Vladim�r Ilji� Lenin
Ekonomick� obsah narodnictv� a jeho kritika v knize p. Struva

Kapitola II

Kritika narodnick� sociologie

�Podstatu� narodnictv�, jeho �hlavn� ideu� spat�uje autor v �theorii sv�r�zn�ho ekonomick�ho rozvoje Ruska�. Tato theorie m� podle jeho slov �dva hlavn� prameny: 1) vyhran�n� u�en� o �loze osobnosti v d�jinn�m procesu a 2) p��m� p�esv�d�en� o specifick� n�rodn� povaze a duchu rusk�ho lidu a o jeho zvl�tn�ch historick�ch osudech� (2). V pozn�mce k tomuto m�stu autor uv�d�, �e �pro narodnictv� jsou p��zna�n� zcela vyhran�n� soci�ln� ide�ly�[a], a ��k�, �e ekonomick� sv�tov� n�zor narodnik� objas�uje v dal��m.

Takov� charakteristika podstaty narodnictv� vy�aduje, zd� se mi, ur�it� revise. Je p��li� abstraktn�, idealistick�, nebo� zd�raz�uje p�evl�daj�c� theoretick� ideje narodnictv�, ale neukazuje ani jeho �podstatu�, ani jeho �pramen�. Z�st�v� naprosto nejasn�, pro� byly uveden� ide�ly spojov�ny s v�rou ve sv�r�zn� v�voj, se zvl�tn�m u�en�m o �loze osobnosti a pro� se tyto theorie staly �nejvlivn�j��m� sm�rem na�eho spole�ensk�ho my�len�. Nemohl-li se v�ak autor, pojedn�vaje o �sociologick�ch idej�ch narodnictv� (n�zev I. kapitoly) omezit na �ist� sociologick� ot�zky (metoda v sociologii) a dotkl-li se i n�zor� narodnik� na ruskou ekonomickou skute�nost, pak m�l uv�st podstatu t�chto n�zor�. V uveden� pozn�mce je to v�ak u�in�no jen zpola. Podstata narodnictv�, to� vyj�d�en� z�jm� v�robc� s hlediska drobn�ho v�robce, malobur�oy. Pan Struve ve sv�m n�mecky psan�m �l�nku o knize p. N.-ona (�Sozialpolitisches Centralblatt�, 1893, No 1) nazval narodnictv� �n�rodn�m socialismem� (�Russkoje Bogatstvo�, 1893, ��s. 12, str. 185). M�sto �n�rodn� by se m�lo ��ci �rolnick��, pokud jde o star� rusk� narodnictv�, a �malobur�oasn�, pokud jde o narodnictv� soudob�. �Pramen� narodnictv� tkv� v tom, �e v poreformn�m kapitalistick�m Rusku p�evl�d� t��da drobn�ch v�robc�.

Tuto charakteristiku je nutno vysv�tlit. V�razu �malobur�oasn� pou��v�m nikoli v b�n�m, n�br� v politickoekonomick�m v�znamu slova. Drobn� v�robce, hospoda��c� za syst�mu zbo�n�ho hospod��stv�, to jsou dva p��znaky pojmu �malobur�oa�, Kleinb�rger, co� je tot� jako malom욝�k. Pod tento pojem spad� tud� i roln�k i dom�ck� v�robce, kter� narodnici v�dy stav�li na rove� � a zcela spr�vn�, nebo� oba jsou v�robci, pracuj�c� pro trh, a odli�uj� se pouze stupn�m rozvoje zbo�n�ho hospod��stv�. D�le �in�m rozd�l mezi star�m[b] a dne�n�m narodnictv�m z toho d�vodu, �e tehdy to byla do ur�it� m�ry ucelen� doktrina, utvo�iv�� se v epo�e, kdy kapitalismus v Rusku byl je�t� m�lo rozvinut, kdy malobur�oasn� r�z rolnick�ho hospod��stv� se dosud zplna neprojevil, kdy praktick� str�nka doktriny byla �irou utopi�, kdy se narodnici p��sn� stranili liber�ln� �spole�nosti� a �chodili mezi lid�. Te� je tornu jinak: kapitalistick� cesta rozvoje Ruska nen� u� nik�m pop�r�na a diferenciace venkova je nesporn�m faktem. Z ucelen� doktriny narodnictv� s d�tskou v�rou v �ob�inu� z�staly pouh� c�ry. S praktick�ho hlediska vzato, na m�sto utopie se dostal naprosto neutopick� program drobn�ch bur�oasn�ch �pokrok�� a pouze bombastick� fr�ze p�ipom�naj� historickou souvislost t�chto uboh�ch kompromis� se sny o lep��ch a sv�r�zn�ch cest�ch na�� vlasti. M�sto odd�leni se od liber�ln� spole�nosti vid�me nejdojemn�j�� sbli�ov�n� s n�. Pr�v� pro tuto zm�nu je nutno odli�ovat ideologii rolnictva od ideologie malobur�oasie.

Tuto pozn�mku o zm�n� skute�n�ho obsahu narodnictv� bylo nutno u�init t�m sp�e, �e uveden� abstraktnost v�kladu je u p. Struva jeho hlavn�m nedostatkem; to za prv�. A za druh�, �n�kter� hlavn� pou�ky doktriny, kterou p. Struve nep�ej�m�, vy�aduj�, aby spole�ensk� ideje byly aplikov�ny pr�v� na spole�ensko-ekonomick� vztahy.

A te� se vynasna��me uk�zat, �e bez takov� aplikace si nelze objasnit dokonce ani tak ryze theoretick� ideje narodnictv�, jako je ot�zka metody v sociologii.

Pan Struve, kdy� uvedl, �e narodnick� u�en� o zvl�tn� metod� v sociologii nejl�pe objasnili pp. Mirtov[87] a Michajlovskij, charakterisuje toto u�en� jako �subjektivn� idealismus� a na d�kaz toho cituje ze spis� jmenovan�ch osob �etn� m�sta, o nich� je nutno pojednat podrobn�ji.

Oba auto�i zd�raz�uj� pou�ku, �e d�jiny d�laly �jednotliv� bojuj�c� osobnosti�. �Osobnosti vytv��ej� d�jiny� (Mirtov). Je�t� jasn�ji je to vy��eno u p. Michajlovsk�ho: ��iv� osobnost se v�emi sv�mi z�m�ry a city se st�v� d�jinn�m �initelem na vlastn� nebezpe��. Takov� osobnost, a nikoli n�jak� mystick� s�la, vyty�uje c�le v d�jin�ch a usm�r�uje k nim ud�losti p�es �ad p�ek�ek, kter� j� kladou do cesty �iveln� s�ly p��rody a historick�ch podm�nek� (str. 8). Tato these � �e d�jiny d�laj� osobnosti � je theoreticky naprosto bezobsa�n�. Cel� d�jiny toti� sest�vaj� z �in� osobnost�, a �kol spole�ensk� v�dy tkv� v tom, �e m� tyto �iny vysv�tlovat, tak�e poukazov�n� na �pr�vo zasahov�n� do b�hu ud�lost� (slova p. Michajlovsk�ho, citovan� p. Struvem, str. 8) � je pr�zdnou tautologi�. Zvl᚝ jasn� se to projevuje v posledn� tir�d� p. Michajlovsk�ho. �iv� osobnost � soud� p. Michajlovskij � usm�r�uje ud�losti p�es �ad p�ek�ek, kter� j� kladou do cesty �iveln� s�ly historick�ch podm�nek. V �em ale tkv� tyto �historick� podm�nky�? Podle autorovy logiky tkv� op�t v �inech jin�ch ��iv�ch osobnost�. Jen co je pravda, hlubok� je to filosofie d�jin: �iv� osobnost usm�r�uje ud�losti p�es �ad p�ek�ek, kladen�ch v cestu jin�mi �iv�mi osobnostmi! A pro� tyto �iny jedn�ch �iv�ch osobnost� jsou ozna�ov�ny jako �iveln�, kde�to o druh�ch se ��k�, �e �usm�r�uj� ud�losti� k p�edem vyty�en�m c�l�m? Je jasn�, �e hledat zde by� �petku theoretick�ho obsahu by bylo skoro beznad�jn�. Vtip je v tom, �e historick� podm�nky, kter� sk�taly na�im subjektivist�m materi�l pro �theorii�, byly (a jsou i dnes) vztahy antagonistick� a vyvol�valy vyvlastn�n� v�robce. Subjektivist�, proto�e nedovedli pochopit tyto antagonistick� vztahy a naj�t pr�v� v nich takov� spole�ensk� s�ly, k nim� by mohli p�imknout �jednotliv� osobnosti�, omezovali se na vym��len� theori�, kter� ut�ovaly �jednotliv� osobnosti t�m, �e d�jiny byly vytv��eny ��iv�mi osobnostmi�. V proslul� �subjektivn� metod� v sociologii� se neprojevuje naprosto nic jin�ho krom� blah�ho p��n� a �patn�ho ch�p�n�. Dal�� �vahy p. Michajlovsk�ho, uv�d�n� autorem, to n�zorn� potvrzuj�.

Evropsk� �ivot, ��k� p. Michajlovskij, �se utv��el stejn� nemravn� a nesmysln�, jako v p��rod� te�e �eka nebo roste strom. �eka te�e sm�rem nejmen��ho odporu, sm�v� to, co m��e sm�t, i kdy� je to d�mantov� hora, a uh�b� se kolem toho, co nem��e sm�t, i kdy� je to hromada hnoje. Zdymadla, p�ehrady, zavod�ovac� a odvod�ovac� kan�ly jsou z�izov�ny z iniciativy lidsk�ho rozumu a c�t�n�. P�i vzniku soudob�ho ekonomick�ho ��du v Evrop� tu chyb�l, lze ��ci, tento rozum a cit (? P. S.). Rozum a cit byl v po��te�n�m stavu a p�soben� obou na p�irozen�, �iveln� b�h v�c� bylo nepatrn� (9).

Pan Struve p�ipojuje otazn�k, a my nech�peme, pro� ho d�v� jen k jednomu slovu a ne ke v�em: tak bezobsa�n� je cel� ta tir�da! Co je to za nesmysl, �e �rozum a cit tu chyb�l� p�i vzniku kapitalismu? V �em tedy tkv� kapitalismus, kdy� ne v ur�it�ch vztaz�ch mezi lidmi; v�dy� takov� lidi, kte�� by byli bez rozumu a citu, dosud nezn�me. A co je to za nesmysl, tvrd�-li se, �e p�soben� rozumu a citu tehdej��ch ��iv�ch osobnost� na �b�h v�c� bylo �nepatrn�? Opak je pravdou. Lid� z�izovali i tehdy, p�i zdrav�m rozumu a dobr� pam�ti, velmi d�mysln� zdymadla a p�ehrady, kter� zatla�ovaly nepokorn�ho roln�ka na cestu kapitalistick�ho vyko�is�ov�n�; z�izovali velmi d�mysln� odvod�ovac� kan�ly politick�ch a finan�n�ch opat�en�, kter�mi�to kan�ly plynula kapitalistick� akumulace a kapitalistick� vyvlast�ov�n�, a nespokojovali se p�soben�m pouh�ch ekonomick�ch z�kon�. Kr�tce �e�eno, v�echny tyto v�roky p. Michajlovsk�ho jsou tak stra�n� nespr�vn�, �e je nelze objasnit pouh�mi theoretick�mi omyly. Jsou zcela vysv�tliteln� on�m malobur�oasn�m n�zorem, kter� zast�v� autor. Kap�talismus projevil ji� naprosto jasn� sv� tendence, rozvedl sob� vlastn� antagonismus a� do konce, rozpory v z�jmech ji� za��naj� nab�vat ur�it� formy, nebo� se obr�ej� dokonce i v rusk�m z�konod�rstv�, ale drobn� v�robce stoj� stranou tohoto boje. Je dosud p�ipout�n k star� bur�oasn� spole�nosti sv�m mali�k�m hospod��stv�m a proto, kdy� je utiskov�n kapitalistick�m ��dem, nen� s to pochopit skute�n� p���iny sv�ho �tisku a st�le se ut�uje ilusemi, �e ve�ker� ne�t�st� je zavin�no t�m, �e rozum a cit lid� je je�t� �v po��te�n�m stavu�.

�Ov�em� � pokra�uje ideolog tohoto malobur�oy � �lid� se v�dy sna�ili tak �i onak p�sobit na b�h v�c�.�

�B�h v�c� tkv� pr�v� v �inech a �vlivech� lid� a v ni�em jin�m, tak�e je to op�t pr�zdn� fr�ze.

�Byli v�ak p�itom vedeni poznatky ze zcela nepatrn� zku�enosti a nejhrub��mi z�jmy; a je pochopiteln�, �e tito vedouc� mohli velmi z��dka a n�hodn� narazit na cestu, kterou ukazovala modern� v�da a modern� mravn� ide�ly� (9).

Malobur�oasn� mor�lka, odsuzuj�c� �hrubost z�jm��, proto�e nedovede sbl�it sv� �ide�ly� s kter�mikoli nal�hav�mi z�jmy; malobur�oasn� zav�r�n� o�� nad nastal�m ji� rozkolem, jasn� se odr�ej�c�m i v modern� v�d� i v modern�ch mravn�ch ide�lech.

Pochopiteln�, �e v�echny tyto vlastnosti soud� p. Michajlovsk�ho se nezm�n� ani tehdy, kdy� p�ejde k Rusku. P. Michajlovskij �v�t� z cel� du�e� stejn� podivn� pov�d�ni jak�hosi p. Jakovleva o tom, �e pr� Rusko je tabula rasa[c], �e m��e za��t od z�klad�, vyvarovat se chyb jin�ch zem� atd. A v�echno to se ��k� v pln�m v�dom�, �e na t�to tabula rasa se dosud pevn� udr�uj� p��slu�nici �staro�lechtick�ho ��du�, s velk�m pozemkov�m vlastnictv�m a s ohromn�mi politick�mi v�sadami, �e tu rychle vyr�st� kapitalismus s jeho v�emo�n�mi �pokroky�. Malobur�oa p�ed t�mito fakty zbab�le zav�r� o�i a vzn�� se do sf�ry blah�ch sn� o tom, �e �za��n�me ��t v dob�, kdy v�da ji� disponuje tak� ur�it�mi pravdami a po��v� ur�it� autority�.

Tedy ji� z t�chto �sudk� p. Michajlovsk�ho, kter� uv�d� p. Struve, je z�ejm� t��dn� p�vod sociologick�ch idej� narodnictv�.

Nem��eme nechat bez n�mitky jednu v�tku p. Struva v��i p. Michajlovsk�mu. �Podle jeho n�zoru� � ��k� autor � �neexistuj� nep�ekonateln� d�jinn� tendence, kter�, jako takov�, by m�ly b�t jednak v�choz�m bodem, jednak z�vazn�mi hranicemi pro ��elnou �innost osobnosti a spole�ensk�ch skupin� (11).

Tohle je �e� objektivisty, a nikoli marxisty (materialisty). Mezi t�mito pojmy (soustavami n�zor�) je rozd�l, o n�m� nutno pojednat, nebo� jedn�m z nedostatk� knihy p. Struva, kter� se vyskytuje ve v�t�in� jeho �sudk�, je, �e autor nepochopil pln� tento rozd�l.

Objektivista tvrd�, �e dan� d�jinn� proces je nevyhnuteln�; materialista p�esn� konstatuje danou spole�ensko-ekonomickou formaci a antagonistick� pom�ry, kter� plod�. Objektivista, kdy� dokazuje nutnost �etn�ch dan�ch fakt�, se v�dycky vystavuje nebezpe��, �e se sesmekne k n�zoru zast�nce t�chto fakt�; materialista odhaluje t��dn� rozpory a t�m definuje sv�j n�zor. Obj ektivista mluv� o �nep�ekonateln�ch d�jinn�ch tendenc�ch�; materialista mluv� o t� t��d�, kter� ���d� dan� ekonomick� ��d a vytv��� tak ur�it� formy odporu druh�ch t��d. To znamen� jednak, �e materialista je ve sv�m objektivismu d�sledn�j��, hlub�� a z�sadn�j�� ne� objektivista. Neomezuje se na tvrzeni, �e proces je nevyhnuteln�, n�br� vysv�tluje, jak� spole�ensko-ekonornick� formace d�v� obsah tomuto procesu, jak� t��da ur�uje tuto nevyhnutelnost. V dan�m p��pad� by se nap�. materialista nespokojil konstatov�n�m �nep�ekonateln�ch d�jinn�ch tendenc�, n�br� by pouk�zal na existenci ur�it�ch t��d, kter� ur�uj� obsah dan�ch ��d� a vylu�uj� jinou mo�nost v�chodiska mimo vystoupen� v�robc� sam�ch. Naproti tomu lze ��ci, �e materialismus v sob� zahrnuje my�lenku stranickosti a vy�aduje, aby �lov�k p�i ka�d�m hodnocen� ud�lost� p��mo a otev�en� zast�val n�zor ur�it� spole�ensk� skupiny.[d]

Od p. Michajlovsk�ho p�ech�z� pak autor k p. Ju�akovovi, u n�ho� nen� nic samostatn�ho a zaj�mav�ho. O jeho sociologick�ch �sudc�ch p. Struve naprosto spr�vn� ��k�, �e jsou to �nabub�el� slova� �bez jak�hokoli obsahu�. Sta�� pouk�zat na velmi charakteristick� (pro narodnictv� v�bec) rozd�l mezi p.Ju�akovem a p. Michajlovsk�m. P. Struve poukazuje na tento rozd�l, kdy� ��k� o p. Ju�akovovi, �e je �nacionalista�, kde�to p. Michajlovsk�mu pr� �byl jak�koli nacionalismus v�dycky naprosto ciz�, a pro n�ho, podle jeho vlastnkh slov, �ot�zka pr�v lidu zahrnuje nejen rusk� lid, n�br� v�echen pracuj�c� lid cel�ho civilisovan�ho sv�ta�. Zd� se mi, �e za t�mto rozd�lem dosud prohl�d� odraz dvojak�ho postaven� drobn�ho v�robce, kter� je elementem pokrokov�m, pokud se za��n�, podle bezd��n� v�sti�n�ho v�razu p. Ju�akova, �diferencovat od spole�nosti� � i elementem reak�n�m, pokud usiluje o zachov�ni sv�ho postaven� jako drobn�ho podnikatele a sna�� se zadr�et ekonomick� v�voj. Pr�v� proto dovede rusk� narodnictv� spojovat v sob� pokrokov�, demokratick� rysy doktriny s reak�n�mi, kter� bud� sympatie listu �Moskovskije V�domosti�. Pokud jde o tyto reak�n� rysy, bylo by, mysl�m, t�k� vyj�d�it je jasn�ji, ne� to u�inil p. Ju�akov v tir�d�, kterou p. Struve cituje:

�Nositelem �ist� ideje pr�ce bylo v�dycky a v�ude jedin� rolnictvo. Z�ejm� t� idea byla vnesena na forum modern�ch d�jin tak zvan�m �tvrt�m stavem, m�stsk�m proletari�tem, av�ak modifikace jej� podstaty jsou p�itom tak zna�n�, �e roln�k by v n� st�� poznal obvyklou podstatu sv�ho zp�sobu �ivota. Pr�vo na pr�ci, a nikoli svat� povinnost pr�ce, povinnost v potu tv��e dob�vat si chl�b [tohle se tedy skr�valo za ��istou ideou pr�ce�! Ryze feud�ln� idea o roln�kov� �povinnosti� dob�vat si chl�b... ke spln�n� sv�ch povinnost�? O t�to �svat� povinnosti se mluv� k nevzd�lan�mu a touto povinnost� zdeptan�mu d���i! ![e]]; pak vyzdvihov�n� v�znamu pr�ce a odm�na za ni, cel� tato agitace se spravedlivou odm�nou za pr�ci, jako by nikoli sama pr�ce sv�mi plody d�vala tuto odm�nu; [,�Co je to?� � t�e se p. Struve � �sancta simplicitas�[f] nebo n�co jin�ho?� Je to n�co hor��ho. Je to apotheosa poslu�nosti zem�d�lsk�ho d�ln�ka p�ipoutan�ho k p�d� a zvykl�ho pracovat na jin� div ne zadarmo]; diferencov�n� pr�ce od �ivota v n�jakou abstraktn� (?! P. S.) kategorii, zobrazenou ur�it�m po�tem hodin pobytu v tov�rn� a nemaj�c� ��dn�ho jin�ho (?! P. S.) vztahu, ��dn� souvislosti s ka�dodenn�mi z�jmy pracovn�ka [ryze malobur�oasn� zbab�lost drobn�ho v�robce, kter�mu se ob�as velmi, velmi t�ce da�� v dne�n� kapitalistick� organisaci, kter� se v�ak ze v�eho na sv�t� nejv�c boj� v�n�ho hnut� proti t�to organisaci strany �ivl�, je� se definitivn� �diferencovaly� od jak�koli spojitosti s n�]; a posl�ze ta okolnost, �e �lov�ku nen� d�na mo�nost m�t trval� pobyt a dom�c�, prac� vytvo�en� krb, nest�lost pracovn�ho p�sobi�t� � to v�echno je naprosto ciz� ideji roln�kovy pr�ce. Prac� vytvo�en� a po otc�ch zd�d�n� krb, pr�ce, jej� z�jmy prolnuly ve�ker� �ivot a vytv��ej� jeho mor�lku � l�sku k l�e zkropen� potem mnoha pokolen� � v�echno to, co tvo�� neodlu�n� charakteristick� rys rolnick�ho zp�sobu �ivota, je naprosto nezn�m� d�lnick�mu proletari�tu, a proto, zat�m co �ivot proletari�tu, a�koli je to �ivot pracuj�c�ho �lov�ka, je budov�n na mor�lce bur�oasn� (individualistick� a op�raj�c� se o z�sadu nabyt�ho pr�va), v nejlep��m p��pad� pak mor�lce abstraktn� filosofick�, z�kladem rolnick� mor�lky je pr�v� pr�ce, jej� logika a jej� po�adavky�(18). Zde ji� vystupuj� v �ist� form� reak�n� rysy drobn�ho v�robce a jeho ustra�enost, kter� ho nut� v��it, �e je mu na v�ky p�isouzena �svat� povinnost� b�t d���em; jeho �po otc�ch a d�dech zd�d�n� servilnost; jeho p�ipoutanost k samostatn�mu trpasli��mu hospod��stv�, o kter� se boj� p�ij�t, ho nut�, aby se z�ekl i jak�koli my�lenky na �spravedlivou odm�nu� a vystupoval jako odp�rce jak�koli �agitace� � a toto hospod��stv�, v d�sledku n�zk� produktivity pr�ce a p�ipoutanosti pracuj�c�ho �lov�ka k jednomu m�stu, �in� z n�ho divocha a vlivem pouh�ch hospod��sk�ch podm�nek mus� plodit jeho ustra�enost a servilnost. Vym�cen� t�chto reak�n�ch rys� mus� b�t rozhodn� uzn�no za z�sluhu na�� bur�oasie; jej� pokrokov� d�lo tkv� pr�v� v tom, �e rozbila v�echnu p�ipoutanost pracuj�c�ho �lov�ka k feud�ln�m ��d�m, k feud�ln�m tradic�m. St�edov�k� formy vyko�is�ov�n� byly zast�r�ny osobn�mi vztahy p�na k poddan�mu, m�stn�ho kulaka a p�ekupn�ka k m�stn�m roln�k�m a �emesln�k�m, patriarch�ln�ho �skromn�ho a vousem zarostl�ho milion��e� k jeho �chlapc�m�, a pr�v� proto plodily ultrareak�n� ideje. Tyto st�edov�k� formy bur�oasie odstranila a odstra�uje a m�sto nich zavedla a d�le zav�d� vyko�is�ov�n� �evropsky ni��m nev�zan�ho podnikatele�, vyko�is�ov�n� neosobn�, otev�en� a ni��m nezast�en� a ji� t�m rozb�jej�c� absurdn� iluse a sny. Tato forma vyko�is�ov�n� u�inila konec d��v�j�� isolovanosti roln�ka (,�trval� pobyt�), kter� necht�l, a tak� ani nemohl zn�t nic jin�ho ne� sv�j kousek p�dy � t�m v�ak, �e zespole�en��uje pr�ci a zna�n� zvy�uje jej� produktivitu, za�ala n�siln� vytla�ovat v�robce na forum spole�ensk�ho �ivota.

P. Struve ��k� o tomto n�zoru p. Ju�akova: �P. Ju�akov t�m naprosto jasn� dokazuje slavjanofilsk� ko�eny narodnictv� (18), a v dal��m pak, kdy� shrnuje sv�j v�klad sociologick�ch idej� narodnictv�, dod�v�, �e v�ra ve �sv�r�zn� v�voj Ruska� vytv��� �historickou souvislost mezi slavjanofilstv�m a narodnictv�m�, a proto pr� spor marxist� s narodniky je �p�irozen�m pokra�ov�n�m rozpor� mezi slavjanofilstv�m a z�padnictv�m� (29). Tato posledn� these, zd� se mi, vy�aduje omezen�. Je nesporn�, �e narodnici maj� velkou vinu na pivn�m patriotismu nejni���ho druhu (p. Ju�akov, nap�.). Je nesporn� i to, �e ignorov�n� Marxovy sociologick� metody a jeho formulace ot�zek, t�kaj�c�ch se p��m�ch v�robc�, znamen� pro ony rusk� lidi, kte�� cht�j� p�edstavovat z�jmy t�ch p��m�ch v�robc�, tot�, jako naprost� vyh�b�n� se z�padn� �civilisaci�. Podstata narodnictv� v�ak tkv� hloub�ji: nikoli v u�en� o sv�r�znosti, a nikoli ve slavjanofilstv�, n�br� v obhajob� z�jm� a idej� rusk�ho drobn�ho v�robce. Proto byli mezi narodniky t� spisovatel� (a byli to nejlep�� lid� z �ad narodnik�), kte��, jak to p�iznal i p. Struve, nem�li nic spole�n�ho se slavjanofilstv�m a dokonce p�izn�vali, �e Rusko vstoupilo na tut� cestu jako z�padn� Evropa. S takov�mi kategoriemi, jako je slavjanofilstv� a z�padnictv�, nelze v ot�zk�ch rusk�ho narodnictv� z�skat jasno. V narodnictv� se obr�� takov� fakt rusk�ho �ivota, kter� skoro je�t� neexistoval v epo�e, kdy se utv��elo slavjanofilstv� a z�padnictv�, a to: protikladnost z�jm� pr�ce a kapit�lu. V narodnictv� se tento fakt lomil prismatem �ivotn�ch podm�nek a z�jm� drobn�ho v�robce a obr�el se proto zdeformovan� a zbab�le t�m, �e vytv��el theorii, je� kladla d�raz nikoli na rozpory spole�ensk�ch z�jm�, n�br� na neplodn� tu�by po jin� cest� v�voje. Na��m �kolem je proto odstranit tuto chybu narodnictv� a uk�zat, jak� spole�ensk� skupina se m��e st�t skute�n�m p�edstavitelem z�jm� p��m�ch v�robc�.

*

Nyn� pojedn�me o druh� kapitole knihy p. Struva.

Pl�n autorova v�kladu je takov�: z po��tku uv�d� v�eobecn� argumenty, podle nich� je nutno pova�ovat materialismus za jedin� spr�vnou metodu v�dy o spole�nosti; potom vykl�d� Marxovy a Engelsovy n�zory a v z�v�ru aplikuje u�in�n� z�v�ry na n�kter� jevy rusk�ho �ivota. Pro zvl�tn� d�le�itost p�edm�tu t�to kapitoly se pokus�me pojednat o jej�m obsahu podrobn�ji a uk�eme na v�echny body, kter� vyvol�vaj� n�mitky.

Autor za��n� naprosto spr�vn�m poukazem na to, �e theorie, kter� redukuje spole�ensk� proces na �iny ��iv�ch osobnost�, kter� �si vyty�uj� c�l� a �urychluj� ud�losti�, je v�sledkem nepochopen�. Nikoho ov�em nikdy ani nenapadlo, aby tvrdil, �e �soci�ln� skupina existuje samostatn�, nez�visle na osobnostech, kter� ji tvo�� (30), jde v�ak o to, �e �osobnost, jako konkretni individualita, vych�z� ze v�ech d��ve �ij�c�ch i sou�asn�ch osobnost�, tj. ze soci�ln� skupiny� (31). Vysv�tl�me autorovu my�lenku. D�jiny vytv��� � uva�uje p. Michajlovskij � ��iv� osobnost se v�emi sv�mi z�m�ry a city�. To je naprosto spr�vn�. ��m jsou ale ur�ov�ny tyto �z�m�ry a city�? Lze v�n� zast�vat n�zor, �e vznikaj� n�hodn� a nevypl�vaj� nutn� z dan�ho spole�ensk�ho prost�ed�, kter� slou�� jako materi�l, objekt duchovn�ho �ivota osobnosti a obr�� se v jej�ch �z�m�rech a citech� kladn� nebo z�porn�, jako v�raz z�jm� t� �i on� spole�ensk� t��dy? A d�le: podle jak�ch p��znak� m�me soudit o re�ln�ch �z�m�rech a citech� re�ln�ch osobnost�? Takov� p��znak m��e pochopiteln� b�t jen jeden: �iny t�chto osobnost� � a proto�e tu jde jedin� o spole�ensk� �z�m�ry a city�, pak je nutno je�t� dodat: spole�ensk� �iny osobnost�, tj. soci�ln� fakta. �Abstrahujeme-li soci�ln� skupinu od osobnosti,� ��k� p. Struve, �ch�peme tuto skupinu jako v�echny ony r�znotv�rn� vz�jemn� vztahy mezi osobnostmi, kter� vznikaj� na podklad� soci�ln�ho �ivota a objektivn� se jev� v oby�ej�ch a v pr�vu, v mravech a v mravnosti, v n�bo�ensk�ch p�edstav�ch.� (32) Jinak �e�eno: sociolog-materialista, kter� zkoum� ur�it� spole�ensk� vztahy lid�, ji� t�m zkoum� t� re�ln� osobnosti, z jejich� �in� se tyto vztahy pr�v� utv��ej�. Sociolog-subjektivista, kter� za��n� sv� zkoum�n� zd�nliv� u ��iv�ch osobnost�, ve skute�nosti za��n� t�m, �e vkl�d� t�mto osobnostem takov� �z�m�ry a city�, kter� s�m pova�uje za rozumn� (proto�e t�m, �e isoluje sv� �osobnosti� od konkretn�ho spole�ensk�ho prost�ed�, p�ipravuje se t�m s�m o mo�nost zkoumat jejich skute�n� z�m�ry a city), tj. �za��n� utopi�, jak to musel uznat i p. Michajlovskij.[g] A proto�e d�le ve vlastn�ch p�edstav�ch tohoto sociologa o rozumn�m se obr�� (ani� si to s�m uv�domuje) dan� soci�ln� prost�ed�, pak v kone�n�ch z�v�rech jeho soud�, kter� jsou pro n�ho �nej�ist��m� produktem �modern� v�dy a modern�ch mravn�ch idej�, se ve skute�nosti obr�� pouze n�zor a z�jmy... malobur�oasie.

Tento posledn� bod � tj., �e zvl�tn� sociologick� theorie o �loze osobnosti, �ili o subjektivn� metod�, stav� na m�sto kritick�ho materialistick�ho zkoum�n� utopii � je zvl᚝ d�le�it�, a proto�e jej p. Struve vynech�v�, je nutno o n�m trochu pojednat.

K ilustraci vezm�me b�n� narodnick� n�zor na dom�ck�ho malov�robce. Narodnik l��� jeho �patnou situaci, ubohost jeho v�robn�ho za��zen�, skand�ln� vyko�is�ov�n� dom�ck�ho v�robce p�ekupn�kem, kter� shrabuje do kapsy lv� pod�l produktu a nech�v� v�robci za 16�18hodinovou pracovn� dobu p�r gro��, a pak uzav�r�: Uboh� �rove� v�roby a vyko�is�ov�n� pr�ce dom�ck�ho v�robce � to jsou �patn� str�nky dne�n�ch ��d�. Dom�ck� v�robce v�ak nen� n�mezdn� d�ln�k; to je dobr� str�nka. Je t�eba zachovat dobrou str�nku a odstranit str�nku �patnou a za t�m ��elem z��dit v�robn� dru�stvo dom�ck�ch v�robc�. Takov� je kone�n� narodnick� n�zor.

Marxista soud� jinak. Proto�e zn� situaci dom�ck�ch �ivnost�, vznik� v n�m krom� ot�zky, co je na v�ci dobr�ho nebo �patn�ho, je�t� ot�zka, jak je ona �ivnost organisov�na, tj. jak a pro� pr�v� tak a ne jinak se utv��ej� vztahy mezi dom�ck�mi v�robci p�i v�rob� dan�ho produktu. A vid�, �e touto organisac� je v�roba zbo��, tj. �e je to v�roba isolovan�ch v�robc�, spjat�ch vz�jemn� trhem. Produkt jednotliv�ho v�robce, ur�en� k ciz� spot�eb�, se m��e dostat spot�ebiteli a d�t v�robci pr�vo na nabyt� jin�ho spole�ensk�ho v�robku jedin� tehdy, kdy� nabude formy pen�z, tj. kdy� bude p�edt�m spole�nost� p�ijat a posouzen jak co do kvality, tak co do kvantity. A toto p�ijet� a posouzen� se d�je za z�dy v�robce, za tr�n�ch v�kyv�. Tyto tr�n� v�kyvy, kter� jsou v�robci nezn�m� a nejsou na n�m z�visl�, mus� zp�sobovat nerovnost mezi v�robci, mus� zesilovat tuto nerovnost t�m, �e o�ebra�uj� jedny a druh�m d�vaj� do rukou pen�ze = produkt spole�ensk� pr�ce. Z toho jasn� vypl�v� i p���ina moci toho, kdo vlastn� pen�ze, p�ekupn�ka: p���ina tkv� v tom, �e mezi dom�ck�mi v�robci, kte�� �ij� ze dne na den, v nejlep��m p��pad� od t�dne k t�dnu, jedin� p�ekupn�k vlastn� pen�ze, tj. produkt p�edchoz� spole�ensk� pr�ce, kter� se v jeho rukou st�v� kapit�lem, n�strojem k p�ivlast�ov�n� si nadv�robku ostatn�ch dom�ck�ch v�robc�. Proto, uzav�r� z toho marxista, p�i takov�m uspo��d�n� spole�ensk�ho hospod��stv� je vyvlast�ov�n� a vyko�is�ov�n� v�robce naprosto nevyhnuteln� a naprosto nevyhnuteln� jsou i pod��zenost nemajetn�ch majetn�m a onen rozpor jejich z�jm�, kter� d�v� obsah v�deck�mu pojet� boje t��d. V�robce tud� naprosto nem� z�jem na sm��en� t�chto protikladn�ch �ivl�, n�br� naopak, na zes�len� tohoto rozporu, na uv�domov�n� si tohoto rozporu. Vid�me, �e rozmach zbo�n�ho hospod��stv� vede i u n�s, na Rusi, k takov�mu zes�len� rozporu: �m�rn� tomu, jak roste trh a roz�i�uje se v�roba, se z kapit�lu obchodn�ho st�v� kapit�l pr�myslov�. Strojn� v�roba t�m, �e �pln� rozb�j� drobou isolovanou v�robu (v z�klad� je ji� podlomena p�ekupn�kem), zespole�en��uje pr�ci. Syst�m Plusmacherei, kter� v dom�ck� �emesln� v�rob� je zast�en zd�nlivou samostatnost� dom�ck�ho v�robce a zd�nlivou n�hodnost� moci p�ekupn�ka, se te� st�v� jasn�m a ni��m nezast�en�m. �Pr�ce�, kter� se i v dom�ck� �emesln� v�rob� ��astnila na ��ivot� pouze t�m, �e d�vala nadv�robek p�ekupn�k�m, se nyn� �pln� �diferencuje od �ivota� bur�oasn� spole�nosti. Tato spole�nost vytla�uje �pr�ci� zcela otev�en� a prov�d� do d�sledk� sv�j z�kladn� princip, �e v�robce m��e nab�t prost�edk� k �ivotu jedin� tehdy, najde-li vlastn�ka pen�z, kter�mu se ur��� p�ivlastnit si nadprodukt jeho pr�ce � a tohle nem��e pochopit dom�ck� v�robce [ani jeho ideolog-narodnik], toti�: hlubok�, t��dn� r�z uveden�ho rozporu, ale st�v� se to samo sebou jasn� v�robci. Proto z�jmy dom�ck�ho v�robce mohou b�t zastupov�ny pouze t�mto pokrokov�m v�robcem.

Porovnejme nyn� tyto n�zory s hlediska sociologick� metody narodnik�.

Narodnik uji��uje, �e je realista. �D�jiny d�laj� �iv� osobnosti� a j�, ��k�, za��n�m s �city� dom�ck�ho v�robce, kter� m� negativn� pom�r k dne�n�mu ��du, a s p�edstavami tohoto dom�ck�ho v�robce o nastolen� lep��ch ��d�, kde�to marxista uva�uje o jak�si nutnosti a nevyhnutelnosti; marxista je tedy � mystik a metafysik.

Skute�n�, odpov�d� tento mystik, d�jiny d�laj� ��iv� osobnosti�, a j�, kdy� jsem uva�oval o tom, pro� se spole�ensk� vztahy v dom�ck�ch �emesln�ch �ivnostech utvo�ily tak a ne jinak (vy jste si tuto ot�zku ani nepolo�il!), jsem posuzoval pr�v� to, jak ��iv� osobnosti� sv� d�jiny vytv��ely a nad�le vytv��ej�. Tak� j� jsem m�l v rukou spolehliv� kriterium, �e m�me co d�lat s ��iv�mi�, skute�n�mi osobnostmi a se skute�n�mi z�m�ry a city: toto kriterium tkv�lo v tom, �e jejich �z�m�ry a city� se ji� projevily v �inech a vytvo�ily ur�it� spole�ensk� pom�ry. J� ov�em nikdy ne��k�m, �e �d�jiny d�laj� �iv� osobnosti� (proto�e se mi zd�, �e je to pr�zdn� fr�ze), kdy� v�ak zkoum�m skute�n� spole�ensk� pom�ry a jejich skute�n� v�voj, zkoum�m pr�v� produkt �innosti �iv�ch osobnost�. Kde�to vy mluv�te o ��iv�ch osobnostech�, ale ve skute�nosti ch�pete jako v�choz� bod nikoli ��ivou osobnost� s t�mi �z�m�ry a city�, kter� jsou skute�n� vytv��eny podm�nkami jejich �ivota a danou soustavou v�robn�ch pom�r�, n�br� berete ji jako loutku, kter� cpete do hlavy sv� vlastn� �z�m�ry a city�. Pochopiteln�, �e z takov�ho po��n�n� vzejdou jedin� blah� vidiny; �ivot se oc�t� mimo v�s a vy mimo �ivot.[h] A nejen to: pod�vejte se, co vkl�d�te do hlavy t� loutky a jak� opat�en� hl�s�te. Kdy� jste pracuj�c�m doporu�oval v�robn� dru�stvo jako �cestu, nazna�enou modern� v�dou a modern�mi mravn�mi idejemi�, nep�ihl�dl jste k jedn� mal� okolnosti: k cel� organisaci na�eho spole�ensk�ho hospod��stv�. Proto�e nech�pete, �e to je kapitalistick� hospod��stv�, nepov�iml jste si, �e na t�to z�kladn� z�stanou ze v�ech mo�n�ch v�robn�ch dru�stev nepatrn� zmir�uj�c� prost�edky, kter� ani v nejmen��m neodstran� ani koncetraci v�robnich prost�edk�, v�etn� pen�z, v rukou men�iny (a tato koncentrace je nesporn� fakt), ani �pln� zb�da�en� ohromn� masy obyvatelstva, a v nejlep��m p��pad� pomohou jedin� hrstce jednotliv�ch dom�ck�ch v�robc� do �ad malobur�oasie. Z ideologa pracuj�c�ho lidu se st�v�te ideologem malobur�oasie.

Vra�me se v�ak k p. Struvovi. Kdy� uk�zal na bezobsa�nost n�zor� narodnik� o �osobnosti�, pokra�uje: ��e se sociologie skute�n� v�dy sna�� objas�ovat, �e elementy individu�lnosti vznikaj� ze soci�ln�ch p���in, o tom sv�d�� ka�d� pokus o objasn�ni toho �i onoho v�znamn�ho momentu d�jinn�ho v�voje. Kdy� m� ale pojedn�vat o �historick� osobnosti�, o �velk�m �lov�ku�, v�dy je tu snaha vyzved�vat ho jako �nositele� ducha ur�it� epochy, jako p�edstavitele sv� doby, a jeho �iny, jeho �sp�chy a nezdary l��it jako nevyhnuteln� v�sledky cel�ho p�edchoz�ho b�hu v�c� (32). Tato v�eobecn� tendence jak�hokoli pokusu vysv�tlit soci�ln� jevy, tj. vytvo�it v�du o spole�nosti, �se jasn� projevila v u�en� o t��dn�m boji jako hlavn�m procesu v�voje spole�nosti. Jakmile p�estal b�t uzn�v�n v�znam osobnosti, bylo t�eba naj�t jin� element. A t�mto elementem se stala soci�ln� skupina� (33). Pan Struve m� naprostou pravdu, kdy� ��k�, �e theorie t��dn�ho boje dovr�uje, abych tak �ekl, v�eobecnou snahu sociologie � vysv�tlovat, �e �elementy individu�lnosti vznikaj� ze soci�lnich p���in�. Nejen to: theorie t��dn�ho boje po prv� pln� tuto snahu tak �pln� a d�sledn�, �e povy�uje sociologii na �rove� v�dy. Toho bylo dosa�eno materialistickou definic� pojmu �skupina�. S�m o sob� je tento pojem je�t� p��li� neur�it� a libovoln�: kriterium pro rozli�ov�n� �skupin� lze spat�ovat jak v jevech n�bo�ensk�ch a ethnograflck�ch, tak politick�ch, pr�vn�ch atd. Nen� pevn�ho znaku, podle kter�ho by bylo mo�no v ka�d� z t�chto oblast� rozli�ovat ty �i ony �skupiny�. Theorie t��dn�ho boje v�ak pr�v� proto znamen� ohromnou vymo�enost v�dy o spole�nosti, �e naprosto p�esn� a jasn� ur�uje metody definice, �e individu�ln� vypl�v� ze soci�ln�ho. Za prv�, tato theorie vypracovala pojem spole�ensko-ekonomick� formace. T�m, �e za v�choz� bod vzala skute�nost z�kladn� pro ka�dou lidskou spole�nost � zp�sob z�sk�v�n� �ivotn�ch prost�edk�, uvedla s n�m v souvislost ony vztahy mezi lidmi, kter� se utv��ej� pod vlivem dan�ch zp�sob� z�sk�v�n� �ivotn�ch prost�edk�, a v syst�mu t�chto vztah� (,�v�robn�ch pom�r��, podle Marxovy terminologie) pak uk�zala onu z�kladnu spole�nosti. kter� se od�v� politicko- pr�vn�mi formami a ur�it�mi sm�ry spole�ensk� ideologie. Ka�d� takov� soustava v�robn�ch pom�r� je, podle Marxovy theorie, zvl�tn�m soci�ln�m organismem, kter� m� zvl�tn� z�kony sv�ho vzniku, p�soben� a p�echodu ve vy��� formu, p�em�ny v jin� soci�ln� organismus. Tato theorie pou�ila pro soci�ln� v�du objektivn�ho, v�eobecn� v�deck�ho kriteria opakovatelnosti, kde�to subjektivist� mo�nost aplikov�n� tohoto kriteria na sociologii pop�rali. Soudili toti�, �e n�sledkem ohromn� slo�itosti soci�ln�ch jev� a r�znosti jejich forem nelze studovat tyto jevy bez odd�len� d�le�it�ch od ned�le�it�ch a �e takov� rozd�leni vy�aduje hledisko �kriticky mysl�c� a �mravn� vysp�l� osobnosti � a dost�vali se tak ��astn� k tomu, �e z v�dy o spole�nosti d�lali �adu p�ik�z�n� malobur�oasn� mor�lky, jej� uk�zky jsme vid�li u p. Michajlovsk�ho, mudruj�c�ho o ne��elnosti d�jin a o cest�, ��zen� �sv�tlem v�dy�. A pr�v� takov�to n�zory podlomila v ko�eni Marxova theorie. M�sto rozli�ov�n� d�le�it�ho od ned�le�it�ho bylo vyty�eno rozli�ov�n� mezi ekonomickou strukturou spole�nosti jako�to obsahem a politickou a ideovou formou: vlastn� pojem ekonomick� struktury byl p�esn� objasn�n vyvr�cen�m n�zoru d��v�j��ch ekonom�, kte�� vid�li z�kony p��rody tam, kde jsou na m�st� jedin� z�kony zvl�tn�, historicky ur�it� soustavy v�robn�ch pom�r�. M�sto n�zor� subjektivist� o �spole�nosti� v�bec, n�zor� bezobsa�n�ch a nejdouc�ch d�l ne� k malobur�oasn�m utopi�m (nebo� nebyla vyjasn�na ani mo�nost shrnut� nejrozli�n�j��ch soci�ln�ch ��d� ve zvl�tn� druhy soci�ln�ch organism�), bylo vyty�eno zkoum�n� ur�it�ch forem uspo��d�n� spole�nosti. Za druh�, �iny ��iv�ch osobnost� v r�mci ka�d� takov� spole�ensko-ekonomick� formace, �iny naprosto odli�n� a, zd�lo by se, takov�, �e je nelze nijak uv�st v soustavu, byly shrnuty a redukov�ny na �iny skupin osobnost�, odli�uj�c�ch se od sebe �lohou, kterou hr�ly v soustav� v�robn�ch pom�r�, a podm�nkami v�roby, a tud� i podm�nkami jejich �ivotn�ho postaven�, z�jmy, kter� byly ur�ov�ny t�mto postaven�m � kr�tce, na �iny t��d, jejich� bojem byl ur�ov�n v�voj spole�nosti. T�m byl vyvr�cen d�tinsky naivn�, �ist� mechanistick� n�zor subjektivist� na d�jiny; ti se spokojovali nic ne��kaj�c� thes�, �e d�jiny d�laj� �iv� osobnosti, a necht�li prozkoumat, jak�m soci�ln�m postaven�m a jak jsou podmi�ov�ny jejich �iny. Na m�sto subjektivismu se dostalo naz�r�n� na soci�ln� proces jako na p��rodn� historick� proces, co� je n�zor, bez kter�ho by pochopiteln� nemohlo b�t v�bec v�dy o spole�nosti. Pan Struve velmi spr�vn� poukazuje na to, �e �ignorov�n� osobnosti v sociologii nebo, l�pe �e�eno, jej� vylou�en� ze sociologie je v podstat� v�jime�n� p��pad snahy po v�deck�m pozn�n� (33) a �e �individuality� existuj� nejen v duchovn�m, n�br� i ve fysick�m sv�t�. Vtip je v tom, �e zahrnut� �individualit� pod ur�it� v�eobecn� z�kony je d�vno a d�vno provedeno pro sv�t fysick�, kde�to pro oblast soci�ln� je pevn� stanoveno teprve theorii Marxovou.

Dal�� n�mitka p. Struva proti sociologick� theorii rusk�ch subjektivist� tkv� v tom, �e sociologie � krom� v��e uveden�ch argument� � �v ��dn�m p��pad� nem��e uzn�vat to, co naz�v�me individualitou, za prvotn� fakt, nebo� s�m pojem individuality (kter� nemus� b�t d�le objas�ov�n) a jemu odpov�daj�c� fakt je v�sledkem dlouh�ho soci�ln�ho procesu� (36). To je velmi spr�vn� my�lenka, kter� zasluhuje zm�nky t�m sp�e, �e v autorov� argumentaci jsou ur�it� nespr�vnosti. Autor uv�d� n�zory Zimmelovy, kter� pr� ve sv�m spisu �O soci�ln� diferenciaci� dok�zal p��mou z�vislost mezi rozvojem individuality a diferenciac� on� skupiny, pod ni� spad� tato osobnost. Pan Struve stav� toto tvrzen� proti theorii p. Michajlovsk�ho o opa�n� z�vislosti mezi rozvojem individuality a diferenciac� (,�r�znorodost�) spole�nosti. �V nediferencovan�m prost�ed�, nam�t� mu pan Struve, bude osobnost �harmonicky celistv� ve sv� �jednotv�rnosti a neosobnosti�. �Re�ln� osobnost nem��e b�t �souhrnem v�ech rys�, vlastn�ch lidsk�mu organismu v�bec�, prost� proto, �e takov� �plnost obsahu p�evy�uje s�ly re�ln� osobnosti� (38�39). �K tomu, aby osobnost mohla b�t diferencov�na, mus� b�t v diferencovan�m prost�ed� (39).

Z t�to pou�ky nen� jasn�, jak Zimmel formuluje ot�zku a jak argumentuje. V pod�n� p. Struva m� v�ak formulace ot�zky tyt� nedostatky jako u p. Michajlovsk�ho. Abstraktn� uva�ov�n� o tom, v jak� z�vislosti je rozvoj (a blahobyt) osobnosti na diferenciaci spole�nosti, je naprosto nev�deck�, nebo� nelze zjistit ��dn� vz�jemn� pom�r, vhodn� pro ka�dou formu uspo��d�n� spole�nosti. S�m pojem �diferenciace�, �r�znorodost� atd. nab�v� naprosto odli�n�ho v�znamu podle toho, na jak� soci�ln� prost�ed� je uplat�ov�n. Hlavn� chyba p. Michajlovsk�ho tkv� pr�v� v abstraktn�m dogmatismu jeho soud�, sna��c�ch se zahrnout �pokrok� v�bec m�sto prostudov�n� konkretn�ho �pokroku� n�kter� konkretn� spole�ensk� formace. Kdy� p. Struve vyty�uje proti p. Michajlovsk�mu sv� v�eobecn� pou�ky (vyl��en� v��e), opakuje tak jeho chybu t�m, �e od vyl��en� a objas�ov�n� konkretn�ho pokroku zach�z� do oblasti mlhav�ch a neopodstatn�n�ch dogmat. Vezm�me p��klad: �Harmonick� celistvost individua je ve sv�m obsahu ur�ov�na stupn�m rozvoje, tj. diferenciac� skupiny� � ��k� p. Struve a tuto v�tu podtrhuje. Co v�ak je t�eba ch�pat pod dojmem �diferenciace� skupiny? Zru�en� nevolnictv� tuto �diferenciaci� zes�lilo nebo zeslabilo? Pan Michajlovskij �e�� ot�zku v posledn�m smyslu (�Co je pokrok?�); pan Struve by ji �e�il pravd�podobn� ve smyslu prvn�m tak, �e by se odvolal na r�st spole�ensk� d�lby pr�ce. Jeden m�l na z�eteli zru�en� stavovsk�ch rozd�l�, druh� � vytvo�en� ekonomick�ch rozd�l�. Term�n je, jak vid�te, tak neur�it�, �e jej lze vztahovat na protikladn� v�ci. A je�t� jeden p��klad. P�echod od kapitalistick� manufaktury k strojn�mu velkopr�myslu by bylo mo�no uznat za zmen�en� �diferenciace�, nebo� detailn� rozd�len� pr�ce mezi specialisovan�mi d�ln�ky miz�. Je v�ak nesporn�, �e podm�nky rozvoje individuality jsou mnohem p��zniv�j�� (pro d�ln�ka) pr�v� v posledn�m p��pad�. Z toho vypl�v� z�v�r, �e nespr�vn� je ji� sama formulace ot�zky. Autor s�m uzn�v�, �e existuje t� antagonismus mezi osobnost� a skupinou (o �em� mluv� pr�v� Michajlovskij). �Ale �ivot� � dod�v� autor � �se nikdy neskl�d� z absolutn�ch rozpor�: v �ivot� je v�echno plynul� a relativn� a sou�asn� v�echny jednotliv� str�nky jsou ve st�l�m vz�jemn�m p�soben� (39).Je-li tomu tak, pro� tedy bylo t�eba zd�raz�ovat absolutn� souvislost mezi skupinou a osobnost�? � souvislost, kter� se net�k� p�esn� ur�it�ho momentu rozvoje ur�it� spole�ensk� formace? pro� tedy nevztahovat ve�kerou argumentaci k ot�zce konkretn�ho procesu v�voje Ruska? Autor se pokou�� formulovat ot�zku t�mto zp�sobem, a kdyby to byl prov�d�l d�sledn�, jeho argumentace by mnoho z�skala. �Jedin� d�lba pr�ce � tento h��ch lidstva, podle u�en� p. Michajlovsk�ho � vytvo�ila podm�nky pro rozvoj on� �osobnosti�, jej�m� jm�nem p. Michajlovskij pr�vem protestuje proti soudob�m form�m d�lby pr�ce� (39). Tohle je �e�eno skv�le; jen m�sto �d�lby pr�ce� m�lo b�t �e�eno �kapitalismus� �i dokonce je�t� ��e: rusk� kapitalismus. Pokrokov� v�znam kapitalismu tkv� pr�v� v tom, �e rozbil d��v�j�� t�sn� podm�nky lidsk�ho �ivota, je� zp�sobovaly my�lenkovou tupost a ned�valy v�robc�m mo�nost, aby vzali sami sv�j osud do rukou. Ohromn� rozvoj obchodn�ch styk� a sv�tov� sm�ny a st�l� p�esuny ohromn�ch mas obyvatelstva zp�etrhaly odv�k� pouta rodov�, rodinn� a �zemn� pospolitosti a vytvo�ily tak onu rozmanitost v�voje, �rozmanitost talent� a bohatstv� spole�ensk�ch vztah��,[i] kter� hraje tak v�zna�nou �lohu v nov�ch d�jin�ch Z�padu. V Rusku se tento proces pln� projevil v poreformn� epo�e, kdy se star� formy pr�ce s ohromnou rychlost� hroutily, a na prvn� m�sto se dostalo kupov�n� a prod�v�n� pracovn� s�ly, odtrhuj�c� roln�ka od patriarch�ln� polofeud�ln� rodiny, od otupuj�c�ho prost�ed� vesnice a zav�d�j�c� m�sto polofeud�ln�ch forem p�ivlast�ov�n� nadhodnoty formy �ist� kapitalistick�. Tento ekonomick� proces se projevil v soci�ln� oblasti �v�eobecn�m pos�len�m pocitu osobnosti� t�m, �e ne�lechtici vytla�ovali ze �spole�nosti� statk��skou t��du, �e v literatu�e byla zah�jena prudk� v�lka proti nesmysln�m st�edov�k�m omezenim osobnosti atd. �e pr�v� poreformn� Rusko p�ineslo toto zes�leni pocitu osobnosti, pocitu vlastn� d�stojnosti, to snad narodnici nebudou pop�rat. Narodnici se v�ak nezab�vaj� ot�zkou, jak� materi�ln� podm�nky to zp�sobily. V dob� nevolnictv� se pochopiteln� nic takov�ho d�t nemohlo, a proto narodnik v�t� �osvobozuj�c� reformu�, ani� si v��m�, �e upad� do stejn� kr�tkozrak�ho optimismu jako bur�oasn� d�jepisci, o nich� Marx �ekl, �e se d�vaj� na rolnickou reformu skrze clairobscur[j] �emancipace�, ani� vid�, �e tato �emancipace� tkv�la pouze v z�m�n� jedn� formy druhou formou, v nahrazen� feud�ln�ho nadv�robku bur�oasn� nadhodnotou. Naprosto tot� se d�lo i u n�s. Pr�v� soustava �staro�lechtick�ho� hospod��stv�, p�ipout�vaj�c� obyvatelstvo na jedno m�sto a rozd�luj�c� je na hrstky poddan�ch jednotliv�ch d�di�n�ch p�n�, p�sobila zdeptanost osobnosti. A d�le � pr�v� kapitalismus, kter� zbavil osobnost t�chto feud�ln�ch pout, dal t�to osobnosti samostatnost v pom�ru k trhu t�m, �e ji u�inil vlastn�kem zbo�� (a jako takovou ji u�inil rovnou ka�d�mu jin�mu vlastn�kovi zbo��), a tak zp�sobil r�st pocitu osobnosti. �asnou-li pp. narodnici farizejsky, kdy� sly�� mluvit o pokrokovosti rusk�ho kapitalismu, pak je to jen proto, �e se nezamysl� nad ot�zkou materi�ln�ch podm�nek �blaha pokroku�, j�m� se vyzna�uje poreformn� Rusko. Za��n�-li p. Michajlovskij svou �sociologii� �osobnost�, protestuj�c� proti rusk�mu kapitalismu jako n�hodn�mu a do�asn�mu odbo�en� Ruska od spr�vn� cesty, tu hned s�m sebe pot�r�, kdy� nech�pe, �e pr�v� kapitalismus vytvo�il podm�nky, kter� umo�nily tento protest osobnosti. � Na tomto p��klad� vid�me znovu, jak�ch zm�n vy�aduje argumentace p. Struva. Ot�zka m�la b�t soust�ed�na pln� na p�du rusk� skute�nosti a na objasn�n� toho, co je, pro� je to tak a ne jinak: narodnici p�ece nadarmo nebudovali svou sociologii na tom, �e m�sto rozboru skute�nosti uva�ovali, co �m��e b�t�; nemohli p�ece nevid�t, �e skute�nost nemilosrdn� rozb�j� jejich iluse.

Sv�j rozbor theorie �osobnost� autor uzav�r� touto formulac�: �osobnost je pro sociologii funkc� prost�ed�, �osobnost je zde form�ln�m pojmem, jeho� obsah je d�n zkoum�n�m soci�ln� skupiny� (40). Posledn� protiklad zvl᚝ dob�e zd�raz�uje protikladnost subjektivismu a materialismu: subjektivist�, kdy� uva�ovali o �osobnosti�, ur�ovali obsah tohoto pojmu (tj. �z�m�ry a city� t�to osobnosti, jej� soci�ln� funkci) a priori, tj. podstrk�vali sv� utopie m�sto �zkoum�n� soci�ln� skupiny�.

Druh� �d�le�it� str�nka� materialismu � pokra�uje p. Struve � �tkv� v tom, �e ekonomick� materialismus pod�izuje ideu faktu, v�dom� a nutnost � byt� (40). �Pod�izuje� � to znamen� ov�em v tomto p��pad�: ur�ovat pod��zen� m�sto p�i objas�ov�n� spole�ensk�ch jev�. Subjektivist�-narodnici �in� prav� opak: p�i sv�ch �vah�ch vych�zej� z �ide�l��, naprosto se nepozastavuj�ce nad t�m, �e tyto ide�ly se mohly st�t pouze ur�it�m v�razem skute�nosti, �e je tedy nutno ov��it je fakty, p�ev�st je na fakta. Narodnikovi v�ak tato pou�ka bude bez vysv�tlen� nepochopiteln�. Jak to? � zamysl� se narodnik � p�ece pomoc� ide�l� se maj� posuzovat fakta, ukazovat, jak je zm�nit, jimi ov��ovat fakta, a nikoli pomoc� fakt� ov��ovat ide�ly. Tohle se zd� narodnikovi, zvykl�mu vzn�et se v nadobla�n�ch sf�r�ch, smi�ov�n�m se s fakty. Vysv�tl�me to.

Pokud bude trvat �hospoda�en� na ciz�ho�, pokud bude vyko�is�ov�n�, dotud budou vznikat jak u vyko�is�ovan�ch, tak i u jednotliv�ch p��slu�n�k� �inteligence� ide�ly, p����c� se t�to soustav�.

Tyto ide�ly jsou zvl᚝ cenn� pro marxistu; marxista jedin� na jejich podklad� polemisuje s narodnictv�m, polemisuje v�hradn� o tom, jak tyto ide�ly vznikaj� a jak je mo�n� je uskute�nit.

Narodnikovi sta�� konstatovat fakt, z n�ho� vznikaj� takov� ide�ly, potom uv�st d�kazy o opr�vn�nosti ide�lu s hlediska �modern� v�dy a modern�ch mravn�ch idej� [p�i �em� nech�pe, �e tyto �modern� ideje� znamenaj� pouze �stupky z�padoevropsk�ho �ve�ejn�ho m�n�n� nov� vznikaj�c� s�le] a volat d�le ke �spole�nosti� a �st�tu�: zajist�te, ochra�te, organisujte!

Marxista vych�z� z t�ho� ide�lu, konfrontuje jej v�ak nikoli s �modern� v�dou a modern�mi mravn�mi idejemi�[k], n�br� s existuj�c�mi t��dn�mi rozpory, a formuluje ho proto nikoli jako po�adavek �v�dy�, n�br� jako po�adavek ur�it� t��dy, kter� vznikl z ur�it�ch spole�ensk�ch pom�r� (kter� je t�eba objektivn� prozkoumat) a je dosa�iteln� pouze ur�it�mi zp�soby jako v�sledek ur�it�ch vlastnost� t�chto pom�r�. Nebudou-li ide�ly takto aplikov�ny na fakta, pak tyto ide�ly z�stanou blah�mi p��n�mi, bez jak�chkoli vyhl�dek, �e je masa p�ijme a �e tud� budou uskute�n�ny.

Kdy� p. Struve takto rozvedl v�eobecn� theoretick� pou�ky, podle nich� mus� b�t materialismus uzn�n za jedin� spr�vnou metodu v�dy o spole�nosti, p�ikra�uje k v�kladu n�zor� Marxov�ch a Engelsov�ch a cituje p�ev�n� spisy Engelsovy. Toto m�sto je velmi zaj�mav� a pou�n� ��st knihy.

Velmi spr�vn� je konstatov�n� autora, �e �nikde se nenar�� na takov� nepochopen� Marxe jako u rusk�ch publicist�� (44). Jako p��klad je uv�d�n p�edev��m p. Michajlovskij, kter� v Marxov� �historicko-filosofick� theorii� spat�uje pouze objasn�n� �genese kapitalistick�ho z��zen�. Pan Struve proti tomu pln�m pr�vem protestuje. Je to skute�n� velmi p��zna�n� fakt. Pan Michajlovskij psal o Marxovi u� mnohokr�t, ale nikdy se ani nezm�nil o vztahu Marxovy metody k �subjektivn� metod� v sociologii�. Kdy� p. Michajlovskij psal o �Kapit�lu�, prohla�oval, �e je �solid�rn�(?) s Marxovou ekonomickou doktrinou, ale obch�zel p��sn�m ml�en�m ot�zku � uv�d�m jako p��klad � zda se metoda rusk�ch subjektivist� nepodob� metod� Proudhonov�, kter� cht�l zbo�n� hospod��stv� p�ed�lat podle sv�ho ide�lu spravedlnosti?[l] ��m se odli�uje toto kriterium (v��n� spravedlnosti � justice �ternelle) od kriteria p. Michajlovsk�ho: �modern� v�da a modern� mravn� ideje�? A pro� p. Michajlovskij, kter� v�dy tak energicky protestuje proti ztoto��ov�n� metody spole�ensk�ch v�d s metodou v�d p��rodn�ch, nepolemisoval proti Marxovu tvrzen�, �e takov� Proudhonova metoda je pr�v� tak nesmysln�, jako kdyby chemik cht�l m�sto �zkoum�n� skute�n�ch z�kon� v�m�ny l�tek� p�etvo�it tuto v�m�nu podle z�kon� �p��buznosti�? Pro� nepoleinisoval proti Marxovu n�zoru, �e soci�ln� proces je �p��rodn� historick�m procesem�? Neznalost� literatury to nelze objasnit: jde tu z�ejm� o naprost� nepochopen� nebo nechu� pochopit. To, jak se zd�, prohl�sil v na�� literatu�e p. Struve prvn� � a to je jeho velik� z�sluha.

Nyn� p�ejd�me k t�m autorov�m v�rok�m o marxismu, kter� vyvol�vaj� kritiku. �Mus�me p�iznat� � ��k� p. Struve � ��e �ist� filosofick� zd�vodn�n� tohoto u�en� nebylo dosud pod�no a �e dosud nezvl�dlo obrovsk� konkretn� materi�l, kter� sk�taj� sv�tov� d�jiny. Z�ejm� je t�eba p�ezkoumat fakta s hlediska nov� theorie; je t�eba kritisovat theorii na podklad� fakt�. Snad od mnoh�ch jednostrannost� a p��li� sp�n�ho generalisov�n� bude upu�t�no� (46). Nen� zcela jasn�, co autor m�n� jako ��ist� filosofick� zd�vodn�n�? S hlediska Marxova a Engelsova nem� filosofie ��dn� pr�vo na zvl�tn� samostatnou existenci a jej� materi�l se rozpad� mezi r�zn� odv�tv� positivn� v�dy. Jako filosofick� zd�vodn�n� lze tud� ch�pat bu� konfrontaci jej�ch p�edpoklad� s pevn� stanoven�mi z�kony druh�ch v�d [a p. Struve s�m p�iznal, �e ji� psychologie d�v� pou�ky, kter� nut� vzd�t se subjektivismu a vyslovit se pro materialismus], nebo zku�enost z uplat�ov�n� t�to theorie. V tomto ohledu v�ak m�me tvrzen� p. Struva sam�ho, �e �materialismu v�dycky z�stane z�sluha, �e podal hluboce v�deck�, opravdu fi1osofick� (podtr�eno autorem) v�klad cel� �ady (a to NB) nesm�rn� d�le�it�ch historick�ch fakt�� (50). Tento autor�v v�rok obsahuje p�izn�n�, �e materialismus je jedinou v�deckou metodou sociologie, a proto je ov�em t�eba �p�ezkoumat fakta� s tohoto hlediska, zejm�na p�ezkoumat fakta rusk�ch d�jin a skute�nosti, kter� tak usilovn� fal�ovali ru�t� subjektivist�. Pokud jde o posledn� pozn�mku, o mo�n�ch �jednostrannostech� a �p��li� sp�n�m generalisov�n�, nezdr��me se u t�to v�eobecn�, a proto nejasn� pozn�mky a obr�t�me se p��mo k jedn� z t�ch oprav, kterou vn�� �orthodoxnost� nenaka�en�� autor do Marxova �p��li� sp�n�ho generalisov�n�.

Jde tu o ot�zku st�tu. P�i zavrhov�n� st�tu pr� �Marx a jeho stoupenci� �v z�palu� �za�li p��li� daleko v kritice modern�ho st�tu� a upadli do �jednostrannosti�. �St�t� � napravuje tento z�pal p. Struve � �je p�edev��m organisac� po��dku; organisac� panstv� (t��dn�ho) je pak st�t ve spole�nosti, ve kter� je pod��zenost jedn�ch skupin druh�m skupin�m podm�n�na hospod��skou strukturou spole�nosti� (53). Rodov� z��zen�, podle autorova m�n�n�, znalo st�t, kter� z�stane i po zru�en� t��d, nebo� p��znakem st�tu je donucovac� moc.

Lze se pouze podivit nad t�m, �e autor s tak p�ekvapuj�c�m nedostatkem argument� kritisuje Marxe se sv�ho profesorsk�ho hlediska. P�edev��m autor naprosto nespr�vn� vid� p��znak st�tu v donucovac� moci: donucovac� moc existuje v ka�d�m lidsk�m spole�enstv�, i v rodov�m z��zen�, i v rodin�, kdy v�ak st�tu nebylo. �Podstatn�m znakem st�tu� � ��k� Engels v tomt� spisu, z n�ho� p. Struve vzal cit�t o st�tu � �je ve�ejn� moc, odli�n� od masy lidu� [�Ursprung der Familie u. s. w.�, 2. n�m. vyd., str. 84; rusk� p�eklad, str. 109][m], a d�le pak mluv� o instituci naukrari�[91], kter� �podr�vala rodov� z��zen� dvoj�m zp�sobem: jednak vytv��ela ve�ejnou moc (oeffentlichc Gewalt � do ru�tiny p�elo�eno nespr�vn� jako spole�ensk� s�la), kter� ji� nespadala sama sebou vjedno s t�m, ��m byl v�echen lid ve zbrani� (tamt�, str. 79; rusk� p�eklad str., 105)[92]. Tud� znakem st�tu je, �e existuje zvl�tn� t��da lid�, v jej�ch� rukou je soust�ed�na moc. Ob�inu, v n� by se �organisac� po��dku� zab�vali postupn� v�ichni jej� �lenov�, by pochopiteln� nikdo nemohl nazvat st�tem. A d�le, pokud jde o soudob� st�t, je n�zor p. Struva je�t� neudr�iteln�j��. ��kat o dne�n�m st�tu, �e je �p�edev��m (sic!?!) organisac� po��dku� � znamen� nech�pat jeden z velmi d�le�it�ch bod� Marxovy theorie. Onou zvl�tn� vrstvou, v jej�ch� rukou je v soudob� spole�nosti moc, je byrokracie. P��m� a nejt�sn�j�� spojen� tohoto org�nu s bur�oasn� t��dou, vl�dnouc� v dne�n� spole�nosti, je z�ejm� jak z d�jin (byrokracie byla prvn� politickou zbran� bur�oasie proti feud�l�m a v�bec proti p�edstavitel�m �staro�lechtick�ho� ��du, prvn�m vystoupen�m � nikoli �lechtick�ch dr�itel� p�dy, n�br� ne�lechtic�, �m욝anstva� � na forum politick�ho panstv�), tak z vlastn�ch podm�nek vzniku a ustaven� t�to t��dy, do n� byl p��stup otev�en pouze bur�oasn�m �vy�inulc�m z lidu�. Tento org�n je spjat s touto bur�oasi� tis�cer�mi pevn�mi nitkami.[n] Autorova chyba je t�m trapn�j��, �e pr�v� ru�t� narodnici, proti nim� se v dobr� snaze postavil, nemaj� potuchy o tom, �e ka�d� byrokracie je jak sv�m historick�m p�vodem, tak sv�m modern�m vznikem a posl�n�m �ist� a v�lu�n� bur�oasn�m org�nem, ke kter�mu mohou apelovat s hlediska z�jm� v�robce jedin� ideologov� malobur�oasie.

Nutno je�t� trochu pojednat o pom�ru marxismu k ethice. Autor uv�d� na str. 64�65 velmi v�sti�n� Engelsovo objasn�n� pom�ru svobody k nutnosti: �Svoboda je pochopen� nutnosti�[94]. Determinismus nejen nep�edpokl�d� fatalismus, n�br� naopak, d�v� podklad k rozumn�mu po��n�n�. Nutno zde p�ipomenout, �e ru�t� subjektivist� se nedok�zali vyznat ani v tak element�rn� ot�zce, jako je svoboda v�le. Pan Michajlovskij se bezmocn� pot�cel v maten� determinismu s fatalismem a v�chodisko nal�zal v tom, �e se posadil mezi dv� �idle: proto�e necht�l zavrhovat z�konitost, tvrdil, �e svoboda v�le je fakt na�eho v�dom� (co� je vlastn� Mirtovova my�lenla, p�ejat� p. Michajlovsk�m), a �e proto m��e slou�it za z�klad ethiky. Pochopiteln�, �e uplatn�n� t�chto idej� na sociologii nemohlo p�in�st nic krom� utopie nebo pr�zdn� mor�lky, ignoruj�c� boj t��d, kter� ve spole�nosti prob�h�. Proto nutno uznat za spr�vn� tvrzen� Sombartovo, �e �v marxismu sam�m nen� od za��tku do konce ani �petka ethiky�: pokud jde o theorii, marxismus pod�izuje �ethick� hledisko� �z�sad� p���innosti�; pokud jde o praxi, zu�uje je na t��dn� boj.

V�klad materialismu dopl�uje p. Struve materialistick�m hodnocen�m �dvou faktor�, hraj�c�ch velmi d�le�itou �lohu ve v�ech narodnick�ch konstrukc�ch�, a to � �inteligence� a �st�tu� (70). Na tomto hodnocen� se znovu projevila t� autorova �neorthodoxnost�, na kterou bylo pouk�z�no ji� v��e p�i zm�nce o jeho objektivismu. �Jestli�e... v�echny spole�ensk� skupiny v�bec znamenaj� re�lnou s�lu pouze pokud... jsou v souladu se spole�ensk�mi t��dami nebo se k nim p�imykaj�, pak je z�ejm�, �e �nestavovsk� inteligence� nen� re�lnou spole�enskou silou� (70). V abstraktn�m theoretick�m smyslu m� autor ov�em pravdu. Bere tu, lze ��ci, narodniky za slovo. ��k�te, �e usm�rnit Rusko na �jin� cesty� mus� inteligence, nech�pete v�ak, �e inteligence, nepoj�c� se k ur�it� t��d�, znamen� nulu. Vychloub�te se, �e rusk� nestavovsk� inteligence vynikala v�dy ��istotou� idej�, ale pr�v� proto byla v�dycky bezmocn�. Autorova kritika se omezuje na konfrontaci nesmysln� narodnick� ideje o v�emocnosti inteligence se svou naprosto spr�vnou idej� o �bezmocnosti inteligence v ekonomick�m procesu� (71). Takov� konfrontace v�ak nesta��. K soudu o rusk� �nestavovsk� inteligenci� jako zvl�tn� skupin� rusk� spole�nosti, kter� tak charakterisuje celou poreformn� epochu, epochu definitivn�ho vytla�en� �lechtice ne�lechticem, skupin�, kter� nesporn� sehr�la a nad�le hraje ur�itou historickou �lohu, k tomu je t�eba konfrontovat ideje a je�t� sp�e programy na�� �nestavovsk� inteligence� s postaven�m a z�jmy dan�ch t��d rusk� spole�nosti. Abychom se vyvarovali podez�en�, �e jsme strani�t�, nebudeme prov�d�t konfrontaci sami, n�br� se spokoj�me citov�n�m onoho narodnika, jeho� sta� byla komentov�na v I. kapitole. Z�v�r ze v�ech jeho posudk� je naprosto jasn�: rusk� pokrokov�, liber�ln�, �demokratick� inteligence byla inteligenc� bur�oasn�. �Nestavovstv� naprosto nevylu�uje t��dn� vznik idej� inteligence. V�dy a v�ude se bur�oasie stav�la proti feudalismu ve jm�nu nestavovstv�; tak� u n�s proti staro�lechtick�rnu, stavovsk�mu ��du se postavila nestavovsk� inteligence. V�dy a v�ude se bur�oasie stav�la proti p�e�il�m stavovsk�m omezen�m a jin�m st�edov�k�m instituc�m jm�nem v�eho �lidu�, v n�m� t��dn� rozpory nebyly dosud vyhran�ny, a byla jak na Z�pad�, tak v Rusku v pr�vu, nebo� kritisovan� instituce omezovaly skute�n� ka�d�ho. Jakmile v�ak byla stavovstv� v Rusku zasazena rozhodn� r�na (r. 1861), ihned se za�al projevovat antagonismus mezi �lidem�, a sou�asn� s t�m a n�sledkem toho t� v nestavovsk� inteligenci mezi liber�ly a narodniky, t�mito ideology rolnictva (v n�m� prvn� ru�t� ideologov� bezprost�edn�ch v�robc� nevid�li a tak� je�t� nemohli post�ehnout utv��en� protikladn�ch t��d). Dal�� hospod��sk� rozvoj vedl k pln�j��mu vystupov�n� soci�ln�ch protiklad� v rusk� spole�nosti, co� si vynutilo uzn�n� faktu, �e rolnictvo se �t�p� na vesnickou bur�oasii a proletari�t. Z narodnictv� se u� t�m�� stala ideologie malobur�oasie t�m, �e se diferencovalo od marxismu. Proto rusk� �nestavovsk� inteligence� znamen� �re�lnou spole�enskou s�lu�, pokud h�j� celobur�oasn� z�jmy.[o] Jestli�e tato s�la p�esto nebyla s to vytvo�it instituce vhodn� pro z�jmy, kter� h�jila, a nedovedla p�etvo�it �ovzdu�� soudob� rusk� kultury� (p. V. V.), jestli�e �aktivn� demokratismus v epo�e politick�ho boje� byl vyst��d�n �spole�ensk�m indiferentismem� (p. V. V. v �asopise �N�d�lja�, 1894, ��s. 47), pak p���ina toho tkv� nejen ve sn�lkovstv� dom�c� �nestavovsk� inteligence�, ale hlavn� v postaven� t�ch t��d, z nich� vze�la a z nich� �erpala s�lu, v jejich dvojakosti. Nesporn� je, �e rusk� �ovzdu�� znamenalo pro n� mnoh� z�pory, ale t� ur�it� klady.

V Rusku je zvl᚝ velik� d�jinn� �loha t� t��dy, kter�, podle m�n�n� narodnik�, nen� nositelkou ��ist� ideje pr�ce�; jej� �aktivitu� nelze uspat �jeseterem s k�enem�. Proto, poukazuj�-li marxist� na tuto t��du, nen� t�m �zp�etrh�v�na demokratick� nit�, jak uji��uje p. V. V., kter� se specialisoval na vym��len� nejneuv��iteln�j��ch absurdnost� o marxistech, n�br� naopak, marxist� podchycuj� tuto �nit�, kterou pou�t� z rukou indiferentn� �spole�nost�, volaj� po jej�m zes�len�, zpevn�n� a p�ibl�en� k �ivotu.

S ne�plnou charakteristikou inteligence souvis� u p. Struva m�lo zda�il� formulace dal�� pou�ky. �Nutno dok�zat� � ��k� p. Struve � ��e rozklad star�ho ekonomick�ho z��zen� je nevyhnuteln�� (71). Za prv�, co rozum� autor �star�m ekonomick�m z��zen�m�? Feudalismus? � jeho rozklad nen� p�ece t�eba dokazovat. � �Lidovou v�robu�? � v�dy� s�m ��k� d�le a naprosto spr�vn�, �e toto spojen� slov �neodpov�d� ��dn� re�ln� historick� soustav� (177), �e je to, jinak �e�eno, b�je, proto�e po zru�en� �nevolnictv� se u n�s za�alo urychlen� rozv�jet zbo�n� hospod��stv�. Autor m�l asi na z�eteli ono stadium rozvoje kapitalismu, kdy kapitalismus je�t� zcela nevyb�edl ze st�edov�k�ch instituc�, kdy je je�t� siln� obchodn� kapit�l a kdy se mezi velkou ��st� v�robc� dosud udr�uje malov�roba. Za druh�, v �em spat�uje autor kriterium t�to nevyhnutelnosti? V panstv� ur�it�ch t��d? Ve vlastnostech dan�ho syst�mu v�robn�ch pom�r�? V obou p��padech ot�zka vy�s�uje v konstatov�n� existence t�ch �i on�ch (kapitalistick�ch) ��d�; ot�zka vy�s�uje v konstatov�n� faktu a nem�la by b�t v ��dn�m p��pad� p�en�ena do oblasti usuzov�n� o budoucnosti. Podobn� usuzov�n� by m�lo b�t ponech�no v monopoln�m vlastnictv� pp. narodnik�, hledaj�c�ch �jin� cesty pro vlast�. Autor s�m ��k� hned na dal�� str�nce, �e ka�d� st�t je �v�razem panstv� ur�it�ch spole�ensk�ch t��d� a �e �je t�eba nov�ho rozd�len� spole�ensk�ch sil mezi jednotliv�mi t��dami, aby st�t ze z�kladu zm�nil sv�j kurs� (72). V�echno to je naprosto spr�vn� a velmi ost�e je to zam��eno proti narodnik�m, a proto m�la b�t ot�zka vyty�ena jinak: je t�eba dok�zat (nikoli �nevyhnutelnost rozkladu� atd.), �e v Rusku existuj� kapitalistick� v�robn� pom�ry; je t�eba dok�zat, �e i na rusk�ch faktech se projevuje spr�vnost z�kona, �e �zbo�n� hospod��stv� je hospod��stv�m kapitalistick�m�, tj. �e tak� u n�s zbo�n� hospod��stv� v�ude p�er�st� v kapitalistick�; je t�eba dok�zat, �e v�ude vl�dnou ��dy ve sv� podstat� bur�oasn�, �e pr�v� panstv� t�to t��dy, a nikoli proslul� narodnick� �n�hody� nebo �politika� atd., zp�sobuje, �e v�robce je zbavov�n v�robn�ch pro st�edk� a �e v�ude vl�dne tato t��da na ciz� ��et.

T�m zakon��me rozbor prvn�, v�eobecn� ��sti knihy p. Struva.

__________________________________

Pozn�mky:
(��sla ozna�uj� pozn�mky uv�d�n� v souhrnu na konci kni�n�ho vyd�n�, p�smeny jsou zna�eny pozn�mky uveden� na jednotliv�ch str�nk�ch.)

a Pochopiteln�, �e tento v�raz � �zcela vyhran�n� ide�ly� � nelze ch�pat doslovn�, t j. v tom smyslu. �e by narodnici �zcela ur�it� v�d�li, co cht�j�. To by bylo naprosto nespr�vn�. Jako �zcela vyhran�n� ide�ly� nutno ch�pat nic v�c ne� ideologii p��m�ch v�robc�, i kdy� tato ideologie je krajn� mlhav�.

b Pod pojmem �sta�� narodnici� ch�pu nikoli ty, kte�� ovliv�ovali na p�iklad list �Ot��estv�nnyje Zapiski�, n�br� pr�v� ty, kte�� ��li mezi lid�.

c Nepopsan� list, nedot�en� m�sto. (Pozn. red.)

d Na konkretn� p��k1ady ne�pln�ho uplat�ov�ni materialismu u p. Struva a nepevnosti theorie t��dn�ho boje u n�ho bude poukazov�no d�le v ka�d�m jednotliv�m p��pad�.

e Autor asi nev� � jak tomu b�v� u malobur�oy, �e z�padoevropsk� pracuj�c� lid d�vno p�ekonat ono stadium v�voje, kdy volal po �pr�vu na pr�ci�, a ��d� ted �pr�vo na lenost�, pr�vo na odpo�inek po p��li�n� pr�ci, kter� jej mrza�� a dept�.

f Svat� prostota. (Pozn. red.)

g Jeho spisy. sv. III, str. 156: �Sociologie mus� za��nat n�jakou utopi�.

h �Praxe ji (,mo�nost nov� d�jinn� cesty�) omezuje nemilosrdn�; �lze �lci, �e miz� ka�d�m dnem� (slova p. Michajlovsk�ho, citovan� P. Struvem na stran� 16). Miz� ov�em nikoli �mo�nost�, kter� nikdy nebyla. n�br� mizej� iluse. A dob�e d�laj�, �e mizej�,

i K. Marx: �Der achtzehnte Brumaire� (Osmn�ct� brumaire), str. 98 a n�sl.[88] (Pozn. red.)

j Polosvit. (Pozn. red.)

k Engels ve sv� knize �Herrn E. D�hrings Umw�lzung der Wissenschaft� (�Pana Ev�ena D�hringa p�evrat v�dy�) velmi v�sti�n� poznamenal, �e to je star� psychologick� metoda: konfrontovat sv�j n�zor nikoli s faktem, jeho� je v�razem, n�br� s jin�m n�zorem, kter� je sn�mkem jin�ho faktu.[89]

l �Kapit�l�, I. d�l., 2. n�m. vyd�n�, str. 62, pozn. 38.[90]

m �P�vod rodiny, soukrom�ho vlastnictv� a st�tu�, �esky, Svoboda, 1950, str. 110. (Pozn. red.)

n Porovnej � K. Marx ve spisech �B�rgerkrieg in Frankreich�, (�Ob�ansk� v�lka ve Francii�), n�m. vyd�ni, Lipsko, r. 1876, str. 23 a �Der achtzehnte Brumaire� (,�Osmn�ct� brumaire Ludv�ka Bonaparta�), n�m. vyd�n� z r. 1883, Hamburk, str. 45�46,[93] kde ��k�: �Av�ak materi�ln� z�jmy francouzsk� bur�oasie jsou pr�v� nej��e spjaty se zachov�n�m on� �irok� a rozv�tven� st�tn� ma�inerie [jde o byrokracii]. V n� bur�oasie zaopat�uje sv� p�ebyte�n� lidi a dopl�uje ve form� st�tn�ho slu�n�ho to, co nem��e shr�bnout ve form� zisk�, �rok�, rent a honor��e.�

o O malobur�oasnosti ohromn� v�t�iny narodnick�ch tu�eb byla zm�nka ji� v I. kapitole. Tu�by, nespadaj�c� pod toto ozna�en� (nap�. �zespole�en�t�ni pr�ce�), zauj�maj� v dne�n�m narodnictv� ji� m�sto zcela nepatrn�. Tak� �Russkoje Bogatstvo� (1893, ��s. 11�12, Ju�akov�v �l�nek �Probl�my ekonomick�ho v�voje Ruska�) a p. V. V. (�N�stin theoretick� ekonomie�, Petrohrad, 1895) protestuj� proti n�zor�m p. N-ona, kter� se vyslovuje �tvrd� (v�raz p. Ju�akova) o ot�epan�m v�el�ku � �v�ru, roz���en� pozemkov� dr�by, svobod� zm�ny m�st pobytu atd.

87 Mirtov � pseudonym P. L. Lavrova (1823�1900), jeden z ideolog� narodnictv� sedmdes�t�ch let XIX. stolet�. Byl �lenem illeg�ln�ho narodnick�ho spolku �Zemlja i Vo]ja� (P�da a svoboda) a pak strany �Narodnaja Volja� (Svoboda lidu); v sedmdes�t�ch letech propagoval �chozen� mezi lid�. Byl zakladatelem idealistick� �subjektivn� �koly� v sociologii.

88 Lenin se zde odvol�v� na n�meck� vyd�n� bro�ury K. Marxe �Osmn�ct� brumaire Ludv�ka Bonaparta� (Hamburk, 1885). (�esky: Svoboda, 1949, str. 96. V �esk� sekci MIA zde)

89 B. Engels, �Anti-D�hring� (Svoboda, 1949, str. 85).

90 K. Marx, �Kapit�l�, d�l I., rusky, 1935, str. 41�42 (pozn. 38), nebo K. Marx a B. Engels, Spisy, sv. XVII., rusky 1937, str. 95. V �esk� sekci MIA zde.

91 Naukrarie � nevelk� obvody v star� ath�nsk� republice. Ka�d� takov� obvod musel postavit jednu v�le�nou lo�, vybavit ji pos�dkou, vyzbrojit ji a d�t dva jezdce pro v�le�n� pot�eby st�tu.

92 Lenin zde cituje ze spisu B. Engelse �P�vod rodiny, soukrom�ho vlastnictv� a st�tu� podle rusk�ho vyd�n� z r. 1894. (�esky: Svoboda, 1950, str. 106 a dal��.)

93 K. Marx, �Ob�ansk� v�lka ve Francii� a �Osmn�ct� brumaire Ludv�ka Bonaparta� (Svoboda, 1949, str. 47. V �esk� sekci MIA zde).

94 B. Engels, �Anti-D�hring� (Svoboda, 1949, str. 100).