Vladim�r Ilji� Lenin
V�voj kapitalismu v Rusku

P�edmluva k prvn�mu vyd�n�

V t�to pr�ci si autor vytkl za c�l prozkoumat ot�zku, jak se vytv��� vnit�n� trh pro rusk� kapitalismus. Je zn�mo, �e tato ot�zka byla u� d�vno formulov�na hlavn�mi p�edstaviteli narodnick�ch n�zor� (v �ele s p�ny V. V. a N. onem[a]), a na��m �kolem bude podrobit tyto n�zory kntice. Nepokl�dali jsme za mo�n� omezit se p�i t�to kritice na rozbor chyb a omyl� v n�zorech odp�rc�; soudili jsme, �e v odpov�di na polo�enou ot�zku nesta�� uv�st skute�nosti, je� sv�d�� o vzniku a r�stu vnit�n�ho trhu, proto�e by se dalo nam�tnout, �e tyto skute�nosti jsou vybr�ny sv�voln� a �e jsou vynech�ny skute�nosti, je� sv�d�� o opaku. Pokl�dali jsme za nutn� prozkoumat a pokusit se vyl��it proces v�voje kapitalismu v Rusku v jeho celistvosti. Rozum� se samo sebou, �e tak rozs�hl� �kol by byl nad s�ly jednotlivce, kdybychom ho ur�it�m zp�sobem neomezili. Za prv�, jak u� je patrn� z nadpisu, analyzujeme v�voj kapitalismu v Rusku v�lu�n� z hlediska vnit�n�ho trhu, tak�e ponech�v�me stranou zahrani�n� trh a �daje o zahrani�n�m obchod�. Za druh�, omezujeme se pouze na poreformn� obdob�. Za t�et�, rozeb�r�me hlavn� a t�m�� v�lu�n� �daje o vnit�n�ch, ryze rusk�ch guberni�ch. Za �tvrt�, omezujeme se v�lu�n� na ekonomickou str�nku procesu. Av�ak i p�es uveden� omezen� je t�ma neoby�ejn� ob��rn�. Autor je si pln� v�dom, jak obt�n�, ba dokonce nebezpe�n� je zvolit si tak ob��rn� t�ma, soudil v�ak, �e k objasn�n� ot�zky vnit�n�ho trhu pro rusk� kapitalismus je bezpodm�ne�n� nutn� pouk�zat na souvislost a vz�jemnou z�vislost jednotliv�ch str�nek procesu, kter� prob�h� ve v�ech oblastech spole�ensk�ho hospod��stv�. Omezujeme se proto jenom na prozkoum�n� hlavn�ch rys� tohoto procesu a p�enech�v�me jeho podrobn�j�� rozbor dal��mu zkoum�n�.

Na�e pr�ce je rozvr�ena takto: v I. kapitole rozebereme, pokud mo�no stru�n�, z�kladn� teoretick� postul�ty abstraktn� politick� ekonomie o vnit�n�m trhu pro kapitalismus. Bude to jak�si �vod pro ostatn�, faktografickou ��st d�la, tak�e v dal��m v�kladu se u� nebudeme muset neust�le odvol�vat na teorii. V dal��ch t�ech kapitol�ch se pokus�me charakterizovat kapitalistick� v�voj zem�d�lstv� v poreformn�m Rusku, a to tak, �e v II. kapitole rozebereme �daje zemstevn� statistiky o rozkladu rolnictva, v III. kapitole �daje o p�echodn�m stavu statk��sk�ho hospod��stv�, o nahrazov�n� robotn� soustavy tohoto hospod��stv� soustavou kapitalistickou a ve IV. kapitole �daje o form�ch, v nich� se vytv��� tr�n� a kapitalistick� zem�d�lstv�. Dal�� t�i kapitoly budou v�nov�ny form�m a stadi�m v�voje kapitalismu v na�em pr�myslu: v V. kapitole prozkoum�me po��te�n� stadia kapitalismu v pr�myslu, a to v drobn� (tzv. dom�ck�) v�rob� roln�k�; v VI. kapitole �daje o kapitalistick� manufaktu�e a kapitalistick� dom�ck� pr�ci a v VII. kapitole �daje o rozvoji strojov�ho velkopr�myslu. V posledn� (VIII.) kapitole se pokus�me naj�t souvislost mezi jednotliv�mi str�nkami procesu objasn�n�mi v p�edchoz�ch kapitol�ch a podat jeho celkov� obraz.

P. S.[2] Ke sv� velk� l�tosti jsme nemohli pro tento spis pou��t onoho pozoruhodn�ho rozboru �v�voje zem�d�lstv� v kapitalistick� spole�nosti�, kter� provedl K. Kautsky v knize Die Agrarfrage (Stuttgart, Dietz 1899; I. Abschn. Die Entwicklung der Landwirtschaft in der kapitalistischen Gesellschaft[b])[c].

Tato kniha (kterou jsme obdr�eli, kdy� u� byla v�t�� ��st tohoto spisu vys�zena) je po III. d�lu Kapit�lu[3] nejpozoruhodn�j��m d�lem nejnov�j�� ekonomick� literatury. Kautsky v n� zkoum� �z�kladn� tendence� kapitalistick�ho v�voje zem�d�lstv�; vzal si za �kol prozkoumat rozmanit� jevy modern�ho zem�d�lstv� jako �d�l�� jevy jednoho celkov�ho procesu� (Vorrede, VI). Je zaj�mav� zaznamenat, nakolik jsou z�kladn� rysy tohoto celkov�ho procesu v z�padn� Evrop� a v Rusku toto�n�, p�es obrovsk� ekonomick� a mimoekonomick� zvl�tnosti Ruska. Nap��klad pro kapitalistick� modern� (moderne) zem�d�lstv� je v�bec typick� postupuj�c� d�lba pr�ce a pou��v�n� stroj� (Kautsky, IV, b, c), co� vzbuzuje pozornost tak� v poreformn�m Rusku (viz n�e, kap. III, podkapitola VII a VIII; kap. IV, zvl�t� podkapitola IX). Proces �proletarizace roln�ka� (n�zev VIII. kapitoly Kautsk�ho knihy) se projevuje v�ude roz���en�m nejr�zn�j��ch druh� n�mezdn� pr�ce drobn�ch roln�k� (Kautsky, VIII, b); soub�n� s t�m pozorujeme, �e se v Rusku vytv��� obrovsk� t��da n�mezdn�ch d�ln�k� s p��d�lem p�dy (viz n�e, kap. II). Skute�nost, �e v ka�d� kapitalistick� spole�nosti existuj� drobn� roln�ci, se nevysv�tluje technickou p�evahou malov�roby v zem�d�lstv�, ale t�m, �e drobn� roln�ci omezuj� sv� pot�eby pod �rove� pot�eb n�mezdn�ch d�ln�k� a p�i pr�ci se nad�ou nepom�rn� v�ce ne� tito d�ln�ci (Kautsky, VI, b; �zem�d�lsk� n�mezdn� d�ln�k je na tom l�pe ne� drobn� roln�k� � ��k� Kautsky n�kolikr�t: S. 110, 317, 320); obdobn� jev m��eme pozorovat i v Rusku (viz n�e, kap. II, podkapitola XI, B[4]). Je proto p�irozen�, �e z�padoevrop�t� i ru�t� marxist� se shoduj� p�i hodnocen� takov�ch jev�, jako je �odch�zen� na zem�d�lsk� pr�ce�, u�ijeme-li na�eho v�razu, anebo �n�mezdn� zem�d�lsk� pr�ce roln�k� odch�zej�c�ch za v�d�lky�, jak ��kaj� N�mci (Kautsky, S. 192; srov. n�e, kap. III, podkapitola X); nebo p�i hodnocen� takov�ho jevu, jako je odch�zen� d�ln�k� a roln�k� z vesnic do m�st a do tov�ren (Kautsky, IX, e; zvl�t� S. 343; a na mnoha jin�ch stran�ch. Viz n�e, kap. VIII, podkapitola II); p�esun kapitalistick�ho velkopr�myslu na vesnici (Kautsky, S. 187. Srov. d�le, kap. VII, podkapitola VIII). Nemluv�me ani o tom, �e stejn� hodnot� historick� v�znam kapitalismu v zem�d�lstv� (Kautsky, passim, zvl�t� S. 289, 292, 298. Srov. d�le, kap. IV, podkapitola IX), �e shodn� uzn�vaj� pokrokovost kapitalistick�ch vztah� v zem�d�lstv� v porovn�n� s p�edkapitalistick�mi [Kautsky, S. 382: �Vytla�en� des Gesindes (osobn� z�visl�ch zem�d�lsk�ch d�ln�k�, �eledi) a der Instleute (,n�co mezi zem�d�lsk�m d�ln�kem a pacht��em�: roln�k, kter� si pachtovn� za p�du odpracov�v�) n�den�ky, kte�� jsou mimo pr�ci svobodn�mi lidmi, by bylo velk�m spole�ensk�m pokrokem�. Srov. d�le, kap. IV, podkapitola IX, 4]. Kautsky zcela rozhodn� uzn�v�, �e na p�echod vesnick�ho spole�enstv� k pospoln�mu veden� velk�ho modern�ho zem�d�lsk�ho hospod��stv� �nelze ani pomyslet� (S. 338); �e agronomov�, kte�� ��daj�, aby byla v z�padn� Evrop� upev�ov�na a rozv�jena vesnick� spole�enstv�, nejsou naprosto socialist�, ale p�edstavitel� z�jm� velk�ch pozemkov�ch vlastn�k�, kte�� k sob� cht�j� p�ipoutat d�ln�ky t�m, �e jim propachtuj� �dibce p�dy (S. 334); �e ve v�ech evropsk�ch zem�ch cht�j� p�edstavitel� z�jm� velk�ch pozemkov�ch vlastn�k� p�ipoutat zem�d�lsk� d�ln�ky p�id�lov�n�m p�dy a �e se ji� sna�� uz�konit p��slu�n� opat�en� (S. 162); �e proti v�em pokus�m pomoci drobn�mu rolnictvu zaveden�m dom�ck� pr�myslov� v�roby (Hausindustrie)� tohoto nejhor��ho druhu kapitalistick�ho vyko�is�ov�n�, �je nutn� co nejrozhodn�ji bojovat� (S. 181). Pokl�d�me za nezbytn� zd�raznit, �e n�zory z�padoevropsk�ch i rusk�ch marxist� se �pln� shoduj�, zd�raznit to proto, �e v posledn� dob� se narodni�t� p�edstavitel� pokou�ej� stav�t proti sob� z�padoevropsk� a rusk� marxisty (viz prohl�en� pana V. Voroncova ze 17. �nora 1899 ve Spole�nosti pro podporu rusk�ho pr�myslu a obchodu, Novoje vremja z 19. �nora 1899, �. 8255).[5]



__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a V. V. � Voroncov, V. P.; N. -on � Danielson, N. F. �es. red.

b Agr�rn� ot�zka. I. odd�l. V�voj zem�d�lstv� v kapitalistick� spole�nosti. Praha 1959. �es. red.

c Tato kniha je p�elo�ena do ru�tiny.

2 V �noru nebo za��tkem b�ezna 1899 dostal Lenin ve vyhnanstv� knihu Die Agrarfrage K. Kautsk�ho, kter� byl tehdy je�t� marxista. V t� dob� byla u� v�t�� ��st knihy V�voj kapitalismu v Rusku v sazb�, a tak se Lenin rozhodl odvolat se na Kautsk�ho knihu v p�edmluv�. Dne 17. (29.) b�ezna 1899 poslal postskriptum k p�edmluv�. �Nen�-li je�t� pozd�,� psal, �velice bych si p��l, aby bylo oti�t�no... Je-li u� p�edmluva vys�zena, bude snad je�t� mo�n� vys�zet postskriptum?� Dodatek k p�edmluv� se dostal do rukou cenzora a ten jej upravil. Lenin o tom p�e v dopise z 27. dubna 1899: �Dov�d�l jsem se, �e se P. S. k p�edmluv� zpozdilo, p�i�lo k p�edb�n� cenzu�e, a jak se zd�, �utrp�loʼ� (Spisy 34, Praha 1959, s. 28). Nem��eme posoudit, nakolik utrp�lo cenzurou, proto�e se rukopis nedochoval.

Lenin se odvol�v� na Kautsk�ho knihu, aby zd�raznil, �e existuj� spole�n� z�kladn� z�konitosti v�voje kapitalismu v zem�d�lstv� v z�padn� Evrop� a v Rusku i p�es v�echny zvl�tnosti tohoto procesu v jednotliv�ch zem�ch.

3 T�et� d�l Marxova Kapit�lu vy�el n�mecky roku 1894 (Engelsova p�edmluva k prvn�mu vyd�n� t�et�ho d�lu m� datum 4. ��jna 1894). Roku 1896 vy�el t�et� d�l Kapit�lu rusky v p�ekladu N. F. Danielsona.

4 V druh�m vyd�n� V�voje kapitalismu v Rusku (z roku 1908) se zm�nilo o��slov�n� podkapitol, proto�e Lenin za�adil do knihy n�kolik dopl�k�. M�sto, na kter� se zde odvol�v�, je v tomto vyd�n� v XII. podkapitole II. kapitoly � (C), s. 173�l74. V MIA zde.

5 Ve Spole�nosti pro podporu rusk�ho pr�myslu a obchodu se 17. �nora 1899 projedn�val refer�t na t�ma: �Je mo�n� sm��it narodnictv� s marxismem?� V diskusi promluvili p�edstavitel� liber�ln�ho narodnictv� a leg�ln� marxist�: V. P. Voroncov, P. B. Struve, A. A. Isajev, M. M. Filippov, A. �tange, M. I. Tugan-Baranovskij a N. V. Levitskij. Voroncov ve sv�m vystoupen� tvrdil, �e p�edstavitel� �nejnov�j��ho marxistick�ho proudu na Z�pad� maj� bl� k rusk�m narodnik�m ne� k rusk�m marxist�m. Stru�n� zpr�va o tomto zased�n� byla oti�t�na 19. �nora (3. b�ezna) 1899 v petrohradsk�m reak�n�m listu Novoje vremja.