n�m dr�by p�dy, n�br� p�em�nu roln�ka v zem�d�lsk�ho d�ln�ka. V p�ede�l� kapitole jsme vid�li, �e v rolnick�m hospod��stv� m� pacht protikladn� v�znam, proto�e pro jedny znamen� v�hodn� roz�i�ov�n� hospod��stv�, pro druh� dohodu z nouze. Nyn� vid�me, �e i ve statk��sk�m hospod��stv� m� propachtov�v�n� p�dy protikladn� v�znam: n�kdy je to p�enech�v�n� hospod��stv� jin� osob�, kter� z n�ho plat� rentu; jindy je to zp�sob veden� vlastn�ho hospod��stv�, zp�sob, j�m� si statek zaji��uje pracovn� s�ly.
P�ejd�me k odm�n� za pr�ci p�i odpracov�v�n�. Udaje z r�zn�ch pramen� se shoduj� v tom, �e odm�na za pr�ci p�i odpracov�van�m a zotro�uj�c�m pachtu b�v� v�dycky ni��� ne� p�i kapitalistick�m �svobodn�m� naj�m�n�. D�kazem toho je za prv�, �e natur�ln� pachty, tj. pachty za odpracov�v�n� anebo za polovinu sklizn� (kter� p�edstavuj�, jak jsme pr�v� vid�li, jenom odpracov�van� a zotro�uj�c� pacht), jsou v�ude zpravidla dra��� ne� pen�n�, a to mnohem dra��� (ibid., 350), mnohdy dvojn�sobn� (ibid., 356, r�evsk� �jezd v Tversk� gubernii). Za druh� jsou natur�ln� pachty nejv�ce roz���eny v nejchud��ch skupin�ch roln�k� (ibid., 261n.). Jsou to pachty z b�dy, �pachty� roln�ka, kter� u� nen� s to �elit sv� p�em�n� v zem�d�lsk�ho n�mezdn�ho d�ln�ka prost�ednictv�m natur�ln�ho pachtu. Z�mo�n� roln�ci se sna�� zpachtov�vat p�du za pen�ze. �Pacht�� vyu��v� sebemen�� mo�nosti, aby platil pachtovn� v pen�z�ch, a tak zlevnil u��v�n� ciz�ch pozemk�� (ibid., 265) � a nejen aby zlevnil pacht, dod�v�me my, ale aby se tak� osvobodil od zotro�uj�c�ho pachtu. V �jezd� Rostov na Donu byl dokonce konstatov�n tak pozoruhodn� fakt, �e se p�ech�z� od pen�n�ho pachtu ke skop�tin�[82] podle toho, jak se zvy�uje pachtovn�, a�koli pod�l roln�k� na skop�tin� poklesl (s. 266, ibid.). T�m se velmi n�zorn� ilustruje dosah natur�ln�ch pacht�, kter� roln�ka �pln� o�ebra�uj� a p�em��uj� ho v zem�d�lsk�ho d�ln�ka.[m] Za t�et� p��m� srovn�n� odm�n za pr�ci p�i odpracov�van�m pachtu a p�i kapitalistick�m �svobodn�m� naj�m�n� sv�d�� o tom, �e p�i kapitalistick�m �svobodn�m� naj�m�n� jsou mzdy vy���. V citovan� publikaci zem�d�lsk�ho odboru Svobodn� n�mezdn� pr�ce atd. je vypo�teno, �e pr�m�rn� plat za obd�l�n� jedn� d�sjatiny ozimu rolnick�m invent��em �in� celkem 6 rubl� (�daje o st�edorusk�m �ernozemn�m p�smu za osm let, 1883�1891). Vypo�teme-li cenu t�ch� prac� p�i svobodn�m naj�m�n�, dostaneme 6 rubl� 19 kop�jek pouze za pr�ci �lov�ka, bez pr�ce kon� (za pr�ci kon� se plat� alespo� 4 ruble 50 kop�jek, 1. c., 45). Autor opr�vn�n� pokl�d� tento jev za �naprosto nenorm�ln� (ibid.). Poznamen�v�me pouze, �e vy��� odm�na za pr�ci p�i ryze kapitalistick�m naj�m�n� ve srovn�n� s nejr�zn�j��mi formami zotro�uj�c� z�vislosti a jin�ch p�edkapitalistick�ch vztah� je fakt zji�t�n� nejen v zem�d�lstv�, ale i v pr�myslu, nejen v Rusku, ale i v jin�ch zem�ch. P�esn�j�� a podrobn�j�� �daje zemstevn� statistiky o tom obsahuje n�sleduj�c� tabulka (Sborn�k statistick�ch �daj� o saratovsk�m �jezdu, sv. I, odd�l III, s. 18�19. Citov�no podle knihy pana Kary�eva Pachty, s. 353):
Saratovsk� �jezd
Pr�m�rn� cena za obd�l�n� 1 d�ijatiny (v rublech)
Druhy prac�p�i zjedn�v�ni
na pr�ci v zim�
a vypl�cen� 80�100 %
mzdy p�edemp�i odpracov�ni
za zpachtovanou
ornou p�dup�i svobodn�m naj�m�n�
podle �daj�podle p�semn�ch
podm�nekpodle �daj�
pacht���naj�matel� naj�man�ch Kompletn� obd�l�n� a sklize� se svozem a v�mlatem 9,6 — 9,4 20,5 17,5 Tot� bez v�mlatu (ja�in) 6,6 — 6,4 15,3 13,5 Tot� bez v�mlatu (ozim�) 7,0 — 7,5 15,2 14,3 Obd�l�n� 2,8 2,8 — 4,3 3,7 Sklize� (pokosen� a svoz) 3,6 3,7 3,8 10,1 8,5 Sklize� (bez svozu) 3,2 2,6 3,3 8,0 8,1 Kosen� (bez svozu) 2,1 2,0 1,8 3,5 4,0 P�i odpracov�v�n� (stejn� jako p�i zotro�uj�c�m charakteru pachtu spojen�ho s lichvou) jsou tedy odm�ny za pr�ci oby�ejn� v�ce ne� dvakr�t ni��� ne� p�i kapitalistick�m naj�m�n�[n]. Proto�e k odpracov�v�n� se m��e zav�zat pouze m�stn� roln�k, kter� p�itom mus� bezpodm�ne�n� vlastnit p��d�lovou p�du, pak velk� sn�en� odm�ny za pr�ci jasn� dokazuje, �e p��d�l m� funkci natur�ln� mzdy. V podobn�ch p��padech nep�est�v� b�t p��d�lov� p�da ani dnes statk��ovi prost�edkem, jak si �zajistit� levn� pracovn� s�1y. Av�ak rozd�l mezi svobodnou a �polosvobodnou�[o] prac� nen� zdaleka jen rozd�lem ve mzd�. Velmi d�le�it� je tak� okolnost, �e �polosvobodn� pr�ce v�dycky p�edpokl�d� osobn� z�vislost naj�man�ho na naj�mateli, �e v�dycky p�edpokl�d� ve v�t�� �i men�� m��e zachov�n� �mimoekonomick�ho p�inucen�. Engelgardt velmi v�sti�n� ��k�, �e lze pen�n� p�j�ky pod podm�nkou jejich odpracov�v�n� vysv�tlit t�m, �e jsou tyto pohled�vky nejjist�j��: exeku�n�m v�m�rem se t�ko vym�h� na roln�kovi zaplacen�, �aby v�ak roln�k vykonal pr�ci, k n� se zav�zal, k tomu jej vrchnost donut�, i kdyby jeho vlastn� obil� z�stalo nepokoseno� (1. c., 216). �Jedin� dlouh� l�ta poroby a nevolnick� pr�ce na p�na mohla vyvolat takovou lhostejnost� (pouze zd�nlivou), s jakou zem�d�lec nech� sv� obil� na de�ti a jede sv�et ciz� snopy (ibid., 429). Kdyby obyvatelstvo nebylo tak �i onak p�ipout�no k m�stu sv�ho bydli�t�, k �ob�in�, kdyby neexistovala jist� ob�ansk� neplnopr�vnost, bylo by odpracov�v�n� jako soustava nemysliteln�. Rozum� se samo sebou, �e nezbytn�m d�sledkem uveden�ch rys� soustavy odpracov�v�n� je n�zk� produktivita pr�ce: zp�soby hospoda�en� zalo�en�ho na odpracov�v�n� mohou b�t pouze zcela tradi�n�; pr�ce uja�men�ho roln�ka se svou kvalitou nutn� bl�� pr�ci nevolnick�.
Spojen� soustavy odpracov�v�n� s kapitalistickou soustavou zp�sobuje, �e se dne�n� statk��sk� hospod��stv� svou hospod��skou organizac� n�padn� podob� syst�mu, kter� p�evl�dal v na�em textiln�m pr�myslu p�ed vznikem strojov�ho velkopr�myslu. Tam nech�val obchodn�k vykon�vat n�kter� pr�ce sv�mi n�stroji a n�mezdn�mi d�ln�ky (snov�n� p��ze, barven� a �prava tkanin aj.) a ��st n�stroji rolnick�ch dom�ck�ch v�robc�, kte�� pro n�j zpracov�vali jeho materi�l; zde n�kter� pr�ce prov�d�j� n�mezdn� d�ln�ci, kte�� pou��vaj� invent�� statk��e, a druh� ��st je zabezpe�ov�na prac� a invent��em roln�k�, kte�� pracuj� na ciz� p�d�. Tam se spojoval s pr�myslov�m kapit�lem kapit�l obchodn� a na dom�ck�m v�robci spo��valo krom� b�emene kapit�lu je�t� b�emeno zotro�en�, zprost�edkovatelstv� faktor�, truckov� syst�m apod.; zde se rovn� spojuje s pr�myslov�m kapit�lem kapit�l obchodn� a lichv��sk� se v�emo�n�mi formami sni�ov�n� mzdy a zvy�ov�n� osobn� z�vislosti v�robce. Tam se po v�ky udr�ovala p�echodn� soustava, kter� m�la za z�klad primitivn� rukod�lnou techniku a byla odstran�na za necel� t�i desetilet� strojov�m velkopr�myslem; zde se udr�uje odpracov�v�n� t�m�� od vzniku Ruska (statk��i m�nili smerdy ve sv� nevoln�ky ji� za �as� Rusk� pravdy[84]), zachov�v� po stalet� zastaralou techniku a teprve po reform� za��n� rychle ustupovat kapitalismu. I tam, i zde znamen� star� soustava jedin� stagnaci v�robn�ch forem (a tedy i v�ech spole�ensk�ch vztah�) a p�evahu asiatsk�ch pom�r�. I tam, i zde jsou nov�, kapitalistick� formy hospod��stv� velk�m pokrokem, nehled� na v�echny jejich rozpory.
IV. Z�nik soustavy odpracov�v�n�
Nyn� vznik� ot�zka, jak� je vztah soustavy odpracov�v�n� k poreformn� ekonomice Ruska.
P�edev��m se r�st zbo�n�ho hospod��stv� nesrovn�v� se soustavou odpracov�v�n�, proto�e tato soustava je zalo�ena na natur�ln�m hospod��stv�, na ustrnul� technice, na nerozlu�n�m spojen� statk��e s roln�kem. Proto nelze tuto soustavu d�sledn� uplat�ovat a ka�d� krok ve v�voji zbo�n�ho hospod��stv� a tr�n�ho zem�d�lstv� naru�uje podm�nky pro jej� zaveden�.
D�le je nutn� uv�it tuto okolnost: z dosavadn�ch v�klad� vysv�t�, �e by se v dne�n�m statk��sk�m hospod��stv� m�ly rozli�ovat dva druhy odpracov�v�n�: 1. odpracov�v�n�, kter� si m��e dovolit pouze samostatn� roln�k, jen� m� ta�n� dobytek a invent��, (nap��klad obd�l�v�n� �kruhov� d�sjatiny, or�n� aj.) a 2. odpracov�v�n�, na n� sta�� i vesnick� prolet�� bez jak�hokoli vlastn�ho invent��e (nap��klad �nout, kosit, ml�tit apod.). Je jasn�, �e na jedn� stran� v rolnick�m a na druh� stran� ve statk��sk�m hospod��stv� maj� oba druhy odpracov�v�n� protikladn� v�znam a �e druh� druh odpracov�v�n� p�edstavuje p��m� p�echod ke kapitalismu, s n�m� spl�v� celou �adou naprosto neposti�iteln�ch mezi�l�nk�. V na�� literatu�e se obvykle tento rozd�l ned�l� a mluv� se o odpracov�v�n� v�eobecn�. Av�ak s postupn�m vytla�ov�n�m soustavy odpracov�v�n� kapitalismem nab�v� velk�ho v�znamu p�esouv�n� t�i�t� z odpracov�v�n� prvn�ho druhu na odpracov�v�n� druh�ho druhu. Uvedeme p��klad ze Sborn�ku statistick�ch �daj� o Moskevsk� gubernii: �Ve v�t�in� velkostatk�... obd�l�v�n� pol� a set�, tj. pr�ce, na jejich� pe�liv�m proveden� z�vis� v�nos, vykon�vaj� st�l� zem�d�l�t� d�ln�ci, kde�to na sklize� obil�, tj. na pr�ci, p�i n� je nejd�le�it�j�� v�asn� a rychl� proveden�, se naj�maj� okoln� roln�ci za pen�ze nebo za pozemky� (sv. V, se�it 2, s. 140). V takov�ch hospod��stv�ch se v�t�ina pracovn�ch sil z�sk�v� odpracov�v�n�m, av�ak p�esto m� kapitalistick� soustava nesporn� p�evahu a �okoln� roln�ci� se v podstat� p�em��uj� v zem�d�lsk� d�ln�ky, podobn� �smluvn�m n�den�k�m� v N�mecku, kte�� maj� tak� p�du a tak� se d�vaj� naj�mat na ur�itou ��st roku (viz v��e s. 124, pozn�mka[p]). Ohromn� �bytek kon� u roln�k� a vzr�st po�tu rolnick�ch usedlost� bez kon� v d�sledku ne�rod v devades�t�ch letech[q] musel podstatn� zrychlit vytla�ov�n� soustavy odpracov�v�n� soustavou kapitalistickou[r].
Kone�n� nejd�le�it�j�� p���inou z�niku soustavy odpracov�v�n� je rozklad rolnictva. �e odpracov�v�n� (prvn�ho druhu) souvis� pr�v� se st�edn� skupinou rolnictva, je tak� a priori jasn� � jak u� jsme poznamenali � a m��e b�t dok�z�no �daji zemstevn� statistiky. Nap��klad ve sborn�ku o zadonsk�m �jezdu ve Voron�sk� gubernii jsou uvedeny �daje z r�zn�ch skupin rolnictva o po�tu hospod��stv�, kter� p�evzala �kolov� pr�ce. Uv�d�me tyto �daje v procentech:
Skupina hospod���Pod�l hospod���, kte�� p�evzali
�kolov� pr�ce, z celkov�ho
po�tu hospod��� ve skupin�Pod�l z celkov�ho po�tu v % v�ech usedlost� usedlost�, kter� p�evzali
�kolov� pr�ce
Bez kon� 9,9 24,5 10,5 S 1 kon�m 27,4 40,5 47,6 S 2 - 3 ko�mi 29,0 31,8 39,6 Se 4 ko�mi 16,5 3,2 2,3 Podle �jezd� 23,3 100 100 Z toho je jasn� vid�t, �e se pod�l �kolov�ch prac� v obou krajn�ch skupin�ch zmen�uje. Nejv�t�� ��st usedlost� s �kolov�mi pracemi p�ipad� na st�edn� skupinu rolnictva. Proto�e ve statistick�ch sborn�c�ch zemstev jsou �kolov� pr�ce �asto tak� zahrnov�ny mezi ostatn� �v�d�lky�, m�me tu tedy p��klad typick�ch �v�d�lk�� st�edn�ho rolnictva, pr�v� tak jako jsme se v p�ede�l� kapitole sezn�mili s typick�mi �v�d�lky� nejni��� a nejvy��� skupiny rolnictva. Druhy �v�d�lk��, kter� jsme tam zkoumali, jsou v�razem rozvoje kapitalismu (obchodn� a v�robn� podniky a prodej pracovn� s�ly), kde�to tento druh �v�d�lk�� je naopak v�razem zaostalosti kapitalismu a p�evahy odpracov�v�n� (za p�edpokladu, �e mezi ve�ker�mi ��kolov�mi pracemi� p�evl�daj� ty, kter� za�azujeme do odpracov�v�n� prvn�ho druhu).
��m hloub�ji upad� natur�ln� hospod��stv� a st�edn� rolnictvo, t�m v�ce mus� kapitalismus zatla�ovat soustavu odpracov�v�n�. Z�mo�n� rolnictvo nem��e b�t pochopiteln� z�kladem soustavy odpracov�v�n�, nebo� jenom krajn� b�da nut� roln�ka, aby se d�val naj�mat na pr�ce nejh��e placen� a ruinuj�c� jeho hospod��stv�. Pro soustavu odpracov�v�n� se pr�v� tak nehod� ani vesnick� prolet��, i kdy� z jin�ho d�vodu: nem� ��dn� hospod��stv�, anebo m� jen zcela nepatrn� kousek p�dy, k n�mu� nen� tak p�ipout�n jako �st�edn� roln�k, a je tedy pro n�j daleko leh�� odej�t a d�t se najmout za �svobodn�ch� podm�nek, tj. za vy��� mzdu a bez jak�koli zotro�uj�c� z�vislosti. Odtud vyv�r� v�eobecn� nespokojenost na�ich velk�ch pozemkov�ch vlastn�k� s odlivem roln�k� do m�st a s odch�zen�m za �vedlej��mi v�d�lky�, t�m se vysv�tluj� jejich n��ky, �e roln�ci jsou �m�lo p�ipout�ni k p�d� (viz d�le, s. 183[s]). Rozvoj ryze kapitalistick� n�mezdn� pr�ce naru�uje soustavu odpracov�v�n� v sam�ch z�kladech.[t]
Je zvl d�le�it� zaznamenat tuto t�snou souvislost mezi rozkladem rolnictva a vytla�ov�n�m soustavy odpracov�v�n� kapitalismem � souvislost teoreticky tak jasnou �� kterou ve sv�ch prac�ch u� d�vno konstatovali zem�d�l�t� odborn�ci, kdy� pozorovali r�zn� zp�soby hospoda�en� na statc�ch. Profesor Stebut poukazuje v p�edmluv� ke sv�mu sborn�ku �l�nk� z let 1857 a� 1882 na to, �e... �v na�em rolnick�m ob�inov�m hospod��stv� za��n� diferenciace mezi zem�d�lsk�mi podnikateli a zem�d�lsk�mi d�ln�ky. Prvn� os�vaj� velk� plochy, za��naj� zam�stn�vat zem�d�lsk� d�ln�ky a oby�ejn� si p�est�vaj� br�t �kolov� pr�ce, jestli�e nutn� nepot�ebuj� z�skat je�t� kousek osevn� plochy nebo pastviny pro dobytek, �eho� v�t�inou nemohou dos�hnout jinak ne� �kolovou prac�; druz� v�ak nemohou vykon�vat ��dn� takov� pr�ce, proto�e nemaj� kon�. Z toho o�ividn� vypl�v� nutnost p�ej�t co nejrychleji k hospod��stv� zalo�en�mu na pr�ci zem�d�lsk�ch d�ln�k�, proto�e i ti roln�ci, kte�� je�t� p�ij�maj� �kolovou pr�ci na obd�l�v�n� d�sjatin, pracuj� �patn� co do kvality i v�asn�ho proveden�, proto�e maj� slab� kon� a proto�e si nabrali hodn� pr�ce� (s. 20).
I v b�n� zemstevn� statistice se poukazuje na to, �e zb�da�ov�n� rolnictva vede k vytla�ov�n� soustavy odpracov�v�n� kapitalismem. V Orelsk� gubernii bylo nap��klad zji�t�no, �e pokles cen obil� p�ivedl na mizinu mnoho pacht��� a �e statk��i byli nuceni zv�t�it rozlohu orn� p�dy, kterou statky samy obd�l�vaj�. �Z�rove� s roz���en�m orn� p�dy statk� je v�ude vid�t snahu nahradit �kolovou pr�ci prac� zem�d�lsk�ch d�ln�k� a skoncovat s pou��v�n�m invent��e roln�k�..., snahu zdokonalit obd�l�v�n� pol� zaveden�m zdokonalen�ho n��ad�..., zm�nit soustavu hospoda�en�, zav�st set� p�cnin, roz���it a zlep�it dobytk��stv�, u�init je produktivn�m� (Zem�d�lsk� p�ehled Orelsk� gubernie za l�ta 1887/88, s. 124�126 Cituji podle Kritick�ch pozn�mek P. Struveho, s. 242�244). V Poltavsk� gubernii bylo roku 1890, p�i n�zk�ch cen�ch obil�, zji�t�no, �e �rolnick� pacht p�dy se zmen�il... v cel� gubernii... Ve shod� s t�m se na mnoha m�stech p�es zna�n� pokles cen obil� zv�t�ila rozloha p�dy obd�l�van� p��mo statk��i� (Vliv sklizn� atd., I, s. 304). V Tambovsk� gubernii bylo zji�t�no, �e se zna�n� zv��ily ceny ko�sk�ch potah�: ve t�ech letech 1892 a� 1894 byly tyto ceny o 25�30% vy��� ne� v letech 1889 a� 1891 (Novoje slovo, 1895, �. 3, s. 187). Zdra�en� prac� vykon�van�ch ko�sk�mi potahy je p�irozen�m d�sledkem �bytku kon� u roln�k� a nem��e z�stat bez vlivu na vytla�ov�n� soustavy odpracov�v�n� kapitalistickou soustavou.
Nem�me ov�em nikterak v �myslu t�mito ojedin�l�mi p��klady dokazovat tezi, podle n� kapitalismus vytla�uje soustavu odpracov�v�n�: �pln� statistick� �daje o tom nem�me. Ilustrujeme t�m pouze tezi o souvislosti rozkladu rolnictva s vytla�ov�n�m soustavy odpracov�v�n� kapitalismem. Celkov� a souhrnn� �daje, je� nezvratn� dokazuj�, �e tu jde o vytla�ov�n�, se t�kaj� pou��v�n� stroj� v zem�d�lstv� a pou��v�n� svobodn� n�mezdn� pr�ce. Ne� v�ak p�ejdeme k t�mto �daj�m, mus�me se zm�nit o n�zorech narodnick�ch ekonom� na soudob� statk��sk� hospod��stv� v Rusku.
V. Postoj narodnik� k t�to ot�zce
Tezi, �e soustava odpracov�v�n� je pouh�m poz�statkem robotn�ho hospod��stv�, nepop�raj� ani narodnici. P�izn�v� ji naopak � i kdy� ne v�eobecn� � jak pan N. -on (Studie, podkapitola IX), tak pan V. V. (zvl v�sti�n� v �l�nku Na�e rolnick� hospod��stv� a agronomie; Ot��estvennyje zapiski, 1882, �. 8/9). T�m v�ce p�ekvapuje, �e se narodnici ze v�ech sil sna�� nep�iznat prost� a jasn� fakt, �e soudob� soustava statk��sk�ho hospod��stv� spo��v� ve spojen� soustavy odpracov�v�n� a soustavy kapitalistick� a �e proto ��m vyvinut�j�� je soustava odpracov�v�n�, t�m m�n� vyvinut� je soustava kapitalistick� a naopak; vyh�baj� se rozboru toho, jak� je vztah t�chto obou soustav k produktivit� pr�ce, k odm�n� za d�ln�kovu pr�ci, k hlavn�m rys�m poreformn� ekonomiky Ruska atd. Takto �e�it ot�zku, konstatovat zm�nu, k n� skute�n� doch�z�, by znamenalo p�iznat, �e vytla�en� soustavy odpracov�v�n� kapitalismem je nevyhnuteln� a pokrokov�. Aby se narodnici tomuto z�v�ru vyhnuli, nezastavili se ani p�ed idealizac� soustavy odpracov�v�n�. Tato prapodivn� idealizace je hlavn�m rysem narodnick�ch n�zor� na v�voj statk��sk�ho hospod��stv�. Pan V. V. dosp�l ve sv�m �l�nku a� k tornu, �e �lid zv�t�zil v boji za zveleben� zem�d�lstv�, p�esto�e toto v�t�zstv� je�t� zv�t�ilo jeho b�du� (Osudy kapitalismu, s. 288). P�iznat takov� �v�t�zstv� je v�mluvn�j�� ne� konstatovat por�ku! Pan N. -on shledal v p�id�len� p�dy roln�kovi za robotn�ho hospod��stv� i za soustavy odpracov�v�n� �princip� �spojen� v�robce s v�robn�mi prost�edky� a zapomn�l na tak bezv�znamnou okolnost, �e toto p�id�len� p�dy slou�ilo statk��i jako prost�edek k zaji�t�n� pracovn�ch sil. Jak jsme se u� zm�nili, rozebral Marx p�i popisu p�edkapitalistick�ch soustav zem�d�lstv� v�echny formy ekonomick�ch vztah�, jak� v Rusku existovaly, a jasn� zd�raznil nezbytnost malov�roby a spojen� roln�ka s p�dou jak p�i rent� v �konech, tak p�i natur�ln� i pen�n� rent�. Mohlo ho v�ak v�bec napadnout, aby z p�id�len� p�dy z�visl�mu roln�kovi vyvodil �princip� odv�k�ho spojen� v�robce s v�robn�mi prost�edky? Zapom�n� snad, t�eba jen na okam�ik, �e toto spojen� v�robce s v�robn�mi prost�edky bylo zdrojem a podm�nkou st�edov�k�ho vyko�is�ov�n�, �e podmi�ovalo technickou a spole�enskou stagnaci a nutn� vy�adovalo vznik nejr�zn�j��ch forem �mimoekonomick�ho p�inucen�?
Zcela obdobn� idealizuj� odpracov�v�n� a z�vislost na statk��i p�nov� Orlov a Kablukov ve �Sborn�c�ch� moskevsk� zemstevn� statistiky, kdy� v nich d�vaj� za vzor hospod��stv� jak�si pan� Kostinsk� v podolsk�m �jezdu (viz sv. V, se�it I, s. 175�176, a sv. II, s. 59�62, odd�l II). Podle n�zoru pana Kablukova jej� hospod��stv� dokazuje �mo�nost za��dit to tak, aby byl vylou�en (sic!!) takov� protiklad� (tj. protiklad mezi z�jmy statk��sk�ho a rolnick�ho hospod��stv�) �a aby se napom�halo rozkv�tu (sic!) jak rolnick�ho, tak i statk��sk�ho hospod��stv� (sv. V, se�it I, s. 175�176). Z toho vypl�v�, �e zlep�uj�c� se postaven� roln�k� tkv�... v odpracov�v�n� a z�vislosti na statk��i. Roln�ci nemaj� pastviny ani v�b�hy (sv. II, s. 60�61) � co� p�n�m narodnik�m nevad�, aby je pova�ovali za ���dn� hospod��e � tyto pozemky si pachtuj� za pr�ci od statk��ky a vykon�vaj� �ve�kerou pr�ci na jej�m statku pe�liv�, v�as a rychle�[u].
V idealizaci hospod��sk� soustavy, kter� je p��m�m p�e�itkem roboty, u� d�l j�t nelze!
Zp�sob uva�ov�n� v�ech t�chto narodnik� je velmi jednoduch�; sta�� pozapomenout, �e p�id�len� p�dy roln�kovi je jednou z podm�nek robotn�ho hospod��stv� nebo soustavy odpracov�v�n�, sta�� pouze abstrahovat od skute�nosti, �e tento zd�nliv� �samostatn�� zem�d�lec je povinen odv�d�t rentu v �konech, natur�ln� nebo pen�n� rentu, a zbude n�m ��ist� idea �spojen� v�robce s v�robn�mi prost�edky�. Av�ak skute�n� pom�r kapitalismu k p�edkapitalistick�m form�m vyko�is�ov�n� se pouh�m abstrahov�n�m od t�chto forem v�bec nem�n�[v].
Pozastav�me se ujin� velmi zaj�mav� �vahy pana Kablukova. Vid�li jsme, �e idealizuje odpracov�v�n�; stoj� v�ak za pov�imnut�, �e kdy� jako statistik charakterizuje skute�n� typy ryze kapitalistick�ch hospod��stv� v Moskevsk� gubernii, objevuj� se v jeho v�kladu � proti jeho v�li a v zkreslen� podob� � pr�v� ty skute�nosti, kter� dokazuj� pokrokovost kapitalismu v rusk�m zem�d�lstv�. Pros�me �ten��e o pozornost a p�edem se omlouv�me za pon�kud del�� citaci.
Krom� star�ch typ� hospod��stv� se svobodnou n�mezdn� prac� je v Moskevsk� gubernii
�nov�, ned�vno vznikl� typ hospod��stv�, kter� skoncovala se v�emi tradicemi a za�ala na v�c pohl�et prost�, tak jako se pohl�� na ka�dou v�robu, je� m� b�t zdrojem d�chodu. Na zem�d�lstv� se u� nehled� jako na panskou z�bavu, jako na �innost, kterou se m��e zab�vat ka�d�... Naopak, uzn�v� se, �e si vy�aduje... odborn� znalosti... Z�klad rozpo�tu� (pokud jde o organizaci v�roby) �je stejn� jako u v�ech ostatn�ch druh� v�roby� (Sborn�k statistick�ch �daj� o Moskevsk� gubernii, sv. V, se�it 1, s. 185).
Pan Kablukov ani nepozoruje, �e tato charakteristika nov�ho typu hospod��stv�, kter� �za�al vznikat ned�vno�, teprve v sedmdes�t�ch letech, dokazuje pr�v� pokrokovost kapitalismu v zem�d�lstv�. Pr�v� kapitalismus poprv� p�em�nil zem�d�lstv� �z pansk� z�bavy� v norm�ln� v�robu, pr�v� kapitalismus si poprv� vynutil �pohl�dnout na v�c prost�, vynutil si �rozej�t se s tradicemi� a vyzbrojit se �odborn�mi znalostmi�. P�ed n�stupem kapitalismu to ani nebylo pot�ebn�, a ani to nebylo mo�n�, nebo� hospod��stv� jednotliv�ch statk�, ob�in a rolnick�ch rodin �byla sob�sta�n�, nez�visela na ostatn�ch hospod��stv�ch a ��dn� s�la je nemohla vyrvat z odv�k� strnulosti. Kapitalismus byl pr�v� tou silou, kter� zavedla (prost�ednictv�m trhu) spole�enskou evidenci v�roby jednotliv�ch v�robc� a kter� je donutila respektovat po�adavky spole�ensk�ho v�voje. V tom je tak� pokrokov� �loha kapitalismu v zem�d�lstv� ve v�ech evropsk�ch zem�ch.
Poslechn�me si d�le, jak pan Kablukov charakterizuje na�e ryze kapitalistick� hospod��stv�:
�Potom se u� mus� po��tat s pracovn� silou jako s nezbytn�m faktorem p�sob�c�m na p��rodu, bez n�ho� by ��dn� organizace statku nikam nevedla. I kdy� se tedy uzn�v� ve�ker� v�znam tohoto faktoru, nepokl�d� se za samostatn� zdroj d�chodu, tak jako tornu bylo za nevolnictv� nebo jak je tomu i dnes v p��padech, kdy se za z�klad v�nosnosti statku nebere produkt pr�ce, jeho� z�sk�n� je p��m�m c�lem vynalo�en� pr�ce, nikoli snaha vynalo�it tuto pr�ci na v�robu hodnotn�j��ch produkt� pr�ce a takto vyu��t jej�ch v�sledk�, n�br� snaha zmen�it pod�l produktu, kter� dost�v� d�ln�k pro sebe, snaha majitele statku sn�it cenu pr�ce pokud mo�no na minimum� (186) . D�le poukazuje na veden� hospod��stv� zalo�en�ho na odpracov�v�n� za od�ezanou p�du. �Za takov�ch podm�nek nen� pro v�nosnost zapot�eb� ani znalost�, ani zvl�tn�ch kvalit majitele. V�echno, co se z�sk� touto prac�, tvo�� �ist� d�chod majitele nebo alespo� takov� d�chod, kter� je z�sk�v�n t�m�� bez jak�hokoli vynalo�en� ob�n�ho kapit�lu. Av�ak takov� hospod��stv� nem��e samoz�ejm� dob�e fungovat a nem��e se p�esn� �e�eno nazvat hospod��stv�m, tak jako se j�m nem��e nazvat propachtov�v�n� ve�ker�ch pozemk�; chyb� tu organizace hospod��stv� (186). Autor pak uv�d� p��klady propachtov�v�n� od�ezan� p�dy za odpracov�v�n� a uzav�r�: �T�i�t� hospod��stv�, zp�sob z�sk�v�n� d�chodu z p�dy spo��v� v p�soben� na d�ln�ka, a nikoli na hmotu a jej� s�ly� (189).
Tato �vaha je mimo��dn� zaj�mavou uk�zkou, jak se na z�klad� nespr�vn� teorie p�ekrucuj� skute�n� fakta. Pan Kablukov zam��uje v�robu za spole�ensk� v�robn� ��d. V ka�d�m spole�ensk�m ��du znamen� v�roba �p�soben� d�ln�ka na hmotu a jej� s�ly. V ka�d�m spole�ensk�m ��du m��e b�t zdrojem �d�chodu� pozemkov�ho vlastn�ka jedin� nadprodukt. Z obou hledisek se hospod��sk� soustava odpracov�v�n� naprosto shoduje s kapitalistickou, navzdory n�zoru pana Kablukova. Skute�n� rozd�l mezi nimi je jedin� v tom, �e soustava odpracov�v�n� nutn� p�edpokl�d� velmi n�zkou produktivitu pr�ce; nen� tu proto mo�n� zv��it d�chod zv�t�en�m mno�stv� nadproduktu, k tomu zb�v� jen jedin� prost�edek: vyu��t nejr�zn�j�� zotro�uj�c� formy naj�m�n�. V ryze kapitalistick�m hospod��stv� mus� naopak zotro�uj�c� formy naj�m�n� mizet, nebo� prolet��, kter� nen� p�ipout�n k p�d�, je �patn�m objektem zotro�ov�n�; zv��en� produktivity pr�ce je nejen mo�n�, ale tak� nutn� jako jedin� prost�edek, jak zv��it d�chod a jak se udr�et v drav� konkurenci. Charakteristika na�ich ryze kapitalistick�ch hospod��stv�, podan� t�m� panem Kablukovern, kter� se tak horliv� pokou�el idealizovat odpracov�v�n�, tedy pln� potvrzuje skute�nost, �e rusk� kapitalismus vytv��� spole�ensk� podm�nky, kter� nutn� vy�aduj� racionalizaci zem�d�lstv� a likvidaci zotro�ov�n�, kde�to naopak odpracov�v�n� vylu�uje mo�nost racionalizovat zem�d�lstv�, udr�uje zaostalost techniky a zotro�ov�n� v�robce. Nen� nic lehkomysln�j��ho ne� obvykl� j�sot narodnik� nad t�m, �e kapitalismus v na�em zem�d�lstv� je slab�. T�m h��e, je-li slab�, proto�e to jen ukazuje, jakou s�lu maj� p�edkapitalistick� formy vyko�is�ov�n�, kter� jsou pro v�robce nesrovnateln� t�iv�j��.
VI. Historie Engelgardtova hospod��stv�
Zcela zvl�tn� m�sto mezi narodniky zauj�m� Engelgardt. Kritizovat jeho hodnocen� soustavy odpracov�v�n� a kapitalismu by znamenalo opakovat, o �em jsme u� mluvili v p�edch�zej�c� podkapitole. Pokl�d�me proto za daleko ��eln�j�� konfrontovat Engelgardtovy narodnick� n�zory s v�vojem jeho vlastn�ho hospod��stv�. Takov� kritika bude m�t i pozitivn� v�znam, nebo� v�voj tohoto hospod��stv� jako by v kostce odr�el z�kladn� rysy v�voje ve�ker�ho statk��sk�ho hospod��stv� v poreformn�m Rusku
.Kdy� za�al Engelgardt hospoda�it, bylo jeho hospod��stv� zalo�eno na tradi�n�m odpracov�v�n� a zotro�uj�c� z�vislosti, kter� nedovoluj� v�st ���dn� hospod��stv� (Dopisy z vesnice, 559). Odpracov�v�n� bylo p���inou �patn�ho chovu dobytka, �patn�ho obd�l�v�n� p�dy a jednotv�rnosti zastaral�ch soustav poln�ho hospod��stv� (118). �Poznal jsem, �e hospoda�it postaru nen� mo�n� (118). Konkurence stepn�ho obil� sni�ovala ceny a �inila hospod��stv� nev�nosn�m (83)[w]. Zd�raz�ujeme, �e vedle soustavy odpracov�v�n� m�la v tomto hospod��stv� od sam�ho za��tku ur�itou �lohu tak� kapitalistick� soustava: n�mezdn� d�ln�ci tu byli, i kdy� ve velmi mal�m po�tu, i za star�ho zp�sobu hospoda�en� (skot�k aj.) a Engelgardt dosv�d�uje, �e mzda jeho zem�d�lsk�ho d�ln�ka (n�kdej��ho roln�ka s p��d�lem p�dy) byla �neuv��iteln� n�zk�(11), n�zk� proto, �e p�i �patn�m stavu chovu dobytka �nebylo ani mo�n� v�c d�t�. N�zk� produktivita pr�ce vylu�ovala mo�nost zvy�ovat mzdy. Engelgardtovo hospod��stv� m�lo tedy od sam�ho po��tku n�m u� zn�m� rysy v�ech rusk�ch hospod��stv�: odpracov�v�n�, zotro�uj�c� z�vislost, velmi n�zkou produktivitu pr�ce, �neuv��iteln� n�zkou� odm�nu za pr�ci a zastaral� zp�soby hospoda�en� na p�d�.
Jak� vlastn� zm�ny vnesl do tohoto syst�mu Engelgardt? Za��n� s�t len, tr�n� pr�myslovou plodinu, kter� vy�aduje mnoho pracovn�ch sil. Zesiluje se tedy tr�n� a kapitalistick� r�z zem�d�lstv�. Ale jak z�skat pracovn� s�ly? Engelgardt se zpo��tku pokou�el uplatnit v nov�m (tr�n�m) zem�d�lstv� starou soustavu: odpracov�v�n�. Neda�ilo se to, roln�ci pracovali �patn�, �odpracov�v�n� podle d�sjatin� bylo nad jejich s�ly, proto se v�emo�n� br�nili �ni��m neomezen� a nevolnick� pr�ci. �Musel se zm�nit syst�m. Mezit�m jsem se u� vzmohl, po��dil jsem si vlastn� kon�, postroje, vozy, pluhy, br�ny a mohl jsem u� hospoda�it za pomoci zem�d�lsk�ch d�ln�k�. Za�al jsem p�stovat len z��sti se sv�mi zem�d�lsk�mi d�ln�ky, z��sti jsem naj�mal roln�ky na ur�it� pr�ce v �kolu� (218). P�echod k nov� soustav� hospoda�en� a k tr�n�mu zem�d�lstv� tedy vy�adoval nahradit soustavu odpracov�v�n� kapitalistickou soustavou. Aby Engelgardt zv��il produktivitu pr�ce, pou�il vyzkou�en�ho prost�edku kapitalistick� v�roby: pr�ce od kusu. �eny byly naj�m�ny k pr�ci od mandele..., �i od pudu, a Engelgardt (s jistou d�vkou naivn� v�t�zosl�vy) vypr�v� o �sp�chu tohoto syst�mu; zv��ily se n�klady na obd�l�v�n� (z 25 rubl� na 1 d�sjatinu na 35 rubl�), zv��il se v�ak tak� d�chod o 10�20 rubl�; p�echodem od zotro�uj�c� pr�ce ke svobodn� n�mezdn� pr�ci se zv��ila produktivita pr�ce d�lnic (z 20 funt� za noc na 1 pud); v�d�lek d�lnic se zv��il na 30�50 kop�jek za den (�neb�val� v na�em kraji�). M�stn� obchodn�k se st�i�n�m zbo��m Engelgardta up��mn� pochv�lil: �Sv�m lnem jste r��il d�t obchodu velkou vzpruhu� (219).
Svobodn� n�mezdn� pr�ce, pou��van� zprvu k obd�l�v�n� tr�n�ch plodin, se za�ala postupn� uplat�ovat p�i ostatn�ch zem�d�lsk�ch prac�ch. Jedn�m z prvn�ch �kon�, kter� kapit�l vylou�il z odpracov�v�n�, byl v�mlat. Je zn�mo, �e ve v�ech statk��sk�ch hospod��stv�ch se tento druh prac� nej�ast�ji prov�d� kapitalistick�m zp�sobem. ���st p�dy,� p�e Engelgardt, �pachtuji roln�k�m za obd�l�v�n� �kruh��, proto�e jinak bych st�� sta�il sklidit �ito� (211). Odpracov�v�n� tedy tvo�� p��m� p�echod ke kapitalismu, proto�e zabezpe�uje hospod��i pr�ci n�den�k� v dob� nejv�t��ho n�valu pr�ce. Zprvu se na obd�l�v�n� �kruh�� zjedn�valo spole�n� s ml�cen�m, ale i zde si �patn� prov�d�n� prac� vynutilo p�ej�t ke svobodn� n�mezdn� pr�ci. Obd�l�v�n� �kruh�� se za�alo zad�vat bez ml�cen�, to se pak prov�d�lo z��sti za pomoci zem�d�lsk�ch d�ln�k�, z��sti se zad�valo v �kolov� mzd� zprost�edkovateli party n�mezdn�ch d�ln�k�. Nahrazen� soustavy odpracov�v�n� kapitalistickou soustavou m�lo tak� zde za n�sledek: 1. zv��en� produktivity pr�ce: d��ve vyml�tilo 16 lid� za den 900 snop�, nyn� 8 lid� 1100 snop�; 2. zv��en� v�mlatk�; 3. zkr�cen� doby ml�cen�; 4. zv��en� d�ln�kova v�d�lku; 5. zv��en� hospod��ova zisku (212).
D�le se kapitalistick� soustava za��n� uplat�ovat i p�i obd�l�v�n� p�dy. Zav�d�j� se pluhy m�sto d�ev�n�ch r�del a pr�ce p�ech�z� z hospod��sky z�visl�ho roln�ka na zem�d�lsk�ho d�ln�ka. Engelgardt v�t�zoslavn� mluv� o �sp�chu zaveden� novoty, o sv�domit�m pom�ru d�ln�k� k pr�ci, a dokazuje t�m zcela spr�vn�, �e obvykl� obvi�ov�n� d�ln�ka z lenosti a nesv�domitosti je d�sledkem �nevolnick�ho cejchu� a zotro�uj�c� pr�ce �na p�na�, �e nov� organizace hospod��stv� vy�aduje, aby tak� hospod�� byl podnikav�, znal lidi a um�l s nimi jednat, znal pr�ci a jej� rozsah, obezn�mil se s technickou a obchodn� str�nkou zem�d�lstv�, tj. aby m�l vlastnosti, jak� nem�li a nemohli m�t Oblomovov�[86] nevolnick� �i hospod��sky z�visl� vesnice. Jednotliv� zm�ny v zem�d�lsk� technice jsou navz�jem nerozlu�n� spjaty a nutn� vedou k p�em�n� ekonomiky. �P�edpokl�dejme nap��klad, �e jste zavedli p�stov�n� lnu a jetele � a hned bude zapot�eb� mnoha dal��ch zm�n, a nebudou-li provedeny, nebude na tom hospod��stv� dob�e. Bude zapot�eb� zm�nit orn� n��ad� a m�sto d�ev�n�ho r�dla pou��vat pluh, m�sto d�ev�n�ch bran �elezn�, a takov� n��ad� zase bude vy�adovat jin� kon�, jin� d�ln�ky, jinou hospod��skou soustavu, pokud jde o naj�m�n� d�ln�k� atd.� (154�155).
Uk�zalo se, �e zm�na zem�d�lsk� techniky je nerozlu�n� spjata s vytla�ov�n�m soustavy odpracov�v�n� kapitalismem. Zvl zaj�mav� je, jak toto vytla�ov�n� postupuje: hospod��sk� soustava spojuje i nad�le soustavu odpracov�v�n� s kapitalismem, ale t�i�t� se ponen�hlu p�esouv� z odpracov�v�n� na kapitalismus. Pod�vejme se, jak bylo organizov�no Engelgardtovo p�ebudovan� hospod��stv�: �Nyn� m�m mnoho pr�ce, proto�e jsem zm�nil cel� syst�m hospod��stv�. Podstatnou ��st pr�ce vykon�vaj� st�l� zem�d�l�t� d�ln�ci a n�den�ci. Pr�ce je nejr�zn�j��: vypaluji �hor pod p�enici, �ist�m lni�t� od b�ezov�ho porostu, sklidil jsem louky u Dn�pru, zasel jsem jetel, hodn� �ita a tak� lnu. Pot�ebuji spoustu pracovn�ch sil. Abych m�l pracovn�ky, mus�m se o n� postarat co nejd��ve, proto�e a� za�nou poln� pr�ce, budou v�ichni zam�stn�ni bu� doma, nebo v jin�ch hospod��stv�ch. Z�sk�v�m pracovn� s�ly vypl�cen�m z�loh za pr�ci v pen�z�ch a v obil� (116�117).
Odpracov�v�n� i zotro�uj�c� z�vislost z�staly tedy i v ���dn� veden�m hospod��stv�, ale 1. zauj�maj� ji� v��i svobodn�mu naj�m�n� druho�ad� m�sto a 2. samo odpracov�v�n� se zm�nilo; zachovalo se p�ev�n� odpracov�v�n� druh�ho druhu, kter� nep�edpokl�d� hospoda��c� roln�ky, n�br� st�l� zem�d�lsk� d�ln�ky a n�den�ky.
Vlastn� Engelgardtovo hospod��stv� tedy vyvrac� Engelgardtovy narodnick� teorie l�pe ne� v�elijak� �vahy. I kdy� si Engelgardt vytkl za c�l vybudovat racion�ln� hospod��stv�, nemohl toho za dan�ch soci�ln� ekonomick�ch pom�r� dos�hnout jinak ne� zaveden�m hospod��stv� se zem�d�lsk�mi d�ln�ky. Zdokonalov�n� zem�d�lstv� a vytla�ov�n� soustavy odpracov�v�n� kapitalismem �lo v tomto hospod��stv� ruku v ruce � p�esn� tak, jako tomu je ve v�ech statk��sk�ch hospod��stv�ch v Rusku. Nejv�razn�ji se tento proces projevuje v pou��v�n� stroj� v rusk�m zem�d�lstv�.
VII. Pou��v�n� stroj� v zem�d�lstv�
Podle v�voje v�roby zem�d�lsk�ch stroj� a jejich pou��v�n� v zem�d�lstv� d�l� se poreformn� epocha na �ty�i obdob�[x]. Do prvn�ho obdob� spadaj� posledn� l�ta p�ed rolnickou reformou a prvn� l�ta po n�. Statk��i za�ali nakupovat zahrani�n� stroje, aby se obe�li bez �bezplatn� pr�ce nevoln�k� a zbavili se obt�� s naj�m�n�m svobodn�ch d�ln�k�. Tento pokus ov�em skon�il nezdarem; hore�ka rychle opadla a v letech 1863�1864 popt�vka po zahrani�n�ch stroj�ch poklesla. Od konce sedmdes�t�ch let za�alo druh� obdob�, kter� trvalo a� do roku 1885. Pro toto obdob� je charakteristick� mimo��dn� rovnom�rn� a neoby�ejn� rychl� r�st dovozu stroj� ze zahrani��; tuzemsk� v�roba vzr�st� rovn� rovnom�rn�, ale pomaleji ne� dovoz. Od roku 1881 do roku 1884 stoupal dovoz zem�d�lsk�ch stroj� zvl rychle, co� lze ��ste�n� vysv�tlit t�m, �e v roce 1881 byl zru�en bezceln� dovoz litiny a �eleza pro pot�eby z�vod� vyr�b�j�c�ch zem�d�lsk� stroje. T�et� obdob� trv� od roku 1885 do za��tku devades�t�ch let. Na zem�d�lsk� stroje dov�en� dosud bezceln� je v tomto roce uvaleno clo (50 kop�jek ve zlat� na 1 pud).Vysok� clo zna�n� omezuje dovoz stroj�, p�i�em� se i dom�c� v�roba rozv�j� pomalu v d�sledku zem�d�lsk� krize, jej� za��tek spad� pr�v� do tohoto obdob�. Kone�n� na za��tku devades�t�ch let za��n� z�ejm� �tvrt� obdob�, kdy se dovoz zem�d�lsk�ch stroj� op�t zvy�uje a kdy zejm�na rychle roste jejich dom�c� v�roba.
Pro ilustraci na�eho v�kladu uv�d�me statistick� �daje. Pr�m�rn� ro�n� v��e dovozu zem�d�lsk�ch stroj� v jednotliv�ch obdob�ch �inila:
Obdob� V tis�c�ch pud� V tis�c�ch rubl� 1869 - 1872 259,4 787,9 1873 - 1876 566,3 2283,9 1877 - 1880 629,5 3593,7 1881 - 1884 961,8 6318,0 1885 - 1888 399,5 2032,0 1889 - 1892 509,2 2596,0 1893 - 1896 864,8 4868,0 O v�rob� zem�d�lsk�ch stroj� a n��ad� v Rusku nem�me bohu�el tak �pln� a p�esn� �daje. Na�e tov�rn� statistika je neuspokojiv�, celkov� v�roba stroj� se sm�uje s v�robou zem�d�lsk�ch stroj�, neexistuj� ��dn� pevn� stanoven� krit�ria vymezuj�c� �tov�rn� a �dom�ckou� v�robu zem�d�lsk�ch stroj� � a to v�e znemo��uje vytvo�it si �pln� obraz o rozvoji v�roby zemd�lsk�ch stroj� v Rusku. Shrneme-li �daje obsa�en� v ji� uveden�ch pramenech, dostaneme tento obraz rozvoje v�roby zem�d�lsk�ch stroj� v Rusku:
V�roba, dovoz a pou��v�n� zem�d�lsk�ch stroj� a n��ad�
Rok V Kr�lovstv�
polsk�mVe t�ech
pobaltsk�ch
guberni�chVe �tyrech ji�n�ch
stepn�ch guberni�ch:
Donsk�,
Jekat�rinoslavsk�,
Tavridsk� a
Chersonsk�
V ostatn�ch
guberni�ch
evropsk�ho
RuskaCelkem v 50 guberni�ch
evropsk�ho Ruska
a v Kr�lovstv�
polsk�mDovoz
zem�d�lsk�ch
stroj�
z cizinyPou��v�n�
zem�d�lsk�ch
stroj�1876 646 415 280 988 2329 1628 3957 1879 1088 433 557 1752 3830 4000 7830 1890 498 217 2360 1971 5046 2519 7565 1894 381 314 6183 2567 9445 5194 14639 Tyto �daje dokazuj�, jak siln� je proces vytla�ov�n� primitivn�ho zem�d�lsk�ho n��ad� n��ad�m zdokonalen�m (a t�m i proces vytla�ov�n� primitivn�ch forem hospoda�en� kapitalismem). Za 18 let se zv��ilo pou��v�n� zem�d�lsk�ch stroj� v�ce ne� 31/2kr�t, a to hlavn� v�ce ne� �ty�n�sobn�m vzr�stem tuzemsk� v�roby. Pozoruhodn� je tak�, �e se hlavn� st�edisko t�to v�roby p�esunulo z poviselsk�ch a pobaltsk�ch guberni� do jihorusk�ch stepn�ch guberni�. V sedmdes�t�ch letech byly hlavn�m st�ediskem zem�d�lsk�ho kapitalismu v Rusku z�padn� okrajov� gubernie, v devades�t�ch letech se vytvo�ily je�t� v�znamn�j�� oblasti zem�d�lsk�ho kapitalismu v guberni�ch ryze rusk�ch.[y]
Mus�me dodat, �e pr�v� uveden� �daje, a�koli se zakl�daj� na ofici�ln�ch (a pokud je n�m zn�mo, jedin�ch) informac�ch o t�to ot�zce, nejsou zdaleka �pln� a nejsou dost dob�e porovnateln� podle jednotliv�ch let. Z let 1876�1879 m�me �daje shrom�d�n� speci�ln� pro v�stavu v roce 1882; tyto �daje jsou co nej�pln�j��, proto�e zahrnuj� nejen �tov�rn�, ale i �dom�ckou� v�robu zem�d�lsk�ho n��ad�; v letech 1876�1879 bylo v evropsk�m Rusku dohromady s Kr�lovstv�m polsk�m zji�t�no v pr�m�ru 340 z�vod�, kde�to podle �tov�rn� statistiky bylo v roce 1879 v evropsk�m Rusku pouze 66 z�vod� na v�robu zem�d�lsk�ch stroj� a n��ad� (v�po�et podle Orlovova Ukazatele tov�ren a z�vod� za rok 1879). Obrovsk� rozd�l v t�chto ��slech se d� vysv�tlit t�m, �e z 340 z�vod� byla m�n� ne� jedna t�etina (100) s parn�m pohonem a v�ce ne� polovina (196) rukod�ln�ch; 236 z�vod� z 340 nem�lo vlastn� sl�v�rnu a d�valo si odlitky zhotovovat jinde (Historickostatistick� p�ehled, 1. c.). Naproti tomu jsou �daje za l�ta 1890 a 1894 vzaty ze Souboru �daj� o tov�rn�m pr�myslu v Rusku (publikace odboru pro obchod a manufakturu)[z]. Tyto �daje nezachycuj� dokonce ani ve�kerou �tov�rn� v�robu zem�d�lsk�ch stroj� a n��ad�; nap��klad roku 1890 zaznamenal Soubor v evropsk�m Rusku 149 z�vod� tohoto v�robn�ho odv�tv�, kde�to v Orlovov� Ukazateli je vyjmenov�no p�es 163 z�vod� vyr�b�j�c�ch zem�d�lsk� stroje a n��ad�; roku 1894 bylo v evropsk�m Rusku podle �daj� Souboru napo�teno 164 z�vod� tohoto druhu (V�stnik finansov, 1897, �. 21, s. 544), kde�to v Soupisu tov�ren a z�vod� bylo v roce 1894/1895 vyk�z�no p�es 173 z�vod� vyr�b�j�c�ch zem�d�lsk� stroje a n��ad�. Drobn� �dom�ck� v�roba zem�d�lsk�ch stroj� a n��ad� nen� v t�chto �daj�ch v�bec obsa�ena[aa]. Nelze proto pochybovat, �e �daje z roku 1890 a 1894 v porovn�n� s tehdej��m skute�n�m stavem jsou zna�n� ni���; potvrzuj� to i hlasy odborn�k�, kte�� vypo��tali, �e po��tkem devades�t�ch let se v Rusku vyr�b�lo asi za 10 mili�n� rubl� zem�d�lsk�ch stroj� a n��ad� (Zem�d�lstv� a lesnictv�, 359), kde�to roku 1895 asi v hodnot� 20 mili�n� rubl� (V�stnik finansov, 1896, �. 51).
Uvedeme pon�kud podrobn�j�� �daje o druz�ch a mno�stv� zem�d�lsk�ch stroj� a n��ad� vyr�b�n�ch v Rusku. Bylo vypo�teno, �e se roku 1876 vyrobilo 25 835 kus� n��ad�, roku 1877 � 29 590; roku 1878 � 35 226; roku 1879 � 47 892 kus� zem�d�lsk�ch stroj� a n��ad�. Nakolik byla nyn� tato ��sla p�ekon�na, vypl�v� z t�chto �daj�: roku 1879 se vyr�b�lo asi 14 500 pluh�, kde�to roku 1894 � 75 500 (V�stnik finansov, 1897, �. 21). �Bylo-li p�ed p�ti lety nutn� zab�vat se probl�mem, jak roz���it u��v�n� pluh� v rolnick�ch hospod��stv�ch, vy�e�il se dnes tento probl�m s�m od sebe. �e si ten �i onen roln�k koup� pluh, nen� u� ��dnou vz�cnost�, ale n���m zcela obvykl�m a dnes se pluhy, je� si roln�ci ka�doro�n� opat�uj�, po��taj� na tis�ce�[bb]. Vzhledem ke spoust� primitivn�ho zem�d�lsk�ho n��ad�, pou��van�ho v Rusku, m� v�roba a odbyt pluh� je�t� velk� mo�nosti.[cc] Pokrok v u��v�n� pluhu vyvolal dokonce probl�m vyu�it� elekt�iny. Podle zpr�vy listu Torgovo-promy�lennaja gazeta (1902, �. 6) vzbudil na druh�m sjezdu elektrotechnik� �velk� z�jem refer�t V. A. R�evsk�ho Elekt�ina v zem�d�lstv�. P�edn�ej�c� zn�zornil na dokonale proveden�ch n�kresech obd�l�v�n� pol� pluhem v N�mecku s pou�it�m elektrick� energie a ze sv�ho projektu a rozpo�tu, kter� vypracoval na n�vrh jist�ho statk��e pro jeho velkostatek v jedn� ji�n� gubernii, uvedl ��seln� �daje o hospod�rn�m obd�l�v�n� pol� t�mto zp�sobem. Projekt p�edpokl�dal, �e se ka�doro�n� zor� 540 d�sjatin a ��st z nich dvakr�t do roka. M�lo se orat do hloubky 41/2 � 5 ver�k�[dd]; p�da je sam� �ernozem. V projektu je krom� pluh� strojn� za��zen� pro jin� poln� pr�ce, jako� i ml�ti�ka a ml�n, ml�n o 25 k p�i 2000 hodin�ch pr�ce v roce. Cenu ve�ker�ho za��zen� velkostatku v�etn� �esti verst vrchn�ho elektrick�ho veden� o s�le 50 mm odhadl p�edn�ej�c� na 41 000 rubl�. Bude-li z��zen tak� ml�n, p�ijde zor�n� jedn� d�sjatiny na 7 rubl� 40 kop�jek, bez ml�na na 8 rubl� 70 kop�jek. P�i srovn�n� s m�stn�mi cenami pracovn�ch sil, dobytka atd. se uk�zalo, �e s elektrick�m za��zen�m se v prv�m p��pad� uspo�� 1013 rubl� a v druh�m p��pad�, p�i men�� spot�eb� energie, bez ml�na, bude �spora �init 966 rubl�. Ve v�rob� ml�ti�ek a fukar� nen� vid�t tak prudk� p�evrat, pon�vad� tato v�roba byla pom�rn� dob�e zavedena u� d�vno.[ee] Vzniklo dokonce zvl�tn� st�edisko �dom�ck� v�roby tohoto n��ad� � m�sto Sapo�ok v Rjaza�sk� gubernii s okoln�mi vesnicemi � a m�stn� rolnick� bur�oazie si na t�to ��ivnosti� vyd�lala p�kn� pen�ze (srov. Zpr�vy a �et�en�, I, s. 208 � 2l0). Zvl rychle se rozm�h� v�roba �ac�ch stroj�. Roku 1879 se jich vyr�b�lo ro�n� asi 780 kus�; roku 1893 se odhadovalo, �e se jich ro�n� prod� 7000�8000 kus�, a roku 1894/1895 asi 27 000 kus�. Nap��klad z�vod J. Greavese v m�st� Ber�ansku v Tavridsk� gubernii � �nejv�t�� z�vod tohoto v�robn�ho odv�tv� v Evrop� (V�stnik finansov, 1896, �. 51, tj. pokud jde o v�robu �ac�ch stroj�) � vyrobil v roce 1895 4464 �ac�ch stroj�. V Tavridsk� gubernii se mezi roln�ky �ac� stroje tak roz���ily, �e dokonce vznikla zvl�tn� v�d�le�n� �innost: skl�zen� ciz�ho obil� vlastn�mi stroji[ff].
Stejn� �daje m�me tak� o ostatn�m, m�n� roz���en�m zem�d�lsk�m n��ad�. �irokosec� stroje vyr�b�j� nap��klad u� des�tky z�vod� a dokonalej�� ��dkovac� sec� stroje, kter� roku 1893 vyr�b�ly pouze dva z�vody (Zem�d�lstv� a lesnictv�, s. 360), se nyn� vyr�b�j� u� v sedmi z�vodech (V�robn� s�ly, I, s. 51), jejich� v�robky jsou zvl hojn� roz���eny op�t na jihu Ruska. Stroj� se u��v� ve v�ech odv�tv�ch zem�d�lsk� v�roby a p�i v�ech �konech ve v�rob� jednotliv�ch produkt�: ve zvl�tn�ch p�ehledech se uv�d�, jak jsou roz���eny fukary, t��di�ky, tri�ry, su�i�ky obil�, lisy na seno, lama�ky lnu atd. V publikaci pskovsk�ho guberni�ln�ho zemstva P��loha ke zpr�v� o zem�d�lstv� za rok 1898[6] (Severnyj kurjer, 1899, �. 32) se konstatuje, �e roz���en� stroj�, zejm�na lama�ek lnu, souvis� s p�echodem od p�stov�n� lnu pro vlastn� spot�ebu k p�stov�n� tr�n�mu. P�ib�v� pluh�. M��eme pozorovat, jak� vliv m� odliv obyvatelstva z vesnice na zvy�ov�n� po�tu zem�d�lsk�ch stroj� a na zv��en� mezd. Ve Stavropolsk� gubernii (tamt�, �. 33) se z�rove� se zes�len�m p�ist�hovalectv� roz�i�uje pou��v�n� zem�d�1. sk�ch stroj�. Roku 1882 jich tam bylo 908; v letech 1891 a� 1893 pr�m�rn� 29 275; roku 1894�1896 pr�m�rn� 54 874; roku 1895 t�m�� 64 000 kus� zem�d�lsk�ho n��ad� a stroj�.
Rostouc� pou��v�n� stroj� vyvol�v� p�irozen� tak� popt�vku po strojn�m pohonu: vedle parn�ch stroj� �se v posledn� dob� za��naj� v na�ich hospod��stv�ch hodn� zav�d�t petrolejov� motory� (V�robn� s�ly, I, s. 56), a a�koli se prvn� takov� motor objevil v zahrani�� teprve p�ed sedmi lety, m�me u n�s u� sedm z�vod�, kter� je vyr�b�j�. V Chersonsk� gubernii bylo v sedmdes�t�ch letech pouze 134 lokomobil v zem�d�lstv� (Podklady pro statistiku parn�ch stroj� v Rusk� ��i, Petrohrad 1882), roku 1881 asi 500 (Historickostatistick� p�ehled,sv. II, odd�l zem�d�lsk�ho n��ad�). V letech 1884�1886 bylo ve t�ech �jezdech (ze �esti) t�to gubernie zji�t�no 435 parn�ch ml�ti�ek. �Dnes� (1895) �mus�me p�edpokl�dat, �e po�et t�chto stroj� je alespo� dvojn�sobn�� (T�zjakov, Zem�d�l�t� d�ln�ci a organizace zdravotnick�ho dohledu v Chersonsk� gubernii, Cherson 1896, s. 71). V�stnik finansov (1897, �. 21) uv�d�, �e v Chersonsk� gubernii je parn�ch ml�ti�ek �asi 1150, v Kub��sk�m kraji se po�et parn�ch ml�ti�ek pohybuje kolem t�ho� ��sla atd. ... Koup� parn�ch ml�ti�ek m� v posledn� dob� podnikatelsk� charakter... St�valo se, �e podnikatel za dva a� t�i �rodn� roky splatil ml�ti�ku s lokomobilou v cen� p�ti tis�c a ihned kupoval novou za stejn�ch podm�nek. Tak se na Kub�ni �asto m��eme v nevelk�ch hospod��stv�ch setkat s p�ti, a dokonce a� s deseti takov�mi stroji. Staly se tam u� nezbytn�m p��slu�enstv�m ka�d�ho jen trochu dob�e veden�ho hospod��stv�. �Na jihu Ruska se dnes u��v� celkem p�es 10 000 lokomobil pro zem�d�lsk� ��ely� (V�robn� s�ly, IX, s. 151)[gg].
P�ipomeneme-li si, �e v letech 1875�1878 bylo v cel�m evropsk�m Rusku v zem�d�lstv� jenom 1351 lokomobil, kde�to roku 1901 podle ne�pln�ch �daj� (Sb�rka zpr�v tov�rn�ch inspektor� za rok 1903) � 12 091, roku 1902 � 14 609, roku 1903 � 16 021, roku 1904� 17 287 zem�d�lsk�ch lokomobil, pak n�m bude jasn�, jak velkou revoluci zp�sobil kapitalismus v na�em zem�d�lstv� za posledn� dv� a� t�i desetilet�. Tento proces pomohla zna�n� urychlit zemstva. Po��tkem roku 1897 existovaly zemstevn� sklady zem�d�lsk�ch stroj� a n��ad� �ji� p�i 11 guberni�ln�ch a 203 �jezdn�ch zemstevn�ch spr�v�ch, s ob�n�m kapit�lem celkem asi 1 mili�n rubl�� (V�stnik finansov, 1897, �. 21). V Poltavsk� gubernii se obraty zemstevn�ch sklad� zv��ily z 22 600 rubl� v roce 1890 na 94 900 rubl� v roce 1892 a 210 000 rubl� v roce 1895. Za 6 let se prodalo 12 600 pluh�, 500 fukar� a t��di�ek, 300 �ac�ch stroj� a 200 �entourov�ch ml�ti�ek. �V zcmstevn�ch skladech kupovali n��ad� hlavn� koz�ci a roln�ci; na n� p�ipad� 70% v�ech prodan�ch pluh� a �entourov�ch ml�ti�ek. Sec� a �ac� stroje kupovali v�t�inou statk��i, hlavn� velkostatk��i, kte�� maj� p�es 100 d�sjatin p�dy� (V�stnik finansov, 1897, �. 4).
Podle zpr�vy jekat�rinoslavsk� guberni�ln� zemstevn� spr�vy z roku 1895 �se v t�to gubernii velmi rychle rozm�h� u��v�n� zdokonalen�ho zem�d�lsk�ho n��ad�. Nap��klad ve verchn�dn�persk�m �jezdu m�li:
1894 1895 Pluhy, bukery, zaor�va�e ve vlastnictv� statk��� 5 220 6 752 " " " " " roln�k� 27 271 30 112 �entourov� ml�ti�ky " " statk��� 131 290 " " " " " roln�k� 671 838 (V�stnik finansov, 1897, �. 6) Podle �daj� moskevsk� guberni�ln� zemstevn� spr�vy vlastnili roku 1895 roln�ci Moskevsk� gubernie 41 210 pluh�; pluh m�lo 20,2 % v�ech hospod��� (V�stnik finansov, 1896, �. 31). V Tversk� gubernii bylo podle zvl�tn�ho soupisu v roce 1896 51 266 pluh�, tj. 16,5% z celkov�ho po�tu hospod���. V tversk�m �jezdu bylo roku 1890 jen 290 pluh�, ale roku 1896 5581 pluh� (Sborn�k statistick�ch �daj� o Tversk� gubernii, sv. XIII, se�it 2, s. 91, 94). Z toho lze posoudit, jak rychle se upev�uje a zvelebuje hospod��stv� rolnick� bur�oazie.
VIII. V�znam stroj� v zem�d�lstv�
Kdy� jsme zjistili, jak mimo��dn� rychle se rozv�j� v�roba zem�d�lsk�ch stroj� a pou��v�n� stroj� v rusk�m poreformn�m zem�d�lstv�, mus�me nyn� prozkoumat soci�ln� ekonomick� v�znam tohoto jevu. Z toho, co jsme d��ve �ekli o ekonomice rolnick�ho a statk��sk�ho zem�d�lstv�, plynou tyto z�v�ry: na jedn� stran� pr�v� kapitalismus je �initelem, kter� vyvol�v� a roz�i�uje u��v�n� stroj� v zem�d�lstv�; na druh� stran� m� pou��v�n� stroj� v zem�d�lstv� kapitalistick� r�z, tj. vede ke vzniku kapitalistick�ch vztah� a k jejich dal��mu v�voji.
Probereme prvn� z�v�r. Vid�li jsme, �e hospod��sk� soustava odpracov�v�n� a s n� nerozlu�n� spjat� patriarch�ln� rolnick� hospod��stv� jsou zalo�eny ji� svou povahou na tradi�n� technice a na zachov�v�n� starod�vn�ch zp�sob� v�roby. Sama vnit�n� struktura t�to soustavy hospoda�en� ned�v� ��dn� podn�ty k p�em�n� techniky; uzav�enost a izolovanost hospod��stv�, b�da a pon�en� z�visl�ho rolnictva naopak vylu�uj� mo�nost zav�d�t dokonalej�� techniku a nov� zp�soby hospoda�en�. Pouka�me zvl�t� na to, �e odm�na za pr�ci v hospod��stv� zalo�en�m na odpracov�v�n� je daleko men�� (jak jsme vid�li) ne� p�i pou��v�n� svobodn� n�mezdn� pr�ce; je p�ece zn�mo, �e n�zk� mzda tvo�� jednu z nejd�le�it�j��ch p�ek�ek pro zav�d�n� stroj�. A fakta n�m vskutku dokazuj�, �e mohutn� hnut� za p�em�nu zem�d�lsk� techniky nab�valo velk�ho rozsahu teprve po reform� z�rove� s rozvojem zbo�n�ho hospod��stv� a kapitalismu. Konkurence vyvolan� kapitalismem a z�vislost zem�d�lsk�ho v�robce na sv�tov�m trhu zp�sobily, �e se p�em�na techniky stala nevyhnutelnou, a pokles cen obil� tuto nevyhnutelnost zvl vyhrotil[hh].
Abychom si objasnili druh� z�v�r, mus�me prozkoumat statk��sk� a rolnick� hospod��stv� odd�len�. Zav�d�-li statk�� stroj anebo zdokonalen� n��ad�, nahrazuje t�m invent�� roln�ka (kter� pro n�ho pracoval) vlastn�m invent��em; p�ech�z� tedy od hospod��sk� soustavy odpracov�v�n� k soustav� kapitalistick�. Roz���en� zem�d�lsk�ch stroj� znamen�, �e odpracov�v�n� je vytla�ov�no kapitalismem. Je ov�em mo�n�, �e podm�nkou propachtov�n� p�dy je nap��klad odpracov�v�n� ve form� n�denick� pr�ce u �ac�ho stroje, u ml�ti�ky apod., ale to u� je odpracov�v�n� druh�ho druhu, odpracov�v�n�, kter� m�n� roln�ka v n�den�ka. Podobn� �v�jimky� tedy jenom potvrzuj� v�eobecn� pravidlo, �e vybaven� statk��sk�ch hospod��stv� zdokonalen�m invent��em znamen� p�em�nu z�visl�ho (�samostatn�ho� podle narodnick� terminologie) roln�ka v n�mezdn�ho d�ln�ka � znamen� to p�esn� tot�, jako kdy� si faktor, kter� zad�v� pr�ci dom�, po��d� vlastn� v�robn� prost�edky a p�em�n� z�visl�ho �dom�ck�ho v�robce� v n�mezdn�ho d�ln�ka. Vybaven� statk��sk�ho hospod��stv� vlastn�m invent��em nevyhnuteln� ochromuje st�edn� rolnictvo, kter� si z�sk�v� �ivotn� prost�edky odpracov�v�n�m. Vid�li jsme u�, �e odpracov�v�n� je specifick� �v�d�le�n� �innost� pr�v� st�edn�ho rolnictva, jeho� invent�� je tedy sou��st� nejen rolnick�ho, n�br� i statk��sk�ho hospod��stv�[ii]. Roz���en� zem�d�lsk�ch stroj� a zdokonalen�ho n��ad� a vyvlast�ov�n� rolnictva jsou tedy jevy, kter� spolu nerozlu�n� souvisej�. Po tom, co jsme vylo�ili v p�ede�l� kapitole, nen� jist� t�eba objas�ovat, �e roz���en� zdokonalen�ho n��ad� mezi rolnictvem m� stejn� dosah. Soustavn� pou��v�n� stroj� v zem�d�lstv� vytla�uje patriarch�ln�ho �st�edn�ho� roln�ka stejn� ne�prosn�, jako parn� tkalcovsk� stav vytla�uje dom�ck�ho tkalce s jeho rukod�lnou v�robou.
V�sledky pou��v�n� stroj� v zem�d�lstv� jen potvrzuj� na�e slova, nebo� odhaluj� v�echny typick� rysy kapitalistick�ho pokroku s ve�ker�mi jeho rozpory. Stroje nesm�rn� zvy�uj� produktivitu pr�ce v zem�d�lstv�, kter� dosud z�st�valo t�m�� �pln� stranou spole�ensk�ho v�voje. Proto u� sama skute�nost, �e v rusk�m zem�d�lstv� se rozm�h� pou��v�n� stroj�, sta��, aby bylo z�ejm�, jak naprosto neodpov�dn� jsou tvrzen� pana N. -ona o �absolutn� stagnaci� (Studie [97], s. 32) produkce obil� v Rusku a dokonce o �poklesu produktivity� zem�d�lsk� pr�ce. Pozd�ji se je�t� vr�t�me k tomuto tvrzen�, kter� odporuje v�eobecn� zji�t�n�m skute�nostem a kter� se dob�e hodilo panu N. -onovi k idealizaci p�edkapitalistick�ch pom�r�.
Dal��m d�sledkem pou��v�n� stroj� je koncentrace v�roby a kapitalistick� kooperace v zem�d�lstv�. Zaveden� stroj� vy�aduje na jedn� stran� zna�n� velk� kapit�l, a je proto dostupn� jenom velk�m hospod���m; na druh� stran� se stroj vypl�c� pouze p�i zna�n� velk� produkci; zaveden� stroj� si vynucuje roz���en� v�roby. Roz���en� �ac�ch stroj�, parn�ch ml�ti�ek apod. je proto ukazatelem koncentrace zem�d�lsk� v�roby � a pozd�ji opravdu pozn�me, �e v t�ch oblastech rusk�ho zem�d�lstv�, ve kter�ch se zvlhojn� za�aly pou��vat stroje (Novorusko), je tak� mnoho hospod��stv� s velkou v�m�rou p�dy. Upozor�ujeme, �e by bylo chybou p�edstavovat si koncentraci zem�d�lstv� jen jako extenz�vn� roz���en� osevn� plochy (jak to d�l� pan N. -on); ve skute�nosti se koncentrace zem�d�lsk� v�roby projevuje v nejrozmanit�j��ch form�ch, podle toho, jak� jsou formy tr�n�ho zem�d�lstv� (viz n�sleduj�c� kapitolu). Koncentrace v�roby nerozlu�n� souvis� s rozs�hlou kooperac� d�ln�k� v hospod��stv�. P�ipome�me si v��e uveden� p��klad velk�ho hospod��stv�, kter� ke sklizni sv�ho obil� pou��v� sou�asn� n�kolika set �ac�ch stroj�. ��entourov� ml�ti�ky pro 4�8 kon� vy�aduj� 14 a� 23 i v�ce d�ln�k�, z nich� polovinu tvo�� �eny a mladistv�, tj. d�ln�ci s polovi�n�m pracovn�m v�konem... Parn� ml�ti�ky o v�konu 8�10 kon�, kter� jsou ve v�ech velk�ch hospod��stv�ch� (v Chersonsk� gubernii), �vy�aduj� 50 a� 70 d�ln�k� sou�asn�, z nich� v�t�inu tvo�� d�ln�ci s polovi�n�m pracovn�m v�konem, d�v�ata a chlapci od 12 do 17 let� (T�zjakov, 1. c., s. 93). �Velk� hospod��stv�, kde se najednou shroma��uje 500 a� 1000 d�ln�k�, m��eme sm�le p�irovnat k pr�myslov�m podnik�m,� poznamen�v� spr�vn� t�� autor (s. 151)[jj]. A tak zat�mco na�i narodnici �e�nili o tom, �e �ob�ina� �by mohla snadno� zav�st do zem�d�lstv� kooperaci, �el �ivot svou cestou a kapitalismus, kter� rozlo�il ob�inu na ekonomick� skupiny s protich�dn�mi z�jmy, vytvo�il velk� hospod��stv� zalo�en� na rozs�hl� kooperaci n�mezdn�ch d�ln�k�.
Z toho, co jsme �ekli, jasn� plyne, �e stroje vytv��ej� vnit�n� trh pro kapitalismus: za prv� trh v�robn�ch prost�edk� (v�robk� stroj�rensk�ho, b��sk�ho pr�myslu a mnoha dal��ch) a za druh� trh pracovn�ch sil. Zaveden� stroj�, jak jsme u� poznali, zp�sobuje, �e odpracov�v�n� je nahrazov�no svobodnou n�mezdn� prac� a �e vznikaj� rolnick� hospod��stv� se st�l�mi n�mezdn�mi zem�d�lsk�mi d�ln�ky. Rozs�hl� pou��v�n� zem�d�lsk�ch stroj� p�edpokl�d� existenci masy zem�d�lsk�ch n�mezdn�ch d�ln�k�. V oblastech s nejvysp�lej��m kapitalismem v zem�d�lstv� se proces zav�d�n� n�mezdn� pr�ce a zav�d�n� stroj� st�et�v� s jin�m procesem, a to s vytla�ov�n�m n�mezdn�ch d�ln�k� stroji Na jedn� stran� vznik rolnick� bur�oazie a p�echod statk��� od soustavy odpracov�v�n� ke kapitalismu vyvol�vaj� popt�vku po n�mezdn�ch d�ln�c�ch; na druh� stran� tam, kde hospod��stv� bylo ji� d�vno zalo�eno na n�mezdn� pr�ci, vytla�uj� stroje n�mezdn� d�ln�ky. O celkov�m v�sledku obou t�chto proces� v cel�m Rusku, tj. zda po�et zem�d�lsk�ch n�mezdn�ch d�ln�k� roste nebo kles�, nem�me p�esn� a souhrnn� statistick� �daje. Jejich po�et bezesporu a� dosud vzr�stal (viz n�sleduj�c� podkapitolu). Domn�v�me se, �e tomu je tak i nyn�[kk]: Za prv� �daje o vytla�ov�n� n�mezdn�ch d�ln�k� v zem�d�lstv� stroji m�me pouze z Novoruska, kde�to v ostatn�ch kraj�ch kapitalistick�ho zem�d�lstv� (pobaltsk� a z�padn� kraj, v�chodn� okrajov� �zem�, n�kter� pr�myslov� gubernie) nebyl zat�m tento proces zji�t�n ve velk�m rozsahu. Zb�v� je�t� obrovsk� oblast, kde p�evl�d� soustava odpracov�v�n�, a v t�to oblasti vyvol�v� zav�d�n� stroj� popt�vku po n�mezdn�ch d�ln�c�ch. Za druh� intenzifikace zem�d�lstv� (nap�. zav�d�n� okopanin) nesm�rn� zvy�uje popt�vku po n�mezdn� pr�ci (viz IV. kapitolu). Absolutn� po�et zem�d�lsk�ch n�mezdn�ch d�ln�k� (na rozd�l od pr�myslov�ch) mus� ov�em na ur�it�m stupni v�voje kapitalismu poklesnout, a to tehdy, jakmile bude zem�d�lstv� v cel� zemi zorganizov�no zcela kapitalisticky a jakmile se pou��v�n� stroj� pro vykon�v�n� nejrozmanit�j��ch zem�d�lsk�ch prac� stane v�eobecn�m jevem.
Pokud jde o Novorusko, m�stn� odborn�ci konstatuj� obvykl� n�sledky vysoce vysp�l�ho kapitalismu. Stroje vytla�uj� n�mezdn� d�ln�ky a vytv��ej� v zem�d�lstv� kapitalistickou rezervn� arm�du. �Doba poh�dkov�ch cen za pracovn� s�ly je v Chersonsk� gubernii nen�vratn� pry�. Vlivem... zna�n�ho roz���en� zem�d�lsk�ho n��ad�. . .� (i jin�ch p���in) �ceny pracovn�ch sil soustavn� klesaj�� (podtr�eno autorem)... �Rozd�len� zem�d�lsk�ho n��ad�, kter� zbavuje velk� hospod��stv� z�vislosti na d�ln�c�ch a z�rove� stla�uje popt�vku po pracovn�ch sil�ch, uv�d� d�ln�ky do obt�n� situace� (T�zjakov, 1. c., 66�71). Tot� konstatuje tak� jin� zemstevn� l�ka�-hygienik, pan Kudrjavcev, ve sv� pr�ci P�espoln� zem�d�l�t� d�ln�ci na mikul�sk�m v�ro�n�m trhu v m�ste�ku Kachovce v Tavridsk� gubernii a zdravotnick� dohled v roce 1895 (Cherson 1896). �Ceny pracovn�ch sil... st�le klesaj� a zna�n� ��st d�ln�k� nenach�z� uplatn�n�, nenach�z� v�d�lek, a tak vznik�, �e�eno ekonomicky, rezervn� arm�da d�ln�k� � um�le vytvo�en� p�ebytek obyvatelstva� (61). Sni�ov�n� odm�n za pr�ci vyvol�van� touto rezervn� arm�dou �lo n�kdy tak daleko, �e �mnoz� hospod��i, i kdy� m�li sv� stroje, d�vali p�ednost� (roku 1895) �ru�n� sklizni p�ed strojovou� (ibid., 66, ze Sborn�ku chersonsk�ho zemstva, srpen 1895)! Tato skute�nost odhaluje n�zorn�ji a p�esv�d�iv�ji ne� jak�koli �vahy celou hloubku rozpor�, jimi� se vyzna�uje kapitalistick� pou��v�n� stroj�!
Jin�m d�sledkem pou��v�n� stroj� je zv��en� pou��v�n� pr�ce �en a d�t�. Nov� vznikl� kapitalistick� zem�d�lstv� vytvo�ilo zcela ur�itou hierarchii d�ln�k�, kter� v mnoh�m p�ipom�n� hierarchii tov�rn�ch d�ln�k�. Na jihorusk�ch velkostatc�ch se rozli�uj�: a) d�ln�ci s norm�ln�m pracovn�m v�konem � dosp�l� mu�i, zp�sobil� ke v�em prac�m; b) d�ln�ci s polovi�n�m pracovn�m v�konem, �eny a mu�i do 20 let; d�ln�ci druh� skupiny se d�l� na dv� kategorie: aa) od 12 a� 13 do 15 a� 16 let � d�ln�ci s polovi�n�m pracovn�m v�konem v u���m smyslu a bb) d�ln�ci s v�t��m ne� polovi�n�m v�konem; podle terminologie u��van� na velkostatc�ch �t�i �tvrtiny d�ln�ka�[ll] � od 16 do 20 let, zp�sobil� vykon�vat v�echny pr�ce plnov�konn�ho d�ln�ka krom� kosen�. Kone�n� c) d�ln�ci s polovi�n�m pracovn�m v�konem naj�man� na drobnou v�pomoc, d�ti od 8 do 14 let; vykon�vaj� takov� povinnosti, jako pasen� prasat, hl�d�n� telat, plet� a poh�n�n� dobytka p�i orb�. Slou�� �asto jen za stravu a o�acen�. Zaveden� zem�d�lsk�ho n��ad� �znehodnocuje pr�ci plnov�konn�ho d�ln�ka� a umo��uje nahradit ji levn�j�� prac� �en a mladistv�ch. Statistick� �daje o p�espoln�ch d�ln�c�ch potvrzuj�, �e pr�ce mu�� je vytla�ov�na prac� �en: v roce 1890 bylo v Kachovce a v Chersonu zaregistrov�no mezi d�ln�ky 12,7 % �en; v roce 1894 v cel� gubernii 18,2 % (10 239 z 56 464); v roce 1895�25,6% (13 474 z 48 753). D�t� v roce 1893 � 0,7 % (od 10 do 14 let), v roce 1895 � 1,69 % (od 7 do 14 let). Mezi m�stn�mi d�ln�ky na velkostatc�ch jelizavetgradsk�lio �jezdu v Chersonsk� gubernii je 10,6 % d�t� (ibid.).
Stroje zvy�uj� intenzitu pr�ce d�ln�k�. Nap��klad nejroz���en�j�� druh �ac�ch stroj� (s ru�n�m odhazov�n�m) dostal charakteristick� n�zev �lobogrejka� nebo ��ubogrejka�[mm], proto�e pr�ce p�i nich vy�aduje od d�ln�ka neoby�ejn� vyp�t�: d�ln�k nahrazuje odhazovac� za��zen� (srov. V�robn� s�ly, I, 52). Pr�v� tak se stup�uje pracovn� vyp�t� i u ml�ti�ek. Kapitalisticky pou��van� stroj d�v� i zde (jako v�ude) mocn� impuls k prodlu�ov�n� pracovn�ho dne. I v zem�d�lstv� se objevuje d��ve neobvykl� no�n� pr�ce. �V �rodn�ch letech... se na n�kter�ch velkostatc�ch a v mnoha rolnick�ch hospod��stv�ch pracuje dokonce i v noci� (T�zjakov, 1. c., s. 126), p�i um�l�m osv�tlen� pochodn�mi (92). Kone�n� soustavn� pou��v�n� stroj� m� za n�sledek �razy zem�d�lsk�ch d�ln�k�; pr�ce d�v�at a d�t� u stroj� zp�sobuje p�irozen� zvl mnoho �raz�. V dob� zem�d�lsk�ch prac� jsou nap��klad v Chersonsk� gubernii zemstevn� nemocnice a l��ebn� �stavy napln�ny �t�m�� v�lu�n� pacienty po �razu�, tak�e to jsou �jak�si poln� lazarety ob�t�, kter� z obrovsk� arm�dy zem�d�lsk�ch d�ln�k� neust�le vy�azuje ne�prosn� ni�iv� s�la zem�d�lsk�ch stroj� a n��ad� (ibid., 126). Vznik� ji� zvl�tn� l�ka�sk� literatura o �razech zp�soben�ch zem�d�lsk�mi stroji. Objevuj� se n�vrhy na vyd�n� z�vazn�ch p�edpis� o pou��v�n� zem�d�lsk�ch stroj� (ibid.). Stejn� jako v pr�myslu i v zem�d�lstv� strojov� velkopr�mysl ne�prosn� prosazuje po�adavek ve�ejn� kontroly a regulace v�roby. O pokusech zav�st takovou kontrolu si je�t� pov�me.
Na z�v�r se zm�n�me o krajn� ned�sledn�m stanovisku narodnik� k pou��v�n� stroj� v zem�d�lstv�. Uzn�vat pou��v�n� stroj� za u�ite�n� a pokrokov�, obhajovat v�echna opat�en�, kter� jejich pou��v�n� podporuj� a usnad�uj�, a z�rove� p�ehl�et, �e se stroj� v rusk�m zem�d�lstv� pou��v� kapitalisticky, to znamen� sklouz�vat na pozice mal�ch i velk�ch pozemkov�ch vlastn�k�. A tak na�i narodnici p�edev��m ignoruj� kapitalistick� r�z pou��v�n� zem�d�lsk�ch stroj� a zdokonalen�ho n��ad� a nesna�� se dokonce ani zkoumat, v jak�ch typech rolnick�ch a statk��sk�ch hospod��stv� se stroje zav�d�j�. Pan V. V. rozho��en� naz�v� pana V. �er�ajeva �p�edstavitelem kapitalistick� techniky� (Pokrokov� proudy, 11). Jako by pr�v� pan V. �er�ajev anebo n�kter� jin� ��edn�k ministerstva zem�d�lstv� m�l vinu na tom, �e se v Rusku pou��v� stroj� kapitalisticky! I kdy� pan N. -on slavnostn� sl�bil, �e �se neodch�l� od fakt�� (Studie, XIV), rad�ji obe�el fakt, �e pr�v� kapitalismus roz���il pou��v�n� stroj� v na�em zem�d�lstv�, a vytvo�il dokonce sm�nou teorii, podle n� sm�na sni�uje produktivitu pr�ce v zem�d�lstv� (s. 74)! Kritizovat tuto teorii, deklarovanou bez jak�hokoliv rozboru �daj�, nen� ani mo�n�, ani nutn�. Uvedeme jen mali�k� p��klad, jak pan N. -on usuzuje. �Kdyby se u n�s produktivita pr�ce zdvojn�sobila, neplatilo by se dnes za �etver� p�enice 12 rubl�, ale �est, a to je v�ecko� (234). Zdaleka ne v�ecko, velev�en� pane ekonome. �U n�s� (jako v ka�d� spole�nosti zalo�en� na zbo�n�m hospod��stv�) zav�d�j� modern�j�� techniku jednotliv� hospod��i a jen postupn� ji p�ej�maj� ostatn�. �U n�s� jsou s to zdokonalovat techniku jedin� vesni�t� podnikatel�. �U n�s� je tento pokrok vesnick�ch podnikatel�, mal�ch i velk�ch, nerozlu�n� spojen s ruinov�n�m rolnictva a se vznikem vesnick�ho proletari�tu. Kdyby se proto technika, zdokonalen� v hospod��stv� vesnick�ch podnikatel�, stala spole�ensky nutnou (jen za tohoto p�edpokladu by se cena dvojn�sobn� sn�ila), znamenalo by to p�echod t�m�� cel�ho zem�d�lstv� do rukou kapitalist�, zamenalo by to �plnou proletarizaci mili�n� roln�k�, znamenalo by to obrovsk� zv��en� po�tu nezem�d�lsk�ho obyvatelstva a tov�ren (k tomu, aby se produktivita pr�ce v na�em zem�d�lstv� zdvojn�sobila, je zapot�eb� obrovsk�ho rozvoje stroj�renstv�, b��sk�ho pr�myslu, parn� dopravy, vybudov�n� velk�ho mno�stv� zem�d�lsk�ch budov nov�ho typu, obchod�, skladi��, pr�plav� atd. atd.). Pan N. -on zde opakuje obvyklou chybi�ku sv�ch �vah: p�eskakuje stupn�, kter� jsou ve v�voji kapitalismu nutn�, p�eskakuje slo�it� komplex soci�ln� ekonomick�ch p�em�n, kter� v�voj kapitalismu nezbytn� prov�zej�, a potom vzdych� a ho�ekuje nad nebezpe��m kapitalistick�ho �p�evratu�.
IX. N�mezdn� pr�ce v zem�d�lstv�
Nyn� p�istupujeme k hlavn�mu projevu kapitalismu v zem�d�lstv� � k pou��v�n� svobodn� n�mezdn� pr�ce. Tento rys poreformn�ho hospod��stv� se nejsiln�ji projevil v ji�n�ch a v�chodn�ch okrajov�ch �zem�ch evropsk�ho Ruska, projevil se v onom masov�m pohybu zem�d�lsk�ch n�mezdn�ch d�ln�k�, kter� je zn�m� pod n�zvem �odch�zen� na zem�d�lsk� pr�ce�. Proto nejd��ve uvedeme �daje o t�to hlavn� oblasti zem�d�lsk�ho kapitalismu v Rusku a potom je�t� prozkoum�me �daje t�kaj�c� se cel�ho Ruska.
Obrovsk� p�esuny na�ich roln�k� p�i hled�n� n�mezdn� pr�ce zaznamenala na�e literatura ji� velmi d�vno. Psal o nich u� Flerovskij (Postaven� d�lnick� t��dy v Rusku, Petrohrad 1869, kter� se pokou�el zjistit, jak jsou roz���eny v r�zn�ch guberni�ch. Roku 1875 sestavil pan �aslavskij celkov� p�ehled �odch�zen� na zem�d�lsk� pr�ce� (St�tov�dn� sborn�k, sv. II) a pouk�zal na jejich skute�n� dosah (,�vzniklo... n�co jako poloko�ovn� obyvatelstvo... n�co jako budouc� zem�d�l�t� d�ln�ci�). Roku 1887 shrnul pan Raspopin mnoho zemstevn�ch statistick�ch �daj� o tomto jevu a neposuzoval je pouze jako rolnick� �v�d�lky�, n�br� jako proces vzniku t��dy n�mezdn�ch d�ln�k� v zem�d�lstv�. V devades�t�ch letech se objevily pr�ce p�n� S. Korolenka, Rudn�va, T�zjakova, Kudrjavceva a Sachovsk�ho, jejich� z�sluhou byl tento jev prozkoum�n mnohem podrobn�ji.
Hlavn� oblast� p��livu zem�d�lsk�ch n�mezdn�ch d�ln�k� je Besarabsk�, Chersonsk�, Tavridsk�, Jekat�rinoslavsk�, Donsk�, Samarsk�, Saratovsk� (ji�n� ��st) a Orenbursk� gubernie. Omezujeme se jen na evropsk� Rusko, ale mus�me poznamenat, �e pohyb obyvatelstva d�le postupuje (a zvl�t� v posledn� dob�), �e zachvacuje i severn� Kavkaz a uralskou oblast atd. �daje o kapitalistick�m zem�d�lstv� v t�to oblasti (oblasti tr�n�ho obiln��stv�) uvedeme v p��t� kapitole; uvedeme tam i jin� kraje, do nich� p�ich�zej� zem�d�l�t� d�ln�ci. Hlavn� oblast�, odkud zem�d�l�t� d�ln�ci odch�zej�, jsou st�edorusk� �ernozemn� gubernie: Kaza�sk�, Simbirsk�, Penzsk�, Tambovsk�, Rjaza�sk�, Tulsk�, Orelsk�, Kursk�, Voron�sk�, Charkovsk�, Poltavsk�, �ernigovsk�, Kyjevsk�, Podolsk�, Voly�sk�[nn]. P�esun d�ln�k� tedy sm��uje z nejobydlen�j��ch kraj� do nejm�n� obydlen�ch, do os�dlovan�ch m�st; z kraj�, kde bylo nevolnictv� maxim�ln� rozvinuto, do kraj�, kde bylo rozvinuto minim�ln�[oo]; z kraj�, kde se nejv�ce roz���ilo odpracov�v�n�, do kraj�, kde se tolik neroz���ilo a kde je velmi vysp�l� kapitalismus. D�ln�ci tedy ut�kaj� od �polosvobodn� pr�ce k pr�ci svobodn�. Bylo by chybou domn�vat se, �e tento �t�k znamen� v�lu�n� p�esun z hust� zalidn�n�ch m�st do m�lo zalidn�n�ch. Zkoum�n� p�esunu d�lnictva (pan S. Korolenko, 1. c.) odhalilo jedine�n� a d�le�it� jev: z mnoh�ch m�st toti� odch�zej� d�ln�ci v tak velk�m po�tu, �e tam vznik� nedostatek d�ln�k�, kter� je kompenzov�n p��livem d�ln�k� odjinud. Odch�zen� d�ln�k� vyjad�uje tedy nejen snahu obyvatelstva rozpt�lit se na dan�m �zem� rovnom�rn�ji, ale i snahu d�ln�k� odej�t tam, kde je l�pe. T�to snaze pln� porozum�me, p�ipomeneme-li si, �e v oblasti odlivu, v oblasti odpracov�v�n�, jsou mzdy zem�d�lsk�ch d�ln�k� zvl n�zk�, kde�to v oblasti p��livu, v oblasti kapitalismu, jsou mzdy nepom�rn� vy���.[pp]
Celkov� �daje o rozsahu �odch�zen� na zem�d�lsk� pr�ce� � jsou obsa�eny pouze v citovan� pr�ci pana S. Korolenka, kter� odhaduje, �e (ve srovn�n� s m�stn� popt�vkou) v cel�m evropsk�m Rusku p�eb�v� 6 360 000 d�ln�k�, z toho 2 137 000 d�ln�k� ve jmenovan�ch 15 guberni�ch, z nich� zem�d�l�t� d�ln�ci za prac� odch�zej�, kde�to v 8 guberni�ch, do nich� za prac� p�ich�zej�, se podle n�ho nedost�v� 2 173 000 d�ln�k�. P�esto�e zp�soby v�po�t� pana S. Korolenka nejsou ani zdaleka v�dy uspokojiv�, je t�eba pova�ovat jeho v�eobecn� z�v�ry (jak uvid�me nejednou pozd�ji) za p�ibli�n� spr�vn�, po�et odch�zej�c�ch a p�ich�zej�c�ch d�ln�k� nejen�e nen� zveli�en, ale dokonce sp�e pokulh�v� za skute�nost�. Je nesporn�, �e z t�chto dvou mili�n� d�ln�k�, kte�� p�ich�zej� na jih, pat�� ��st k nezem�d�lsk�m d�ln�k�m. Av�ak pan �achovskoj (1. c.) odhaduje naprosto libovoln�, od oka, �e na pr�myslov� d�ln�ky p�ipad� polovina tohoto po�tu. Ze v�ech pramen� v�me za prv�, �e do tohoto kraje p�ich�zej� p�ev�n� zem�d�l�t� d�ln�ci, a za druh�, �e zem�d�l�t� d�ln�ci nep�ich�zej� pouze z jmenovan�ch guberni�. S�m pan �achovskoj uv�d� jedno ��slo, kter� potvrzuje v�po�ty pana S. Korolenka. Pr�v� on uv�d�, �e v jeden�cti �ernozemn�ch guberni�ch (kter� pat�� k v��e vymezen� oblasti, odkud zem�d�l�t� d�ln�ci odch�zej� za prac�) bylo roku 1891 vyd�no 2 000 703 osobn�ch doklad� a povolen� (1. c., s. 24), zat�mco podle v�po�tu pana S. Korolenka odch�z� z t�chto guberni� pouze 1 745 913 d�ln�k�. �daje pana S. Korolenka nejsou nikterak p�ehnan� a celkem bude z�ejm� v Rusku v�ce ne� 2 000 000 zem�d�lsk�ch d�ln�k� p�ich�zej�c�ch z jin�ch m�st[qq]. Takov� masa �roln�k��, kte�� opou�t�j� sv�j d�m a p��d�l (pokud d�m a p��d�l maj�), n�zorn� sv�d�� o obrovsk�m procesu p�em�ny drobn�ch zem�d�lc� ve vesnick� prolet��e, o obrovsk� popt�vce vzm�haj�c�ho se kapitalismu v zem�d�lstv� po n�mezdn� pr�ci.
Pt�me se te�, kolik je v�ech zem�d�lsk�ch n�mezdn�ch d�ln�k� v evropsk�m Rusku, a to jak odch�zej�c�ch za prac�, tak usedl�ch. Jedin� n�m zn�m� pokus odpov�d�t na tuto ot�zku byl u�in�n v pr�ci pana Rudn�va �ivnosti roln�k� evropsk�ho Ruska (Sborn�k saratovsk�ho zemstva, 1894, �. 6 a 11). Tato neoby�ejn� cenn� pr�ce shrnuje �daje zemstevn� statistiky ze 148 �jezd� v 19 guberni�ch evropsk�ho Ruska. Celkov� po�et ��ivnostn�k�� byl stanoven na 2 798 122 z 5 129 863 pracovn�k� mu�sk�ho pohlav� (18�60 let), tj. na 55 % celkov�ho po�tu roln�k� v produktivn�m v�ku[rr]. K �zem�d�lsk�m �ivnostem� za�adil autor pouze n�mezdn� zem�d�lsk� pr�ce (st�l� zem�d�l�t� d�ln�ci, n�den�ci, past��i, o�et�ovatel� dobytka). Stanoven� pod�lu zem�d�lsk�ch d�ln�k� z celkov�ho po�tu mu�� v produktivn�m v�ku v jednotliv�ch guberni�ch a kraj�ch Ruska vede autora k z�v�ru, �e v �ernozemn�m p�smu vykon�v� n�mezdn� zem�d�lsk� pr�ce asi 25 % v�ech pracovn�k� mu�sk�ho pohlav�, kde�to v ne�ernozemn�m p�smu asi 10 %. Toto procento p�edstavuje 3 395 000 zem�d�lsk�ch d�ln�k� v evropsk�m Rusku, �ili zaokrouhlen� 31/2 mili�nu (Rudn�v, 1. c., s. 448. Tento po�et odpov�d� asi 20 % celkov�ho po�tu mu�� v produktivn�m v�ku). P�itom je nutn� poznamenat, �e podle v�roku pana Rudn�va �n�denick� pr�ce a �kolov� zem�d�lsk� pr�ce zahrnuly statistiky mezi �ivnosti jen tehdy, pokud byly hlavn�m zam�stn�n�m ur�it� osoby anebo ur�it� rodiny� (I. c., 446)[ss].
Toto ��slo pana Rudn�va mus�me pova�ovat za minim�ln� za prv� proto, �e �daje zemstevn�ch soupis� v�cem�n� zastaraly, nebo� se t�kaj� osmdes�t�ch, a n�kdy dokonce sedmdes�t�ch let, a za druh� proto, �e p�i stanoven� pod�lu zem�d�lsk�ch d�ln�k� se v�bec nebral z�etel na oblasti vysoce vysp�l�ho zem�d�lsk�ho kapitalismu � na pobaltsk� a z�padn� gubernie. Proto�e v�ak nem�me k dispozici ��dn� jin� �daje, mus�me p�evz�t toto ��slo � 31/2 mili�nu.
T�m�� jedna p�tina rolnictva se u� tehdy patrn� octla v takov�m postaven�, �e jejich �hlavn�m zam�stn�n�m� je n�mezdn� pr�ce u z�mo�n�ch roln�k� a statk���. Nach�z�me tu prvn� skupinu podnikatel�, kte�� p�ich�zej� s popt�vkou po pracovn� s�le vesnick�ho proletari�tu. Jsou to zem�d�l�t� podnikatel�, kte�� zam�stn�vaj� asi polovinu nejni��� skupiny rolnictva. Vznik t��dy zem�d�lsk�ch podnikatel� a roz���en� nejni��� skupiny �rolnictva�, tj. zv��en� po�tu vesnick�ch prolet���, jsou tedy v ka�d�m p��pad� jednozna�n� vz�jemn� podm�n�ny. Mezi t�mito zem�d�lsk�mi podnikateli hraje v�zna�nou �lohu rolnick� bur�oazie: nap�. v 9 �jezdech Voron�sk� gubernie bylo z celkov�ho po�tu st�l�ch zem�d�lsk�ch d�ln�k� 43,4 % najato roln�ky (Rudn�v, 434). Kdybychom u�inili toto procento m���tkem pro v�echny zem�d�lsk� d�ln�ky a pro cel� Rusko, uk�zalo by se, �e rolnick� bur�oazie pot�ebuje p�ldruh�ho mili�nu zem�d�lsk�ch d�ln�k�. Jedno a tot� �rolnictvo� jednak vrh� na trh mili�ny d�ln�k� hledaj�c�ch zam�stnavatele, jednak p�ich�z� s mimo��dnou popt�vkou po n�mezdn�ch d�ln�c�ch.
.X. V�znam svobodn� n�mezdn� pr�ce v zem�d�lstv�
Nyn� se pokus�me popsat hlavn� rysy nov�ch spole�ensk�ch vztah�, kter� se vytv��ej� v zem�d�lstv� pou��v�n�m svobodn� n�mezdn� pr�ce, a stanovit jejich v�znam.
Zem�d�l�t� d�ln�ci, kte�� p�ich�zej� v takov�m mno�stv� na jih, pat�� k nejchud��m vrstv�m rolnictva. Z d�ln�k�, kte�� se dost�vaj� do Chersonsk� gubernie, p�ich�z� 7/10 p�ky, proto�e nemaj� prost�edky na zakoupen� �elezni�n�ch j�zdenek, �vlekou se sta a tis�ce verst pod�l �elezni�n�ch trat� a b�eh� splavn�ch �ek, kochaj�ce se malebn�mi obrazy rychle uh�n�j�c�ch vlak� a lehce pluj�c�ch parn�k�� (T�zjakov, 35). D�ln�ci si s sebou berou kolem dvou rubl�[tt]; �asto nemaj� pen�ze ani na osobn� doklad a kupuj� si za 10 kop�jek povolen� k odchodu na m�s�c. Cesta trv� 10�12 dn� a od takov�ch dalek�ch pochod� putuj�c�m ot�kaj� nohy (ve studen� jarn� b�e�ce chod� leckdy bosi) a na nohou se jim d�laj� mozoly a puch��e. Asi 1/10 d�ln�k� jezd� na pr�mech (velk� plavidla sbit� z prken, kter� pojmou 50�80 lid� a b�vaj� oby�ejn� zapln�na do posledn�ho m�ste�ka). Pr�ce ofici�ln� komise (Zvegincevovy)[88] o tomto velmi nebezpe�n�m zp�sobu dopravy konstatuj�: �Nemine rok, aby se jeden, dva nebo i v�ce p�epln�n�ch pr�m� nepotopilo i s cestuj�c�mi� (ibid., 34). Obrovsk� v�t�ina d�ln�k� m� p��d�lovou p�du, jej� v�m�ra je v�ak zcela nepatrn�. Pan T�zjakov spr�vn� poznamen�v�: �V�dy� v�echny tyto tis�ce zem�d�lsk�ch d�ln�k� jsou v podstat� bezzemci, vesni�t� prolet��i, jejich� existence dnes z�vis� jen na odch�zen� za prac�... Po�et bezzemk� rychle stoup� a t�m z�rove� rostou �ady vesnick�ho proletari�tu� (77). N�zorn�m potvrzen�m tohoto r�stu je po�et nov�ch d�ln�k�, tj. t�ch, kte�� se jdou d�t poprv� najmout. Takov�ch nov��k� b�v� zhruba 30 %. Podle tohoto ��sla si ostatn� m��eme ud�lat p�edstavu o tom, jak rychle prob�h� proces vytv��en� k�dru st�l�ch zem�d�lsk�ch d�ln�k�.
Hromadn� p�esun d�ln�k� vytvo�il zvl�tn� formy naj�m�n� d�ln�k�, jimi� se vyzna�uje vysoce vysp�l� kapitalismus. Na jihu a jihov�chod� vzniklo mnoho trh� pr�ce, kde se shroma��uj� tis�ce d�ln�k� a kam se sj�d�j� naj�matel�. Takov� trhy b�vaj� �asto ve m�stech, v pr�myslov�ch st�edisc�ch, ve vesnic�ch s tr�i�ti �i na v�ro�n�ch trz�ch. Pr�myslov� r�z takov�ch st�edisek zvl l�k� d�ln�ky a ti se ochotn� d�vaj� naj�mat i na nezem�d�lsk� pr�ce. V Kyjevsk� gubernii se nap��klad trhy pr�ce konaj� ve �pole a Sm�l� (velk� st�ediska cukrovarnick�ho pr�myslu) a ve m�st� Belaja Cerkov. V Chersonsk� gubernii vznikly trhy pr�ce ve vesnic�ch s tr�i�ti (Novoukrajinka, Birzula, Mostovoje, kam v ned�li p�ijde p�es 9000 d�ln�k� a mnoho dal��ch), na �elezni�n�ch stanic�ch (Znamenka, Dolinskaja aj.) a ve m�stech (Jelizavetgrad, Bobrin�c, Vozn�sensk, Od�sa aj.). Od�t� obyvatel�, pomocn� d�ln�ci a �kadeti� (m�stn� ozna�en� pro tul�ky) se tak� d�vaj� v l�t� naj�mat na zem�d�lsk� pr�ce. V Od�se jsou zem�d�l�t� d�ln�ci naj�m�ni na takzvan�m Seredinsk�m n�m�st� (neboli �Kosarce�). �D�ln�ci se na jin�ch m�stech ani nezastavuje a posp�chaj� rovnou do Od�sy, proto�e doufaj�, �e tam najdou lep�� v�d�lky� (T�zjakov, 58). M�ste�ko Krivoj Rog je velk�m trhem pro naj�m�n� na zem�d�lsk� a d�ln� pr�ce. V Tavridsk� gubernii je zvl proslul� trh pr�ce v m�ste�ku Kachovce, kde se d��ve sch�zelo a� 40 000 d�ln�k�, v devades�t�ch letech 20 000�30 000 a dnes, soud� podle n�kter�ch �daj�, je�t� m�n�. V Besarabsk� gubernii mus�me jmenovat Akkerman, v Jekat�rinoslavk� gubernii Jekat�rinoslav a stanici Lozovaja; v Donsk� gubernii Rostov na Donu, kde se ro�n� vyst��d� a� 150 000 d�ln�k�. Na severn�m Kavkaze m�sta Jekat�rinodar a Novorossijsk, stanici Tichoreckaja aj. V Samarsk� gubernii vesnici Pokrovskaja (pobl� Saratova), obec Balakovo aj. V Saratovsk� gubernii m�sta Chvalynsk a Volsk. V Simbirsk� gubernii m�sto Syzra�. Tak kapitalismus vytvo�il v okrajov�ch �zem�ch novou formu �spojen� zem�d�lstv� s vedlej�� v�d�le�nou �innost�, toti� spojen� zem�d�lsk� a nezem�d�lsk� n�mezdn� pr�ce. Ve velk�m rozsahu je takov� spojen� mo�n� pouze v epo�e posledn�ho, nejvy���ho stadia kapitalismu � strojov�ho velkopr�myslu, kter� sni�uje v�znam zru�nosti, ��emesla�, usnad�uje p�echod od jednoho zam�stn�n� k druh�mu a nivelizuje formy n�mezdn� pr�ce.[uu]
A vskutku, formy n�mezdn� pr�ce v tomto kraji jsou velmi origin�ln� a pro kapitalistick� zem�d�lstv� nanejv�� charakteristick�. V�echny polopatriarch�ln�, polonevolnick� formy n�mezdn� pr�ce, kter� se tak �asto vyskytuj� ve st�edorusk�m �ernozemn�m p�smu, zde odpadaj�. Zb�vaj� pouze vztahy naj�maj�c�ch k naj�man�m, pouze tr�n� smlouva o koupi a prodeji pracovn� s�ly. Jako v�dy za vysp�l�ch kapitalistick�ch vztah� d�vaj� d�ln�ci p�ednost denn�mu nebo t�denn�mu n�jmu, kter� jim dovoluje p�esn�ji upravit mzdu podle popt�vky po pr�ci. �Ceny se stanov� pro okruh ka�d�ho trhu (v okruhu asi 40 verst) s matematickou p�esnost�, tak�e naj�matel� nemohou tak snadno srazit mzdu, nebo� mu�ik, kter� sem p�ijel, z�stane rad�ji le�et na tr�i�ti anebo pojede d�l, ne� by p�istoupil na ni��� mzdu� (�achovskoj, 104). Zna�n� kol�s�n� cen za pr�ci samoz�ejm� zp�sobuje, �e jsou nes�etn�kr�t poru�ov�ny smlouvy nejenom z jedn� strany, jak obvykle tvrd� zam�stnavatel�, n�br� z obou stran: �Doch�z� k tajn�m dohod�m na obou stran�ch: d�ln�ci se domlouvaj�, �e budou ��dat v�ce, a zam�stnavatel�, �e budou nab�zet m�n� (ibid., 107).[vv] Jak nezast�en� zde ve vztaz�ch mezi t��dami vl�dne �nemilosrdn� boj o ka�dou kop�jku�, je vid�t nap��klad z tohoto faktu: �Zku�en� zam�stnavatel� dob�e v�d�,� �e d�ln�ci �si daj� ��ci� jen tehdy, a� sn�d� posledn� k�rku chleba. �Jist� hospod�� vypr�v�l, �e kdy� p�ijel na trh, aby najal d�ln�ky..., za�al mezi nimi proch�zet a o�uk�vat h�lkou jejich rance (sic!): s d�ln�ky, kte�� m�li chl�b, ani nemluvil, ode�el z trhu� a �ekal, a� �budou na trhu pr�zdn� rance� (z t�den�ku Selskij v�stnik, 1890, �. 15, ibid., 107�108).
Jako v ka�d�m vysp�l�m kapitalismu, zji��ujeme i zde, �e d�ln�ka ni�� hlavn� mal� kapit�l. Velk�ho zam�stnavatele nut� prost� obchodn� kalkulace[ww], aby se z�ekl drobn�ch forem n�tlaku, kter� mu p�in�ej� m�lo u�itku a z nich� mu v p��pad� konfliktu hroz� velk� ztr�ta. Proto nap��klad velc� zam�stnavatel� (kte�� naj�maj� 300 a� 800 d�ln�k�) se nesna�� propou�t�t d�ln�ky po t�dnu a sami stanov� mzdy podle popt�vky po pr�ci; n�kte�� zav�d�j� dokonce syst�m p��platk� ke mzd�, jestli�e se v okol� mzdy zv���; to dokazuje, �e tyto p��platky se jim mnohon�sobn� vracej� v lep�� pr�ci a v tom, �e nedoch�z� ke konflikt�m (ibid., 130�132; 104). Naproti tomu men�� zam�stnavatel se ne�t�t� ni�eho. �Mu�ici z chutor� a n�me�t� kolonist� si d�ln�ky �vyb�raj� a plat� jim o 15�20 % v�ce, ale mno�stv� pr�ce, kterou tito hospod��i �vy�d�maj� z d�ln�k�, je o pades�t procent v�t�� (ibid., 116). �D�ve�ky� u takov�ho hospod��e neznaj�, jak samy ��kaj�, �ani dne, ani noci�. Kdy� kolonist� najmou �ence, nut� sv� syny, aby se v posledn� �ad� st��dali (tj. aby d�ln�ky popoh�n�li!), tak�e se st��daj�c� popoh�n��i t�ikr�t za den pou�t�j� do pr�ce se sv��mi silami a popoh�n�j� d�ln�ky. �Proto lze podle ud�en�ho vzhledu velmi snadno poznat d�ln�ky, kte�� pracovali u n�meck�ch kolonist�.� �Mu�ici z chutor� a N�mci v�bec necht�j� naj�mat d�ln�ky, kte�� d��ve slou�ili na statk��sk�ch velkostatc�ch. �Vy u n�s nevydr��te,� ��kaj� jim p��mo� (ibid.)[xx].
Vznik strojov�ho velkopr�myslu, kter� soust�e�uje masy d�ln�k�, m�n� zp�soby v�roby a rozb�j� v�echny tradi�n�, patriarch�ln� rou�ky a pl�t�ky, kter� zast�raly vztahy mezi t��dami, m� v�dycky za n�sledek, �e ve�ejnost za��n� t�mto vztah�m v�novat pozornost, �e se d�laj� pokusy zav�st ve�ejnou kontrolu a regulovat v�robu. Tento jev, jeho� zvl n�zorn�m v�razem se stala tov�rn� inspekce, se za��n� projevovat i v rusk�m kapitalistick�m zem�d�lstv�, zejm�na tam, kde je zem�d�lstv� nejvysp�lej��. O zdravotn�m stavu d�ln�k� se v Chersonsk� gubernii mluvilo ji� roku 1875 na druh�m guberni�ln�m sjezdu l�ka�� chersonsk�ho zemstva a pozd�ji znovu roku 1888; v roce 1889 byl sestaven program pro zkoum�n� situace d�ln�k�. Zdravotnick� �et�en�, proveden� (zdaleka ne v pln�m rozsahu) v letech 1889�1890, poodhrnulo rou�ku zahaluj�c� pracovn� podm�nky v zapadl�ch vesnic�ch. Vy�lo nap��klad najevo, �e d�ln�ci nemaj� v�t�inou ��dn� obytn� m�stnosti; existuj�-li spole�n� bar�ky, jsou oby�ejn� postaveny zcela proti z�sad�m hygieny, ���dnou zvl�tn� v�jimkou� nejsou ani zemljanky, v nich� �ij� nap��klad ov��ci, kte�� p��li� trp� vlhkem, nedostatkem m�sta, zimou, tmou a ned�chateln�m ovzdu��m. Strava d�ln�k� je velmi �asto nedostate�n�. Pracovn� den trv� celkem 121/2 a� 15 hodin, tj. mnohem d�le ne� obvykl� pracovn� den ve velkopr�myslu (11�12 hodin). Pracovn� p�est�vky za nejv�t��ho vedra jsou jen �v�jimkami� a ��eh nen� vz�cnost�. Pr�ce u stroj� p�in�� s sebou d�lbu pr�ce a z�rove� plod� nemoci z povol�n�. U ml�ti�ek jsou nap��klad zam�stn�ni �p�idava�i� (vkl�daj� snopy do bubnu, co� je velmi nebezpe�n� a velmi t�k� pr�ce; z bubnu se val� do obli�eje mnoho prachu z obil�) a �podava�i� (pod�vaj� snopy; pr�ceje tak t�k�, �e se p�i n� st��daj� po jedn� a� dvou hodin�ch). �eny odhrabuj� plevy, chlapci je odv�ej� stranou a 3�5 d�ln�k� rovn� stoh. V cel� gubernii pracuje u ml�ti�ek jist� p�es 200 000 d�ln�k� (T�zjakov, 94)[yy]. Z�v�r pana T�zjakova o zdravotn�ch pom�rech p�i zem�d�lsk�ch prac�ch zn�: �Odv�k� n�zor, �e pr�ce zem�d�lce je �nejp��jemn�j��m a neju�ite�n�j��m zam�stn�n�m�, je dnes, kdy v zem�d�lstv� vl�dne kapitalistick� duch, m�lo p�esv�d�iv�. Zaveden�m strojov� pr�ce do zem�d�lstv� se zdravotn� podm�nky zem�d�lsk� pr�ce nezlep�ily, naopak zhor�ily. Strojov� pr�ce zavedla v zem�d�lstv� specializaci pr�ce, dosud zde tak m�lo zn�mou, a to se projevilo roz���en�m nemoc� z povol�n� a spoustou v�n�ch �raz� mezi vesnick�m obyvatelstvem� (94).
V�sledkem zdravotnick�ho �et�en� byl (po hladov�m roce a chole�e) pokus z��dit l��ebn� a stravovac� st�ediska, v nich� by byli d�ln�ci registrov�ni, kde by se organizoval zdravotnick� dohled a kde by dost�vali levn� ob�dy. I kdy� rozsah a v�sledky t�to organizace byly minim�ln�, i kdy� byla tato organizace velmi nepevn�[zz], z�stane velk�m d�jinn�m faktem, kter� objas�uje tendence kapitalismu v zem�d�lstv�. Na z�klad� �daj� shrom�d�n�ch l�ka�i bylo guberni�ln�mu sjezdu l�ka�� Chersonsk� gubernie navr�eno, aby uznal d�le�itost l��ebn�ch a stravovac�ch st�edisek a nutnost zlep�it jejich hygienick� podm�nky, roz���it jejich �innost tak, aby nabyly r�zu burz pr�ce, kter� by informovaly o mzd�ch a o jejich v�kyvech, roz���it zdravotnick� dohled na v�echna v�t�� �i men�� hospod��stv� se zna�n�m po�tem pracovn�ch sil � �tak jako v pr�myslov�ch z�vodech� (s. 155), vydat z�vazn� p�edpisy o pou��v�n� zem�d�lsk�ch stroj� a o evidenci �raz�, rozv��it ot�zku pr�va d�ln�k� na soci�ln� zaopat�en� a na zlep�en� a zlevn�n� parn� dopravy. P�t� sjezd rusk�ch l�ka�� se usnesl, �e upozorn� p��slu�n� zemstva na �innost Chersonsk�ho zemstva p�i organizov�n� l�ka�sk�ho a zdravotnick�ho dohledu.
V z�v�ru se je�t� jednou vr�t�me k narodnick�m ekonom�m. P�esv�d�ili jsme se u�, �e odpracov�v�n� idealizuj� a necht�j� p�iznat pokrokovost kapitalismu ve srovn�n� s odpracov�v�n�m. Nyn� mus�me dodat, �e se stav�j� z�porn� i k �odch�zen� d�ln�k� za prac� a �e jsou pro m�stn� �v�d�lky�. Pan N. -on vyslovuje nap��klad tento b�n� narodnick� n�zor takto: �Roln�ci... odch�zej� hledat pr�ci... Pt�me se, nakolik je to hospod��sky v�hodn�. Nikoli osobn� pro ka�d�ho jednotliv�ho roln�ka, n�br� nakolik je to v�hodn� pro v�echno rolnictvo jako celek, nakolik je to v�hodn� z hlediska st�tn�ho hospod��stv�?... Chceme pouk�zat, jak je hospod��sky nev�hodn� ka�doro�n� putovat za prac� b�hv�kam na cel� l�to, kdy� je snad dost pr�ce na dosah ruky...� (23�24).
Navzdory narodnick� teorii tvrd�me, �e �putov�n� za prac� p�n�� �ryze hospod��sk� v�hody nejenom d�ln�k�m sam�m, ale �e mus� b�t v�eobecn� uzn�no za pokrokov� jev; �e ve�ejnost by nem�la v�novat pozornost tomu, aby bylo odch�zen� za prac� nahrazeno �prac� na dosah ruky�, n�br� tomu, aby se odstranily v�echny p�ek�ky p�i odch�zen� za prac�, aby bylo toto odch�zen� v�estrann� uleh�eno, aby byly zlevn�ny a zlep�eny v�echny podm�nky pohybu d�ln�k� atd. Pro na�e tvrzen� m�me tyto d�vody:
1. �Putov�n� za prac� p�in�� d�ln�k�m �ryze hospod��skou� v�hodu, proto�e p�ich�zej� do m�st, kde se plat� vy��� mzda, do m�st, kde je jejich postaven� jako zam�stnanc� v�hodn�j��. I kdy� je to velmi prost� d�vod, lid�, kte�� r�di zauj�maj� vy���, jak�si �st�tn� hospod��sk� stanovisko, na tento d�vod �asto zapom�naj�.
2. �Putov�n� za prac� naru�uje zotro�uj�c� formy naj�m�n� a odpracov�v�n�.
Vzpome�me si nap��klad, �e d��ve, kdy odch�zen� za prac� nebylo tak �ast�, statk��i (i jin� podnikatel�) na jihu r�di t�mto zp�sobem naj�mali na pr�ci: rozes�lali sv� �af��e do severn�ch guberni� a naj�mali (prost�ednictv�m vesnick�ch ��ad�) da�ov� dlu�n�ky za podm�nek pro n� svrchovan� nev�hodn�ch[aaa]. Naj�maj�c� tedy mohli vyu��vat voln� konkurence, ale naj�man� ne. Uvedli jsme u� p��klady, �e roln�k je ochoten ut�ci dokonce i do dol�, aby se zbavil odpracov�v�n� a poroby.
Nen� proto divu, �e v n�zoru na �putov�n� za prac� jsou na�i zem�d�l�t� odborn�ci zajedno s narodniky. V�imn�me si nap��klad pana S. Korolenka. Ve sv� knize uvedl celou �adu st�nost� statk��� proti �odch�zen� d�ln�k� za prac� a spoustu vlastn�ch �argument�� proti �odch�zen� za prac�: �h��en�, �nev�zanost�, �opilstv�, �nesv�domitost�, �snaha opustit rodinu, aby se zbavili rodiny a dozoru rodi���, �touha po z�bav� a veselej��m �ivot� atd. A je�t� tu m�me zvl zaj�mav� argument: �Kone�n� d�vali k dobru p��slov�, �e ���m d�le le�� k�men na jednom m�st�, t�m v�c obr�st� mechem�, a tak i usedl� �lov�k se nutn� obklopuje majetkem a lp� na n�m� (1. c., s. 84). P��slov� skute�n� velmi dob�e vystihuje, jak na �lov�ka p�sob� jeho p�ipout�n� k jednomu m�stu. Pan S. Korolenko je obzvl�t� nespokojen s t�m, o �em jsme se u� zm�nili, �e toti� z n�kter�ch guberni� odch�z� �p��li�� mnoho d�ln�k� a jejich nedostatek je pak nahrazov�n p��livem d�ln�k� z jin�ch guberni�. Kdy� pan S. Korolenko konstatuje tento fakt nap��klad o Voron�sk� gubernii, poukazuje tak� na jednu z p���in tohoto jevu, a to na velk� mno�stv� roln�k� s darovan�m p��d�lem. �Roln�ci, kte�� jsou v pom�rn� hor�� hmotn� situaci a neboj� se o sv�j p��li� nepatrn� majetek, z�ejm� velmi �asto nepln� p�evzat� z�vazky a v�bec daleko lehkomysln�ji odch�zej� do jin�ch guberni�, dokonce i tehdy, jestli�e by mohli naj�t dost v�d�lk� doma.� �Takov� roln�ci, kte�� jsou m�lo p�ipout�ni (sic!) k sv�mu neposta�uj�c�mu p��d�lu a n�kdy nemaj� dokonce ani invent��, sn�ze opou�t�j� sv�j domov a jdou hledat �t�st� daleko od rodn� obce, nedbaj�ce o m�stn� v�d�lky a n�kdy ani o p�evzat� z�v�zky, proto�e si na nich nikdo nic nevezme� (ibid.).
�M�lo p�ipout�ni !� To je to prav� slovo.
M�li by se nad t�m zamyslet ti, kdo �e�n� o nev�hod�ch �putov�n� za prac� a o p�ednostech �pr�ce na dosah ruky� ![bbb]
3. �Putov�n� za prac� znamen�, �e se obyvatelstvo p�esunuje z m�sta na m�sto. Putov�n� za prac� je jedn�m z nejv�znamn�j��ch �initel�, kter� br�n� roln�k�m �obr�stat mechem�, jeho� na n� d�jiny nanesly v�c ne� dost. Nebude-li se obyvatelstvo moci st�hovat, nebude se ani vyv�jet; bylo by naivn� si myslet, �e n�jak� vesnick� �kola m��e d�t lidem to, co sami z�skaj�, sezn�m�-li se s r�zn�mi pom�ry a vztahy na jihu i na severu, v zem�d�lstv� i v pr�myslu, ve velk�m m�st� i v zapadl� vesni�ce.
__________________________________
Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)a Zvl v�sti�n� charakterizuje tuto soustavu hospod��stv� A. Engelgardt ve sv�ch Dopisech z vesnice (Petrohrad 1885, s. 556 a� 557). Zcela spr�vn� uv�d�, �e hospod��stv� za nevolnictv� bylo ur�itou vnit�n� uspo��danou a ucelenou soustavou, v n� rozhodoval statk��, kter� d�val roln�k�m p�du a p�id�loval jim ur�itou pr�ci.
b Kdy� Engels v roce 1887 oponoval Henrymu Georgeovi, kter� tvrdil, �e vyvlastn�n� masy obyvatelstva je z�va�nou a v�eobecnou p���inou chudoby a �tlaku, napsal o tom: �To v�ak nen� historicky zcela spr�vn�... Ve st�edov�ku nebylo zdrojem feud�ln�ho vyko�is�ov�n� to, �e lid byl zbaven (expropriation) vlastnictv� p�dy, n�br� naopak to, �e lid byl p�ivlastn�n (appropriation) spolu s p�dou. Roln�k si ponechal svou p�du, byl k n� v�ak p�ipout�n jako nevoln�k nebo poddan� a byl lenn�mu p�novi povinen robotou a d�vkami.� (The condition of the working class in England in 1884. Postaven� d�lnick� t��dy v Anglii v roce 1844, New York 1887, Preface, p. III. Red.)[77].
c V�raz �robota� nahrazujeme nyn� v�razem �odpracov�v�n�, proto�e l�pe odpov�d� pom�r�m po reform� a v rusk� literatu�e u� zdom�cn�l.
d Uvedeme zvl n�zorn� p��klad. Jist� dopisovatel zem�d�lsk�ho odboru p�e: �Na jihu jeleck�ho �jezdu� (v Orelsk� gubernii) �obd�l�vaj� na pansk�ch velkostatc�ch krom� celoro�n�ch zem�d�lsk�ch d�ln�k� velkou ��st p�dy roln�ci za propachtovan� pozemky. B�val� nevoln�ci nad�le pachtuj� p�du od sv�ch b�val�ch statk��� a obd�l�vaj� za to jejich p�du. Takov� vesnice se i nad�le naz�vaj� �panstv�m� ur�it�ho statk��e� (S. A. Korolenko, Svobodn� n�mezdn� pr�ce atd., s. 118). Nebo jin� p��klad: �Na m�m velkostatku,� p�e jin� statk��, �vykon�vaj� v�echny pr�ce moji b�val� roln�ci (8 vesnic, p�ibli�n� 600 osob), za to dost�vaj� pastviny pro dobytek (2000 a� 2500 d�sjatin); pouze prvn� orbu a set� sec�mi stroji vykon�vaj� sez�nn� d�ln�ci� (ibid., s. 325. Z kalu�sk�ho �jezdu).
e Nejv�t�� po�et hospod��stv� se vede tak, �e ��st p�dy, i kdy� zcela nepatrnou, obd�l�vaj� statk��i vlastn�m invent��em pomoc� celoro�n�ch �i jin�ch d�ln�k�, kde�to ostatn� p�da se pachtuje roln�k�m bu� za polovinu sklizn�, nebo za p�du, �i za pen�ze� (Svobodn� n�mezdn� pr�ce, ibid., 96) ... �Na v�t�in� statk� existuj� z�rove� t�m�� v�echny nebo mnoho zp�sob� naj�m�n� (tj. zp�sob� �opat�ov�n� pracovn� s�ly pro hospod��stv�). Rusk� zem�d�lstv� a lesnictv�, publikace zem�d�lsk�ho odboru pro v�stavu v Chicagu. Petrohrad 1893, s. 79.
f Z 50 guberni� evropsk�ho Ruska je vynech�na Archangelsk�, Vologedsk�, Olon�ck�, Vjateck�, Permsk�, Orenbursk� a Astracha�sk� gubernie, v nich� bylo v letech 1883�1887 oseto celkem 562 000 d�sjatin statk��sk�ch pozemk� z celkov�ho mno�stv� 16 472 000 d�sjatin t�to osevn� plochy v evropsk�m Rusku. Do I. skupiny byly za�azeny tyto gubernie: 3 pobaltsk�, 4 z�padn� (Kovensk�, Vilensk�, Grod�nsk�, Minsk�), 3 jihoz�padn� (Kyjevsk�, Voly�sk�, Podolsk�), 5 ji�n�ch (Chersonsk�, Tavridsk�, Besarabsk�, Jekat�rinoslavsk�, Donsk�), 1 jihov�chodn� (Saratovsk�),d�le Petrohradsk�, Moskevsk� a Jaroslavsk�. Do II. skupiny: Vitebsk�, Mogilevsk�, Smolensk�, Kalu�sk�, Voron�sk�, Poltavsk� a Charkovsk�. Do III. skupiny byly za�azeny zb�vaj�c� gubernie. Pro v�t�� p�esnost by m�la b�t z celkov� osevn� plochy statk��sk� p�dy ode�tena osevn� plocha pacht���, av�ak takov� �daje nem�me. Poznamen�v�me, �e podobn� oprava by sotva n�co zm�nila na na�em z�v�ru o p�evaze kapitalistick� soustavy, proto�e v �ernozemn�m p�smu se v�t�ina statk��sk�ch polnost� propachtov�v�, kde�to v guberni�ch tohoto p�sma p�evl�d� soustava odpracov�v�n�.
g Sborn�ky statistick�ch �daj� o Rjaza�sk� gubernii.
h Engelgardt, 1. c.
i Sborn�k statistick�ch �daj� o Moskevsk� gubernii, sv. V, se�it 1, Moskva 1879, s. 186�189. Prameny uv�d�me pouze jako p��klad. Ve�ker� literatura o rolnick�m a statk��sk�m hospod��stv� obsahuje mnoho podobn�ch �daj�.
j Je pozoruhodn�, �e obrovskou rozmanitost r�zn�ch forem odpracov�v�n� v Rusku, r�zn�ch forem pachtu s v�emo�n�mi doplatky apod. celkem vystihuj� hlavn� formy p�edkapitalistick�ch pom�r� v zem�d�lstv�, kter� uvedl Marx v 47. kapitole III. d�lu Kapit�lu. V p�edchoz� kapitole jsme u� poznamena1i, �e tyto z�kladn� formy jsou t�i: 1. renta v �konech; 2. renta ve v�robc�ch �ili natur�ln� renta a 3. pen�n� renta. Je proto zcela p�irozen�, �e Marx cht�l k ilustraci odd�lu o pozemkov� rent� pou��t pr�v� �daj� z Ruska.
k Podle V�sledk� zemstevn� statistiky (sv. II) pachtuj� roln�ci za pen�ze 76% ve�ker� zpachtovan� p�dy; za odpracov�v�n� 3�7%; za ��st produktu 13�17% a za sm�en� pachtovn� 2�3% p�dy.
l Srovnej p��klady uveden� v pozn�mce na s. 134 (tento svazek, s. 199. Red. Zde viz pozn�mky [d] a [e]. MIA.). Za robotn�ho hospod��stv� d�val statk�� roln�kovi p�du, aby pro n�j roln�k pracoval. Jestli�e se propachtov�v� p�da za odpracov�n�, je hospod��sk� str�nka v�ci z�ejm� toto�n�.
m Shrnut� nejnov�j��ch �daj� o pachtech (pan Kary�ev v knize Vliv sklizn� atd., sv. 1) zcela potvrdilo, �e jenom b�da nut� roln�ky pachtovat p�du za polovinu sklizn� nebo za odpracov�v�n�, kde�to z�mo�n� roln�ci pachtuj� p�du rad�ji za pen�ze (s. 317�320), proto�e natur�ln� pachty jsou pro roln�ka v�dy a v�ude nepom�rn� dra���. ne� pen�n� (s. 342�346). Ale panu Kary�evovi v�echna tato fakta nebr�nila vyl��it skute�nost tak, �e �nemajetn� roln�k... m� mo�nost l�pe uspokojovat pot�eby sv� v��ivy, jestli�e pon�kud roz���� svou osevn� plochu zpachtov�n�m ciz� p�dy za polovinu sklizn� (321). Na takov�hle divok� n�pady p�iv�d�j� lidi nekritick� sympatie k �natur�ln�mu hospod��stv�! Je dok�z�no, �e natur�ln� pachty jsou dra��� ne� pen�n�, �e jsou v zem�d�lstv� jak�msi truckov�rn syst�mem[83], �e �pln� o�ebra�uj� roln�ka a p�em��uj� ho v zem�d�lsk�ho d�ln�ka � ale n� ekonom tu vykl�d� o zlep�en� v��ivy! Pachty za polovinu sklizn�, jak ra�te vid�t, �maj� pom�hat� �chud� ��sti vesnick�ho obyvatelstva, aby dostala� p�du do pachtu (320). Pan ekonom ��k� �pomoc� tomu, kdy� roln�k dostane p�du za nejhor��ch podm�nek, za podm�nky, �e se z n�ho stane zem�d�lsk� d�ln�k! Vznik� ot�zka, kde je tu rozd�l mezi rusk�mi narodniky a rusk�mi statk��i, kte�� v�dy byli a jsou ochotni poskytnout podobnou �pomoc chud� ��sti vesnick�ho obyvatelstva�? M�me tu ostatn� zaj�mav� p��klad: V chotinsk�m �jezdu Besarabsk� gubernie �in� pr�m�rn� denn� v�d�lek pacht��e pracuj�c�ho za polovinu sklizn� 60 kop�jek, kde�to n�den�k v l�t� vyd�l� 35�50 kop�jek. �Z toho plyne, �e v�d�lek pacht��e odv�d�j�c�ho vlastn�ku p�dy polovinu sklizn� je p�ece jen vy��� ne� mzda zem�d�lsk�ho d�ln�ka� (344; podtr�eno panem Kary�evem). Toto �p�ece jen� je velmi charakteristick�. Co�pak pacht�� odv�d�j�c� vlastn�ku p�dy polovinu sklizn� nem� na rozd�l od zem�d�lsk�ho d�ln�ka v�daje s hospod��stv�m? Co�pak nemus� m�t kon� a postroj? Pro� se neberou v �vahu tyto v�daje? Je-li v Besarabsk� gubenii v l�t� pr�m�rn� denn� mzda zem�d�lsk�ho d�ln�ka 40�77 kop�jek (1883�1887 a 1888�1892), �in� pr�m�rn� denn� mzda pracovn�ka s potahem 124�180 kop�jek (1883�1887 a 1888�1892). �Neplyne� z toho sp�e, �e zem�d�lsk� d�ln�k dost�v� �p�ece jen� v�c ne� pacht�� odv�d�j�c� vlastn�ku p�dy polovinu sklizn�? Pr�m�rn� denn� mzda pracovn� s�ly bez potahu (pr�m�r za cel� rok) �inila v Besarabsk� gubernii v letech 1882�1891 67 kop�jek (ibid., 178).
n Jak potom nenazvat reak�n� tu kritiku kapitalismu, kterou pod�v� nap��klad takov� narodnik, jako kn�e Vasil�ikov. Ji� ve slovech �svobodn� naj�m�n� � vol� pateticky � je obsa�en rozpor, proto�e naj�m�n� p�edpokl�d� nesamostatnost, a nesamostatnost vylu�uje �svobodnou v�li�. �e kapitalismus nahrazuje rabskou nesamostatnost svobodnou nesamostatnost�, na to ov�em statk�� hraj�c� si na narodnika pochopiteln� zapom�n�.
o V�raz pana Kary�eva, 1. c. Pan Kary�ev nevyvodil nadarmo z�v�r, �e pachty za polovinu sklizn� �pom�haj� nad�le udr�ovat �polosvobodnou� pr�ci.
p Viz tento svazek, s. 184. Red. Zde pozn�mka [ξ] v druh� kapitole. MIA.
q Soupisem kon� ve 48 guberni�ch v letech 1893�1894 bylo zji�t�no, �e u v�ech majitel� ubylo 9,6% kon� a �e ubylo 28 321 majitel� kon�. V Tambovsk�, Voron�sk�, Kursk�, Rjaza�sk�, Orelsk�, Tulsk� a Ni�n�novgorodsk� gubernii poklesl po�et kon� od roku 1888 do roku 1893 o 21,2 %. V 7 ostatn�ch �ernozemn�ch guberni�ch poklesl od roku 1891 do roku 1893 o 17%. Vletech 1888�1891 bylo v 38 guberni�ch evropsk�ho Ruska 7 922 260 rolnick�ch usedlost� a z nich m�lo kon� 5 736 436 usedlost�; v letech 1893�1894 bylo v t�chto guberni�ch 8 288 987 usedlost� a z nich m�lo kon� 5 647 233 usedlost�. Po�et usedlost� s ko�mi tedy poklesl o 89 000, po�et usedlost� bez kon� vzrostl o 456 000. Pod�l usedlost� bez kon� vzrostl ze 27,6% na 31,9% (Statistika Rusk� ��e, XXXVII, Petrohrad 1896). V��e jsme uvedli, �e v 48 guberni�ch evropsk�ho Ruska vzrostl po�et usedlost� bez kon� z 2,8 mili�nu v letech 1888�1891 na 3,2 mili�nu v letech 1896�1900, tj. z 27,3% na 29,2 %. Ve �ty�ech ji�n�ch guberni�ch (Besarabsk�, Jekat�rinoslavsk�, Tavridsk� a Chersonsk�) vzrostl po�et usedlost� bez kon� z 305 800 v roce 1896 na 341 600 v roce 1904, tj. z 34,7% na 36,4%. Pozn. k 2. vyd.
r Srov. t� S. A. Korolenko, Svobodn� n�mezdn� pr�ce atd., s. 46 a� 47, kde jsou na z�klad� soupis� kon� z let 1882 a 1888 uvedeny p��klady, z nich� je patrn�, �e pokles po�tu kon� roln�k� je prov�zen zv��en�m po�tu kon� statk���.
s Viz tento svazek, s. 259. Red. Zde pozn�mka [ccc];. MIA.
t Uv�d�me zvl n�zorn� p��klad: zemstevn� statistiky vysv�tluj� pom�rn� zna�n� roz���en� pen�n�ho a natur�ln�ho pachtu v r�zn�ch oblastech bachmutsk�ho �jezdu v Jekat�rinoslavsk� gubernii takto:
�Pen�n� pacht je nejv�ce roz���en v oblasti uheln�ho a soln�ho pr�myslu a nejm�n� roz���en ve stepn� a ryze zem�d�lsk� oblasti. Roln�ci v�bec chod� pracovat pro ciz�ho neradi, zejm�na pak na obt�n�j�� a �patn� placenou pr�ci na soukrom�ch �statc�ch�. Pr�ce v dolech a v�bec v hornictv� a v hutnictv� je t�k� a �kod� zdrav�, je v�ak celkem vzato l�pe placena a l�k� d�ln�ka perspektivou m�s��n� anebo t�denn� v�platy pen�z, kter� d�ln�k p�i pr�ci na �statku� oby�ejn� nedostane, nebo� tam bu� pracuje za �pronajmut� kousku pole�, �za trochu sl�my�,�za bochn�k chleba�, anebo si tam v�echny pen�ze u� p�edem vybral na nejb�n�j�� pot�eby atd. To v�echno d�ln�ka nab�d�, aby se vyh�bal pr�ci na �statku�, co� tak� d�l�, jak jen m� mo�nost vyd�lat si pen�ze mirno �statek�. A takov� mo�nost se nask�t� hlavn� tam, kde je mnoho dol�, v nich� se d�ln�k�m �dost� plat�. Kdy� si roln�k vyd�l� v dole �n�jak� pen�ze�, m��e si za n� zpachtovat p�du bez z�vazku, �e bude pracovat na �statku�, a tak za��n� p�eva�ovat pen�n� pacht� (citov�no podle V�sledk� zemstevn� statistiky, sv. II, s. 265). Ve stepn�ch, nepr�myslov�ch volosteeh �jezdu se sp�e uplat�uje skop�tina a pacht za odpracov�v�n�.
Roln�k je tedy ochoten ut�ci p�ed odpracov�v�n�m i do dol�! Pravideln� v�plata v hotov�ch pen�z�ch, neosobn� forma naj�m�n� a pravideln� pr�ce ho �l�kaj� tak, �e dokonce d�v� p�ednost podzemn�m �acht�m p�ed zem�d�lstv�m, p�ed on�m zem�d�lstv�m, kter� na�i narodnici r�di l��� tak idylicky. V tom to pr�v� v�z�, �e roln�k c�t� na vlastn� k��i, co znamen� takov� odpracov�v�n�, je� na�i statk��i i narodnici idealizuj�, a o� jsou ryze kapitalistick� vztahy lep�� ne� soustava odpracov�v�n�.
u Srov. Volgin, citovan� spis, s. 280�281.
v ���k� se, �e roz���en� pacht� za odpracov�v�n� nam�sto pen�n�ch... m� regres�vn� charakter. Co�pak snad ��k�me, �e je to jev ��douc� �i prosp�n�? Nikdy jsme netvrdili, �e je to progres�vn� jev,� prohl�sil pan �uprov jm�nem v�ech autor� knihy Vliv sklizn� atd. (viz Stenografick� z�znam diskuse v IVEO � Imper�torsk� svobodn� ekonomick� spole�nosti, 1. a 2. b�ezna 1897[85], s. 38). Toto prohl�en� nen� ani form�ln� spr�vn�, nebo� pan Kary�ev (viz v��e) l��il odpracov�v�n� jako,,pomoc� vesnick�mu obyvatelstvu. V podstat� je toto prohl�en� v naprost�m rozporu se skute�n�m obsahem v�ech narodnick�ch teori� v�etn� jejich idealizace soustavy odpracov�v�n�. Velikou z�sluhou p�n� T.-Baranovsk�ho a Struveho je spr�vn� formulace ot�zky (1897) o v�znamu n�zk�ch cen obil�; krit�riem pro jejich hodnocen� m� b�t to, zda ceny pom�haj� nebo nepom�haj� vytla�ovat soustavu odpracov�v�n� kapitalismem. Takov� ot�zka je z�ejm� jedn�m z fakt� a v odpov�di na ni se s uveden�mi autory pon�kud rozch�z�me. Na z�klad� �daj�, jejich� v�klad pod�v�me v textu (Viz zvl�t� VII. podkapitolu t�to kapitoly a IV. kapitolu), pova�ujeme za mo�n�, a dokonce pravd�podobn�, �e se obdob� n�zk�ch cen obil� nevyzna�uje o nic pomalej��m, ne-li rychlej��m vytla�ov�n�m soustavy odpracov�v�n� kapitalismem ne� p�edch�zej�c� historick� obdob� se sv�mi vysok�mi cenami obil�.
w Skute�nost, �e konkurence levn�ho obil� je podn�tem k p�em�n� techniky, a tedy i k nahrazen� soustavy odpracov�v�n� svobodn�m naj�m�n�m na pr�ci, zasluhuje zvl�tn� pozornost. Konkurence stepn�ho obil� se projevovala i v letech vysok�ch cen obil�; v obdob� n�zk�ch cen pak tato konkurence zvl s�l�.
x Viz Historickostatistick� p�ehled pr�myslu v Rusku, sv. I, Petrohrad 1883 (vyd�no pro v�stavu v roce 1882); �l�nek V. �er�ajeva, V�roba zem�d�lsk�ch stroj�. � Tamt�, sv. II, Petrohrad 1886, ve skupin� IX. � Rusk� zem�d�lstv� a lesnictv� (Petrohrad 1893, publikace pro v�stavu v Chicagu); �l�nek pana V. �er�ajeva, Zem�d�lsk� n��ad� a stroje. � V�robn� s�ly Ruska (Petrohrad 1896, vyd�no pro v�stavu v roce 1896); �l�nek pana Lenina, Zem�d�lsk� n��ad� a stroje (odd. I.). � V�stnik finansov, 1896, �. 51, a 1897, �. 21 . � V. Raspopin, citovan� �l�nek. Jedin� posledn� �l�nek se zab�v� probl�mem z hlediska politick� ekonomie, v�echny ostatn� zm�n�n� �l�nky napsali zem�d�l�t� odborn�ci.
y K posouzen� toho, jak� zm�ny nastaly v posledn�ch letech, uv�d�me �daje z Rusk� ro�enky (publikace �st�edn�ho statistick�ho v�boru, Petrohrad 1906) za l�ta 1900�1903. V�roba zem�d�lsk�ch stroj� v Rusku se zde odhaduje na 12 058 000 rubl�, kde�to dovoz z ciziny v roce 1902 na 15 240 000 rubl� a v roce 1903 na 20 615 000 rubl�. Pozn. k 2. vyd.
z V �asopise V�stnik finansov z roku 1897, �. 21, jsou porovn�ny tyto �daje za l�ta 1888�1894, nen� v�ak uveden pramen.
aa V�ech d�len vyr�b�j�c�ch a opravuj�c�ch zem�d�lsk� n��ad� bylo roku 1864 � 64; roku 1871 � 112; roku 1874 � 203; roku 1879 � 340; roku 1885 � 435; roku 1892 � 400 a roku 1895 asi 400 (Rusk� zem�d�lstv� a lesnictv�, s. 358, a V�stnik finansov, 1896, �. 51. Naproti tomu uv�d� Soubor v letech 1888�1894 pouze 157�217 (v pr�m�ru za 7 let 183) z�vod� tohoto druhu. Uv�d�me n�zorn� p��klad o pom�ru �tov�rn� v�roby zem�d�lsk�ch stroj� k v�rob� �dom�ck�: v Permsk� gubernii byly roku 1894 zji�t�ny pouze �ty�i �z�vody� s celkovou v�robou v hodnot� 28 000 rubl�, zat�mco �dom�ck�ch d�len� tohoto odv�tv� bylo p�i soupisu v letech 1894/95 napo��t�no 94 s celkovou v�robou v hodnot� 50 000 rubl�, mezi �dom�ck� byly p�itom za�azeny i takov� d�lny, kter� maj� nap��klad 6 n�mezdn�ch d�ln�k� a jejich� celkov� v�roba p�esahuje 8000 rubl� (Studie o stavu dom�ck�ho pr�myslu v Permsk� gubernii, Perm 1896).
bb Zpr�vy a �et�en� o dom�ck�m pr�myslu v Rusku. Publikace ministerstva st�tn�ho majetku, sv. I, Petrohrad 1892, s. 202. Rolnick� v�roba pluh� z�rove� upad�, proto�e je vytla�ov�na tov�rn� v�robou.
cc Rusk� zem�d�lstv� a lesnictv�, s. 360.
dd ver�ok = 4,45 cm
ee Roku 1879 bylo vyrobeno asi 4500 ml�ti�ek, 1894�1895 asi 3500. V posledn�m �daji nen� zahrnuta dom�ck� v�roba.
ff Nap��klad roku 1893 se na Falz-Feinov� (majitel 200 000 d�sjatin) uspensk�m velkostatku shrom�dilo 700 roln�k� se sv�mi stroji, aby nab�dli jeho majiteli sv� slu�by, ale polovina jich vy�la napr�zdno, proto�e jich najali v�ehov�udy 350 (�achovskoj, Odch�zen� na zem�d�lsk� pr�ce, Moskva 1896, s. 161) . Av�ak v jin�ch stepn�ch guberni�ch, zejm�na v zavol�sk�ch, jsou �ac� stroje je�t� m�lo roz���eny. V posledn�ch letech se v�ak i tyto gubernie usilovn� sna�� dohnat Novorusko. Tak bylo roku 1890 p�epraveno po Syzra�sko-vjazemsk� dr�ze 75 000 pud� zem�d�lsk�ch stroj�, lokomobil a jejich sou��st�; roku 1891 � 62 000 pud�; roku 1892 � 88 000 pud�; roku 1893 � 120 000 pud� a roku 1894 212 000 pud�, tj. za n�jak�ch 5 let se jejich p�eprava t�m�� ztrojn�sobila. Ze stanice Ucholovo bylo roku 1893 odesl�no asi 30 000 pud� zem�d�lsk�ch stroj� m�stn� v�roby, roku 1894 asi 82 000 pud�, zat�mco a� do roku 1892 v�etn� nedosahovaly z�silky zem�d�lsk�ch stroj� z t�to stanice ani 10 000 pud� za rok. �Z Ucholova jsou odes�l�ny hlavn� ml�ti�ky vyr�b�n� v obci Kanino, ve vesnici Smykovo a z��sti v �jezdn�m m�st� Sapo�ku v Rjaza�sk� gubernii. V obci Kanino jsou t�i sl�v�rny, kter� pat�� Jermakovovi, Karevovi a Golikovovi a vyr�b�j� hlavn� sou��stky zem�d�lsk�ch stroj�. Kone�n�m zpracov�n�m a mont�� stroj� se zab�v� t�m�� ve�ker� obyvatelstvo obou v��e uveden�ch obc� (Kanino a Smykovo) (Stru�n� p�ehled obchodn� �innosti Syzra�sko-vjazemsk� dr�hy za rok 1894, se�it IV, Kaluga 1896, s. 62�63). Na tomto p��kladu je zaj�mav� za prv� velk� vzr�st v�roby zejm�na v posledn�ch letech, v letech n�zk�ch cen obil�, a za druh� spojen� �tov�rn� v�roby s takzvanou �dom�ckou� v�robou. �Dom�ck� v�roba je prost� �p��v�skem� tov�rny.
gg Srov. zpr�vy z perekopsk�ho �jezdu v Tavridsk� gubernii v listu Russkije v�domosti z 19. srpna 1898 (�. 167). �Proto�e se mezi na�imi zem�d�lci zna�n� roz���ily �ac� stroje i parn� a �entourov� ml�ti�ky, lze poln� pr�ce prov�d�t neoby�ejn� rychle. Star� zp�sob ml�cen� �v�lci� pat�� minulosti. Krymsk� zem�d�lec roz�i�uje rok od roku v�c a v�ce osevn� plochu, tak�e mus� cht� necht� br�t na pomoc zdokonalen� hospod��sk� n��ad� a stroje. V�lci se d� vyml�tit za den sotva 150 a� 200 pud� obil�, parn� ml�ti�ka o v�konu 10 ko�sk�ch sil vyml�t� za den 2000�2500 pud� a �entourov� 700�800 pud� za den. Proto se popt�vka po hospod��sk�m n��ad�, po �ac�ch stroj�ch a po ml�ti�k�ch zvy�uje ka�d�m rokem tak, �e z�vody a tov�rny na zem�d�lsk� n��ad� z�st�vaj� bez z�sob v�robk� a nemohou uspokojit po�adavky zem�d�lc�, jak se stalo i letos.� Za jednu z nejd�le�it�j��ch p���in roz���en� zdokonalen�ho n��ad� je t�eba pova�ovat pokles cen obil�, kter� zem�d�lce nut� sni�ovat v�robn� n�klady.
hh �V posledn�ch dvou letech se pod vlivem n�zk�ch cen obil� a z nutnosti zlevnit zem�d�lsk� pr�ce st�j co st�j za�aly i �ac� stroje roz�i�ovat tak rychle, �e sklady nejsou s to vyhov�t v�as v�em po�adavk�m� (T�zjakov, 1. c., s. 71). Dne�n� zem�d�lsk� krize je kriz� kapitalistickou. Jako v�echny kapitalistick� krize ruinuje tato krize farm��e a hospod��e v jednom kraji, v jedn� zemi nebo v jednom zem�d�lsk�m odv�tv�, z�rove� je v�ak mocn�m impulsem rozvoje kapitalismu v jin�m kraji, v jin� zemi nebo v jin�ch odv�tv�ch zem�d�lstv�. Hlavn� chybou �vah p�n� N. -ona, Kablukova a mnoha jin�ch na toto t�ma je, �e si neuv�domuj� tento z�kladn� rys sou�asn� krize a jej� ekonomickou povahu.
ii Pan V. V. vyjad�uje danou pravdu (�e existence st�edn�ho rolnictva je do zna�n� m�ry podm�n�na existenc� statk��sk�ho hospod��stv� zalo�en�ho na soustav� odpracov�v�n�) t�mto sv�r�zn�m zp�sobem: �Statk�� vlastn� hrad� ��st v�loh spojen�ch s udr�ov�n�m jeho (roln�kova) invent��e.� �Z toho plyne,� poznamen�v� k tomu spr�vn� pan Sanin, ��e d�ln�k nepracuje na statk��e, n�br� statk�� na d�ln�ka.� A. Sanin, N�kolik pozn�mek o teorii lidov� v�roby, p��loha k rusk�mu p�ekladu Gurvi�ovy knihy Ekonomick� situace na rusk� vesnici, Moskva 1896, s. 47.
jj Srov. tak� podkapitolu 2 v dal�� kapitole, kde jsou uvedeny podrobn�j�� �daje o rozsahu kapitalistick�ch zem�d�lsk�ch hospod��stv� v t�to oblasti Ruska.
kk Pan Ponomarjov o tom ��k�: �Stroje, kter� regulovaly mzdy za sklize�, z�rove� se v�� pravd�podobnost� povedou ke k�zni i d�ln�ky� (�l�nek v �asopise Selskoje chozjajstvo i lesovodstvo, citov�no podle �asopisu V�stnik finansov, 1896, �. 14). Vzpome�te si, jak �Pindaros[87] kapitalistick� tov�rny�, dr. Andrew Ure, v�tal stroje, kter� zavedou �po��dek� a �k�ze� mezi d�ln�ky. Zem�d�lsk� kapitalismus v Rusku sta�il u� vytvo�it nejenom �zem�d�lsk� tov�rny�, ale i �Pindary� t�chto tov�ren.
ll T�zjakov, 1. c., 72.
mm Doslovn� p�eklad: �zah��va� �ela� nebo �zah��va� vlas��. �es. red.
nn A� budeme v VIII. kapitole zkoumat proces pohybu n�mezdn�ch d�ln�k� v Rusku jako celek, pop�eme podrobn�ji charakter a sm�r odch�zen� roln�k� za prac� do r�zn�ch kraj�.
oo Ji� �aslavskij dok�zal, �e v m�stech p��livu d�ln�k� tvo�ili nevoln�ci 4�15%, kde�to v kraj�ch, odkud d�ln�ci odch�zeli, 40�60%.
pp Viz �daje za deset let uveden� v tabulce VIII. kapitoly, podkapitola IV: Vytv��en� vnit�n�ho trhu pracovn�ch sil. (Viz tento svazek, s. 615. Red. V MIA zde)
qq Existuje je�t� jeden zp�sob, jak zkontrolovat �daj pana S. Korolenka. Z citovan�ch knih p�n� T�zjakova a Kudrjavceva v�me, �e z celkov�ho po�tu asi 1/10 zem�d�lsk�ch d�ln�k� pou��v� p�i sv�m putov�n� za �v�d�lky� alespo� ��ste�n� �eleznice (shrneme-li �daje obou autor�, vid�me, �e ze 72 635 dot�zan�ch d�ln�k� cestovalo jen 7827 alespo� ��st cesty po �eleznici). Zat�m v�ak po�et d�ln�k� p�epraven�ch roku 1891 t�emi hlavn�mi �eleznicemi dan�ho sm�ru nep�evy�uje 200 000 (170 000�189 000), jak uv�d� pan �achovskoj (1. c., s. 71, podle �daj� �eleznic). Na jih tedy odch�zej� asi 2 mili�ny. Ostatn� fakt, �e �eleznice pou��v� nepatrn� ��st zem�d�lsk�ch d�ln�k�, dokazuje, jak se pan N. -on m�l�, domn�v�-li se, �e v�t�inu cestuj�c�ch na na�ich �eleznic�ch tvo�� zem�d�l�t� d�ln�ci. Pan N. -on p�ehl�dl, �e nezem�d�l�t� d�ln�ci, kte�� maj� vy��� mzdu, pou��vaj� �eleznice mnohem v�ce a �e tito d�ln�ci (nap�. stavebn� d�ln�ci, kop��i, naklada�i a mnoz� jin�) odch�zej� za prac� rovn� na ja�e a v l�t�.
rr Do tohoto po�tu nejsou tedy zahrnuti roln�ci, pro n� n�mezdn� zem�d�lsk� pr�ce nejsou sice hlavn�m, av�ak stejn� d�le�it�m zam�stn�n�m, jako je jejich pr�ce na vlastn�m hospod��stv�.
ss K ��ivnostem� pat��, jak uv�d� i pan Rudn�v, v�echny druhy zam�stn�n� rolnictva krom� hospoda�en� na vlastn�, koupen� �i zpachtovan� p�d�. Je nesporn�, �e v�t�ina t�chto ��ivnostn�k�� jsou n�mezdn� d�ln�ci v zem�d�lstv� a pr�myslu. Upozor�ujeme proto �ten��e na to, �e se tyto �daje bl�� n�mi odhadovan�mu po�tu vesnick�ch prolet���: ve II. kapitole jsme �ekli, �e tvo�� asi 40 % rolnictva. (Viz tento svazek, s. 170�171. Red. V MIA zde ) Zde vid�me 55 % ��ivnostn�k��, z nich� pravd�podobn� p�es 40 % vykon�v� nejr�zn�j�� n�mezdn� pr�ce.
tt Pen�ze na cestu z�sk�vaj� prodejem majetku, dokonce i svr�k�, zastaven�m p��d�lov� p�dy, v�c�, �at� apod., dokonce si vyp�j�uj� pen�ze za odpracov�n� �u duchovn�ch, statk��� a m�stn�ch kulak�� (�achovskoj, 55).
uu Pan �achovskoj poukazuje i na jinou formu spojen� zem�d�lsk� a nezem�d�lsk� pr�ce. Po Dn�pru pluj� do n�e polo�en�ch m�st tis�ce vor�. Na ka�d�m voru b�v� 15�20 d�ln�k� (vora��) � v�t�inou B�lorus� a Velkorus� z Orelsk� gubernie. �Dost�vaj� za celou plavbu doslova jen p�r gro��,� a spol�haj� hlavn� na to, �e se jim poda�� d�t se najmout na �n� a v�mlat. Tyto nad�je je nezklamou pouze v �dobr�ch� letech.
vv �O �n�ch, je-li dobr� �roda, triumfuje d�ln�k a ned� se tak lehce oblomit. Nab�dne se mu mzda, ale on nechce ani sly�et; vede svou: Kdy� d�, co ��d�m, p�jdu. A to ne proto, �e by bylo m�lo pracovn�ch sil, ale proto, jak ��kaj� d�ln�ci, �e �nade�el n� �as�� (Zpr�va jist�ho volostn�ho p�sa�e, �achovskoj, 125). �Je-li �roda �patn� a ceny za pracovn� s�ly poklesly, zam�stnavatel-kulak toho vyu��v� a propou�t� d�ln�ka p�ed�asn�, tak�e d�ln�k ztrat� nejp��zniv�j�� pracovn� obdob� bu� hled�n�m pr�ce v t�m�e kraji, nebo dal��m putov�n�m,� p�izn�v� jeden statk�� ve sv� zpr�v� (ibid., 132).
ww Srov. B. Engels, Zur Wohnungsfrage. Vorwort (K bytov� ot�zce, P�edmluva. Red.)[89] .
xx Podobn� rysy jsou charakteristick� pro kub��sk� �koz�ky�: �Koz�k se sna�� stla�it cenu pracovn� s�ly v�emo�n�m zp�sobem, a to bu� s�m, anebo prost�ednictv�m cel� ob�iny� (sic! �koda, �e nem�me podrobn�j�� informace o t�to nejnov�j�� funkci �ob�iny�!) � �zhor�ov�n�m stravy a pr�ce d�ln�k�, zadr�ov�n�m osobn�ch doklad� p�i v�plat�, usnesen�mi obce, je� pod pokutou jednotliv�m hospod���m ukl�daj�, aby nenaj�mali d�ln�ky za vy��� mzdu, ne� je stanoveno, atd.� (B�loborodov, Sez�nn� d�ln�ci na Kub�ni, v �asopise Severnyj v�stnik, �nor 1896, s. 5).
yy V�imn�me si ostatn�, �e tento �kon � ml�cen� � nej�ast�ji vykon�vaj� svobodn� n�mezdn� d�ln�ci. Z toho proto m��eme usoudit, jak velk� mus� b�t po�et mlatc� v cel�m Rusku!
zz Ze �esti �jezdn�ch zemstevn�ch shrom�d�n� v Chersonsk� gubernii, o jejich� n�zorech na organizaci zdravotnick�ho dohledu nad pracovn�mi podm�nkami d�ln�k� referuje pan T�zjakov, se vyslovily �ty�i proti tomuto syst�mu. M�stn� statk��i obvi�ovali guberni�ln� zemstevn� spr�vu, ��e ud�l� z d�ln�k� jen lenochy� atd. �
aaa �achovskoj, 1. c., 98n. Autor uv�d� dokonce taxu �odm�n� pro p�sa�e a obecn� starosty za v�hodn� naj�m�n� roln�k�. T�zjakov, 1. c., 65. � Trirogov, Ob�ina a dan�; �l�nek Zotro�uj�c� pom�ry v n�rodn�m hospod��stv�.
bbb Uvedeme je�t� jeden p��klad �kodliv�ho vlivu narodnick�ch p�edsudk�. Pan T�zjakov, jeho� v�te�nou pr�ci jsme �asto citovali, se zmi�uje o tom, �e z Chersonsk� gubernie odch�z� mnoho m�stn�ch d�ln�k� do Tavridsk� gubernie, a�koli se v Chersonsk� gubernii velmi �asto d�ln�k� nedost�v�. Naz�v� to �v�ce ne� podivn�m jevem�. �Trp� t�m i hospod��i, i d�ln�ci, kte�� opou�t�j� pr�ci ve sv�m domov� a riskuj�, �e ji v Tavrid� nenajdou� (33). N�m se naopak zd�, �e v�ce ne� podivn� je v�rok pana T�zjakova. Co�pak d�ln�ci nech�pou, co je pro n� v�hodn�, a nemaj� pr�vo si hledat nejv�hodn�j�� podmhky pro n�mezdn� pr�ci? (V Tavridsk� gubernii je mzda zem�d�lsk�ch d�ln�k� vy��� ne� v Chersonsk�.) M�me se snad domn�vat, �e mu�ik je povinen ��t a pracovat tam, kam p��slu�� a kde je �zabezpe�en p��d�lem�?
76 Prvn�ch �est podkapitol t�to kapitoly bylo p�vodn� oti�t�no jako �l�nek v �asopise Na�alo, �. 3, b�ezen 1899 (s. 96�l17) pod n�zvem Vytla�ov�n� robotn�ho hospod��stv� kapitalistick�m v sou�asn�m rusk�m zem�d�lstv�. Redakce k n�mu p�ipojila pozn�mku: �Tento �l�nek je �ryvkem z velk� autorovy v�deck� pr�ce o v�voji kapitalismu v Rusku.�
77 K. Marx - B. Engels, Spisy 21, Praha 1967, s. 366�367.
78 K. Marx, Kapit�l III-2, Praha 1956, s. 338, v MIA zde.
79 Do�asn� zav�zan� roln�ci � b�val� statk���t� roln�ci, kte�� museli i po zru�en� nevolnictv� v roce 1861 plnit za u��v�n� p��d�lov� p�dy ur�it� povinnosti v��i statk���m (obrok nebo odpracov�v�n�). �Stav do�asn� zav�zanosti� trval do t� doby, dokud se souhlasem statk��e nez�skali za v�kupn� poplatky svou p��d�lovou p�du do vlastnictv�. Statk��i byli p�inuceni souhlasit s v�kupem p�dy a� v�nosem z roku 1881, j�m� se od 1. ledna 1883 ru�ily �do�asn� z�vazky� roln�k� v��i statk���m.
80 Sborn�k Vliv sklizn� a cen obil� na n�kter� str�nky rusk�ho n�rodn�ho hospod��stv� (dva svazky) dostal Lenin ve vyhnanstv� v �u�ensk�m roku 1897 a b�hem pr�ce na V�voji kapitalismu v Rusku jej d�kladn� prostudoval. Sv�d�� o tom jeho �etn� margin�ln� pozn�mky ve sborn�ku, nyn� uve�ejn�n� v publikaci Leninskij sbornik XXXIII a zahrnut� do knihy Podgotovit�lnyje materialy k knige Razvitije kapitalizma v Rossii, Moskva 1970. Lenin odhaluje naprostou neudr�itelnost metody statistick�ch �pr�m�r��, zast�raj�c�ch rozklad rolnictva; pe�liv� ov��uje a vyu��v� konkr�tn� materi�l obsa�en� ve sborn�ku. Tak na s. 153 a 170 prvn�ho svazku sestavuje p�ehled o roz���en� r�zn�ch hospod��sk�ch soustav (kapitalistick�, soustavy odpracov�v�n� a sm�en�) v jednotliv�ch guberni�ch Ruska. Tyto materi�ly byly s mal�mi dopl�ky z jin�ch pramen� zahrnuty do uveden� tabulky.
81 Obd�l�v�n� kruh� � jedna z forem odpracov�v�ni a zotro�uj�c�ho pachtov�n� statk��sk� p�dy roln�ky v poreformn�m Rusku. P�i t�to form� odpracov�v�n� se roln�k zavazoval, �e za pen�ze, za p�j�ku poskytnutou v zim� nebo za propachtovanou p�du obd�l� sv�m invent��em a sv�mi ko�mi pro statk��e �kruh�, tj. d�sjatinu ja�iny, d�jatinu ozimu, a �asto �e i jednu d�sjatinu pokos�.
82 Skop�tina � ozna�en� pro natur�ln� zotro�uj�c� pacht na jihu Ruska; pacht�� odv�d�l vlastn�kovi p�dy z �kopny� (mandele) ur�itou ��st sklizn� (polovinu a n�kdy i v�ce) a krom� toho mu obvykle je�t� odv�d�l i ��st sv� pr�ce v r�zn�ch form�ch odpracov�v�n�.
83 Truckov� syst�m � vypl�cen� mezd d�ln�k�m ve zbo��, zejm�na v potravin�ch z prodejen pat��c�ch tov�rn�k�m. Podnikatel� tak nutili d�ln�ky, aby m�sto pen�n� mzdy odeb�rali v t�chto prodejn�ch nekvalitn� a p�edra�en� spot�ebn� p�edm�ty. Tento syst�m dodate�n�ho vyko�is�ov�n� d�ln�k� byl v Rusku roz���en zvl�t� v oblastech s dom�ckou v�robou.
84 Smerdov� � feud�ln� z�visl� roln�ci ve star� Rusi (9.�13. stolet�), kte�� robotovali u kn�at nebo u jin�ch sv�tsk�ch a duchovn�ch feud�l� a odv�d�li jim obrok.
Rusk� pravda � prvn� p�semn� soubor z�kon� a kn�ec�ch na��zen� ve star� Rusi z 11.�12. stolet�. Ustanoven� Rusk� pravdy obhajovala feud�ln� vlastnictv� a �ivot feud�l�. Sv�d�� o ostr�m t��dn�m boji mezi nevoln�m rolnictvem star� Rusi a jeho vyko�is�ovateli.
85 Stenografick� z�znam diskuse z 1. a 2. b�ezna 1897 byl oti�t�n v Prac�ch Svobodn� ekonomick� spole�nosti, 1897, �. 4.
Svobodn� ekonomick� spole�nost � prvn� v�deck� ekonomick� spole�nost v Rusku ustaven� roku 1765 v Petrohrad�, aby � jak se pravilo ve stanov�ch � �roz�i�ovala ve st�t� poznatky u�ite�n� pro pr�mysl a zem�d�lstv�. Spole�nost m�la t�i sekce: 1. pro zem�d�lstv�, 2. pro technick� zpracov�n� zem�d�lsk� produkce a zem�d�lskou mechaniku a 3. pro zem�d�lskou statistiku a politickou ekonomii. Spole�nost sdru�ovala v�dce z �ad liber�ln� �lechty a bur�oazie; prov�d�la dotazn�kov� �et�en�, vys�lala skupiny v�dc� na pr�zkum r�zn�ch odv�tv� n�rodn�ho hospod��stv� a oblast� zem�; pravideln� vyd�vala Pr�ce Svobodn� ekonomick� spole�nosti, v nich� byly otiskov�ny v�sledky pr�zkum� a stenografick� z�znamy refer�t� a diskus� v jednotliv�ch sekc�ch spole�nosti. Lenin se ve sv�ch d�lech o prac�ch t�to spole�nosti �asto zmi�uje.
86 Oblomov � hlavn� postava stejnojmenn�ho rom�nu I. A. Gon�arova. Oblomov�v �ivotn� osud je sv�dectv�m rozkladn�ho vlivu nevolnick�ch pom�r� a zmrtvuj�c� atmosf�ry provin�n�ho statk��sk�ho prost�ed� na my�len�, jedn�n� a v�li p��slu�n�k� privilegovan�ch vrstev.
87 Pindaros � lyrick� b�sn�k antick�ho �ecka, kter� ve sv�ch b�sn�ch op�voval v�t�ze sportovn�ch her. Pindarovo jm�no se stalo synonymem pro ty, kte�� neznaj� m�ru sv�ho vychvalov�n�. Marx naz�v� Pindarem kapitalistick� tov�rny dr. Urea, apologeta kapitalismu (viz K. Marx, Kapit�l I, Praha 1953, s. 447; d�l III-l, Praha 1955, s. 407, v MIA zde a zde ).
88 Zvegincevova komise byla utvo�ena roku 1894 p�i odboru ministerstva vnitra pro zemstva, aby vypracovala n�vrh na �zaveden� po��dku do odch�zen� za prac� a regulov�n� pohybu zem�d�lsk�ch d�ln�k��.
89 K. Marx - B. Engels, Spisy 21, Praha 1967, s. 353.